30.07.2014

V příhraniční kriminalitě „vedou“ Češi nad Němci

Každý devátý pachatel trestné činnosti, ke které loni došlo v blízkosti hranice na německé straně, byl z České republiky. Mohou za to sociální faktory, zejména vysoká nezaměstnanost. Vyplývá to ze studie „Příhraniční kriminalita jako jedna z příčin xenofobie“, kterou zpracoval Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí (IURMO). Publikace je výstupem stejnojmenného projektu zaměřeného na problémy v česko-německém příhraničí. Spolupracovaly na něm německé i české obce, především pak německý Oybin a český Nový Bor s cílem navrhnout, jak příhraniční kriminalitu řešit.

Zatímco Němci páchají trestné činy na české straně hranice výjimečně a jedná se spíše o přestupky (tedy činy například proti veřejnému pořádku, kde škoda nepřesáhne 5 000 Kč), občané České republiky se jich na druhé straně hranic dopouštějí častěji.

„Německá zemská policie eviduje pachatele s jiným než německým občanstvím a z dat za rok 2013 vyplývá, že přibližně 10 % pachatelů trestné činnosti v blízkosti hranice na německé straně bylo z České republiky“, říká předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodává: „Obraz České republiky tak u našich severních sousedů není úplně dobrý, což samozřejmě ovlivňuje česko-německé vztahy. Někdy jde sice pouze o nadnesený stereotyp, každý špatný skutek však toto klišé negativně podporuje.“

Česká policie statistiky o kriminalitě jiných státních příslušníků nevede, dostupné informace tak vychází pouze z hodnocení oslovených zástupců samosprávy. Z nich je zřejmé, že Němci se na české straně hranice dopouštějí především vandalismu a výtržnictví, v některých případech se objevuje i nelegální dovoz odpadů z Německa. Z pohledu organizovaného zločinu se jedná – a to jak na straně Čechů, tak Němců – o krádeže aut a výrobu a prodej drog.

„Na potírání zlodějů, distributorů drog i vandalů je třeba spolupracovat“, říká předseda správní rady Institutu pro udržitelný rozvoj měst a obcí (IURMO) Pavel Drahovzal a dodává: “I když má řada měst a obcí s policií nadstandardní vztahy, kriminalisté často nemají k dispozici dostatek podrobných informací o tom, jak například v německých médiích uváděný trestný čin spáchaný občanem České republiky byl dořešen. Situaci by měla pomoci posunout k lepšímu i deklarace o spolupráci, kterou podepsali účastníci česko-německého semináře, který zmiňovaný projekt ukončil.“

Deklarace je součástí studie „Příhraniční kriminalita jako jedna z příčin xenofobie“, stejně jako doporučení, se kterými kromě českých a německých obcí pracuje také Bezpečnostní komise a Komise životního prostředí Svazu. V materiálu města a obce mimo jiné požadují vznik registru přestupků, po kterém už nějakou dobu volá Svaz měst a obcí ČR, či evidenci cizích státních příslušníků, kteří spáchali přestupky na území ČR. Chtějí také harmonizaci právních předpisů z oblasti trestního práva, ale i životního prostředí či veřejného zdraví, které jsou důležité například v souvislosti i v příhraničních oblastech docela častými krádežemi a nelegálním výkupem kovů. Podle samosprávy je důležité také to, aby docházelo k intenzivnější výměně informací nejen v rámci policie.

Přestože Němci jsou, jak ze studie vyplynulo, co se týče vyjadřování o kriminalitě páchané na jejich území občany České republiky spíše zdrženliví, je zřejmá jistá „nevraživost“ a vyšší „obezřetnost“. Pokud se míra kriminality nesníží, dá se čekat, že stereotypní obraz Čechů jako zlodějů a násilníků bude sílit. Spolupráce v této oblasti nejen zástupců veřejné správy je tak naprosto nezbytná.

Fotografie z česko-německých jednání najdete zde.