18.11.2013

„Za zachování poštovních služeb budeme i dále bojovat,“ říká místopředseda Svazu Josef Bezdíček

Předsednictvo Svazu měst a obcí ČR na své listopadové jednání přizvalo zástupce České pošty (ČP) a Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), aby projednalo otázku hrozby radikálního snižování počtu poštovních poboček. Právě ČTÚ totiž v říjnu připravil pro jednání vlády nařízení, dle kterého by počet poboček v ČR mohl klesnout až o 1200. Obce pochopitelně mají z hromadného rušení pošt obavy.  

Předsednictvo Svazu měst a obcí ČR na své listopadové jednání přizvalo zástupce České pošty (ČP) a Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), aby projednalo otázku hrozby radikálního snižování počtu poštovních poboček. Právě ČTÚ totiž v říjnu připravil pro jednání vlády nařízení, dle kterého by počet poboček v ČR mohl klesnout až o 1200. Obce pochopitelně mají z hromadného rušení pošt obavy.  

Svaz měst a obcí České republiky se už 31. října t.r. dopisem adresovaným členům vlády ČR a předsedovi ČTÚ důrazně ohradil vůči postupu ČTÚ, který navrhl vládě stanovit minimální počet provozoven České pošty na 2100. Předseda Svazu Dan Jiránek v dopise mj. zdůraznil, že podobným návrhům s takto významným dopadem na dostupnost základních služeb obyvatelstvu musí předcházet široká diskuse za účasti všech relevantních partnerů. „Proti takovému návrhu jsme museli samozřejmě ostře protestovat. Komora obcí se problematice omezování dostupnosti poštovních služeb intenzivně věnuje již od roku 2009, kdy uzavřela také dohodu s Českou poštou o partnerství, a o dva roky později pak bylo ještě podepsáno Memorandum k projektu pobočkové sítě,“ připomíná předseda Komory obcí a místopředseda Svazu Josef Bezdíček. Zástupce České pošty Ondřej Mikšík, ředitel odboru legislativy, potvrdil, že dohody podepsané se Svazem stále platí. Pošty se neruší, pouze tam, kde jsou ekonomicky velmi ztrátové, je snaha změnit způsob obsluhy, a to po dohodě s obcí. Ondřej Mikšík dále podotkl, že Česká pošta se musí zabývat i ekonomickou stránkou poštovní sítě. Mají-li být poštovní služby zachovány ve stávajícím rozsahu, je třeba hledat řešení, jak je ufinancovat. Jednou z cest je právě změna formy obsluhy, tzv. franšízy, i když vnímá kritiku, že část nákladů je přenášena na obce. 

Předseda Rady ČTÚ Jaromír Novák rovněž ujišťoval, že jimi navržené nařízení rozhodně neznamená, že by mělo dojít k hromadnému rušení pošt. Povinnost určit minimální počet poboček pošty stanovila prováděcí vyhláška č. 464/2012 Sb., k zákonu o poštovních službách, která platí od 1. 1. 2013 a která vymezuje parametry dostupnosti poštovních služeb. Číslo 2100 poboček vyšlo tedy podle Jaromíra Nováka prostým výpočtem.

 Návrh nařízení vlády, který připravil ČTÚ, se nyní nachází v mezirezortním připomínkovém řízení, vláda by o něm měla jednat v prosinci. Svaz měst a obcí ČR v rámci tohoto řízení uplatní mj. také požadavky na úpravu již platné prováděcí vyhlášky 464 a bude požadovat, aby kritéria pro stanovení minimálního počtu poštovních poboček byla změněna. Např. kritérium dojezdové vzdálenosti 10 km doporučuje upravit na 7 nebo i méně kilometrů, což by onen prostý výpočet značně pozitivně ovlivnilo.

 „S velkým znepokojením jsme konstatovali, že v důvodové zprávě k vládnímu nařízení se objevil naprosto zavádějící údaj o počtu existujících poštovních úřadů, kde místo skutečného počtu 3227 pošt materiál hovoří jen o 2116 úřadovnách. Tím dochází k naprostému zkreslení dopadu tohoto nařízení na poštovní služby ve městech a obcích. Jsme přesvědčeni, že pošta je veřejnou službou, a proto její služby musí být dostupné pro všechny občany,“ uzavírá člen Předsednictva Svazu Antonín Lízner, starosta obce Příšovice, a dodává: „Diskuse je třeba ale vést nejen o číslu, ale především o efektivitě poštovních služeb a o systému.“