Můžete nám přiblížit pracovní náplň výkonné ředitelky?
Výkonná ředitelka má na starosti chod kanceláře Svazu, která zajišťuje servis pro radu a předsednictvo. Připravujeme podklady na jednání, zajišťujeme komunikaci s členy a partnery, organizujeme konference a další akce a také vyřizujeme veškerou agendu spojenou s fungováním Svazu. Já tyto činnosti koordinuji a řídím tým dvaceti zaměstnanců v kanceláři a asi čtyřiceti dalších, kteří pracují na našich projektech.
A v případě, že předseda nebo místopředsedové nemohou, tak zastupuji Svaz i oficiálně na různých jednáních nebo akcích.
Mojí prací je rovněž příprava stanovisek, která Svaz vydává k různým problémům a tématům. Někdy to bývá docela složité, protože naše členská základna představuje široké názorové spektrum. A ne vždy se podaří dospět ke konsenzu mezi názorem primátora velkého města a starosty malé obce. Ale i to je přirozená součást demokratické diskuze a tam, kde nedojdeme ke všeobecné shodě, je korektní přiznat, že daný názor zastává jen určitá skupina. Tlačit jenom do kompromisu není ve veřejné správě vždy přínosné.
Co vše už se podařilo během vašeho prvního roku ve funkci?
Letos v květnu proběhl volební sněm Svazu. Spoustu práce nám dala jeho příprava a po volbě nového předsednictva bylo třeba znovu ustanovit komise rady. Ty jsou velmi důležité, protože v nich působí odborníci na danou oblast, lidé z praxe s bohatými zkušenostmi. Členové vedení nemůžou vědět všechno a komise jim zajišťují důležité informace, které pak jsou podkladem pro rozhodování nebo pro jednání s vládou a dalšími institucemi. Nyní ještě dokončuji organizační změny u nás v kanceláři, aby komunikace mezi vedením Svazu a komisemi probíhala co nejefektivněji a informace putovaly bez problémů oběma směry.
Dalším důležitým úkolem byla tvorba nového webu. Bude přehlednější, modernější a také hezčí než ten stávající. Už by měl být brzo hotový, spustit ho chceme do konce roku.
Při nástupu do funkce jsem také slíbila, že se zasadím o zvýšení povědomí o Svazu měst a obcí ČR v médiích a mezi veřejností. Začali jsme tedy velmi aktivně informovat na svazovém facebooku a zkrátili jsme periodicitu vydávání interního elektronického zpravodaje pro naše členy ze čtrnácti dnů na týden. Na facebooku jsme také zavedli rubriku Starostenské starosti, která je velmi oblíbená. Díky ní se zvyšuje popularita starostů a jejich práce. Jsem přesvědčená, že je velmi důležité zveřejňovat příběhy starostů, kteří za svou obec často doslova dýchají a vůbec to nemají lehké.
O činnosti Svazu informujeme také prostřednictvím tiskových zpráv pro média, která je pak šíří dál ke svým cílovým skupinám. Podle výstupů z monitoringu je vidět, že publicita Svazu roste a že se také daří šířit dobré zprávy.
Na volebním sněmu jste prohlásila, že chcete do diskuze v rámci Svazu více zapojovat starosty z regionů. Daří se to?
Daří. Už jenom tím, že jsme do práce v komisích zapojili mnoho nových lidí, kteří do té doby v žádné komisi nebyli.
Ve spolupráci s dobrovolnými svazky obcí také probíhají setkávání členů rady s představiteli obcí přímo v těchto obcích a diskutuje se o problémech na místě. Vždyť názory a zkušenosti z území jsou to nejcennější, co Svaz má. Bez znalosti z terénu bychom nemohli tak dobře hájit zájmy starostů a samospráv.
Svaz také pracuje na strategii smart city. Prozradíte nám něco bližšího o tomto dokumentu?
Tento projekt jsem převzala, když jsem nastupovala do funkce, byl už rozpracovaný. Podívali jsme se ale na něj novýma očima a v březnu došlo k obměně realizačního týmu. Úplně jsme se odklonili od technicistního pojetí smart city. Mám za to, že chytrá řešení nalézají moudří lidé a smart znamená chytré rozhodování, navíc s důrazem, že konečným uživatelem je vždycky člověk. Neustále je třeba myslet na to, že vše, co děláme, děláme pro lidi, aby z toho měli prospěch. Prioritní je tedy pro nás řešení konkrétních problémů, a pokud k tomu lze efektivně využít nějaký technický nástroj, nechť se využije.
V současné době máme za sebou analytickou část dokumentu a připravujeme strategickou. K nim ještě přibude metodika a jako příloha pak katalog dobré praxe. V něm budou publikována řešení, která už v území fungují, a starostové se jimi budou moci inspirovat a načerpat z nich zkušenosti. Celá strategie by měla být dokončena v únoru.
Potýkáte se i s problémy, jejichž řešení se vám i přes vynaloženou snahu nedaří?
Svaz měst a obcí ČR je připomínkovým místem pro návrhy zákonů a tuto svou pozici velmi intenzivně využívá. Pečlivě procházíme všechny návrhy zákonů, které se týkají samospráv, a díky znalosti terénu dokážeme často odhalit, jaké komplikace tyto návrhy způsobí v praxi. Bohužel, ne vždy se podaří, aby naše názory byly zapracovány v plném rozsahu a aby prošly Poslaneckou sněmovnou.
