05.12.2017
Mnoho času, další výdaje a žádný přínos pro postižené lidi. Důsledek toho, že se má od prosince část příspěvků na živobytí vyplácet v poukázkách
Komplikace místo zjednodušení. Tak se dá nahlížet na fakt, že od prosince lidé, kteří dlouhodobě pobírají dávky v hmotné nouzi, část příspěvku na živobytí dostávají v poukázkách. Výplata dávky tak je časově i administrativně náročnější a méně bezpečná. Dosud šlo zpravidla o bezhotovostní převod peněz, nyní musí někdo pro poukázky sociálně slabých a často handicapovaných klientů osobně dojít a vyřešit, jak s nimi naložit.
Komplikace místo zjednodušení. Tak se dá nahlížet na fakt, že od prosince lidé, kteří dlouhodobě pobírají dávky v hmotné nouzi, část příspěvku na živobytí dostávají v poukázkách. Výplata dávky tak je časově i administrativně náročnější a méně bezpečná. Dosud šlo zpravidla o bezhotovostní převod peněz, nyní musí někdo pro poukázky sociálně slabých a často handicapovaných klientů osobně dojít a vyřešit, jak s nimi naložit.
O příspěvku na živobytí rozhoduje a vyplácí ho Úřad práce ČR. Podle novely zákona o pomoci v hmotné nouzi účinné od 1. června 2017 musí od letošního prosince lidem, kteří déle než půl roku pobírají příspěvek na živobytí, vyplácet nejméně 35 % a nejvýše 65 % této sociální dávky v poukázkách. Za ty si nelze koupit alkohol, ani tabákové výrobky. Pouze potraviny, drogistické a další základní zboží.
„Nové znění zákona o pomoci v hmotné nouzi bohužel již neumožňuje Úřadu práce ČR tzv. správní uvážení. Není tak možné, aby se v některých opodstatněných případech, třeba u lidí, kteří jsou klienty sociálního zařízení a nemají například důchod, protože nikdy nepracovali, jsou mentálně či tělesně postižení, opatrovanci apod., příspěvek na živobytí nadále celý vyplácel v penězích,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodává: „Takový postup však ve výsledku pouze přidává povinnosti a zabírá čas, a to jak Úřadu práce ČR, tak poskytovatelům sociálních služeb, potažmo obcím. V konečném důsledku tedy snižuje kapacity, které by mohly být věnovány lidem.“
„Z příspěvku na živobytí, který poskytovatelé sociálních služeb dostávali za klienty na účet přímo z Úřadu práce ČR, se dosud financovala část nákladů, které souvisí s péčí o postižené a další sociálně slabé lidi. Bylo to jednoduché a transparentní,“ říká prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Horecký a dodává: „Teď však budou muset pracovníci sociálních služeb nově na úřadě z pověření uživatele vyzvednout poukázky, bezpečně je přinést a někde je bezpečně uložit. Jde totiž o ceninu, což při vyšším počtu klientů ústavu může znamenat nakládání s velmi významnými hodnotami, které je třeba vést v účetnictví. Dále bude muset poskytovatel sociálních služeb zvážit, jakým způsobem z úhrad získané poukázky proměnit zpět na finanční prostředky. Principiálně také nesouhlasíme s tím, aby náklady „poukázkových firem“ hradily v případě použití poukázek na úhradu sociální služby, jejich poskytovatelé!“
Svaz měst a obcí ČR a Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR se tak shodují, že činnosti spojené s novým zněním zákona o pomoci v hmotné nouzi sociálně slabým a postiženým lidem nic pozitivního nepřináší. Požadují tak změnu zákona. Protože však legislativní proces vždy trvá delší dobu, už nyní organizace podnikají dílčí kroky. Například se snaží alespoň rozšířit možnosti, kde lze poukázky uplatnit. Společně také chtějí do celého procesu více zapojit obce, které znají svá sociální zařízení a své obyvatele. Mohou tak s místní znalostí ve spolupráci s Úřadem práce ČR lépe vyhodnotit, jak lidé sociální dávky využívají a co pro kvalitní život potřebují.