13.06.2024

Na zasedání 1. kulatého stolu stakeholderů projektu SAFETY4TMF

SMO ČR a Ostravská univerzita připravili úspěšné setkání 47 řešitelů a stakeholderů projektu o odkalištích SAFETY4TMF. Jedná se o důležitý nástroj zapojení různých zainteresovaných stran z různých sektorů problematiky zařízení pro nakládání s hlušinou (TMF). Toto široké spektrum subjektů zahrnovalo provozovatele a vlastníky TMF, starosty obcí, zástupce dvou odborů Ministerstva životního prostředí, Ministerstva pro místní rozvoj, Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru, akademické pracovníky a mnoho dalších.

 

V úvodní přednášce přiblížil prevenci havárií TMF a zvyšování jejich bezpečnosti jeden z nejvýznamnějších evropských odborníků na danou problematiku profesor Pavel Danihelka (OSU). Jeho prezentace předestřela obecnou situaci TMF včetně možných rizik a případových studií havárií, legislativní problémy TMF v ČR, neboť jsou vodním zákonem považovány za vodní stavby, přestože mají odlišné nebezpečné vlastnosti (toxicita, extrémní pH, inertnost bahna atd.). Profesor Danihelka rovněž zdůraznil význam komunikace mezi zúčastněnými stranami jako zásadní prvek 1. setkání u kulatého stolu zúčastněných stran a otevřel prostor pro další diskusi. Hlavním mottem prezentace bylo „Buďme dobrými sousedy“.

V následující prezentaci paní Mgr. Kamila Bláhová (starostka města Litvínov) nabídla trochu jiný pohled na TMF, které by mohly být po dobře provedené rehabilitaci považovány i za oblíbenou volnočasovou zónu a dokonce turistickou atrakci. Podmínkou ovšem je, aby byla zajištěna bezpečnost a řádně provedena fáze biologické rekultivace. Z hlediska pozorovatelů bychom rádi zdůraznili význam informačních mezer, které byly touto prezentací zjištěny.

Mgr. Richard Vereš (starosta městského obvodu Slezská Ostrava) přiblížil problematiku likvidace jemnozrnných odpadů z těžby uhlí, popílku a hutních odpadů v jeho městském obvodu, která se jeví jako aktuální problém v této oblasti. Jedna ze zmíněných TMF (Heřmanice) představuje značný problém pro životní prostředí a vzbuzuje vážné obavy, neboť část struktury je stále termicky aktivní. Existují spekulace, že by se tato termická aktivita (spalování zbytků uhlí) mohla v budoucnu dostat i do odkalištních částí, což by představovalo spíše neznámá rizika. V současné době je obnoven proces rekultivace. Pan Vereš také zmínil, že město Ostrava nemá zpracované havarijní plány pro případ havárie TMF s vysvětlením, že odkaliště jsou v této oblasti považována za relativně bezpečná. Tato prezentace také poukázala na možný nedostatečný zájem některých resortů státních ministerstev (MŽP, MMR, MV) a dalších souvisejících subjektů (DIAMO, Inspekce životního prostředí).

Paní Ing. Alexandra Skopcová (MŽP, vedoucí odboru environmentálních rizik a ekologických škod): z pohledu jejího odboru „chybí“ legislativa pokrývající trvalé ekologické zátěže (které TMF jistě představují). Zákony týkající se TMF se náhodně překrývají, někdy nedostatečně popisují aktuální rizikové situace. TMF jsou vodním zákonem zařazeny někam mezi „... hydrogeologické vrty a velké vodní nádrže...“, což už je považováno za matoucí, protože TMF mohou vykazovat různé nebezpečné vlastnosti. Paní Skopcová také vysvětlila zvláštní nejasnosti, jako je neznalost stavebních metod a chemického složení TMF, proto legislativní systém není v současné době schopen jednoznačně rozhodnout, pod který předpis by měl objekt spadat. Historické zprávy a informace týkající se TMF mohou být nedostatečné vzhledem k různým přístupům uplatňovaným v minulosti. Za zásadní byl považován význam komunikace MŽP s různými zúčastněnými stranami.

Pan plk. Ing. Miroslav Lukeš (GŘ HZS ČR - Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR), který zastupoval havarijní a krizovou službu, představil téma z jejich pohledu, neboť jsou prvosledovými účastníky zásahu. Sledoval legislativní nuance a nedokonalosti upevňující body předchozího řečníka.

Mgr. Pavel Lukeš (MMR) objasnil možnosti programu Interreg Danube a možnosti různých projektů, které by mohly přispět (AMIGA, RAINMAN) k cílům projektu SAFET4TMF. Vyzdvihl význam tohoto projektu, neboť spojuje různé zainteresované strany, což je důležité pro budoucí řešení současných i nadcházejících společných problémů.

Velmi očekávanou prezentaci zainteresovaných stran ze společnosti DIAMO představil pan Ing. Milan Všetečka. DIAMO v současné době provozuje 486 odvalů a 28 TMF. Dále se zmínil o některých právních problémech, které dosud nebyly řešeny, a navrhl budoucí spolupráci jako cenný příspěvek k řešení této složité problematiky.

Paní Mgr. Martina Lehmannová (SMO ČR) uzavřela, že je důležité zůstat v kontaktu, zatímco v rámci projektu SAFETY4TMF budou realizovány budoucí vize v podobě dotazníků zaměřených na TMF.

 

Diskuse, závěry a následná opatření: 

Vzhledem k tomu, že setkání a velmi živá debata spěly ke svému konci, vyvstalo několik témat jako výzvy pro budoucnost tohoto projektu. Asi nejvíce byly zmiňovány nedostatky v politice a legislativě týkající se TMF v České republice, kterým se v průběhu dne věnovalo mnoho řečníků. Nejistoty a nuance jsou velké a představují značnou obavu napříč širokým spektrem zúčastněných stran, které byly během jednání u kulatého stolu přítomny. Dalším tématem byla komunikace mezi zúčastněnými stranami, neboť tento kulatý stůl předznamenává začátek možné budoucí dosud nikdy nenavázané spolupráce různých subjektů. Tato spolupráce je slibným pokusem a nástrojem ke zvýšení bezpečnosti TMF. V diskusi byla zdůrazněna témata, jako je pocit nedostatečné vládní podpory zainteresovaných starostů, dále volání po kategorizaci TMF, která by je seřadila podle míry rizika/nebezpečnosti.

Přítomné zúčastněné strany shrnuly, že zavedení kultury bezpečnosti pro TMF. Toto první pilotní setkání zúčastněných stran u kulatého stolu bylo považováno za užitečné, zásadní a nedílnou součást budoucí spolupráce mezi různými zainteresovanými subjekty, které usilují o zvýšení bezpečnosti a minimalizaci nebo zmírnění dopadů TMF a jejich havárií pro blaho všech potenciálně ohrožených občanů a dalších složek životního prostředí. Živá diskuse v prostředí otevřela důležitost nadcházejících kulatých stolů a označila, že další spolupráce a sdílení znalostí, zkušeností a odborných znalostí je výzvou pro lepší budoucnost s bezpečnými zařízeními pro nakládání s hlušinou v našem regionu.

Setkání se konalo 21.5.2024 v online formátu, který umožnil přístup skutečně široké a pestré skupině řešitelů a stakehloderů!