19.01.2017
Města a obce: Odmítáme zákon o rozpočtové odpovědnosti! Je protiústavní a může ochromit fungování samospráv
Zásah do ústavních práv měst a obcí a trest za špatné hospodaření státu. Tak samosprávy vnímají zákon o rozpočtové odpovědnosti, který v úterý schválila Poslanecká sněmovna. Přehlasovala tak Senát, právní předpis nyní půjde k podpisu prezidentovi republiky. Právě na něj se chce Svaz měst a obcí ČR obrátit se žádostí, aby danou normu vetoval. Omezuje totiž právo obcí volně nakládat s majetkem a je v rozporu s Evropskou chartou místních samospráv. Nahlas se mluví také o ústavní stížnosti a nezbytné novele.
Zásah do ústavních práv měst a obcí a trest za špatné hospodaření státu. Tak samosprávy vnímají zákon o rozpočtové odpovědnosti, který v úterý schválila Poslanecká sněmovna. Přehlasovala tak Senát, právní předpis nyní půjde k podpisu prezidentovi republiky. Právě na něj se chce Svaz měst a obcí ČR obrátit se žádostí, aby danou normu vetoval. Omezuje totiž právo obcí volně nakládat s majetkem a je v rozporu s Evropskou chartou místních samospráv. Nahlas se mluví také o ústavní stížnosti a nezbytné novele.
„Zákon tak, jak ho přijali poslanci, je protiústavní. Zasahuje totiž do práva obcí nakládat s majetkem, které garantuje Ústava. V podstatě trestá obce za špatné hospodaření státu. Zjednodušeně řečeno říká, že při zadluženosti vyšší než 60 % průměru svých příjmů za poslední čtyři roky, města a obce přijdou o 5 % ze sdílených daní. Povinnosti státu či státních organizací přitom norma nijak nestanovuje, i když je zřejmé, že samosprávy v globálu hospodaří lépe než stát,“ vysvětluje předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodává: „Takové opatření, které není ve světě obvyklé, by v praxi obcím znesnadnilo vzít si půjčku například na výstavbu bytů či kanalizace a ohrozilo by čerpání evropských dotací, kde je často nutné předfinancování z vlastních rozpočtů.“
Zákon o rozpočtové odpovědnosti lze považovat také za nepříliš systémový - zadluženost nad 60 % průměrných příjmů za poslední čtyři kalendářní roky v roce 2015 podle Ministerstva financí vykázalo zhruba 7 % tuzemských samospráv.
Právní předpis při vlastním projednávání v horní i dolní komoře parlamentu budil silné emoce. Někteří senátoři zvažují, že proti němu podají ústavní stížnost. A i když je to zákon čerstvě schválený, rovnou se mluví o jeho novele z dílny vládní koalice, která by měla na připomínky měst a obcí reagovat.
„Takový postup se zdá být přinejmenším nešťastný. Přes jasné a podložené argumenty samospráv zákonodárci schválili legislativu v podobě, která nemůže fungovat a prakticky může paralyzovat život a investice ve městech a obcích,“ říká místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal a dodává: „Na připomínky měst a obcí se nehledělo, a tak se vše bude muset napravovat v novém legislativním procesu, který bude opět zdlouhavý a náročný.“
V Evropské chartě místních samospráv (v článku 9, odst. 1) stojí: „Místní společenství mají v rámci hospodářské politiky státu právo na přiměřené vlastní finanční zdroje, se kterými mohou v rámci svých pravomocí volně nakládat.“ To však přijatý zákon o rozpočtové odpovědnosti nerespektuje. Chybí také hodnocení dopadů takové regulace. A v Rakousku a Německu taková právní úprava vůbec neexistuje.