11.02.2011

Nesouhlasíme s nesystémovými kroky rezortních reforem

Rušení živnostenských úřadů v obcích s rozšířenou působností nebo přesun výplaty dávkových systémů na nově vzniklý Úřad práce, to vše jsou kroky, které oddálí služby občanovi. Cílem těchto změn má být úspora finančních prostředků vynakládaných ze státního rozpočtu a kvalitnější výkon uvedených služeb. Bude tomu ale skutečně tak, ptají se primátoři statutárních měst.

Rušení živnostenských úřadů v obcích s rozšířenou působností nebo přesun výplaty dávkových systémů na nově vzniklý Úřad práce, to vše jsou kroky, které oddálí služby občanovi. Cílem těchto změn má být úspora finančních prostředků vynakládaných ze státního rozpočtu a kvalitnější výkon uvedených služeb. Bude tomu ale skutečně tak, ptají se primátoři statutárních měst.

Od roku 2002 existuje více méně úspěšný smíšený model veřejné správy. Nyní stát v poměrně výrazné míře začíná tento ustálený model rušit. Ministerstvo průmyslu a obchodu přichází s jednotným živnostenským úřadem, ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje „superúřad“ práce, ministerstvo pro místní rozvoj chce plošně rušit stavební úřady na obcích se základní působností. „Stát začíná velmi razantně, zato naprosto nekoncepčně, centralizovat a koncentrovat výkon státní správy. Každé ministerstvo se ubírá vlastní cestou, což přináší pouze chaos,“ říká primátor Kladna a předseda Komory statutárních měst Dan Jiránek. A primátor Karviné Tomáš Hanzl k tomu dodává: „Územní samospráva přichází těmito kroky o část svých kompetencí, čímž se snižuje její význam. K čemu v budoucnu obce s rozšířenou působností budou, když se z nich stále ukrajuje?“ 

I když z věcného hlediska lze s některými změnami souhlasit, např. se sjednocením výplaty sociálních dávek, není zřejmé, proč by zmiňované agendy měly přecházet na centrální úřady. Komora statutárních měst se nebrání diskusi o změně kompetencí, které územní samosprávy vykonávají pro stát, avšak zásadně odmítá zcela nekoordinovanou snahu jednotlivých resortů, která v konečném důsledku ubírá kompetence městům a obcím. Tyto snahy státu navíc negativně ovlivní život občanů České republiky, kteří si za poslední desetiletí na názvy a lokalizaci úřadů veřejné správy zvykli.

„Pokud mají být jakékoli reformním kroky prováděny, musí jim předcházet důkladná analýza a jít o předem projednané a systémové postupy, na kterých by panovala všeobecná shoda mezi státem, obcemi a kraji. Současně požadujeme po premiérovi, aby vláda jmenovala jednoho koordinátora reformy veřejné správy, která započala před několika lety,“ uzavírá předseda Svazu měst a obcí ČR Oldřich Vlasák.

Na únorovém jednání se primátoři vrátili také k otázce herního zákona a znovu konstatovali, že i nadále důrazně trvají na posílení regulační role obcí při povolování hazardních her na jejich území. V případě, že ministerstvo financí bude podřizovat herní průmysl dani, jak nyní zamýšlí, měl by její výnos směřovat především do měst a obcí, kde je hazard provozován. Zachovány by přitom by měly zůstat i místní poplatky.