legislativa EU

Závazky EU v oblasti klimatických a environmentálních cílů se promítají do přípravy a revizí regulatorního rámce EU unijního rozpočtu včetně nástrojů financování EU, tedy také fondů EU. Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) je implementována přes strategie a sektorové legislativy a na ně navazující metodické dokumenty, zásada DNSH je v daném sdělení ukotvená jako do not harm. DNSH plnění může jít nad rámec legislativy – minimálního standardu. 

Celkový cíl je dedikovat výdaje EU ve výši alespoň 30 % na opatření související s klimatem v období 2021–2027

Uplatňování zásady „významně nepoškozovat“, aby bylo zajištěno, že peníze vynaložené v rámci rozpočtu EU nebudou bránit v dosahování jejích cílů v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí. Neposkytovat environmentálně škodlivé dotace

Klíčovými legislativními předpisy jsou zejména nařízení o taxonomii

Pro operacionalizaci zásady DNSH slouží odkaz na čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/20884, nařízení o taxonomii.  Pro účely čl. 3 písm. b) se při zohlednění životního cyklu výrobků a služeb poskytovaných v rámci hospodářské činnosti, včetně důkazů vyplývajících ze stávajících posouzení životního cyklu, hospodářská činnost považuje za činnost, která významně poškozuje: 

1. zmírňování změny klimatu, pokud tato činnost vede ke značným emisím skleníkových plynů;
2. přizpůsobování se změně klimatu, pokud tato činnost vede k nárůstu nepříznivého dopadu stávajícího a očekávaného budoucího klimatu na tuto činnost samotnou nebo na osoby, přírodu nebo aktiva;
3. udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů, pokud tato činnost poškozuje:
   • i) dobrý stav nebo dobrý ekologický potenciál vodních útvarů, včetně povrchových a podzemních vod, nebo
   • ii) dobrý stav prostředí mořských vod;
4. oběhové hospodářství včetně předcházení vzniku odpadů a recyklace, pokud:
   • i) tato činnost vede k významné nehospodárnosti v používání materiálů nebo v přímém nebo nepřímém využívání přírodních zdrojů, jako jsou neobnovitelné zdroje energie, suroviny, voda a krajina, v jedné nebo více fázích životního cyklu výrobků, mimo jiné i z hlediska trvanlivosti, opravitelnosti, modernizovatelnosti, opětovné použitelnosti či recyklovatelnosti výrobků;
   • ii) tato činnost vede k významnému zvýšení vzniku, spalování nebo odstraňování odpadu, s výjimkou spalování nerecyklovatelného nebezpečného odpadu, nebo
   • iii) může dlouhodobé odstraňování odpadu způsobit významné a dlouhodobé škody na životním prostředí;
5. prevenci a omezování znečištění, pokud tato činnost vede k významnému zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší, vody nebo krajiny ve srovnání se situací před zahájením této činnosti; nebo
6. ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů, pokud tato činnost:
   • i) ve významné míře poškozuje dobrý stav a odolnost ekosystémů nebo
   • ii) pokud tato činnost poškozuje stav stanovišť a druhů, včetně stanovišť a druhů v zájmu Unie, z hlediska jejich ochrany.

Stanovení technických screeningových kritérií pro hodnocení, zda je činnost environmentálně udržitelná.

Základním nařízením EU pro oblast stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů je Nařízení (EU) 2021/2139. Toto nařízení bylo doplňováno a měněno a to následně:

• Nařízením (EU) 2022/1214 ze dne 9. března 2022, týkajících se hospodářské činnosti v některých odvětvích energetiky, a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnostmi.
• Nařízením (EU) 2023/2485 ze dne 27. června 2023, stanovující další technická screeningová kritéria. Přílohy obsahují technická kritéria pro další druhy činností.

Technická screeningová kritéria jsou doplněná nebo změněná v nařízením (EU) 2023/2486 ze dne 27. června 2023, kde se stanovila další technické screeningové kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů, k přechodu na oběhové hospodářství, k prevenci a omezování znečištění nebo k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (taktéž se změní nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnosti). V přílohách daného nařízení jsou identifikována technická screeningová kritéria.  

Na úrovni EU je základní legislativní normou v oblasti ochrany klimatu tzv „klimatický zákon“ respektive Nařízení 2021/1119 ze dne 30. června 2021 („evropský právní rámec pro klima“). Tato legislativa je nicméně závazná pouze pro Unii jako celek – pro jednotlivé členské státy nestanovuje klimatické cíle ani neupravuje trajektorii k jejich dosažení.

Pozn. Nařízení EU mají obecnou závaznost, aplikační přednost a bezprostřední působnost, tzn. že platí v každém členském státě EU přímo, bez prováděcího vnitrostátního aktu. Jsou zveřejněna v Úředním věstníku EU (přístupný online).

Vedle těchto „nových“ předpisů jsou již dlouho závazné další klíčové environmentální požadavky, především hodnocená vlivů na životní prostředí (SEA/EIA) a hodnocení vlivů na soustavu Natura 2000 (tzv. naturové hodnocení): 

• Směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Směrnice EIA)
• Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Směrnice o stanovištích)
• Směrnice 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků (Směrnice o ptácích)

Pozn. Pozn. Nařízení EU mají obecnou závaznost, aplikační přednost a bezprostřední působnost, tzn. že platí v každém členském státě EU přímo, bez prováděcího vnitrostátního aktu. Jsou zveřejněna v Úředním věstníku EU (přístupný online).Pro směrnice je nutná tzv. transpozice pomocí národních legislativních nástrojů.

Vztah taxonomie a DNSH vysvětlen v základním metodickém dokumentu ČR pro tuto oblast, proto uvádíme citaci z dokumentu Rámcová vodítka pro implementaci zásady „významně nepoškozovat“ životní prostředí (DNSH) a prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu v EU fondech v ČR, datum zpracování 20. prosince 2022, kapitola 2.3:

„V obecném nařízení k EU fondům (CPR) a v nařízeních k FST, EFRR a Fond soudržnosti je v recitálech požadavek, aby podpory respektovaly zásadu „do no significant harm“ ve smyslu čl. 17 nařízení o taxonomii pro udržitelné investice. Tento závazek byl na základě požadavku EK promítnut do Dohody o partnerství 2021–2027 (kap. 2). Pro zásadu DNSH při poskytování dotací nejsou technická screeningová kritéria taxonomie (delegované akty) závazná, ale jsou považována za referenční rámec. V praxi se však mohou podmínky DNSH lišit nástroj od nástroje – tzn. je možné, že v určitých oblastech budou vyžadovány jiné podmínky mezi taxonomií, politikou soudržnosti, RRF, Modernizačním fondem a InvestEU“

Přehled legislativy k jednotlivým oblastem DNSH je uveden v samostatných kapitolách této metodiky.