11.01.2018

Změnu v podávání majetkových přiznání kromě starostů a senátorů požadují také poslanci. Návrhy však vláda zamítla a bude se o nich rozhodovat ve Sněmovně

Pokud se zákon o střetu zákon nezmění, pro mnoho starostů je tento rok poslední ve veřejné správě. I to zaznělo na kulatém stole iniciovaném poslancem Markem Výborným, který se v úterý 9. ledna 2018 konal v Poslanecké sněmovně. Podle představitelů samospráv je třeba právní předpis změnit. Návrh debatovaný na akci počítá s tím, že se z povinnosti zveřejňovat majetková přiznání vyjmou neuvolněné zastupitele. Jde o jednu ze dvou poslaneckých legislativních iniciativ na změnu zákona, která upravuje podávání majetkových přiznání zastupitelů. Svaz měst a obcí ČR přitom dlouhodobě požaduje, aby náhled do registru majetkových přiznání měly jen kontrolní orgány.

V dané věci už dříve podal ústavní stížnost Senát a téměř polovina měst a obcí z celé republiky podpořila petici Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Severo-Lanškrounsko za změnu zákona o střetu zájmů. Ministerstvo spravedlnosti však přes všechny argumenty starostů, primátorů i hejtmanů v současné době chystá pouze technické změny.

„Je absurdní, že nikdo před přijetím zákona neanalyzoval stav předtím. Vždyť i dříve se majetková přiznání podávala a mohl se do nich každý podívat, jen se musel nahlásit,“ říká výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal a dodává: „Stávající právní předpis je třeba změnit, shodují se na tom samosprávy všech velikostí, usnesení přijala před časem Rada Svazu a v dané věci jsme podepsali také společná prohlášení s Asociací krajů, Sdružením místních samospráv a Spolkem pro obnovu venkova.“

Jak na kulatém stole řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, zastupitelstvo v daném regionu nezávisle na politické příslušnosti podpořilo inciativu Dobrovolného svazku obcí (DSO) Mikroregionu Severo-Lanškrounsko, který inicioval petici za změnu zákona. Podle předsedy DSO a starosty Dolní Čermné Petra Helekala ji podpořilo už 2 475 obcí.

„Nejenom, že podat majetková přiznání ohrožuje bezpečnost a osobní svobodu zastupitelů, je také časově i finančně náročné,“ říká zástupce výkonného ředitele Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodává: „Nedá se pochopit, proč se při elektronickém podávání mají uvádět data, která už stát zná z jiných rejstříků, například z katastru nemovitostí. A fakt, že přiznání mají podávat i neuvolnění funkcionáři, kteří za práci pro veřejnou správu často berou jen symbolickou odměnu v řádu stovek korun, je naprosto mimo mísu.“

Starostové i hejtmani proto už nějakou dobu společně požadují, aby do registru majetkových přiznání měly přístup pouze pro kontrolní orgány tak, aby se citlivá data nemohla zneužít. I podle starosty Svitav Davida Šimka by zastupitelé měli být – co se týče majetkových přiznání – ve stejném režimu jako soudci. Šimek si myslí, že aktuální pravidla velmi znevýhodňují lidi, kteří jsou v politice už několik let. Navíc neexistuje důvod, proč by měl někdo znát stav společných účtů manželů, když jeden z nich ve veřejné funkci není. Primátor Jablonce nad Nisou Petr Beitl zdůrazňuje, že změnu právního předpisu nelze ořezat jen na neuvolněné a malé obce, zákon je podle něj špatný úplně celý. Pouze vytváří prostředí závisti a předjímá, že někdo chce něco skrývat, což není pravda. Jablonecký primátor si myslí, že minimum, které se dá udělat, je omezit, kdo do registru majetkových přiznání bude nahlížet a vědět, kdo to udělá.

Shoda napříč celou samosprávou, která na kulatém stole zazněla, panuje v tom, že stávající zákon vytváří obrovské škody na lidských zdrojích. Lidé, kteří si něco vydělali, tak už nemají chuť ve veřejné správě být. Poslanecké návrhy na změnu zákona o střetu zájmů tento týden projednala vláda. Zamítla je však, rozhodovat se tedy bude v Poslanecké sněmovně.