18.11.2008

Starostové mají obavy ze zvyšování vodného a stočného

Má se Česká republika bát pokut ze strany EU za nesplnění podmínek a termínů při budování čistíren odpadních vod? Na tuto otázku zatím neexistuje jasná odpověď. Co je ale už dnes jasné je fakt, že mnoho obcí nad dva tisíce obyvatel nestihne vybudovat své čističky do roku 2010, tak jak se k tomu v přístupových smlouvách Vláda ČR zavázala Evropské Unii. Do dnešního dne nejsou známa vyjádření příslušných ministrů, jak hodlají vzniklou situaci řešit.

„Během jednání jsme přednesli náš požadavek na jednoznačnou deklaraci, jakým způsobem bude financován vzniklý deficit a nabídli jsme vládě spolupráci při řešení této záležitosti. Do dnešního dne však nemáme vyjádření příslušných ministerstev k dispozici,“ uvedl Jaromír Jech, výkonný místopředseda SMO ČR a dodal: „Obce považují za samozřejmé, že se na budování vodohospodářských projektů budou finančně podílet společně s provozovateli. Z větší části by ale potřebné náklady měl uhradit stát, jelikož závazek přijal bez předchozí konzultace s obcemi, kterých se tato záležitost bezprostředně týká.“
 
Situaci kolem financování výstavby čističek zkomplikovala pochybení státních úředníků. V červnu tohoto roku totiž kontrola z Evropské Unie odhalila nesprávnosti v metodice výpočtů dotací. Díky těmto chybám, za které nesou vinu úředníci z ministerstva životního prostředí, tak 65 obcí, které žádaly o příspěvek, dostane na výstavbu čističek méně peněz.
 
S tímto náhlým omezením dotací by se obce ještě nějak vyrovnaly. Daleko větším problémem je v současné době vyjádření EU, že finančně nepodpoří ty obce, které mají podepsané dlouhodobé smlouvy s vodohospodářskými firmami, jež obecní vodárenskou infrastrukturu využívají a jejichž prostřednictvím i vydělávají. „Jde o to, že v Česku jsou poměrně rozšířené dlouhodobé smlouvy mezi radnicemi a provozovatelskými společnostmi, což Evropská unie považuje za ohrožení konkurence a volné soutěže, a není ochotna tyto partnerské svazky finančně podporovat," vysvětlil Pavel Drahovzal ze Svazu měst a obcí ČR. V listopadu minulého roku došlo k˙úpravám podmínek rozdělování peněz, kdy smlouva mezi obcí a vodohospodářskou firmou trvající do roku 2015 může znamenat podporu z evropských prostředků ve výši až 85 procent nákladů projektu, u smlouvy do roku 2020 se podpora snižuje už jen na 60 procent a do roku 2022 na pouhých 30 procent. V případě delších kontraktů už obec nemá na dotaci nárok vůbec. Ministerstvo životního prostředí uvádí, že celkem chybí 8,5 miliardy korun, avšak Sdružení oboru vodovodů a kanalizací vyčíslilo chybějící zdroje na 25 až 40 miliard korun.

Příkladem může být hlavní město Praha, které díky smlouvě s provozovatelem vodohospodářské sítě na svém území, uzavřenou do roku 2028, nemá na dotaci nárok. Dnes je tedy jisté, že nutné rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově plánované do roku 2010, nebude provedeno včas, jelikož na ní chybějí finance.

Stále nejsou známy výsledky rozboru finančních zdrojů

Vláda ČR usnesením ze 4. února 2008 uložila místopředsedovi vlády, ministru životního prostředí a ministru zemědělství ve spolupráci s ministrem financí zpracovat a do 30. června 2008 předložit rozbor dostupných finančních zdrojů k pokrytí vodohospodářských projektů s návrhem jejich zajištění. Výsledky rozboru však nejsou do této chvíle známy. 

Metropole i další velká města nyní s obavami očekávají výsledek. Pokud vláda nepomůže finanční prostředky obcím a městům dorovnat, čekají Českou republiku od roku 2011 vysoké pokuty z Evropské unie, samotná města pak pokuty od vodoprávních úřadů a České inspekce životního prostředí za nesplnění zákonných povinností. Tyto sankce ve výši stovek milionů korun ročně by se nevyhnutelně a výrazně promítly do zvýšení ceny vodného a stočného. Stejný efekt by vyvolal i případný úvěr, kterým by města chtěla získat sama finance na přestavbu čistíren odpadních vod.