11.01.2021
Jak financovat volební kampaň
Připravili jsme pro zástupce obcí první informační materiál k financování kampaně pro nadcházející volby do Poslanecké sněmovny.
Výběr metodických stanovisek
(„dotazů a odpovědí“) vydaných Úřadem pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutích se vztahem k agendě obcí a měst.
Níže uvedená metodická stanoviska jsou v plném znění převzata z internetové stránky Úřadu umístěné na adrese https://www.udhpsh.cz/stanoviska_volby_parlament. Kompilaci provedl člen Úřadu PhDr. Jan Outlý, Ph.D., který má koordinaci dohledové činnosti u voleb do Poslanecké sněmovny na starosti a lze se na něj obracet s dotazy k této agendě (tel. 735 134 441, e-mail jan.outly@udhpsh.cz). Další dotazy k dohledové činnosti Úřadu lze směřovat na člena Úřadu Ing. Františka Siveru (tel. 737 006 799, e-mail frantisek.sivera@udhpsh.cz), případně na další členy Úřadu Mgr. et Mgr. Tomáše Hudečka a Mgr. Jiřího Navrátila, Ph.D. – kontakty viz https://www.udhpsh.cz/kontakty-na-pracovniky-uradu.
K datu vyhotovení tohoto soupisu publikoval Úřad na adrese https://www.udhpsh.cz/stanoviska_volby_parlament celkem 52 stanovisek a je možné, že v průběhu kampaně budou přibývat další. Je pravděpodobné, že některá stanoviska budou v průběhu kampaně aktualizována. Současně mohou být mezi stanovisky, jejichž text není níže reprodukován, jiná, která mohou mít pro činnost samospráv a jejich představitelů důležitá. Doporučujeme proto celou tuto stránku průběžně sledovat.
Názvy všech 52 stanovisek úřadu přinášíme níže. Stanoviska zvýrazněná tučně jsou pak v plném znění platném k 8. 1. 2020 uvedena pod přehledem. U tučně zvýrazněných stanovisek lze předpokládat vztah k agendě měst a obcí.
1) Chci v kampani podpořit politickou stranu BEZ JEJÍHO VĚDOMÍ (např. reklamou na své nemovitosti). Co musím udělat?
2) Chci v kampani podpořit politickou stranu s JEJÍM VĚDOMÍM. Co musím udělat?
3) Chci v kampani agitovat v neprospěch politické strany. Co musím udělat?
4) Může být registrovanou třetí osobou politická strana, která nekandiduje ve volbách?
5) Chci soukromě publikovat příspěvky na sociálních sítích, v diskusích atp. Musím se registrovat?
6) Volební propagace a agitace musí obsahovat informaci o jejich zadavateli a zpracovateli. Co se těmito pojmy rozumí?
7) Může kandidát rozdávat v době kampaně peníze skrze nadační fond a obejít tak limit nákladů?
8) Obvodní buňka strany organizuje dětský den. Spadá to do volební kampaně?
9) Lze na volební účet přijímat dary od podporovatelů? Na jaký účet mohou dárci posílat peníze?
10) Mohou představitelé kandidujících stran účinkovat v době kampaně jako herci ve filmech, seriálech a podobně?
11) Lze si pronajmout plochy na nemovitostech patřícím obcím, krajům a jejich společnostem? Smí se volební kampaní polepit vozy MHD či sloupy veřejného osvětlení?
12) Lze před registrací kandidátních listin hovořit o kandidátech a kandidujících stranách, potažmo o aktérech kampaně?
13) Co všechno spadá pod sousloví “komunikační médium”?
14) Má ten, kdo volební kampaň šíří (majitel reklamních ploch, distributor letáku a podobně) povinnost kontrolovat označení kampaně dle zákona a může se dopustit deliktu, pokud tak neučiní?
15) Jakým způsobem se mohou zastupitelé a radní měst a krajů ze stran, které kandidují ve volbách, prezentovat v komunikačních médiích obcí a krajů, aniž by porušili volební zákon?
