24.07.2017

Ohrazení proti článku Rekonstrukce státu v LN

Vyjádření předsedy Svazu Františka Lukla k článku, který vyšel v Lidových novinách 13. července 2017.  Autor z platformy Rekonstrukce státu Václav Zeman v něm Svaz, nabádá, aby raději šetřil své prostředky a neupozorňoval na neústavnost zákona o registru smluv a předpisů umožňujících rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Uvádíme proto zavádějící informace na pravou míru.

Ohrazuji se proti článku, který vyšel v Lidových novinách 13. července 2017.  Autor z platformy Rekonstrukce státu Václav Zeman v něm Svaz měst a obcí ČR, organizaci hájící téměř 2 700 českých měst a obcí, nabádá, aby raději šetřila své prostředky a neupozorňovala na neústavnost zákona o registru smluv a předpisů umožňujících rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Rád bych proto uvedl některé zavádějící informace na pravou míru.

Nejdříve fakta

Zdaleka nejsme jediní, kdo upozorňuje na skutečnost, že se městské firmy dostávají v důsledku povinného uveřejňování obchodních smluv v registru do nerovného postavení v hospodářské soutěži, a uvedený zákon je tak s vysokou pravděpodobností neústavní. Stejně jako se mohli seznámit všichni poslanci, také autor by si měl přečíst například stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže z března 2016, které nám dává za pravdu. Ústavní soud navíc v těchto dnech potvrdil, že povinnost poskytovat informace (a tedy i smlouvy) podle zákona o svobodném přístupu k informacím se na státem/obcemi spoluvlastněné společnosti, jejichž cílem je podnikání za účelem dosahování zisku, nevztahuje. Tím padl hlavní argument zastánců zákona o registru smluv, že nepřináší nic nového.

Autor se navíc snaží navodit dojem, že Ústavní soud již zákon z hlediska ústavnosti posuzoval, stejně tak navrhované rozšíření pravomocí NKÚ. Musím upozornit, že Ústavní soud posuzuje soulad se zákony až po jejich přijetí! V případě zákona o registru smluv tak zatím neučinil, v případě rozšíření působnosti NKÚ tak ani učinit nemohl, neboť předběžná kontrola ústavnosti zákonů Ústavním soudem u nás neexistuje. A pokud jde o vyjadřování se k ústavnosti zákonů během procesu jejich schvalování, tak ze své praxe vím, že soudci jsou v tomto velmi zdrženliví. Předcházejí tak případnému nařčení z podjatosti.

Tvrzení o zvýhodněném postavení městských firem je naprostý nesmysl. Pokud by se ukázalo, že proběhla záchrana podniku ze strany státu/územních samosprávných celků, představovala by nedovolenou veřejnou podporu. Stejně je to i s tvrzením o neexistenci konkurence městských firem. Aby město vůbec mohlo zadat zakázku své vlastní společnosti mimo režim zákona, tak jedině v případě, že tato společnost neposkytuje služby téměř nikomu jinému, a tedy se v podstatě neúčastní soutěže.

Nedejte na dojmy

Stále marně voláme po tom, aby se kontroly nepřekrývaly, každá kontrolovala úplně něco jiného a nepřidělávaly další administrativu. Kdyby si autor přečetl vládou schválenou Analýzu systému kontrol územních samosprávných celků, která existenci duplicit v kontrolách a náročnost právě těch od NKÚ potvrzuje, nic takového by nemohl napsat. V praxi to vypadá asi tak, jako když máte hodinu angličtiny, kde se probere vše. Pak vás raději ještě jiný učitel přezkouší ze slovíček, přičemž zjistí, že ten předchozí vás zkoušel podle jiné metodiky a že jste se to vlastně celé učil špatně. Načež přijde třetí učitel a ten vás přezkouší jen z části slovíček. Na závěr přitom prohlásí, že on celou výuku pojímá jinak a že názory předchozích učitelů ho nezajímají.

Očekává-li autor od změn pravomocí NKÚ skandální odhalení nedostatků v hospodaření obcí, tak jej asi zklamu. Pokud by nešetřil na právnících, jako tak blahosklonně radí nám, poradil bych mu, aby si nechal vyložit zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a zákon o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. Zjistil by, že obec je povinna si každoročně nechat přezkoumat hospodaření a to krajským úřadem případně auditorem, přičemž nad výkonem přezkumu bdí Ministerstvo financí. Výslednou zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření je obec samozřejmě povinna zveřejnit. Pokud jde o nezávislost provedeného auditu (kontroly), mohu autora ujistit, že obecní zastupitelstva nejmenují ani ředitele krajského úřadu ani ministra financí!

Upozornění na rozpor těchto norem s Evropskou chartou místních samospráv (konkrétně s čl. 8 odst. 2) a na závazky České republiky, které má jakožto právní stát dodržovat, není třeba znovu vysvětlovat. Lze k tomu snad jen doplnit, že orgány Rady Evropy se již v minulosti možným zásahem do uvedeného ustanovení zabývaly.

 

Pro úplnost je třeba ještě dodat, že Svaz ctí závazek vůči pravdě a faktům. Snaží se proto nejen poslance upozorňovat na jednostranné a bohužel leckdy velmi pochybné informace ze stran podporovatelů právních norem. Kdyby se pan Zeman seznámil s množstvím kontrolních mechanismů, kterým nakládání s prostředky obce podléhá, nic takového by s klidným svědomím nemohl napsat.

František Lukl,
předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova