11.05.2021
Speciál právní poradny 8/2021
Přinášíme vám opět monitoring legislativy a judikatury, který vzniká v rámci projektu „Efektivní řízení rozvoje obcí jako základní předpoklad efektivnosti výkonu veřejné správy a poskytování veřejných služeb z úrovně obcí“ realizovaný Svazem měst a obcí ČR (ESO).
Novela zákona o mimořádném příspěvku při karanténě
Účinnosti nabyl 30. 4. 2021.
O CO V NOVELE JDE?
Minulý měsíc jsme Vás informovali o příspěvku, který se poskytuje při karanténě nařízené zaměstnanci, jemuž vznikl nárok na náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, jehož smyslem je především motivace občanů, u nichž byla prokázána nákaza onemocněním COVID-19, hlásit své rizikové kontakty. Příspěvek náleží všem zaměstnancům, kterým na něj vznikl nárok, a to i zpětně, pokud jim byla nařízena karanténa po 28. únoru 2021. Původně měl být příspěvek poskytován pouze do 30. dubna 2021, nicméně došlo k prodloužení tohoto termínu až do 30. června 2021. Příspěvek činí 370 Kč a je poskytován nejdéle po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény. Úplné znění zákonů naleznete na ZDE.
KTERÝM USTANOVENÍM VĚNOVAT POZORNOST?
- § 1 odst. 2 zákona č. 121/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, ve znění pozdějších předpisů
SOUVISEJÍCÍ DOTAZY
Příjem zaměstnance je postižen exekucí, vztahuje se exekuce i na mimořádný příspěvek v karanténě?
Pozor, abyste si odpovědi na dotazy mohli zobrazit, musíte být přihlášeni! Přihlaste se zde.
Novela vyhlášky o nákladech na závodní stravování
Účinnosti nabyl 21. 4. 2021
O CO V NOVELE JDE?
Novela se vztahuje na příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky a doplňuje možnost poskytování tzv. stravenkového paušálu některým zaměstnancům i u těch zaměstnavatelů, kteří provozují vlastní stravovací zařízení. Poskytnutí stravenkového paušálu zaměstnanci je možné v situacích, kdy zaměstnanci, kterému nelze ve vlastním stravovacím zařízení organizace zajistit stravu odpovídající jeho zdravotnímu stavu, kdy zaměstnanec na základě rozhodnutí organizace vykonává v pracovní době práci pro organizaci mimo pracoviště na jiném dohodnutém místě, kdy odběr hlavního jídla, případně dalšího hlavního jídla spadá do doby, a kdy vlastní stravovací zařízení organizace nepracuje, nebo je vlastní stravovací zařízení organizace mimo provoz. Úplné znění novely naleznete na ZDE.
KTERÝM USTANOVENÍM VĚNOVAT POZORNOST?
- § 6a odst. 2 a odst. 3 vyhlášky č. 84/2005 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, ve znění pozdějších předpisů
Zajímavá judikatura
Převody bytů po 20 letech
Usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 2. 2021, sp. zn. II. ÚS 295/21 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2020, č. j. 33 Cdo 1896/2020-449
Řada obcí a měst na přelomu tisíciletí přikročila k výstavbě bytových domů spolufinancované ze státního rozpočtu či z určitých fondů, a to ve spolupráci s bytovými družstvy, jednotlivými fyzickými osobami či právnickými osobami, přičemž se zavázali k tomu, že v budoucnu (zpravidla po uplynutí 20 let od kolaudace) převedou jednotlivé byty např. členům bytového družstva, bytovému družstvu apod., a to za podmínek dříve sjednaných, mnohdy zcela zdarma, anebo za velice nízkou až symbolickou kupní cenu. Vzhledem k tomu, že dvacetiletá lhůta v mnoha obcích a městech aktuálně dobíhá, jsou jejich představitelé postaveni před poměrně komplikovanou záležitosti – převést nemovitý majetek obce či města za cenu nižší, než je cena v místě a čase obvyklá. V případě platnosti dříve sjednaných závazků však obec či město zpravidla nemá z tohoto historického závazku možnost „vycouvat“, budoucí kupující či obdarovaní se totiž mohou obrátit na příslušný soud, aby nahradil projev vůle směřující k uzavření kupní či darovací smlouvy. Tak tomu bylo právě v případě zmíněných rozhodnutí Nejvyššího a Ústavního soudu, které potvrdily žalobě vyhovující rozhodnutí nižších soudů. Z toho lze dovodit závěr, že je-li závazek sjednaný v minulosti (i před 20 lety) platný, mělo by v rámci zásady pacta sunt servanda (smlouvy se mají dodržovat) dojít k realizaci takového převodu. Je však namístě upozornit, že v mnoha případech je takto sjednaný závazek (odpovídající smlouvě o smlouvě budoucí kupní či darovací) neplatný (zpravidla z důvodu nesplnění formálních náležitostí) a v takovém případě je nezbytné (i s ohledem na riziko vzniku trestní odpovědnosti současných představitelů obce či města) každý jednotlivý případ zevrubně posoudit s ohledem na jeho konkrétní okolnosti tak, aby bylo zhodnoceno, zda k takovému převodu nyní může dojít a případně za jakých podmínek. Usnesení Ústavního soudu naleznete ZDE. Usnesení Nejvyššího soudu naleznete ZDE.
DOTČENÁ USTANOVENÍ
- § 39 a 50a odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
SOUVISEJÍCÍ DOTAZY