16) Jaký formát má přesně mít odkaz na transparentní volební účet?
17) Může se v obci místním rozhlasem oznámit konání volebního mítinku politické strany, setkání s některým kandidátem a podobně?
18) Je třeba započíst do nákladů kampaně (jako bezúplatné plnění) nošení drobných propagačních materiálů sympatizanty strany nebo polep na vlastním automobilu sympatizanta?
19) Kandidující politická strana v průběhu kampaně zjistila, že část vynaložených nákladů nijak nevyužije (například se rozhodne předělat již zpracované vizuály, prostředky kampaně atp.). Musí přesto tato plnění započítat do limitu nákladů?
20) Představují služby poradců, marketérů, expertů na PR a sociální sítě atp. náklady kampaně?
21) Jak se má v nákladech kampaně zohlednit práce dobrovolníků?
22) Je příspěvek na volební náklady výdajem volební kampaně a započítává se do limitu kampaně?
23) Mají kandidující strany povinnost volební účet po volbách zrušit a pro další volby založit nový, nebo mohou účet používat opakovaně?
24) Jestliže se dobrovolnická práce člena strany, kandidáta a jejich rodinných příslušníků nezapočítává do nákladů kampaně, platí to i o využití nemovitostí ve vlastnictví takových dobrovolníků k umístění volební reklamy?
25) Musí být údaje o zadavateli a zpracovateli uvedeny u příspěvků politické strany na Facebooku a dalších sociálních sítích? Jak je to s označováním videí na portálu YouTube?
26) Jak naložit s výdaji na kampaň volební koalice, byla-li koaliční dohoda vypovězena a strany či hnutí pokračují v kampani samostatně?
27) Jakým způsobem se aplikuje limit nákladů na kampaň v případě, že strana či hnutí kandiduje „s podporou“ jiné strany nebo hnutí?
28) Kde leží hranice mezi výkonem veřejné funkce a vedením kampaně dle zákona?
29) Mohou obce poskytnout své plakátovací plochy k volební kampani? Za jakých podmínek?
30) Může být kandidát strany či hnutí současně registrovanou třetí osobou pro téže volby?
31) Jaké podmínky musí splňovat volební účet coby účet transparentní?
32) Osoba, která je kandidátem ve volbách, zaštítí z titulu své funkce událost, akci a podobně. Je to kampaň?
33) Podle volebního zákona mají kandidující subjekty poslat úřadu „veškeré účetnictví týkající se volební kampaně“. Jaké konkrétní údaje mají být zaslány?
34) Do kdy je možné přijímat dary určené k úhradě nákladů volební kampaně?
35) Považuje se ručení za bankovní úvěr za dar či bezúplatné plnění? Za jakých podmínek?
36) Smí ministři a prezident republiky používat k cestám v rámci volební kampaně služební vozidla?
37) K jakému datu se má ve zprávě o financování volební kampaně uvést stav peněžitých dluhů, k jejichž splnění se strana v souvislosti s kampaní zavázala?
38) Do kdy musí kandidující subjekt nebo kandidát vstupující do kampaně v době již běžící kampaně zřídit a oznámit volební účet?
39) Musí si strany, hnutí a koalice zřizovat pro senátní volební kampaň více volebních účtů? Jak rozlišit náklady na volby v jednotlivých obvodech?
40) Za jakých podmínek lze využít služeb crowd-fundingových platforem ke shromažďování darů na kampaň či provoz strany?
41) Jakým způsobem a s jakými náležitostmi lze úřadu doručit zprávu o financování kampaně či výroční finanční zprávu?
42) Vztahuje se regulace volební kampaně na celou Českou republiku i v případě voleb do Senátu (které se vždy konají jen na části území)?
43) Kdy může registrovaná třetí osoba zrušit volební účet?
44) Jak započítávat výdaje kampaně v případě, že se strana nebo kandidát účastní současně komunálních i senátních voleb? (Souběh s krajskými volbami viz stanovisko 49)
45) Pravidla pro přijímání darů, evidenci nákladů a zřizování výdajových účtů v komunálních volbách a ve volbách do Senátu
46) Co má obsahovat web s informacemi o financování volební kampaně?
47) Musí se ve výroční finanční zprávě a ve zprávě o financování volební kampaně uvádět dary a bezúplatná plnění, které strana vrátí poskytovateli?
48) Jaké náležitosti musí splňovat internetová stránka s informacemi o financování kampaně?
49) Jak započítávat výdaje kampaně v případě, že se strana nebo kandidát účastní současně krajských i senátních voleb? (Souběh s komunálními volbami viz stanovisko 44)
50) Strana, hnutí, koalice nebo (v senátních volbách) nezávislý kandidát chtěli kandidovat a zřídili volební účet, nakonec se ale voleb neúčastní. Musejí vyhotovit zprávu o financování volební kampaně?
51) Musejí textové reklamy ve vyhledavačích obsahovat informaci o zadavateli a zpracovateli?
52) Absence právní subjektivity volebních koalic a vzájemné vztahy jejich členů
11) Lze si pronajmout plochy na nemovitostech patřícím obcím, krajům a jejich společnostem? Smí se volební kampaní polepit vozy MHD či sloupy veřejného osvětlení?
Ano, obojí je možné. Volební zákon sice v § 16 odst. 4 říká, že k volební kampani nelze využívat komunikační média kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí. Dopravní podniky, které provozují MHD, jsou obvykle akciovými společnostmi ovládanými obcemi. Avšak jakkoliv je třeba pojem “komunikační médium” vykládat široce (viz otázka č. 13), platí, že zákon v daném případě rozlišuje mezi “komunikačním médiem” a “velkoplošným zařízením”. V § 16 odst. 4 se omezuje zákaz volební kampaně pouze na “komunikační média” obcí, krajů a jimi ovládaných společností. V souvislosti tímto ustanovením se komunikačním médiem míní typicky sdělovací prostředky obcí a krajů (radniční noviny, krajské zpravodaje, obecní rozhlasy, videožurnály, internetové televize a podobně). Žádné z těchto či obdobných komunikačních médií nemůže být v době volební kampaně použito k propagaci kandidujících politických subjektů a jejich kandidátů, a to ani v případě, že by se jednalo o placenou inzerci. (K otázce prezentování představitelů samospráv v komunikačních médiích v době kampaně viz též otázka č. 15.)
Velkoplošná zařízení jsou však v souvislosti s § 16 odst. 4 volebního zákona z komunikačních médií vyjmuta. Tento výklad podporuje i důvodová zpráva k zákonu. Proto je možné na vozy MHD, budovy obce, sloupy veřejného osvětlení a podobná velkoplošná zařízení volební agitaci umisťovat. Obce, kraje a jimi ovládané osoby však nemohou velkoplošná zařízení poskytovat pro umístění prostředků kampaně bezúplatně, respektive politické strany by nemohly takové bezúplatné sdělení přijmout, neboť jim to zakazuje § 18 odst. 1 zákona o politických stranách. Velkoplošná zařízení obcí, krajů a jimi ovládaných osob je možné poskytnout k volební kampani pouze za úplatu, a to minimálně za cenu obvyklou, neboť cena nižší než obvyklá by již představovala bezúplatné plnění (dar) samospráv vůči politickým stranám. Cena obvyklá však nemusí být automaticky ve všech případech cenou tržní či komerční. Při stanovování ceny obvyklé lze vycházet z předchozí praxe kraje nebo obce týkající se voleb do Parlamentu České republiky.
S tímto tématem souvisí také otázka využívání obecního rozhlasu. Stanovisko k ní viz bod 17 zde.
12) Lze před registrací kandidátních listin hovořit o kandidátech a kandidujících stranách, potažmo o aktérech kampaně?
