15.03.2022

Speciál právní poradny 9/2022

Přinášíme vám opět monitoring legislativy a judikatury, který vzniká v rámci projektu ESO „Efektivní řízení rozvoje obcí jako základní předpoklad efektivnosti výkonu veřejné správy a poskytování veřejných služeb z úrovně obcí“, realizovaném Svazem měst a obcí ČR.

Nouzový stav

 Účinnost 4. 3. 2022

 O co v usnesení vlády jde?

 

Vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky vyhlásila z důvodu nutnosti reagovat na migrační vlnu velkého rozsahu na území ČR nouzový stav, a to s účinností od 4. 3. 2022 na dobu 30 dnů. Vyhlášení nouzového stavu má mj. vliv na určité otázky spojené se zasedáním zastupitelstev obcí v případě, kdy by obce chtěly projednávat pomoc uprchlíkům z Ukrajiny.

Úplné znění usnesení naleznete ZDE.

 

KTERÝM USTANOVENÍM VĚNOVAT POZORNOST?

 

  • 93 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích

 

 

SOUVISEJÍCÍ DOTAZY

 

Vláda vyhlásila nouzový stav, je možné konat zasedání zastupitelstva dříve než za 7 dní po zveřejnění programu a pozvánky na úřední desce?

Je povinností svolavatele zasedání zastupitelstva obce zařadit již do navrženého pořadu, který je následně zveřejňován na úřední desce v rámci informace o svolání zasedání, připravovaného zasedání zastupitelstva obce každý předem předložený písemný návrh člena zastupitelstva obce k projednání? Jednací řád v obci se touto otázkou nezabývá.

 

 

Novela pandemického zákona

 Účinnost 26. 2. 2022

 O co v novele jde?

 

Drtivá většina ustanovení původního znění tzv. pandemického zákona měla nastavenu platnost pouze do konce února 2022, nově je prodloužena do konce listopadu 2022. Novelizovaná podoba zákona by měla nadále umožňovat vydávat protiepidemická opatření a reagovat tak na případnou podzimní vlnu nákazy onemocnění covid-19. Novela provádí i několik dalších úprav jako např. zmírnění sankcí za porušení mimořádných opatření. 

Úplné znění novely naleznete ZDE.

 

KTERÝM USTANOVENÍM VĚNOVAT POZORNOST?

 

  • § 2 až 13 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů

 

 

 Obecně závazné vyhlášky

 nález Ústavního soudu ze dne 27. 7. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 7/21

 

Ústavní soud se v této věci zabýval obecně závaznou vyhláškou města o zákazu konzumace alkoholických nápojů na některých veřejně přístupných místech (dále jen „OZV“) a zrušil dvě slova v této OZV. Jak již název napovídá, OZV stanovovala zákaz konzumace alkoholických nápojů na vyjmenovaných veřejně přístupných místech v daném městě a rovněž stanovovala výjimky z tohoto zákazu, např. že se zákaz nevztahuje na dny 31. 12. a 1. 1. každého roku, na dny konání tradiční akce, na akce pořádané městem nebo se souhlasem města a na restaurační zahrádky.

Právě část věnovaná akcím pořádaným městem byla v rámci OZV Ústavním soudem zrušena, jelikož zakládá nedůvodnou nerovnost mezi městem a jinými potenciálními organizátory akcí, aniž by pro to existoval legitimní důvod. 

Ústavní soud se zabýval i výjimkou pro akce pořádané se souhlasem města. To má nepochybně přesah i do jiných obecně závazných vyhlášek – typicky zákaz pyrotechniky, omezení doby nočního klidu apod. kdy celá řada obcí stanovuje výjimku v té podobě, že platí pro akce předem ohlášené a se souhlasem rady či zastupitelstva obce, tedy jakéhosi veřejnoprávního povolení. Takový přístup však není podle Ústavního soudu přípustný. Ústavní soud totiž ve svém nálezu uvedl: „Vhodné je dodat, že obce zásadně nejsou limitovány v tom, aby problematiku, jejíž úpravu mohou provést obecně závaznou vyhláškou, provedly tak, že určitou činnost jedním ustanovením vyhlášky celkově zakážou a v navazujících ustanoveních z tohoto zákazu zakotví výjimky. Výjimky (stejně jako samotný zákaz) však musí formulovat jako přímo použitelné obecné pravidlo chování (např. jako je tomu v čl. 2 odst. 1 napadené vyhlášky, podle nějž se zákaz konzumace a podávání alkoholu nevztahuje v každém roce na 31. prosince a 1. ledna). Výjimky naopak nelze formulovat tak, že jsou stanoveny na základě zákonem neupraveného veřejnoprávního povolení udělovaného obcí ad hoc pro jednotlivé případy.

Více informací naleznete ZDE.

 

KTERÝM USTANOVENÍM VĚNOVAT POZORNOST?

 

  • § 10 písm. a) a § 123 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích

 

 

SOUVISEJÍCÍ DOTAZY

 

Může obecní úřad vydat souhlas s porušením nočního klidu i bez vydané obecně závazné vyhlášky?

 

 

Újma způsobená starostou obce zásahem do osobnostních práv

 rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2386/2020

 

Rozsudek Nejvyššího soudu přináší odpověď na otázku, kdo je odpovědný za případnou újmu způsobenou zásahem do osobnostních práv starostou obce například v rozhovoru pro média. Není ani tak rozhodné, co bylo obsahem výroku, který sám o sobě nebyl způsobilý vyvolat jakoukoliv újmu, jelikož se týkal kácení dřevin. Klíčový je především závěr soudu o tom, že starosta obce se v rozhovoru vyjadřoval k okolnostem týkajícím se nakládání s obecními pozemky a činil tak zcela v rámci své pravomoci (zastupovat obec navenek). Odpovědnost za případný neoprávněný zásah by tak nesla obec, starosta by odpovídal pouze v případě tzv. excesu. Aby šlo o exces, musí jednání vybočovat z plnění úkolů dané osoby natolik, že jím vůbec není sledován výkon veřejné moci.

Více informací naleznete ZDE.

 

KTERÝM USTANOVENÍM VĚNOVAT POZORNOST?

 

  • § 81, 82 odst. 1 a 2914 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník