12.05.2014
Svaz podporuje prostupné bydlení
Kde je hranice, kdy se má postarat stát a kdy lidé samotní? Otázka, která se nabízí v souvislosti se sociálním bydlením - jedním z klíčových témat pro města a obce. Podle Svazu nejsou řešením ubytovny, ale bydlení v bytech podložené sociálním šetřením. (Foto: thephotoholic / FreeDigitalPhotos.net)
Kde je hranice, kdy se má postarat stát a kdy lidé samotní? Téměř filosofická otázka, která se nabízí v souvislosti se sociálním bydlením - jedním z klíčových témat pro města a obce. Podle Svazu měst a obcí ČR, který samosprávy sdružuje, nejsou řešením sociálního bydlení ubytovny, ale bydlení v bytech podložené sociálním šetřením. Významnou roli přitom může sehrát sociální práce a sociální podnikání[1] jako nástroj koordinace boje proti sociálnímu vyloučení, resp. nástroj umožňující řešit dlouhodobou nezaměstnanost.
„Snahou měst a obcí je, aby se sociálně slabí lidé co nejlépe a co nejdříve integrovali do společnosti,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodává: „Cestou, jak toho docílit, je tzv. prostupné bydlení. Tedy pomoc v několika krocích: nejdříve pomůže stát, který si detailně zjistí podmínky podporované domácnosti díky sociálnímu šetření a ve spolupráci s veřejnou správou zajistí sociální bydlení, pak nastoupí sociální práce, která – rovněž díky spolupráci státní správy a samosprávy - pomůže sociálně slabému občanovi řešit například nezaměstnanost a nakonec se zaměstnaný člověk integruje do běžné společnosti tak, že nebude potřebovat ani sociální bydlení, ani sociální práci.“
Otázkou je, jak dlouho, jakým způsobem, za jakých podmínek a koho má stát podporovat. Už dnes totiž zaznívají hlasy, že je řada lidí, kteří složité situace na trhu s bydlením zneužívají. Nemusí se přitom jednat pouze o provozovatele ubytoven. Proto je třeba stanovit jasná pravidla pro sociální bydlení a sociální práci, která získají podporu napříč politickým spektrem. Měla by mimo jiné řešit i sociální šetření, která dnes stále personálně poddimenzovaná pracoviště Úřadu práce ČR často stíhají jen díky enormnímu přesčasovému nasazení svých zaměstnanců. Vyřešit je třeba i způsob financovaní městských a obecních bytů, které by k sociálnímu bydlení měly sloužit. Rovněž je nutné se více zabývat sociální prací samotnou, tedy způsobem, jak efektivně motivovat a poskytovat pomoc při řešení obtížné sociální situace – od kontaktu s úřady po například pohovor s potenciálním zaměstnavatelem.
V loňském roce byly sociální výdaje MPSV přibližně 472,5 mld. Kč, což je o 8,5 mld. Kč více než v roce 2012. Nejvyšší nárůst zaznamenaly dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky státní sociální podpory a pěstounské péče a příspěvek na péči.
Právě dávky pomoci v hmotné nouzi významně souvisí s bydlením – patří sem příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Loni byly výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi cca 10,5 mld., což je o téměř 2,8 mld. Kč víc než v roce 2012. Došlo také k meziročnímu nárůstu počtu vyplacených dávek (v průměru za měsíc u příspěvku na živobytí o 34,1 tisíc na 150,4 tisíc příspěvků, u doplatku na bydlení o 21,5 tisíc na 65,1 tisíc doplatků) a i jejich průměrné výše (u doplatku na bydlení o cca 380 Kč). Důvodem nárůstu byl zejména vyšší počet uchazečů o zaměstnání bez nároku na podporu v nezaměstnanosti, růst cen v oblasti bydlení a příjmová situace domácností.