Volební zákon operuje v § 56a a následných ustanoveních s pojmy “kandidující politická strana, politické hnutí a jejich kandidáti”, stanovuje jim některé povinnosti a nahlíží na ně jako na aktéry volební kampaně. Volební kampaň je přitom vyhlášena publikací rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb ve Sbírce zákonů. Podle § 20 odst. 3 zákona o volbách do ZK se však kandidátní listiny podávají nejpozději do 66 dní před konáním voleb příslušnému krajskému úřadu. Lze tedy vůbec před registrací kandidátních listin hovořit o kandidátech, kandidujících stranách, potažmo volební kampani?
Při odpovědi na otázku, od kdy je třeba na (potenciálního) uchazeče o zvolení nahlížet jako na kandidáta ve smyslu pravidel volební kampaně, je třeba rozlišovat mezi uchazečem samým (příp. subjektem, který jej do voleb vysílá), a mezi další, „třetí“ osobou. Zatímco kandidát a subjekt, za který hodlá kandidovat, sám určuje své jednání a vědomě koncipuje kampaň, třetí osoba nemusí být v nahlížení na ně vázána tím, že se prezentují jako uchazeči o zvolení, až dokud vůli kandidovat neprojeví podáním kandidátní listiny a dokud ji příslušný orgán neregistruje a rozhodnutí o registraci nezveřejní na úřední desce. Jinými slovy: zatímco kandidát a jeho politický subjekt jsou pravidly kampaně vázáni už od vyhlášení voleb, dalším osobám vzniká povinnost jednat podle zákona (tedy registrovat se a splnit další související povinnosti registrovaných tzv. třetích osob, v případě, že chtějí bez vědomí kandidujících subjektů agitovat) až po zveřejnění registrace kandidátních listin.
Regulace kampaně se tedy na kandidující subjekty vztahuje již dnem vyhlášení voleb, nikoliv až jejich faktickou registrací. Obdobná konstrukce je užita také v §56b zákona o volbách do ZK, podle něhož už po pěti dnech od vyhlášení voleb vznikají kandidujícím subjektům povinnosti – například oznámit zřízení volebního účtu apod. To vše v době, kdy ještě nemohlo dojít k registraci kandidátní listiny (přesto § 56b o volbách do ZK hovoří o kandidující politické straně, politickém hnutí nebo koalici).
Celkově tak je třeba rozlišovat mezi „kandidátem“ a „registrovaným kandidátem“. Zastáváme stanovisko, že pravidla pro vedení kampaně se vztahují právě již toliko na „kandidáta“. Vstup do kampaně probíhá už faktickým jednáním v době po vyhlášení voleb – tj. vstupem do veřejného prostoru, který je provázen materiálními náklady na propagaci, a to mnohdy řadu měsíců před podáním kandidátní listiny. Právně uchopitelným vstupem do (již regulované části) kampaně pak je nesporně zřízení volebního účtu (a dalších náležitostí).
1) Pokud jde o kandidáty a jejich politické subjekty, platí, že o nich lze jako o kandidujících stranách, hnutích a kandidátech hovořit již před registrací kandidátních listin. Kandidátní listiny jsou podávány a registrovány u různých kandidujících subjektů v různých časech (na jednotlivých krajských úřadech), nikoliv jednotně. Výklad, že by se politická strana, která kandidovat hodlá, ale ještě nepodala kandidátní listinu, resp. její listina ještě nebyla registrována, musela dočasně registrovat jako třetí osoba ve smyslu § 56f zákona o volbách do ZK, je též absurdní, a navíc rozporný s § 56b odst. 1 zákona o volbách do ZK. Definice volební kampaně je vázána především na časové hledisko: § 56a odst. 3 označuje za počátek regulované kampaně den vyhlášení voleb. Jde tedy o start kampaně pro všechny kandidující subjekty zároveň. Jiný výklad by mohl znamenat výrazné zkrácení doby regulované volební kampaně a netransparentní využívání finančních prostředků za účelem volební propagace.
