12.11.2021

Trénink č. 4 a 5 Kyjov

Setkání účastníků mezinárodního projektu „Zavádění systematického přístupu k financování inovativních (smart) řešení v ČR“, číslo: REFORM/GA2020/025 pokračovalo 4. a 5. listopadu v Kyjově.

Chytrá řešení a jejich financování - další trénink je úspěšně za námi

Náš program začal první den shrnutím výstupů z minulých tréninků. David Škorňa z projektového týmu Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR), představil nové experty, Jaroslava Klusáka za oblast energetiky a Romana Dostála za oblast mobility. Upozornil na důležitost kontaktů a síťování mezi účastníky, na možnost konzultací projektových návrhů a fórem financování s týmem SMO, VNG a EU Quest, a v neposlední řadě na možnost hledání programů či partnerů pro města a obce, ať už jde o sdílení zkušeností, replikaci možných chytrých řešení nebo o rady, jak chytré projekty připravovat přímo od těch, kterým se již podařilo některý z nich zrealizovat.

Za SMO jsme také představili publikaci Starostenské humoresky a shrnuli jsme klíčové závěry ze Sněmu Svazu.

Místostarosta města Kyjov Dan Čmelík ve své úvodní prezentaci představil město a jeho projekty. Zároveň vyzdvihl okolní krásnou krajinu zvanou Kyjovské Toskánsko. Zmínil i místní proslavený festival Slovácký rok a jízdu králů. Mezi projekty představil například parter gymnázia nebo zrevitalizovaný dům přestavěný na malometrážní byty. Některé projekty se týkaly i sportovního vybavení, například pro hokejbal, který je v Kyjově na vysoké úrovni a pro který připravili krásné hřiště. Největším projektem v historii Kyjova bude rekonstrukce koupaliště a výstavba aquacentra.

Věra-Karin Brázová, zástupce ministerstva pro místní rozvoj (MMR), ve své prezentaci představila projekt Smart Cities, a aktivity, které MMR chystá - např. nový web, možnosti zapojit se do spolupráce s Jaspers, který se specializuje na přípravu projektů jak pro velká města, tak i menší (zde je nutné vytvořit konsorcium více partnerů).

Ze strany MMR a SMO také zazněly informace o aktuálních výzvách, které jsou připravovány nebo budou velmi brzy spuštěny - v rámci Operačního programu Životní prostředí - OPŽP (z tranše z Národního plánu obnovy - NPO) půjde např. o další výzvu na snížení energetické náročnosti budov ve vlastnictví veřejných subjektů; z NPO pak půjde o fotovoltaiku pro podnikatele; z OPŽP pak také o hospodaření se srážkovými vodami, povodňové ochrany nebo zakládání a obnovy zelených ploch.

Z úst expertů ze zahraničí mj. zazněly novinky v oblasti Smart Cities vč. potenciálních výzev z programu LIFE, Horizon, EUCF, Urban Innovation Actions a jiných. Experti upozornili, že pokud někdo hledá smart projekt pro svou obec či město, nemusí hledat něco nového, existuje řada chytrých řešení (mj. i projekt nabídne přehled dobrých příkladů ze zahraničí); sdílení dobré praxe může velmi uspořit vaše finanční prostředky.

Pro města existuje bezplatná služba Trh chytrých měst (Smart City Marketplace), kterou podporuje a financuje EU. Existuje celá řada dalších databází.

Do interaktivní diskuse tréninku vstupovaly také příspěvky dalších zahraničních expertů, např. paní Victoria Jonas z Budapešti vysvětlila formou on-line videa přínosy projektu v oblasti sociálního bydlení. Holandský expert Pieter Bonnema přímo na tréninku hovořil o vytvoření projektu WESH – digitální měna a zapojení partnerů, které bylo pro úspěch projektu esenciální vč. zapojení tři klíčových partnerů, a to technologických firem, zástupců občanů a také zástupců podnikatelů ve městě; bylo tak možné projekt designovat od přípravy a neformální diskuse u “piva a pizzy” až po návrh realizace.

Další expert Lorrant Deme vysvětloval použití různých nástrojů a metod pro přípravu chytrých projektů (některé jsou i zdarma v on-line prostředí).

Součástí tréninku byla diskuse o vybraných projektových záměrech - ve třech pracovních týmech za oblast energetiky, mobility, digitálních služeb probíhala interaktivní debata. Navazovala na předchozí tréninky, kde byly diskutovány potřeby a nastavení základních strategických směrů při přípravě projektů. Trénink v Kyjově se zaměřil na rozbor aktivit, jejich zdůvodnění, jejich seřazování na škále důležitosti, kritičnosti, přidané hodnoty, inovativnosti a časové posloupnosti.

