04.11.2020

To nejdůležitější z CFK

Od časného rána 3. listopadu jste mohli živě sledovat největší událost Svazu měst a obcí roku 2020, a to již dvacátý třetí ročník Celostátní finanční konference.

V prvním bloku Státní rozpočet 2021 z pohledu municipalit a budoucnost RUD (rozpočtové určení daní) se zejména hovořilo o současné situaci vedení měst a obcí, před kterými stojí klíčový úkol: sestavení rozpočtu na rok 2021. Několikrát zazněly výtky na adresu státu, který tuto situaci obcím v mnohém ztěžuje svými často chaotickými, a hlavně nepředvídatelnými kroky. Mluvil o tom jak senátor Vladislav Vilímec, tak i např. místostarosta města Čáslav Martin Horský. Olomoucký primátor Miroslav Žbánek poděkoval a ocenil kompenzační bonus, který obce a města dostaly jako náhradu za daňové propady a za nesystémový zásah do rozpočtového určení daní v rámci první vlny koronaviru.

V předtočeném vstupu vyzvala ministryně financí Alena Schillerová představitele obcí, aby s vládou táhli za jeden provaz a společně se proinvestovali do prosperity. Ocenila přístup obcí a měst a jejich hospodaření, popsala jednotlivé možnosti, jak stát podporuje obce a města v těchto těžkých časech. Také požádala jejich představitele o komunikaci s vládou a v neposlední řadě vyzdvihla jejich nezastupitelnou úlohu při komunikaci s obyvateli.

Na slova ministryně Aleny Schillerové navázal živě Miroslav Matej, ředitel odboru Financování územních rozpočtů MF, který uvedl, že na otázku, jak nastavit rozpočet na příští rok v současné době neexistuje jednoznačná odpověď. Ve své prezentaci se věnoval aktuálním otázkám financování obcí pro následující období (k dispozici na www.smocr.cz), zejména makroekonomickým indikátorům české ekonomiky, výhledu růstu, daňovým příjmům obcí a jejich predikci na další období. Dále mluvil o kompenzačním bonusu pro obce, který byl v létě obcím vyplacen, či vyzýval, že není důvod k panice a odkládání či rušení obecních investic.

Obce by se podle Miroslava Mateje měly snažit maximalizovat příjmy (např. daň z nemovitých věcí, místní poplatky aktualizace nájemních smluv) a optimalizovat provozní výdaje (např. provozní dotace). Zdůraznil, že rekordně nízké úrokové sazby a vysoká inflace vybízejí ke zvýšené investiční aktivitě.

David Sláma z ministerstva vnitra ve svém živém vstupu představil činnost svého odboru Strategického rozvoje a koordinace veřejné správy a webovou aplikaci prispevekobce.cz, kde lze rychle a přehledně za každou jednotlivou obec vyhledat základní struktury příspěvku na přenesenou státní správu. Představitelé obcí se zde rovněž dozvědí metodiku, informace a kontakty, a to vše na jednom místě. Jedná se o relativně nové webové rozhraní, kde jsou data za rok 2020 a návrh roku 2021.

V dalším živém vstupu senátor Vladislav Vilímec vysvětloval pohnutky, které Senát vedly k návrhu a podpoře kompenzačního bonusu pro obce. „Nedovedu si představit, pokud dojde ke zrušení superhrubé mzdy a dopady do rozpočtu obcí budou 20 miliard Kč, že by nedošlo k úpravě rozpočtového určení daní,“ uvedl senátor Vilímec. V další debatě upozornil na dopis ministryně Schillerové, která psala předsedovi Luklovi, že v současné době nevidí nutnost úpravy RUD.

Primátor Olomouce Miroslav Žbánek se připojil do živé debaty a mluvil zejména o poskytování dotací městům a krajům. Bez dotací se komunitní život neobejde, řekl. Akceptuje současné přerozdělení daní a předpokládá, že se ani v příštím volebním období tento systém nezmění. Upozorňuje zejména na navyšování mandatorních výdajů ve formě zvyšování platů. Dokonce podle jeho zkušeností lidé radši zůstanou na stejné úrovni platů, než by čelili nebezpečí plynoucí z propouštění.

Z Čáslavi se do debaty připojil místostarosta Martin Horský, který upozornil také na situaci měst provozujících nemocnice. Na jedné straně chtějí města zajistit zdravotní péči ve svých regionech, na druhou stranu je to velká zátěž pro jejich rozpočet, který už tak musí krátit kvůli současné krizi.

Během živé debaty přicházely i dotazy od diváků, na které bylo průběžně odpovídáno. Nejčastějším tématem otázek byly daňové propady a jejich vývoj a možná kompenzace ze strany státu. Takto se například ptala starostka Pavla Adamcová z Hodslavic nebo Vladimír Buldra, vedoucí finančního oboru MÚ Rumburk.