2) Třetí osoby nejsou povinny předjímat úmysly jednotlivých potenciálních kandidátů a jejich politických subjektů, i kdyby se jevilo jako nepochybné, že se voleb hodlají účastnit. Třetím osobám, které hodlají agitovat ve prospěch nebo v neprospěch kandidátů, stran, hnutí či koalic bez jejich vědomí, vzniká povinnost registrovat se a plnit povinnosti registrovaných třetích osob až poté, co příslušný správní orgán pravomocně rozhodně o registraci kandidátních listin pro dané volby a rozhodnutí o registraci zveřejní na úřední desce, tj. 49. den přede dnem voleb.
13) Co všechno spadá pod sousloví “komunikační médium”?
Sousloví „komunikační médium“ je třeba vykládat široce; ostatně i předmětný výraz je sám o sobě velmi obecně formulován: médiem se v běžném jazyce rozumí jakýkoliv zprostředkující článek, adjektivum komunikační znamená „sloužící ke spojení, resp. dorozumění“. Komunikačním médiem tak je třeba rozumět takřka cokoliv, co zprostředkuje propagaci mezi subjektem realizujícím kampaň a (potenciálním) voličem, ať už jde o tištěný materiál, plakát, transparent, velkoplošné sdělení, audiovizuální materiál či o internetovou stránku. Jakékoliv komunikační médium, které nese sdělení odpovídající definici volební kampaně, je předmětem regulace kampaně. Volební kampaní se rozumí jakákoliv propagace kandidující strany, hnutí či kandidáta nebo volební agitace v jejich prospěch či neprospěch, zejména veřejné oznámení určené na jejich podporu anebo sloužící v jejich prospěch, včetně jakékoliv doprovodné akce, za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata. Specifickou výjimku z tohoto širokého výkladu představují komunikační média obcí, krajů a právnických osob ovládaných obcemi a kraji. K tomu viz otázka č. 11.
Účelem volebního zákona v aktuálním znění je regulovat volební komunikaci mezi kandidujícími subjekty a adresáty kampaně jako celek, a to co se týče všech jejích hmotných (případně elektronických či audiovizuálních) výstupů. Ostatně pokud by zákon vynechal některé typy komunikace, velmi by tím narušil svůj celkový účel: umožnil by jakýsi neregulovaný prostor pro kampaň, který by se stal hojně využívaným právě těmi subjekty, které by měly v úmyslu se pravidlům zákona vyhnout. Krom toho by se výklad zákona mimořádně ztížil tím, že by bylo nejprve třeba složitě definovat, která kampaň (tj. jakými prostředky vedená) je regulovaná a která nikoliv.
Pro úplnost je třeba upozornit na to, že výraz „komunikační médium“ je mimo kontext volební kampaně užit také v § 1 odst. 3 zákona o regulaci reklamy. Pojem „komunikační médium“ použitý v zákoně o volbách do Parlamentu ČR je však autonomním pojmem užívaným v tomto přepise, který je třeba vykládat optikou tohoto zákona a podle jeho smyslu a účelu. Zákon o volbách do Parlamentu ČR ostatně ani nijak na zákon o regulaci reklamy neodkazuje a nečiní tak ani důvodová zpráva. Zákon o regulaci reklamy proto není v tomto ohledu relevantní a jeho definice „komunikačního média“ se pro účely volební kampaně neužije.
14) Má ten, kdo volební kampaň šíří (majitel reklamních ploch, distributor letáku a podobně) povinnost kontrolovat označení kampaně dle zákona a může se dopustit deliktu, pokud tak neučiní?
Nikoliv, nejde o povinnost toho, kdo pro volební kampaň poskytuje své reklamní plochy nebo zajišťuje distribuci letáků. Přestosobám, které poskytují reklamní plochy k umístění volební kampaně, distribuují letáky a podobně, aby zadavatele, případně zhotovitele, o jejich zákonné povinnosti informovaly.
