19.04.2017

Na Vysočině se o podnikatele starají. Města z Vysočiny ovládla výzkum Město pro byznys

Všechna tři nejlépe umístěná města v celorepublikovém výzkumu se vyznačují nízkou nezaměstnaností, vysokým podílem velkých firem, významným přírůstkem obyvatel a blízkostí dálniční sítě. Z těch hodnotících kritérií, která radnice přímo ovlivňují se u Pelhřimova, Humpolce i Jihlavy jedná o výborné hospodaření, nízké místní poplatky a při porovnání s ostatními obcemi s rozšířenou působností nízkou sazbou daně z nemovitosti. To je kombinace, která letos zásadní měrou rozhodla o prvních příčkách a která spojila tři města na Vysočině ve vítězný trojúhelník.

Pelhřimov se na první místo vyhoupl především díky vysokému podílu podnikatelů, nízké úrovni dlouhodobé nezaměstnanosti, nízkým nákladům na dluhovou službu a také úspěšnému čerpání dotací z Evropské unie. Zasloužené první místo podtrhují také vysoké kapitálové výdaje, jejichž výše potvrzuje výborné hospodaření radnice a snahu neustále investovat do dalšího rozvoje města a podnikatelského prostředí. Radnice však nevyčnívá pouze v ekonomických údajích. Podnikatelé ocení také nízko nastavené poplatky včetně koeficientu daně z nemovitosti.

„Jsem jako starosta města Pelhřimova samozřejmě velice rád, že jsme dosáhli takového mimořádného úspěchu. Je to výsledek dlouhodobého přístupu města Pelhřimov k podnikatelskému prostředí a podnikatelům v Pelhřimově. První průmyslovou zónu, která byla rychle obsazena, začalo město budovat již před 25 lety. Druhá průmyslová zóna je nyní zaplňena již z 80ti procent. Město dává podnikatelům dobré podmínky a každoročně investujeme do průmyslové zóny kolem 80 milionů korun na další rozvoj a zlepšení podnikatelského prostředí,“ uvedl starosta Pelhřimova František Kučera.

Humpolec, dlouhodobě nejlepší místo pro podnikání, který se stal vítězem výzkumu v roce 2008, 2013 a 2015, získal popáté v historii výzkumu Město pro byznys pomyslné stříbro. Město tradičně patří k lokalitám s vysokým podílem podnikatelů, firem a velkých zaměstnavatelů. Stejně tak může nabídnout dostatečný počet kvalifikovaných zaměstnanců, protože nabízí vysoký podíl učňů a studentů v odborném vzdělávání.

„Z devítiletého průzkumu jsme celostátně třikrát vyhráli a pětkrát byli druzí, takže náš celkový koeficient bude jinými těžko dosažitelný. Pocit mám bezvadný, protože to považuji za obrovský úspěch držet se takhle na špici. Před prvním ročníkem výzkumu Město pro byznys, který jsme vyhráli, jsme netušili, že máme tak velký potenciál, který nahrává podnikání. Základem je komunikace s podnikateli, vytváření dobré infrastruktury a dobrého zázemí,“ komentoval druhé místo matador soutěže, starosta Humpolce Jiří Kučera.

Třetí Jihlava získala body především v části hodnocené jako přístup radnice, konkrétně v kritériích, která se týkají hospodaření a finanční stability města. Je úspěšná především v čerpání dotací EU a také má vysoký podíl výdajů radnice na investice. Mezi silné stránky v oblasti podnikatelského prostředí patří zejména nejvyšší podíl právnických osob v kraji, druhý největší přírůstek obyvatel a třetí nejvyšší podíl studentů a učňů odborných škol.

„Pro město Jihlavu je třetí místo určitě velkým oceněním. Vedení města v minulosti výsledky výzkumu bralo velmi vážně, analyzovalo je, svolávalo jednání s podnikateli, ptalo se jich, co by mohlo udělat lépe v oblasti investic, komunikace, služeb a řada nápadů se také uskutečnila. Aktuálně se jedná například o zavedení nových, speciálních linek MHD do průmyslové zóny. Věříme, že podnikatelé v regionu aktivity města zaznamenali a ohodnotili. Je to určitě velká motivace do další činnosti radnice, aby Jihlava byla centrem podnikání,“ uvedl na slavnostním vyhlášení výsledků tiskový mluvčí Jihlavy Radek Tulis.

Celkové pořadí – Město pro byznys 2016

Pelhřimov
Humpolec
Jihlava
Benešov
Vizovice
Třinec
Jindřichův Hradec
Nová Paka
Písek
Šternberk
Pardubice
Hranice
Frenštát pod Radhoštěm
Hodonín
Nové Město nad Metují

Proč letos uspěla města na Vysočině?

Srovnávací výzkum Město pro byznys hodnotil letos již podeváté podnikatelský potenciál měst a obcí v České republice. Detailnímu zkoumání jsou každoročně podrobena všechna města a obce s rozšířenou působností v České republice. Analytici agentury Datank, která za výzkumem stojí po datové stránce, dělí své hodnocení do dvou hlavních kategorií, podnikatelské prostředí a přístup veřejné správy. Celkem výzkum hodnotí 34 kritérií. Data jsou získávána z nezávislých zdrojů.

Letošní novinkou výzkumu Město pro byznys bylo udělení cena Energetický starosta. Cena Energetický starosta roku uděluje společnost Amper Holding za mimořádné osobní angažmá v oblasti hospodaření s energií nad rámec zákonných povinností a s přínosem pro spravovanou obec. Cílem je podpořit projekty na rozvoj odpovědného hospodaření s energií a přispívat k modernizaci a zlepšování životního prostředí obcí. Energetickým starostou roku 2016 se stal Miloš Izák z Moravské Třebové. Město Moravská Třebová se pod vedením starosty Izáka věnuje energetickým otázkám dlouhodobě a systematicky. Jeho dva projekty EPC (úsporná opatření jsou financována z dosažených úspor) ušetří ročně celkem zhruba 4,5 mil. Kč. Úspory budou městu přicházet po dobu deseti let, a to mezi roky 2015 a 2024. Úsporná opatření přitom nejsou projektována jen pro budovy typu základní školy nebo objekt sociálních služeb, jak je tomu při využití metody EPC ve městech obvyklé, ale i pro moravskotřebovský zámek. Ve městě je též v dalších objektech, které „nepatří“ do projektu EPC, zaváděn energetický management s důrazem na monitoring provozu a spotřeb energie instalovaných zařízení, jeho vyhodnocení a optimalizaci provozních parametrů, vše v rámci služby centrálního dispečinku. Další projekty pro zvyšování energetické efektivity jsou plánovány v blízké budoucnosti.

V rámci vyhlášení výsledků výzkumu Město pro byznys zveřejnila společnost Microsoft, která je jeho partnerem, výsledky průzkumu, jehož cílem bylo zmapovat využívání moderních technologií v českých městech. Sedm procent českých měst a obcí už využívá internet věcí (IoT) pro efektivnější samosprávu, nejčastěji pro řízení vlastní infrastruktury a ochrany majetku města. Zástupci obcí si však dokáží představit mnohem širší využití do budoucna, a to například v oblasti dopravních systémů, parkování či úspor nákladů na veřejné osvětlení. O rostoucím zájmu o IoT svědčí i to, že více než polovina (52 %) českých měst uvažuje, jakým způsobem by internet věcí v blízké době využila. Právě oblast hromadné dopravy a dopravních systémů vnímají obce jako klíčovou ve spojení s konceptem „chytrých měst“. Podrobné informace včetně grafů jsou k dispozici zde.