29.06.2005

Na partnerství se dá vydělat

Partnerství mezi státními orgány, samosprávou a podnikateli je nutnou podmínkou pro rozvoj jakéhokoliv regionu. Tak zněla v mnoha projevech hlavní myšlenka 1. středočeské konference o partnerství, která se konala 24. června 2005 ve Společenském centru v Týnci nad Sázavou, uprostřed krásného a malebného Posázaví.

Partnerství mezi státními orgány, samosprávou a podnikateli je nutnou podmínkou pro rozvoj jakéhokoliv regionu. Tak zněla v mnoha projevech hlavní myšlenka 1. středočeské konference o partnerství, která se konala 24. června 2005 ve Společenském centru v Týnci nad Sázavou, uprostřed krásného a malebného Posázaví.

Partnerství mezi státními orgány, samosprávou a podnikateli je nutnou podmínkou pro rozvoj jakéhokoliv regionu. Tak zněla v mnoha projevech hlavní myšlenka 1. středočeské konference o partnerství, která se konala 24. června 2005 ve Společenském centru v Týnci nad Sázavou, uprostřed krásného a malebného Posázaví.

Další výhodou partnerského přístupu je to, že část aktivit lze financovat jak z různých fondů vlády a Evropské unie, tak i ze Společného regionálního operačního programu (SROP). Mimo to se sbližují i obce, které by se jinak nesetkaly. Připomněl to vedoucí odboru evropské integrace středočeského Krajského úřadu Ing. Marek Kupsa. „Díky konzultacím o Společném regionálním operačním programu začaly například některé obce spolupracovat i v úplně jiných oblastech, než kvůli kterým se původně sešly,“ vysvětlil Kupsa.

Také ředitel Krajského úřadu Josef Kubiš uznává užitečnost partnerství. Podle něho by bylo užitečné, aby podobné aktivity vedla velká města regionu nebo aspoň střediskové obce. Jako příklad uvedl italský region Piemont, kde tři velká města vybudovala nemocnici pro celou spádovou oblast. „Nejdůležitější je ochota spolupracovat“, zakončil svůj projev Kubiš.

Výhody spolupráce ukázala i Ing. Radka Soukupová z Ministerstva pro místní rozvoj. Podle ní je SROP „vlak, který všude zastaví a záleží jenom na tom, kolik peněz se z něj vyloží“. Unie podporuje partnerství, protože je to jeden z jejích základních principů. „Mimo to obce, které předloží nějaký partnerský projekt, automaticky dostávají při hodnocení více bodů,“ upozornila.

Partnerství také podle Ing. Dagmar Vyklické z odboru evropské integrace středočeského Krajského úřadu vede k tomu, že se v regionu mírní různá napětí a při diskusích se hledá konsensus. Důležité jsou však informace o unijních dotacích. Proto Krajský úřad proškolí příslušné úředníky a zastupitele všech obcí, zřídí internetovou stránku a otevře 12 informačních středisek.

Partnerskou spolupráci nabídli obcím a městům zástupci podnikatelů, Ing. Zbyněk Lukavec z Krajské hospodářské komory Střední Čechy a výkonný ředitel Asociace Public Private Partnership Ing. Jan Šnajdr. Ten však připomněl, že se sice několik projektů podařilo realizovat, ale veřejná správa má malou důvěru k firmám. „Případ dálnice D 47 je velké trauma. Od té doby se veřejná správa bojí podobných projektů, protože tato stavba byla naprosto netransparentní,“ popsal současnou situaci.

Ing. Lucie Lopatová ze Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) uvedla, že mnoho aktivit lze financovat z programů LEADER+ a LEADER ČR. Projekty musí být zaměřeny na informování obyvatel a návštěvníků regionu, vytvoření webové stránky, analýzy území a podobné záměry. Podmínkou však je partnerství všech subjektů na daném území a vytvoření místní akční skupiny. V ní nesmí podíl veřejné správy přesáhnout polovinu. Její kolegyně Ing. Helena Hanoldová uvedla, že místním skupinám, ministerstvům i SZIF scházejí zkušenosti, proto je zapotřebí si je neustále vyměňovat. „Dnes se učíme za pochodu, ale nakonec na tom vyděláme všichni,“ dodala.

Starosta Únětic u Prahy a předseda občanského sdružení Přemyslovské střední Čechy Ing Vladimír Vytiska považuje programy LEADER za dobré, ale podle něho jsou nastaveny na již rozvinuté obce a regiony. Přesto se jeho sdružení ucházelo o podporu, a to ze tří důvodů: „Chtěli jsme získat nějaké peníze z fondů unie, nechtěli jsme být závislí na centrálních úřadech a hlavně jsme chtěli udělat něco užitečného a smysluplného.“

Někteří účastníci konference, kteří již mají zkušenosti s uvedenými programy, kritizovali jejich zbyrokratizovanou podobu. „V programu jsou nelidské podmínky, psané nelidskou řečí. Většina starostů jim nemůže porozumět, velké potíže má i odborník na financování samosprávy,“ uvedl Petr Chotívka, vedoucí pracovník regionálního zastoupení České spořitelny a zastupitel města Votic. Tedy odborník, který dokáže situaci posoudit z obou stran. Existenci mnoha nejasných pravidel připustila i Ing. Lucie Lopatová ze Státního zemědělského intervenčního fondu.

Nakonec měli účastníci různých partnerských projektů říci, co je největší brzdou jejich činnosti. Všichni se shodli na tom, že dvěmi hlavními překážkami jsou závist a neochota mnoha lidí dívat se dále než jenom na své nejbližší okolí.

Jaroslav Lenert