21.01.2014
Zákon o centrálním registru smluv je třeba přepracovat, jinak hrozí vážné problémy
Nevhodné sankce, neřešený způsob digitalizace, nejasně vyčíslené náklady za uveřejňování či nepřesně definované, co se má konkrétně uveřejňovat. To jsou jen některé z problémů poslaneckého návrhu zákona o registru smluv. Dnes ho má v prvním čtení projednat Dolní komora Parlamentu. Svaz měst a obcí ČR upozorňuje, že pokud předloha projde v současné podobě, způsobí jenom problémy. (Foto: Michal Marcol / FreeDigitalPhotos.net)
Nevhodné sankce, neřešený způsob digitalizace, nejasně vyčíslené náklady za uveřejňování či nepřesně definované, co se má konkrétně uveřejňovat. To jsou jen některé z problémů poslaneckého návrhu zákona o registru smluv. Dnes ho má v prvním čtení projednat Dolní komora Parlamentu. Svaz měst a obcí ČR upozorňuje, že pokud předloha projde v současné podobě, způsobí jenom problémy.
Návrh, který dnes mají poslanci projednat, mimo jiné stanovuje, že se smlouvy mají uveřejňovatv datovém formátu umožňujícím vyhledávání v textu. V praxi to znamená, že když není dokument k dispozici v textové podobě, nestačí ho pouze naskenovat a zveřejnit jako obrázek, ale musí se pomocí specializovaného softwaru (OCR) do textové podoby převést. Navíc se musí provést i ruční kontrola a znepřístupnit citlivé osobní a obchodní údaje, jejichž uveřejňování zakazuje zákon.
Předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek k tomu říká: „Předkladatelé zákona sice tvrdí, že technologie natolik postoupily, že dokumenty je možné v registru smluv bez problémů uveřejňovat, příliš se ale nezabývají faktem, že daná věc potřebuje jasná pravidla, co konkrétně uveřejňovat, a také peníze na to, aby města a obce mohla zaplatit pracovníky, kteří by tuto činnost vykonávali a zakoupit potřebné technické vybavení. Nabízí tak rozumnější a velmi logické řešení, aby naskenované smlouvy převáděli a upravovali v souladu se zákonem a na své náklady ti, co budou registr provozovat.“
Zákon chce městům a obcím také uložit povinnost smlouvy v registru uveřejňovat, nicméně bez možnosti to skutečně dělat. Města a obce by totiž smlouvu do registru měla pouze posílat datovou schránkou a pak čekat na to, až ji provozovatel v registru uveřejní. Pokud by to ale provozovatel registru neudělal, následovala by sankce, paradoxně však směřovaná na město či obec: smlouva by totiž nenabyla účinnost či byla zcela neplatná. To by mohlo vést k soudním sporům. Svaz tedy zásadně odmítá, aby účinnost smlouvy nastala až po uveřejnění v registru.
„Jako problematické vidíme také fakt, že zákon jasně nedefinuje, které dokumenty se musí v registru smluv uveřejňovat. To může vést k celé řadě problémů a zbytečné byrokracii, kdy by se do elektronické podoby měly převádět například objednávky s nulovou či velmi nízkou hodnotou,“ popisuje další spornou část předkládaného zákona Pavel Vondrys, člen předsednictva Svazu měst a obcí ČR a dodává: „Proto ve Svazu navrhujeme, aby se stanovil limit 50 000 Kč, od kterého se budou smlouvy uveřejňovat. Ten byl stanoven už v návrhu novely zákona o obcích, který však dřívější Sněmovna neprojednala.“
Svaz měst a obcí také upozorňuje, že se povinnost uveřejňovat všechny smlouvy negativně dotkne „veřejných“ podnikatelských subjektů. Konkurence se totiž jednoduše dostane k podrobným informacím o jejich obchodní činnosti a bez problémů tak bude moci zjistit cenné know-how. Účastníci hospodářské soutěže se tedy ocitnou ve velmi nevýhodném a nerovném postavení. Týkat se to může například městských společností, do kterých peníze investovaly právě města a obce. V praxi by to samozřejmě znamenalo ztrátu veřejných peněz. „Stát navíc bude muset v budoucnu zaplatit víc peněz za přenosy datovou schránkou, objemy dat totiž neuvěřitelně narostou“, dodává výkonná ředitelka Kanceláře Svazu Jana Vildumetzová.