14.09.2021
Oceňování věcných břemen – aktuálně
Svaz měst a obcí ČR obdržel na vědomí vyjádření Energetického regulačního úřadu k problematice věcných břemen, které bylo vydáno na vyžádání společnosti ČEZ na základě závěrů dosavadních jednání, která ve věci proběhla.
Ze stanoviska ERÚ vyplývá, že podle § 25 odst. 4 energetického zákona se výše náhrady za věcná břemena sjednává smluvně a při tomto smluvním sjednání náhrady nejsou podle výkladu ERÚ strany nikterak zákonem přímo omezeny při určení výše náhrady. To samozřejmě neznamená, že by míra smluvní volnosti stran byla bezbřehá, obdobně jako je tomu u orgánů obcí. Osoby jednající za určitou obchodní korporaci, typicky členové statutárního orgánu, jsou povinni jednat s tzv. péčí řádného hospodáře [viz § 51 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů], z čehož zároveň implicitně plyne nemožnost korporace jako takové jednat v rozporu s tímto principem.
V případě sjednávání vzniku věcných břemen a náhrady za ně lze nepochybně projev péče řádného hospodáře spatřovat v přiměřenosti výše stanovené náhrady, která by neměla významně překračovat náhradu stanovenou podle cenových předpisů (bonifikací smluvní náhrady oproti takto stanovené náhradě je ušetření nákladů za vedení vyvlastňovacího řízení a především časové hledisko - rychlost). To platí o to spíše pro subjekty, které vykonávají činnost veřejného zájmu a zároveň podnikají v odvětvích, v nichž se uplatňuje regulace cen, tj. subjekty, které při realizaci veřejného zájmu jsou vázány určitými pravidly ohledně promítání nákladů do cen svých služeb či produktů. V této souvislosti považujeme za důležité zmínit i transparentnost při stanovování těchto náhrad.
Smluvní volnost při zřizování věcných břemen není neomezená, kdy zpravidla obě smluvní strany budou mít povinnost konat s péčí řádného hospodáře a je tedy evidentní, že výsledná cena by neměla být ani příliš nízká, ani příliš vysoká. Pokud jde o samotné zpracování znaleckého posudku ve fázi smluvního vyjednávání, podle názoru ERÚ takový postup neznamená, že se později od této ceny nemohou strany odchýlit. Znalecký posudek má daný význam v případě vyvlastňovacího řízení, mimo vyvlastňovací řízení má takovou právní relevanci, kterou mu obě strany budou přikládat. Pokud se strany v rámci smluvního vyjednávání dohodnou, že určí výši náhrady znaleckým posudkem, bude se nepochybně jednat o určitou dohodu v rámci vyjednávání o finální smlouvě, na základě níž vznikne stranám očekávání, že bude takto postupováno.
Postup ocenění (s bonifikací) nebyl ze strany Energetického regulačního úřadu shledán v rozporu s vymezením rozsahu nákladů vstupujících do hodnoty povolených nákladů podle současného přístupu Energetického regulačního úřadu vyjádřeného přílohou č. 2 cenového rozhodnutí ERÚ č. 9/2020 ze dne 27. listopadu 2020, kterým se stanovují ceny za související službu v elektroenergetice a ostatní regulované ceny.
Pro připomenutí přikládáme rovněž souhrnné stanovisko MF, MV a MPO, které bylo na základě jednání se Svazem měst a obcí ČR k problematice oceňování věcných břemen vydáno. Pro informaci přikládáme i metodiku MF osvětlující způsob výpočtu náhrady za věcná břemena.
Ze všech uvedených podkladů lze dovodit, že smluvní volnost při stanovení náhrady za zřizování věcného břemena pro technickou infrastruktur je limitována na straně obou smluvních stran povinností jednat s péčí řádného hospodáře.
Závěrem upozorňujeme, že v současné době probíhá připomínkové řízení k oceňovací vyhlášce.
Ivona Mottlová, Legislativně právní sekce kanceláře SMO ČR