12.04.2021

Vybraná legislativa a judikatura od ESO

Opět vám přinášíme monitoring legislativy a judikatury, který vzniká v rámci projektu „Efektivní řízení rozvoje obcí jako základní předpoklad efektivnosti výkonu veřejné správy a poskytování veřejných služeb z úrovně obcí“ realizovaný Svazem měst a obcí ČR (ESO).

 

 

Zákon o mimořádném příspěvku při karanténě

 

Účinnosti nabývá 5. 3. 2021. 

 

O CO V ZÁKONĚ JDE?

 

Smyslem tohoto příspěvku, který se poskytuje při karanténě nařízené zaměstnanci, jemuž vznikl nárok na náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, je motivace občanů, u nichž byla prokázána nákaza onemocněním COVID-19, hlásit své rizikové kontakty. Příspěvek činí 370 Kč a je poskytován nejdéle po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény. Příspěvek náleží všem zaměstnancům, kterým na něj vznikl nárok, a to i zpětně, pokud jim byla nařízena karanténa po 28. únoru 2021. Úplné znění zákonů naleznete na ZDE.

 

KTERÝM USTANOVENÍM VĚNOVAT POZORNOST?

 

  • § 1 až § 10 zákona č. 121/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě

 

SOUVISEJÍCÍ DOTAZY

 

Náleží příspěvek v době karantény každému zaměstnanci v karanténě i tehdy, pokud je v karanténě z důvodu návratu ze zahraničí?

Po jak dlouhou dobu platí poskytování mimořádného příspěvku v karanténě?

Příjem zaměstnance je postižen exekucí, vztahuje se exekuce i na mimořádný příspěvek v karanténě?

Pozor, abyste si odpovědi na dotazy mohli zobrazit, musíte být přihlášeni! Přihlaste se zde.

 

 

Zákon o kompenzačním bonusu

 

Účinnosti nabývá 27. 2. 2021.

 

O CO V ZÁKONĚ JDE?

 

V souvislosti s kompenzačním bonusem tento zákon obsahuje i opatření zmírňující dopady do rozpočtů obcí, kdy jim přiznává příspěvek ze státního rozpočtu za každé bonusové období, kdy je kompenzační bonus poskytován. Příspěvek ve výši čtyř pětin podílu obcí není účelově určen a nepodléhá vypořádání se státním rozpočtem, měl by být převeden obci od kraje do 5 pracovních dnů od připsání příspěvku na účet kraje, kterému tento příspěvek zasílá Ministerstvo financí vždy k patnáctému dni kalendářního čtvrtletí. Úplné znění novely naleznete na  ZDE.

 

KTERÝM USTANOVENÍM VĚNOVAT POZORNOST?

 

  • § 17 až § 19 zákona č. 95/2021 Sb., o kompenzačním bonusu pro rok 2021

 

 

ZAJÍMAVÁ JUDIKATURA

 

Pravomoci orgánů obcí

 

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2020, č. j. 31 A 274/2017-102

 

Zákon o obcích umožňuje zastupitelstvu obce vyhradit si další pravomoc v samostatné působnosti mimo pravomoci výslovně svěřené radě obce. Zastupitelstvo obce v řešeném případě přijalo usnesení následujícího znění: „Zastupitelstvo obce si vyhrazuje právo zřizovatele příspěvkové organizace potvrdit, či zamítnout návrh RM na vyhlášení konkursu na ředitele příspěvkové organizace v souladu s § 166 odst. 3 školského zákona č. 561/2004 Sb., pokud vyhlášení konkursu nebylo na návrh České školní inspekce.“ Tuto pravomoc však zákon svěřuje radě obce. Daná obec však namítala, že omezení možnosti zastupitelstva atrahovat si pravomoc vyhrazenou radě odporuje Ústavě, což je i v odborné veřejnosti v posledních letech tématem diskuze. Krajský soud však v rámci svého rozsudku dospěl k závěru, že ustanovení § 84 odst. 4 zákona o obcích představuje přiměřené omezení ústavně zaručeného práva obce na územní samosprávu a je tak podle něj v souladu s ústavním pořádkem. Pokud si poté zastupitelstvo obce vyhradilo právo zřizovatele příspěvkové organizace potvrdit, či zamítnout návrh rady obce na vyhlášení konkursu na ředitele příspěvkové organizace v souladu s § 166 odst. 3 školského zákona, vyhradilo si tím pravomoc, která spadá do vyhrazených pravomocí rady obce podle § 102 odst. 2 písm. b) zákona o obcích. Zastupitelstvo obce si proto tuto pravomoc vyhradit nemohlo. Znění celého rozsudku naleznete ZDE.

 

DOTČENÁ USTANOVENÍ

 

  • § 84 odst. 4 a § 102 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

 

Poskytování informací

 

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2020, č. j. 10 As 244/2020-40

 

Zákon o svobodném přístupu k informacím stanovuje, že nelze-li podle správního řádu určit nadřízený orgán, který rozhoduje v odvolacím řízení a v řízení o stížnosti, pak je tímto orgánem Úřad pro ochranu osobních údajů. To se typicky týká obcemi založených společností. Je-li proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti podáno odvolání a následně správní žaloba, účastníkem tohoto řízení zpravidla bývá již pouze odvolací orgán. V situaci, kdy je však povinným subjektem fyzická nebo právnická osoba, je rozhodováním o žalobě zároveň rozhodováno i o jejích základních právech a svobodách, a proto by taková osoba měla být osobou zúčastněnou na řízení ve smyslu § 34 soudního řádu správního. Znění celého rozsudku naleznete ZDE.

 

DOTČENÁ USTANOVENÍ

 

  • § 20 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů