16.02.2012

Navrácení církevního majetku je pro obce jediným řešením

Otázka majetkového vyrovnání mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi je pro mnoho obcí a měst klíčová. V době, kdy zákon o majetkovém vyrovnání prochází legislativním procesem v Parlamentu, svolal Svaz měst a obcí ČR k tomuto tématu kulatý stůl, u kterého zasedli zákonodárci, starostové, zástupci ministerstev, církví a náboženských společností, aby společně diskutovali otázky spojené s dořešením tohoto mnohaletého legislativního problému. 

Otázka majetkového vyrovnání mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi je pro mnoho obcí a měst klíčová. V době, kdy zákon o majetkovém vyrovnání prochází legislativním procesem v Parlamentu, svolal Svaz měst a obcí ČR k tomuto tématu kulatý stůl, u kterého zasedli zákonodárci, starostové, zástupci ministerstev, církví a náboženských společností, aby společně diskutovali otázky spojené s dořešením tohoto mnohaletého legislativního problému. 

Želiv, Jinočany, Červená Řečice či městská část Praha – Slivenec – to jsou názvy jen několika málo míst z těch, které jsou vinou stávající situace omezovány ve svém rozvoji, neboť mají na svém území rozsáhlé pozemky a majetky, s nimiž nemohou disponovat. Nynějším stavem jsou poškozovány jak církve, tak i obce, jejichž situace je ale o to složitější, že občané rychle reagují na jejich nekonkurenceschopnost, dochází k odlivu mladých rodin a situace v území se zhoršuje. 

„Otázka majetkového vyrovnání s církvemi je pro nás zcela zásadní. Doufáme, že se projednávání zákona nezvrhne v předvolební kampaň před krajskými volbami a že zákon najde v Parlamentu podporu napříč politickým spektrem. Zákonodárci by si měli uvědomit, v jak nelehké situaci se obce nacházejí. Odblokování církevního majetku je jediným řešením,“ vysvětluje výkonný místopředseda Svazu měst a obcí ČR Jaromír Jech. Zchátralé budovy, do kterých dosud nikdo neinvestoval z důvodu nejasného vlastnictví, by konečně dostaly šanci na obnovu a rekonstrukci. Obce by díky odblokování majetku církví také mohly čerpat evropské dotace na dostavbu potřebné infrastruktury, kterou na blokovaných pozemcích není možné budovat. Znovu by rovněž mohla začít výstavba rodinných domů. 

Navrácení majetku církvím je prvním krokem směrem k ekonomické odluce církví od státu, tak, jak je tomu i v jiných evropských státech. „Církve vstupují do nového období. Díky nabytému majetku se stanou finančně nezávislými. Budou jej muset obhospodařovat tak, aby se po úplné odluce od státu mohly postavit na vlastní nohy. Samozřejmě chceme do budoucnosti také pokračovat ve spolupráci s obcemi, ve kterých naše sbory jsou,“ uvedl předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml. 

Ačkoli mezi všemi zúčastněnými panovala shoda na nutnosti majetkového vyrovnání státu s církvemi, zaznívala také obava z jejich budoucího fungování. Některé církve, především ty, které žádný majetek neměly, nemusí být po úplné odluce životaschopné a nabízí se tak otázka další podpory ze strany státu. „Uvědomujeme si, že situace nebude jednoduchá, jsme ale připraveni s majetkem účelně hospodařit a být ekonomicky samostatnými,“ řekl Karel Štícha z Pražského arcibiskupství. Debata se dotkla i veřejného mínění, které se k navracení majetku staví negativně, s dokumenty a historickými fakty přitom veřejnost není seznámena. 

Pokud by zákon o majetkovém narovnání státu s církvemi nebyl schválen a blokace majetku by zůstala v platnosti, je třeba si klást otázku, kterak řešit situaci obcí blokací omezených a často i zcela paralyzovaných v rozvoji. „Při rozhodování o tomto zákonu je to jedna z hlavních věcí, kterou by zákonodárci měli mít na zřeteli. Život občanů v dotčených obcí je zásadně omezen. Pokud majetek zůstane zablokován, jaké jiné řešení těmto obcím zákonodárci nabídnou?“ Ptá se Jaromír Jech.