18.10.2016
Zákon o rozpočtové odpovědnosti zasahuje do ústavních práv měst a obcí
O pět procent sdílených daní by měla přijít každá obec, jejíž zadluženost by byla vyšší než 60 % průměrného příjmu za poslední čtyři roky. Počítají s tím ústavní a běžný zákon o rozpočtové odpovědnosti (finanční ústava), které by zítra ve třetím čtení měla projednat Poslanecká sněmovna. Vládní koalice pravděpodobně nenajde kvalifikovanou většinu pro ústavní zákon. Bez něj však je doprovodný zákon protiústavní, omezuje totiž právo obcí volně nakládat s majetkem. Návrh jako takový chce samosprávy „trestat“ za špatné hospodaření státu, aniž by bral v potaz, že právě obce v celém veřejném sektoru nejlépe hospodaří.
O pět procent sdílených daní by měla přijít každá obec, jejíž zadluženost by byla vyšší než 60 % průměrného příjmu za poslední čtyři roky. Počítají s tím ústavní a běžný zákon o rozpočtové odpovědnosti (finanční ústava), které by zítra ve třetím čtení měla projednat Poslanecká sněmovna. Vládní koalice pravděpodobně nenajde kvalifikovanou většinu pro ústavní zákon. Bez něj však je doprovodný zákon protiústavní, omezuje totiž právo obcí volně nakládat s majetkem. Návrh jako takový chce samosprávy „trestat“ za špatné hospodaření státu, aniž by bral v potaz, že právě obce v celém veřejném sektoru nejlépe hospodaří.
„Přijetí zákona o rozpočtové odpovědnosti významně zasahuje do práva samospráv hospodařit s vlastním majetkem. Obcím by to znemožnilo nakládat s podílem z daní, který je výlučným a nezcizitelným majetkem územního samosprávného celku,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodává: „Návrh je i v rozporu s Evropskou chartou místních samospráv, kde v článku 9, odst. 1 stojí, že: Místní společenství mají v rámci hospodářské politiky státu právo na přiměřené vlastní finanční zdroje, se kterými mohou v rámci svých pravomocí volně nakládat.“
Za protiústavní lze považovat to, že poslanci chtějí restrikce vůči obcím zavést běžným, nikoliv vládou předloženým ústavním zákonem.
„Úprava rozpočtové odpovědnosti „běžným“ zákonem bez ústavní změny může vést k pochybnostem o ústavnosti takového řešení,“ říká výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodává: „To, že vláda předložila úpravu rozpočtové odpovědnosti ústavním zákonem, samozřejmě mělo svůj důvod.“
Nad úroveň 60 % průměru příjmů za poslední čtyři kalendářní roky bylo v roce 2015 podle Ministerstva financí zadluženo 445 obcí, což je zhruba 7 % samospráv v České republice. Navrhovaná regulace by se tak týkala naprostého minima měst a obcí, smysl tak není jasný. Chybí také hodnocení dopadů regulace. V Rakousku a Německu taková právní úprava neexistuje.