Jako příklad mohu uvést návrh nového stavebního zákona. Obce od prvopočátku velmi hlasitě upozorňují, že zřízení jednoho centrálního stavebního úřadu je cesta do absolutního neznáma. Hrozí dokonce, že na dlouhou dobu bude paralyzováno vydávání stavebních povolení a dalších dokumentů. Prostředí na to není vůbec připravené. Naše připomínky ale nebyly vyslyšeny a vláda záměr zákona schválila. Teď čekáme na paragrafové znění a hodláme bojovat dál při projednávání v Parlamentu.
Kolik má Svaz členů a jaké výhody jim toto členství přináší?
V současné době máme více než 2 750 členů a jejich počet se stále zvyšuje. Výhod vyplývajících z členství je několik.
Třeba díky tomu, že jsme připomínkovým místem, mohou starostové ovlivňovat vznik nové legislativy. Každý týden jim rozesíláme všechny návrhy zákonů, které dostaneme. Starostové mohou navrhovat změny, které se pak promítnou do jejich práce a života.
Svaz měst a obcí je velmi respektovaným a uznávaným partnerem pro vládu i Parlament, naše stanoviska jsou brána vážně a mají mnohem větší sílu, než kdyby se je obce snažily prosazovat samostatně.
Další výhodou je náš informační servis, který členům poskytujeme. Kromě informací o nové legislativě zajišťujeme také služby právní poradny, sdílíme dobrou praxi a pracujeme na řadě projektů, jichž se mohou členské obce zúčastnit. Jedním z nich je například projekt ESO sloužící ke vzdělávání úředníků a volených funkcionářů.
Starostové si rovněž velmi cení osobního setkávání na našich akcích. Během nich mohou formálně i neformálně probírat problémy ve svých obcích, inspirovat se, poučit se, jak podobné věci řeší jinde, a předávat si zkušenosti.
Jaké jsou výstupy z projektu center společných služeb, který měl skončit letos v červnu?
Projekt je prodloužený do února 2020. Centra se velmi osvědčila a potvrdilo se, že jsou velmi užitečná pro malé obce, které si samy nemohou dovolit odborníky třeba na veřejné zakázky, GDPR, dotace a podobně. Sdílením těchto lidí ušetří obce spoustu peněz a přitom zajistí vysokou kvalitu. Proto se snažíme, aby dobrovolné svazky obcí, které vznikly, zůstaly zachovány a mohly pokračovat v profesionalizaci územní samosprávy. Jedním z výstupů projektu je tedy návrh na změnu zákona o obcích, aby bylo možné zřizovat společenství obcí. Žádáme také, aby se na financování dobrovolných svazků obcí a center společných služeb uvolnila část zdrojů z rozpočtového určení daní.
Jak hodnotíte spolupráci Svazu s ostatními profesními asociacemi v oblasti samospráv?
Naše zájmy jsou často společné a pak se semkneme a bojujeme společně. Třeba v otázce mýtného na silnicích prvních tříd nebo v oblasti financování sociálních služeb postupujeme ve shodě. Se Sdružením místních samospráv ČR nyní úzce spolupracujeme také na strategii smart city a mnozí naši členové jsou členy obou asociací.
V případech, kdy máme na věc odlišný názor, si jde každý spolek vlastní cestou. To je zcela legitimní.
Svaz měst a obcí také rozvíjí zahraniční spolupráci. Jaké aktivity v této oblasti vykonáváte?
Svaz je členem Rady evropských obcí a regionů (CEMR), která sdružuje národní asociace místních a regionálních samospráv z celé Evropy. V jejich zájmu vyjednává s Evropskou komisí a díky tomu máme možnost ovlivňovat evropskou legislativu a informovat česká města a obce o tom, co se na evropské půdě připravuje. V současné době je ale pro nás klíčová příprava nového programového období. Evropské fondy budou zaměřeny na pět politických cílů a my usilujeme o to, aby do jejich plnění byly co nejvíce zapojeny i samosprávy.
Další aktivitou našeho zahraničního oddělení je pomoc městům a obcím při vyhledávání zahraničních partnerů. A to oběma směry, partnerská města vytipováváme jak pro české zájemce, tak i pokud hledá někdo z ciziny vhodného partnera u nás. V poslední době se v tomto směru zaměřujeme zejména na Ukrajinu, ale spolupráci domlouváme i v jiných zemích. Partnery aktivně vyhledáváme rovněž v rámci Norských fondů, jejichž projekty mnohdy vyžadují mezinárodní spolupráci.
Jaké úkoly vás čekají v nejbližší budoucnosti?
V prvé řadě budeme pokračovat v boji o stavební zákon. Velkým tématem je také zachování veřejné infrastruktury a služeb v území. To řešíme například v souvislosti s Českou poštou a jejím projektem Pošta Partner. Bavíme se také o pobočkách finančních úřadů s Ministerstvem financí, o stavebních úřadech s Ministerstvem pro místní rozvoj a týká se to i dalších agend a ministerstev. Chceme, aby kompetence zůstávaly v místě, aby se nevylidňovaly obce a nepřetěžovaly se metropole. Je to velmi široké a komplexní téma, které souvisí například i se smart city strategií, o které jsem už také hovořila.
Nikdy nekončící práce mě čeká i v oblasti zvyšování povědomí o Svazu měst a obcí ČR v očích veřejnosti. Pořád bude potřeba informovat o tom, co Svaz dělá, jaké jsou jeho úkoly, čím je prospěšný a co všechno už se podařilo udělat.
Do budoucna tedy chci vést kancelář Svazu tak, abychom stále byli důvěryhodným partnerem jak pro členy, tak také pro vládu, Parlament i širokou veřejnost.
Děkujeme za rozhovor
Pavel Černý
Sponzorem rozhovoru s osobností je měsíčník PRO města a obce.