18.01.2012

Nůžky mezi námi a státem se rozevírají, varují obce

Hodně dlouho nebude na Úřadu vlády nouze o nůžky. Premiér Petr Nečas jich totiž dostal od předsedy Svazu Dana Jiránka plnou krabici. Stalo se tak ve středu 18. ledna 2011 před jednáním vlády. Nůžky, jako symbol stále se zvětšující propasti mezi státním rozpočtem a rozpočty obcí, zasílali do Kanceláře Svazu starostové z celé republiky. Svaz chtěl touto iniciativou upozornit zákonodárce na stále tíživější situaci místních samospráv.

Hodně dlouho nebude na Úřadu vlády nouze o nůžky. Premiér Petr Nečas jich totiž dostal od předsedy Svazu Dana Jiránka plnou krabici. Stalo se tak ve středu 18. ledna 2011 před jednáním vlády. Nůžky, jako symbol stále se zvětšující propasti mezi státním rozpočtem a rozpočty obcí, zasílali do Kanceláře Svazu starostové z celé republiky. Svaz chtěl touto iniciativou upozornit zákonodárce na stále tíživější situaci místních samospráv.

Vývoj legislativy v posledních letech směřuje k neustálému přenosu dalších úkolů ze státu na obce bez odpovídajícího finančního krytí. Tímto způsobem přitom v žádném případě nedochází k úspoře veřejných financí, neboť stát nehradí obcím služby, které si u nich objednal, a ty jsou tak nuceny na ně doplácet na úkor služeb pro své občany. 

Zcela zásadní je pro obce také novela zákona o rozpočtovém určení daní. Nedojde-li k předložení takového vládního návrhu, který bude mít šanci být důstojně schválen, finanční situace spádových obcí a menších měst, které se nacházejí na dně tzv. U křivky, se nezmění ani v roce 2013. Pokud nebude novela schválena v první polovině tohoto roku, existuje reálné riziko, že toto téma degraduje na předvolební kampaň před krajskými volbami, kdy politické cíle obvykle převáží nad věcným řešením. 

Od 1. ledna 2012 došlo k mnoha změnám, které se činností měst a obcí znatelně dotýkají. Mnohé z nich byly připraveny překotně a na jejich zavedení doplácejí nejen obce, ale především samotní občané. Jedním z příkladů jsou elektronické občanské průkazy, které mohou od 1. ledna vydávat pouze obce s rozšířenou působností. Ty však na tuto situaci nejsou zdaleka personálně a technicky připraveny. „Varovali jsme ministerstvo vnitra, že při vydávání občanských průkazů může nastat kolaps. I v tomto případě byly naše argumenty ignorovány ve snaze ušetřit státní rozpočet. Náš předpoklad se nyní potvrzuje. Fotokabiny, které byly doposud určeny pro zpracování elektronických cestovních dokladů, kapacitně nestačí a obce nemají finanční prostředky na nákup dalších,“ říká předseda Svazu Dan Jiránek. 

Podobně nepřipravená byla i Sociální reforma I, která rovněž vstoupila v platnost od tohoto roku. Vzhledem k převodu agend na Úřad práce byly obce nuceny propustit své přebytečné zaměstnance, přirozeně s odstupným podle zákoníku práce a zákona o úřednících, které mnohdy činilo až šestinásobek průměrného platu. Už v prvních lednových dnech se však ukázalo, že Úřad práce agendu, kterou převzal od obcí, nezvládá.  

Téměř bez povšimnutí pak od 1. ledna došlo k navýšení povinností a výdajů obcí v oblasti účetnictví. Ministerstvo financí zavedlo navzdory nedodržení vládního usnesení, nesouhlasu všech připomínkových míst, negativnímu stanovisku poslanců a údivu auditorů povinný statistický výkaz, jehož vyplňování vyvolá pro obce náklady v řádech statisíců. 

Horkou jehlou šitý je také plán reformy financování regionálních škol, který připravilo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. „Návrh je likvidační zejména pro venkovské školy, které nemohou optimalizovat počet žáků ve třídě. Obce tak budou nuceny školy rušit, děti dojíždět a zvýšené náklady odnesou rodiče. Hrozí i reálné nebezpečí, že obce  budou muset vracet evropské dotace, které využily pro potřeby školy. Celý plán ministerstva je nepromyšlený a neprovázaný se stávající národní i evropskou  legislativou,“ zlobí se místopředseda Svazu a starosta Čermné nad Orlicí Josef Bezdíček. 

Nesnadné jsou rovněž podmínky čerpání evropských dotací, z nichž velká část není nastavována Bruselem, ale naopak u nás. Obce si stěžují na velké množství operačních programů, nejednotné podmínky pro čerpání, změny v  průběhu vyhlášených výzev, problémy s uznatelností DPH, velkou byrokracii či duplicitní kontroly. 

Pro mnohé samosprávy je klíčová také problematika vypořádání vztahů mezi státem a církvemi. Zhruba 500 měst a obcí je kvůli blokaci církevního majetku omezováno ve svém rozvoji, pro asi 50 obcí je situace devastující. Současný stav by měl vyřešit připravovaný zákon o částečném narovnání vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi, který na svém zasedání minulý týden schválila vláda. Prozatím ale zůstává nejasné, jak návrh zákona skončí, neboť text musí ještě projít Parlamentem. 

Problémů, se kterými se obce potýkají, je ale mnohem více. Představitelé měst a obcí opakovaně předkládali vládní i parlamentní politické reprezentaci své námitky a snažili se vést konstruktivní debatu, představitelé státu jim ale ne vždy dopřávají sluchu. Iniciativa Nůžky pro stát má proto zákonodárcům vtipnou formou připomenout smutný fakt, že zatímco státu život ulehčují, obcím jej ztěžují, když jim odkrajují z rozpočtů a navalují na ně další a další povinnosti.