Chronologicky seřazená soustava aktivit v rámci pracovních týmu ukázala opět nutnost strategicky plánovat od prvopočátku, zároveň potvrdila důležitost existujících dat a informací, bez kterých je velmi složité cokoli plánovat. Absence expertů je možné vykompenzoval společnými aktivitami obcí či najmutí služby, stejně jako jsou k tomu k dispozici např. i evropské granty.

Velmi zajímavé výsledky ukázala diskuse o nastavení cílů projektů vč. jejich kvantifikace až do úrovně dopadů, které by nás měly zajímat nejvíce. Součástí byla také debata o inovativnosti připravovaných řešení - a to na příkladech několika projektů prostřednictvím metody TRL (technology readiness levels).

Roman Pekárek (Kyjov) popsal, jak u nich v Kyjově projekt k digitální měně vznikal, autor projektu za nimi přišel a nabídl jim ho; do projektu byly vloženy peníze jako podpora kyjovských podnikatelů; sami občané pak dodali své prostředky a mohli tak lokální ekonomiku v době Covidu aspoň z části podpořit. Jakub Rus (Svazek obcí Východní Krkonoše) popisoval projekt, který vytváří v Krkonoších, tzv, destinační kartu. Chtějí do něho zapojit soukromé osoby, firmy i menší místní podnikatele. David Škorňa hovořil o konceptu positive energy district a jeho širokých souvislostech od zapojení stakeholderů přes komunitní energetiku. Jaroslav Klusák demonstroval na příkladu energetického společenství v Praze, jak by se chytrý projekt měl dobře řídit, komunikovat a modelovat od počátku ideologického zadání.

Práce ve workshopech byla pro naše účastníky velmi podnětná. Ostatně, Jakub Rus k tomu uvedl: "Workshop, který proběhl v Kyjově, mi změnil pohled na evropské dotace. V regionech, především malých obcích, jsme zvyklí primárně řešit zcela praktické otázky. Vypsání veřejné zakázky, se kterým souvisí i modlitba, aby ten kdo vyhraje na cenu byl alespoň trochu schopný, náklady na žádost a administraci dotace, naplnění všech indikátorů… Vědomí toho, že poskytovatel dotace může být benevolentnější a dá prostor kreativitě a testování řešení, nám dodalo další energii v naší snaze o spuštění destinační karty, která by mohla odstartoval digitalizaci v oblasti cestovního ruchu."

Trénink byl “okořeněn” i neformální debatou o souvisejících aktivitách v obcích a diskuse při pracovní večeři přinesla řadu nových podnětů i navázání nových kontaktů. Kyjovské setkání bylo zakončeno krásnou procházkou městem a návštěvou existujících (parter před Gymnáziem, revitalizace parku) i připravovaných projektů (chytrý komplex pro vodní a volnočasové aktivity vč. využití důlní vody a chytrého energetického řešení).

Že bylo kyjovské setkání přínosné potvrzují i ohlasy účastníků. " Za nás obě se nám to velmi líbilo jako celek, můžeme říct, že to pro nás bylo opravdu přínosné," říká Saša Kotvasová z Ústí nad Labem i za Báru Džuganovou. Obě tentokrát nahradily kolegy Jiří Starého a Tomáše Kočího. "Už ve škole jsme obě měly vždy radši praktické ukázky, než „nudnou“ teorii a těch praktických ukázek tam bylo opravdu hodně, což oceňujeme," pokračuje Bára. "Co bychom dále vyzdvihly, byly workshopy ve skupinách a jejich vedení, díky nim a jejich dobře mířeným otázkám jsme se na zadané úkoly dokázaly podívat zase trochu „jinak“ a slyšet jiné názory, pohledy a diskutovat o nich je vždy zajímavé. Super bylo taky to, že se sešla parta opravdu nadšených, zkušených a přátelských lidí, které jsme díky tomuto školení mohly poznat. A chtěly bychom ještě jednou poděkovat městu Kyjovu za to, že umožnili trénink právě u nich. Až nás překvapilo, jak je město hezké, co všechno tam zvládli vybudovat a jaké mají plány do budoucna, s čímž jim velmi držíme palce," dokončuje Saša.

"Jsme z jiných měst či obcí, jiných krajů i mravů, ale spousta věcí nás spojuje. Jak ty, které nás trápí, například absence kapacity, či možnosti chytrá řešení komunikovat s dalšími; tak i ty, co nás ženou dopředu. Cítím u kolegů a kolegyň napříč celou republikou velkou chuť se v oblasti smart city vzdělávat, získávat dovednosti, navazovat kontakty a třeba i s námi konzultovat své nápady na budoucí projekty. Někdy se již chytré projekty zrealizovaly, můžeme tak ostatním nabídnout dobrou (i špatnou) zkušenost, a o to více má smysl se potkávat a vyměňovat si zkušenosti", zmínil na závěr David Škorňa.

V projektu budou v novém roce tréninky pokračovat, v mezidobí budou na webu SMO zveřejňovány průběžné výsledky.