05.05.2016

Pokud by MŠMT samosprávám naslouchalo ohledně dvouletých dětí, nemusel by novelu školského zákona vetovat prezident

Snahou samospráv není sabotovat práci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), ani otázku společného vzdělávání. Nelze však mlčet v případě, že návrh na změnu vzdělávacího systému nebyl předem projednán s magistráty a radnicemi a neodpovídá reálným možnostem všech měst a obcí. Tak tomu bohužel bylo u záměru zajistit nárokové předškolní vzdělávání pro dvouleté děti. Do novely školského zákona se dostal poslaneckou iniciativou a MŠMT si situaci nenechalo vysvětlit. Prezident Miloš Zeman naštěstí ano, a tak normu na základě dopisu SMO ČR vetoval.

Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) vnímá, že je třeba zlepšit situaci v tuzemském školství. Snahou samospráv pak rozhodně není sabotovat práci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), ani otázku společného vzdělávání. Nelze však mlčet v případě, že návrh na změnu vzdělávacího systému nebyl předem projednán s magistráty a radnicemi a neodpovídá reálným možnostem všech měst a obcí. Tak tomu bohužel bylo u záměru zajistit nárokové předškolní vzdělávání pro dvouleté děti. Do novely školského zákona se dostal poslaneckou iniciativou a MŠMT si situaci nenechalo vysvětlit. Prezident Miloš Zeman naštěstí ano, a tak normu na základě dopisu SMO ČR vetoval.

„Povinnost zajistit předškolní docházku pro dvouleté děti v novele školského zákona původně nebyla, jednalo se o poslanecký pozměňovací návrh, nepřijatelný přílepek, schválený ve třetím čtení. Ten s námi však nikdo nekonzultoval, přestože obce a města zřizují mateřské školy a musí zajistit naplňování zákona,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodává: „MŠMT jsme upozorňovali, že povinnost zajistit předškolní vzdělávání pro dvouleté děti už od roku 2020 není v silách mnohých měst a obcí. Mimo jiné proto, že na to nemají finanční prostředky a z evropských fondů lze peníze čerpat pouze na zvyšování stávající kapacity mateřských škol, nikoliv na zřízení zcela nových kapacit tam, kde nyní žádné nejsou. Navíc ani z národních zdrojů nebude v budoucnu podporováno zvyšování kapacit mateřských škol, jak Svaz nedávno informovalo přímo MŠMT. Odmítám, aby vláda nebo parlament zavazoval územní samosprávy novými povinnostmi s negativním dopadem do rozpočtu obcí, které nejsou věcně prodiskutovány a na nichž není všeobecná shoda. Takový vrchnostenský přístup je v rozporu s ústavně garantovaným právem obcí na samosprávu.“

Starostové se právem ptají, co bude s nově vybudovanými kapacitami školek po roce 2020, když je zřejmé, že demografická křivka klesá. Jaká náplň se pro tyto nově budované prostory bude hledat.

Protože ministerstvo důvodné připomínky Svazu měst a obcí ČR nevzalo na vědomí, organizace hájící zájmy samospráv na problematickou situaci upozornila prezidenta republiky Miloše Zemana. V dopise výkonného ředitele Dana Jiránka mimo jiné stojí:

„Novela ve znění schváleném Senátem bude mít dalekosáhlé dopady do společnosti i významné finanční i administrativně - organizační dopady na obce a města. Nově se totiž kromě povinné předškolní docházky od 5 let, zavádí nárok na přijetí dvouletých dětí od roku 2020 a také povinnost stanovení školských spádových obvodů pro mateřské školy… což je problém nejen prstence kolem Prahy, Brna, Liberce, ale v jednotlivých případech i obcí a měst v celé republice. Postiženy pak budou obce, které budovaly kapacitu mateřských škol k zajištění potřeb svých občanů, ve prospěch okolních obcí, které budou uměle přičleněny do jejich školského spádového obvodu, aniž by jim byla zákonem stanovena povinnost se na zajištění kapacity podílet.“

O právním předpisu chce vedení Svazu měst a obcí ČR s představiteli MŠMT ještě jednat. Současná emotivní vyjádření vedení resortu v médiích lze považovat za poněkud nešťastná.  

Pro úplnost: Novela školského zákona neřeší ani to, zda budou dvouleté děti dostatečně zralé na povinnou předškolní docházku. Po prezidentském vetu se právní předpis nyní vrací zpět do Poslanecké sněmovny. Rozhodne tak většina.