Volební zákon v § 16 odst. 6 stanovuje povinnost označit propagaci nebo volební agitaci šířenou prostřednictvím komunikačních médií informací o jejich zadavateli a zpracovateli (stanovisko úřadu k pojmu zadavatel a zpracovatel zde, stanovisko k sousloví komunikační médium zde). Kandidující politické strany a hnutí a jejich koalice jsou povinny označit jimi využité prostředky volební kampaně svým názvem nebo zkratkou. Registrované třetí osoby musí prostředky kampaně označit názvem, zkratkou nebo jménem a příjmením a evidenčním číslem přiděleným úřadem. V § 16g a § 16h pak definuje přestupky „fyzických osob“, respektive správní delikty „právnických a podnikajících fyzických osob“ spojené s nesplněním těchto povinností. Jakkoliv „fyzické osoby“ a „právnické a podnikající fyzické osoby“ nejsou v těchto dvou paragrafech blíže specifikovány, v § 16 odst. 6 se hovoří výslovně pouze o kandidujících politických stranách a hnutích a jejich koalicích a o registrovaných třetích osobách. Z toho lze dovodit, že přestupek, respektive správní delikt v souvislosti s nesplněním povinnosti označit dle zákona prostředky volební kampaně, mohou pouze kandující subjekty a třetí osoby.
15) Jakým způsobem se mohou zastupitelé a radní měst a krajů ze stran, které kandidují ve volbách, prezentovat v komunikačních médiích obcí a krajů, aniž by porušili volební zákon?
Volební zákon v § 16 odst. 4 zakazuje využívat k volební kampani komunikační média kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí. Pojem komunikační médium ve specifické souvislosti s tímto ustanovením jsme vyložili zde. Volební kampaní se přitom dle odst. 1 téhož paragrafu rozumí jakákoliv propagace kandidující politické strany, hnutí nebo koalice a jejich kandidáta.
Je přirozené, že i v době volební kampaně budou samosprávy prostřednictvím svých komunikačních médií informovat o své činnosti, tedy zejména členů zastupitelstev, rad a starostů, primátorů či hejtmanů, a to i v situaci, kdy tito představitelé samospráv současně reprezentují kandidující politický subjekt či jsou sami kandidáty některého subjektu. Aby jejich propagací v komunikačním médiu obce, kraje nebo jimi ovládaných osob nebyly naplněny znaky volební kampaně, musí se textové i vizuální zpracování příspěvků omezit výhradně na identifikaci příslušného komunálního a krajského představitele a sdělení o jeho činnosti v rámci výkonu příslušné funkce. Texty či audiovizuální příspěvky by se měly věcně vztahovat k aktuálně řešené problematice samosprávy, nikoliv k obecným politickým názorům představitelů samospráv. Vizitky představitelů samospráv, včetně podpisů pod články či audiovizuálními příspěvky, by měly obsahovat výhradně jméno, funkci, případně politickou příslušnost představitele. Umístění loga politické strany u jména komunálního či krajského představitele (nebo i na jiných místech komunikačního média) lze považovat za propagaci kandidujícího politického subjektu, čímž by byl naplněn význam pojmu volební kampaň.
17) Může se v obci místním rozhlasem oznámit konání volebního mítinku politické strany, setkání s některým kandidátem a podobně?
Ne, obecní rozhlasy nemohou být pro tento účel používány. Obdobnou otázkou jsme se jako úřad zabývali výše v bodu č. 11 (odkaz zde). Volební zákon v § 16 odst. 4 říká, že k volební kampani nelze využívat komunikační média kraje nebo obce (nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí). V souvislosti tímto ustanovením se komunikačním médiem, jak vyplývá mj. i z důvodové zprávy k zákonu, míní typicky sdělovací prostředky obcí a krajů (radniční noviny, krajské zpravodaje a podobně). Volební reklama může být umístěna pouze na velkoplošných zařízeních kraje či obce. Obecní rozhlas je však komunikačním médiem ve smyslu sdělovacího prostředku, nikoliv velkoplošným zařízením. Proto nemůže být k volebním sdělením, byť jen v podobě komerčního oznámení o konání mítinku, používán.
