16.12.2014
Výnosy z půdy by se měly více využívat v území, tedy pomáhat městům a obcím
I když novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu během legislativního procesu doznala řady změn, prosazovaných Svazem, právní předpis i nadále obsahuje ustanovení, s kterými města a obce nesouhlasí. Norma jde teď do Senátu.
Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF). Právní předpis, ke kterému měl Svaz měst a obcí ČR celou řadu připomínek a jehož projednávání provázely bouřlivé diskuse, jde nyní do Senátu. Přestože se norma během legislativním procesu významně změnila a více zohlednila požadavky z území, aktivně prosazované Svazem, i nadále obsahuje ustanovení, s kterými města a obce nesouhlasí.
„Podle novely by všechny kompetence týkající se ochrany zemědělského půdního fondu měly přejít z obcí II. typu na obce III. typu“, říká předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodává: „To by však ve výsledku snížilo akceschopnost rozhodování obcí a o půdě by v některých případech rozhodovaly jiné subjekty, které méně znají situaci v místě. Proto Svaz připravil pozměňovací návrh, Sněmovna o něm však bohužel vůbec nehlasovala. Věříme, že situaci napraví Senát.“
Projednávaný právní předpis má mimo jiné odstranit výjimku pro rodinné domy a garáže, chaty či vinné sklepy. Novela počítá s tím, že by výjimka pro udělení souhlasu a související poplatek za vynětí ze zemědělského půdního fondu nadále platila pouze pro stavbu o výměře do 25 m2 a stavbu pro bydlení nebo veřejně prospěšnou stavbu umisťovanou v proluce o velikosti do 0,5 ha, obě v zastavěném území. Svaz však požaduje, aby výjimka pro rodinné domy a související stavby zůstala zachována. Prosadit se už podařilo, aby pro stavby čistíren odpadních vod či změnu druhu pozemku na druh pozemku ostatní plocha se způsobem využití zeleň, bude-li dotčený pozemek veřejným prostranstvím, nadále nestanovoval poplatek za vynětí.
„Zúžení stávající výjimky týkající se rodinných domů a souvisejících staveb by pro rozvoj zejména malé obce mohlo být velmi omezující,“ říká místopředseda Svazu měst a obcí ČR Josef Bezdíček a dodává: „V některých případech je vhodné respektovat rozumná pravidla z minulosti. Třeba i co se týče rozdělení výnosů z poplatků. V současné době jsou ze 75 % příjmem státního rozpočtu, z 15 % příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí a z 10 % příjmem rozpočtu obce, v jejímž obvodu se odnímaná půda nachází. Svaz přitom navrhoval rozdělení 50:10:40. Návrh přijatý poslanci - 55:15:30 - se dá považovat za rozumný kompromis.“
Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu významně upravuje také cyklostezky. Původní návrh, aby města a obce za jejich vybudování nemusela platit poplatek za vynětí ze ZPF, se týkal jen cyklostezek s povrchem umožňujícím propouštění srážkové vody bez použití asfaltu a betonu, s výjimkou recyklovaného drceného asfaltu nebo betonu To by však výrazně zúžilo okruh uživatelů cyklostezek, nemohli by na ně třeba lidé na kolečkových bruslích nebo maminky s kočárky. Různé povrchy také zpravidla znamenají rozdílnou životnost. Svaz i proto vyjádřil zásadní připomínku a ve třetím čtení poslanci nakonec schválili, že se poplatek nebude muset stanovovat za cyklostezky vybudované v souladu se zásadami územního rozvoje, resp. územním plánem.
Kromě uvedených podnětů se Svaz snažil v novele zákona prosadit i další úpravy. Přestože se ve Sněmovně nesetkaly s přijetím, pro města a obce i jejich obyvatele se jedná zpravidla o velmi důležité změny významně ovlivňující život v území. Proto se je Svaz bude snažit prosadit v Senátu.