Miroslav Matej na tyto dotazy odpověděl, že se neplánuje dorovnání daňových propadů měst a obcí. Zdůraznil hlavní princip financování obcí prostřednictvím sdílených daní, a to že v době růstu se zvyšují daňové příjmy všech složek veřejných rozpočtů, zatímco v době poklesu tyto příjmy proporcionálně klesají.

Výkonná ředitelka ujistila všechny tazatele, že se odpovědím bude Svaz věnovat i v příštích číslech svazového časopisu INS, případně i na webu svazu.

 

Blok II Možnosti národních dotací pro municipality otevřela opětovným živým vstupem Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj, a představila dotační programy jak z Evropy, tak i z domácích zdrojů. Zhruba jedna miliarda euro půjde do integrovaného regionálního operačního programu (IROP) z evropských zdrojů.

Připojil se i David Pospíšil z ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), který popsal vývoj počtu nakažených v zařízeních sociálních služeb. Mluvil i o dotacích na krytí výpadků příjmů těchto zařízení. Ve vypsaném dotačním titulu bylo požádáno o více než 1,1 mld. korun. Upozornil, že nově postavená sociální zařízení by měla být energeticky pasivní, aby prošla sítem dotačních titulů.

Lukáš Vlček, starosta Pacova a Petr Rys, starosta Bruntálu, popsali svoje zkušenosti s dotačními tituly. Starosta Vlček velmi ocenil navýšení alokace dotačních titulů, nicméně uvedl, že to v žádném případě nepokryje výpadky daňových příjmů.

 

V posledním třetím bloku Proinvestujme se z krize – Národní plán obnovy a evropské finance se nejprve slova ujal ekonom Petr Zahradník s otázkou, jaký typ projektu bude vlastně podporován v rámci plánu národní obnovy. Podle něj by se mělo jednat jen o témata spojená s koronavirem a jeho dopady do ekonomiky.

Poté se na diskutovanou problematiku zaměřil Petr Osvald, zástupce statutárního města Plzeň pro záležitosti EU. V následující živé diskuzi uvedl, že evropská politika je postavena na vzájemné debatě, což v současné době příliš nefunguje, všichni představitelé/úřednici v Bruselu pracují z domova a komunikace je tímto do značné míry ztížena.  EU vytvořila řadu nových fondů, ale nejsou nastavené nové podmínky. Musíme znát podmínky pro přijatelnost jednotlivých projektů, chybí nám koordinace na národní úrovni.

Jak se proinvestovat z krize, ptal se dál Petr Osvald. Krize potřebuje zakázky, jejich druhým největším zadavatelem jsou města obce. Ty ale nemají v současnosti prostředky na investice. Co potřebuje byznys? Zakázky jsou města a obce schopny podpořit. Potřebují však prostředky na přípravu projektů a problémem jsou i personální kapacity.

Do diskuze se rovněž zapojila Markéta Vaňková, primátorka Brna, která vnímá v novém programovém období jako problém tematické překryvy jednotlivých dotačních titulů. Také konstatovala, že územní partneři nejsou rovnocennými partnery vlády při rozdělování prostředků.

Pavel Branda, místostarosta obce Rádlo, poukázal na důsledky koronavirové epidemie, která ničí přeshraniční spolupráci. Vznesl také dotaz na ministra Havlíčka ohledně nevyčerpaných finančních prostředků z programu REACT, zda se dají přesměrovat na nastartování ekonomiky.

Odpovědí na četné dotazy se ujal ministr dopravy a průmyslu Karel Havlíček. Uvedl, že plán národní obnovy je první nástřel k zahájení debaty s Bruselem. Podotkl, že existují i jiné zdroje z EU (cca 1 bilion korun) na dalších 10 let, z kterých je také možné čerpat.

Výkonná ředitelka Svazu Radka Vladyková na závěr shrnula všechny tři odborné bloky konference. Uvedla, že zákon o rozpočtovém určení daní byl sestaven v naprosto jiných podmínkách, než máme nyní. Starostové volají po stabilitě příjmů, chtějí pro své občany zachovat standard 21. století a čerpat peníze z EU efektivně. Města a obce potřebují peníze na kofinancování i na samostatnou působnost.

Národní dotace, které byly tématem druhého bloku, ukazují podle výkonné ředitelky uplatňování státní politiky do území. Svaz připravil jednoduchý přehled na svých webových stránkách.

Ve třetím bloku se nejčastěji mluvilo o plánu národní obnovy. Zde nejvíce chybí koordinace. „Souhra dotačních titulů s potřebami území a zjednodušení celého procesu žádostí o dotace, to jsou naše priority.“ ukončila ředitelka Vladyková.

Záznamy příspěvků dalších řečníků najdete v následujícím článku tohoto newsletteru.

 

Svaz měst a obcí děkuje generálnímu partnerovi ČEZ ESCO i hlavnímu partnerovi České spořitelně za podporu.