29) Mohou obce poskytnout své plakátovací plochy k volební kampani? Za jakých podmínek?
Tuto problematiku jsme v širší perspektivě rozebrali ve stanovisku č. 11 – zde. Pro lepší přehlednost vyčleňujeme a rozvádíme část textu do zvláštního stanoviska. Upozorňujeme, že legislativa rozlišuje podmínky pro využití plakátovacích ploch v době do 16 dní před konáním voleb a v posledních 16 dnech kampaně.
Obce, kraje i jimi ovládané osoby mohou umožnit výlep volebních plakátů a jiné volební reklamy na všechna velkoplošná zařízení, která vlastní či spoluvlastní (plakátovací plochy, budovy obce, sloupy veřejného osvětlení, vozy MHD a podobně). Zákon o politických stranách (č. 424/1991 Sb.) ale stranám a hnutím zakazuje přijmout od obcí, krajů a jimi ovládaných osob dar či jiné bezúplatné plnění. Kandidující strany a hnutí, které chtějí například vylepit plakáty na obecní plakátovací plochu, tedy musejí dané obci za vylepení plakátů zaplatit. Musí přitom jít minimálně o „cenu obvyklou“, neboť cena nižší než obvyklá by již představovala bezúplatné plnění (dar) samosprávy vůči politické straně. Cena obvyklá však nemusí být automaticky ve všech případech cenou tržní či komerční. Při stanovování ceny obvyklé lze vycházet z předchozí praxe kraje nebo obce týkající se voleb do Parlamentu České republiky. Pokud v obci dosud bylo dosud praxí poskytování ploch bezplatně, je nyní třeba inkasovat alespoň symbolickou částku. Obec však není povinna nabízet výlepové plochy výhradně za poplatek. Pokud obec dosud poskytovala své plakátovací plochy zdarma, nemusí na této praxi nic měnit. Politické strany a hnutí by však neměly na takové plochy své plakáty zdarma vylepovat, protože by tím přijaly bezúplatné plnění, což jim zákon zakazuje.
Vzhledem k tomu, že strany jsou povinny ve svém účetnictví zaznamenat každý náklad volební kampaně, doporučujeme, aby o pronájmu plochy byla uzavřena alespoň jednoduchá dohoda či obdobná forma záznamu. Tento účel může plnit i příjmový doklad, v němž bude uvedena doba pronájmu, rozsah vyhrazené plochy a cena. Po ukončení doby pronájmu by plakáty měly být odstraněny.
Vyhrazení plakátovacích ploch pro volební kampaň není povinností obce. Je jen na obci, zda plochy poskytne, či ne. Pokud se rozhodne plochy poskytnout, je třeba pamatovat, že legislativa počítá s odlišným režimem v době do 16 dní před konáním voleb a v posledních 16 dnech kampaně (§ 16 odst. 4 volebního zákona). V době do 16 dní před konáním voleb nestanovuje zákon žádnou podmínku rovného přístupu k plochám obcí. Lze tedy uplatnit pravilo „kdo dřív přijde, ten dřív mele“. Pokud se starosta rozhodne pro posledních 16 dní přede dnem voleb vyhradit zvlášť plochy ve smyslu § 16 odst. 4 volebního zákona (nové či v rámci již využívaných ploch), musí možnost jejich využívání odpovídat zásadě rovnosti kandidujících subjektů. V této době tedy musí být každé kandidující straně nebo hnutí, která o to projeví zájem, umožněno se na plakátovacích plochách prezentovat, a to za rovných podmínek, tedy například za stejnou cenu. V případě, že starosta nevyužije tohoto práva a plochu dle § 16 odst. 4 volebního zákona nevyhradí, může obec dále plochy pronajímat v obdobném režimu jako v době do 16 dní přede dnem voleb.
Viz též:15. a 17.
Zdroj: Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutích