27.10.2016
Na zahraniční rozvojovou spolupráci by mělo jít víc peněz, shodli se v Senátu samosprávy, neziskové organizace i zaměstnavatelé
Vysvětlit význam rozvojové spolupráce pro Českou republiku, představit roli jednotlivých aktérů i jejich přínosy a také apelovat na politiky a veřejnost, aby zahraniční rozvojová spolupráce byla účinnější. To byly cíle semináře k zahraniční rozvojové spolupráci. Účastníci akce – zákonodárci, zástupci samospráv, zaměstnavatelů i neziskových organizací - se mimo jiné shodli, že finance na zahraniční rozvojovou spolupráci je třeba posílit. Senátoři v tom přislíbili pomoc.
Vysvětlit význam rozvojové spolupráce pro Českou republiku, představit roli jednotlivých aktérů i jejich přínosy a také apelovat na politiky a veřejnost, aby zahraniční rozvojová spolupráce byla účinnější. To byly cíle semináře k zahraniční rozvojové spolupráci. Účastníci akce – zákonodárci, zástupci samospráv, zaměstnavatelů i neziskových organizací - se mimo jiné shodli, že finance na zahraniční rozvojovou spolupráci je třeba posílit. Senátoři v tom přislíbili pomoc.
I když je cíl členských států OSN dávat na zahraniční rozvojovou spolupráci nejméně 0,7 % HND, a v případě nových členských zemí EU 0,33 %, Česká republika ukazatel neplní. V roce 2014 na zahraniční rozvojovou spolupráci poskytovala jen 0,11 % HND.
„Nastala doba, kdy by Česká republika měla vracet pomoc, kterou dříve sama dostávala,“ říká místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu, starosta Šumperka a člen rady Svazu měst a obcí ČR Zdeněk Brož a dodává: „Budeme mimo jiné usilovat o to, aby se peníze na danou oblast zvýšily, spolupráce je velmi důležitá, ať už se jedná o sdílení příkladů dobré praxe či vzdělávání.“
Na rozdíl od humanitární pomoci, která reaguje na okamžitou potřebu, například po přírodních katastrofách, ve válce atd., má rozvojová spolupráce řešit problémy rozvojových zemí dlouhodobě.
„Zahraniční rozvojová spolupráce je integrální součástí zahraniční politiky. Upravují ji zákony a financována je ze státního rozpočtu,“ říká ředitelka odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Ministerstva zahraničních věcí Hana Ševčíková a dodává: „Vnímáme požadavky subjektů zapojených do dané oblasti a snažíme se na ně reagovat. Nicméně jsme úřad, často se jedná o politické rozhodnutí.“
Generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR Dagmar Kuchtová zdůraznila, že je třeba Českou republiku více zapojit do celosvětové rozvojové spolupráce tak, aby plnila mezinárodní závazky a firmy zároveň získaly více uplatnění v návaznosti na rozvojové projekty.
"Přiznejme si to na rovinu, půl miliardy korun ročně, které na dvoustranné projekty zahraniční rozvojové spolupráce ČR dává, je zoufale málo," podporuje stanovisko Svazu průmyslu a dopravy ČR generální ředitel společnosti Dekonta Karel Petrželka. Podle něj by se výběr zemí, kterým se pomáhá, měl zúžit a pomoc se neměla brzy utínat, jak to Česká republika často dělá.
V roce 2014 ČR realizovala rozvojovou spolupráci ve dvanácti zemích světa. Projekty pomáhaly tamním lidem překonat chudobu a vést lepší život. Například projekt z oblasti turismu, o kterém na semináři mluvil starosta Vrchlabí Jan Sobotka. Město v Krkonoších s 12,5 tisíci obyvateli spolupracuje v rámci dobrovolného svazku obcí s Gruzií. Podle zastupitele Prachatic Roberta Zemana mohou samosprávy kromě realizace projektů také propojovat různé subjekty a lidé z měst a obcí mohou být užitečnými členy týmů zahraniční rozvojové spolupráce na státní i mezinárodní úrovni.
Za střed této sítě, kolem které se pohybují partneři, se dá podle ředitele České rozvojové agentury Michala Kaplana považovat právě ČRA, která spadá pro Ministerstvo zahraničních věcí. Hlavním úkolem agentury je propojit zahraniční poptávku s českým řešením. „Agenturou tak neprotýkají pouze peníze, ale především nápady a inovativní řešení," dodává Kaplan.
Do sítě patří i neziskové organizace, jejichž předností je podle Ondřeje Suchánka, programového manažera pro Afriku Charity ČR, apolitičnost, role "hlídacích psů" a znalost místního prostředí.
Specifickou úlohu má také České fórum pro rozvojovou spolupráci (FORS). To mimo jiné každý rok analyzuje situaci se zahraniční rozvojovou spoluprací. Její ředitel Pavel Přibyl si rovněž myslí, že by zahraniční rozvojové spolupráci velmi pomohlo, kdyby na ni ČR odváděla dohodnutý podíl HND . Umožnilo by totiž realizovat významnější projekty.
Seminář uspořádal místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Zdeněk Brož a Svaz měst a obcí ve spolupráci s Českým fórem pro rozvojovou spolupráci a Platformou podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci.
Závěry semináře „Rozvojová pomoc ČR v zahraničí a její význam“:
- Naučme - společně jako Česká republika – méně rozvinuté země, jak si zlepšit život tak, aby to tamní lidé byli schopní dále dělat sami.
- Zahraniční rozvojovou spolupráci je třeba dělat nejlépe, jak to umíme, s ohledem na udržitelnost.
- Česká pomoc není výdaj, ale investice do budoucnosti. Naší i těch, kteří pomoc přijímají.
- Finanční prostředky, které Česká republika na zahraniční rozvojovou spolupráci poskytuje je třeba posílit.