23.03.2020

Stav legislativní nouze – co to vlastně znamená?

Vláda dne 19.03.2020 svým usnesením č. 254 navrhla předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, aby v souvislosti s nouzovým stavem vyhlášeným vládou dne 12.03.2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS-CoV-2 vyhlásil stav legislativní nouze na období od 19.03.2020 do doby skončení tohoto nouzového stavu. Co to ale vlastně stav legislativní nouze znamená? Taky si kladete otázky, proč, co, jak, s jakými důsledky? Pokusíme si tuhle hádanku aspoň trošku osvětlit a vyluštit ji.

Úpravu stavu legislativní nouze najdeme jak v § 99 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny, tak v čl. 17 Legislativních pravidel vlády. Tak to vezmeme pěkně popořadě, ať si v tom hned od začátku neuděláme guláš.

 

V § 99 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny se říká, že stav legislativní nouze je možno vyhlásit za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody. Tento stav vyhlašuje předseda Poslanecké sněmovny na návrh vlády a vyhlašuje jej na dobu určitou. Současně může Poslanecká sněmovna stav legislativní nouze zrušit nebo omezit dobu, na niž byl vyhlášen.

 

Tedy dobrá, ale co tedy stav legislativní nouze přináší podle Jednacího řádu Poslanecké sněmovny jiného oproti „normálnímu“ režimu? Při vyhlášení tohoto stavu může předseda Poslanecké sněmovny rozhodnout na žádost vlády, že předložený vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání. Vždy před projednáním pořadu schůze Poslanecká sněmovna posoudí, zda stav legislativní nouze stále trvá a zda je možné a nutné projednat konkrétní zákon ve zkráceném jednání.

 

A dostáváme se k další otázce, a to je projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání. Takové projednání nemá první čtení (normálně máme 3 čtení na půdě Poslanecké sněmovny) a předseda Poslanecké sněmovny přikáže návrh přímo do příslušného výboru a určí pevnou lhůtu, do které musí být tímto určeným výborem předloženo usnesení se stanoviskem k věci. Určený výbor se tak vyjádří, zda se má k zákonu konat obecná rozprava a o kterých částech se povede rozprava podrobná a navrhne lhůtu, do kdy má Poslanecká sněmovna jednání o návrhu zákona ukončit. Pak už se pokračuje bez dalšího do druhého čtení, kdy se podle usnesení daného výboru nemusí konat obecná rozprava („normálně“ musí proběhnout obecná rozprava a podrobná rozprava), ale o tom se musí Poslanecká sněmovna usnést. Řečnická doba může být zkrácena na 5 minut a pak už se bez okolků pokračuje ve třetím čtení. Ale pozor – při projednávání vládního návrhu zákona nejenom, že vždy Poslanecká sněmovna posoudí, zda trvá stav legislativní nouze, ale rovněž, zda jsou dány důvody pro mimořádný postup. A pokud je neshledá, návrh zákona ve zkráceném jednání holt neprojedná.

 

Přichází na řadu úprava v čl. 17 Legislativních pravidel vlády. Prvně si pojďme ujasnit, k čemu nám Legislativní pravidla vlády vlastně jsou. Tato pravidla, jak vychází z jejich názvu, mají za úkol sjednotit postup ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při přípravě právních předpisů a přispět ke zvýšení úrovně tvorby právního řádu. Jsou to vlastně taková „pravidla hry“ při přípravě vládních návrhů zákonů. Nicméně jimi se, byť nezávazně, řídí (nebo by se měly řídit, je to pak přece jen krapet jednodušší, když dodržují všichni stejnou „štábní“ kulturu) i návrhy zákonů ostatní (poslanecké, senátní atd.).

 

Ve zmiňovaném článku 17 těchto Legislativních pravidel vlády se říká, že, je-li vyhlášen stav legislativní nouze a návrh zákona má byt projednán ve zkráceném jednání (tj. dle § 99 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny), platí pro přípravu tohoto návrhu zákona následující výjimky:

 

1. a) návrh zákona se vypracovává bez předchozího věcného záměru;
2. b) návrh zákona vypracovává v případech, kdy je jinak k tomu příslušný jiný ústřední orgán státní správy, vládou určené ministerstvo;
3. c) návrh zákona se zašle k připomínkám „hlavním“ připomínkovým místům a považuje-li to orgán, který návrh zákona vypracoval, za potřebné, zašle návrh zákona k připomínkám i dalším připomínkovým místům; lhůtu pro sdělení připomínek stanoví člen vlády, který návrh zákona k připomínkám zašle;
4. d) k návrhu zákona předloženému vládě zaujímá stanovisko předseda Legislativní rady.

 

Současně vládní návrh zákona zasílá předseda vlády předsedovi Poslanecké sněmovny a k informaci předsedovi Senátu a prezidentu republiky.

 

Takže, když si to zkrátíme a zjednodušíme co nejvíce, stav legislativní nouze má za cíl za mimořádných okolností urychlit projednání vládních návrhů zákonů ve zkráceném jednání. Je možné jej využít pouze tehdy, pokud je třeba zabránit nevratným nebo obtížně napravitelným škodám na základních zájmech společnosti nebo zabránit reálným značným škodám na majetku státu. Prostě a jednoduše tehdy, když hrozí nebezpečí či v nebezpečí už jsme a je třeba urychleně jednat bez zbytečných průtahů.  

 

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček na základě uvedené žádosti vlády ihned dne 19.03.2020 pod rozhodnutím č. 41 vyhlásil stav legislativní nouze na dobu od 19.03.2020 do doby skončení nouzového stavu vyhlášeného vládou dne 12.03.2020.

 

A to je tak ve zkratce na toto téma v tuto chvíli vše. Doufáme, že se nám podařilo aspoň trošku přiblížit současné „právní“ dění tak, aby bylo jasěji. A jen pro doplnění – schůze Poslanecké sněmovny je svolána za účelem projednání vládního návrhu zákona o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 (sněmovní tisk č. 784) na den 24.03.2020 (úterý) od 11:00 hodin.