15.01.2021

Jak na chytré projekty?

ZAVÁDĚNÍ SYSTEMATICKÉHO PŘÍSTUPU K FINANCOVÁNÍ INOVATIVNÍCH (SMART) ŘEŠENÍ V ČR zkráceně Peníze pro inovace (PeI) je název projektu, na kterém spolupracuje Svaz měst a obcí ČR s holandskou asociací Vereniging Nederlandse Gemeenten (VNG) a který potrvá do června 2022. Svaz v něm komunikuje se zástupci území a partnerů na národní úrovni (zejména s Ministerstvem pro místní rozvoj), poskytuje poradenskou a odbornou asistenci či zajišťuje logistiku při přípravě vzdělávacích akcí či workshopů v oblasti chytrých řešení.

Cílem projektu je pomoci při plánování a financování inovativních chytrých projektů v České republice, a to s přispěním praxe a zkušeností z Holandska. Projekt by měl ukázat ministerstvům či jiným správcům programů a fondů možnosti a způsoby, jak pomoci území ve financování inovativních projektů a jak řešit jednotlivé postupy a procesy, které plánování těchto projektů předchází.

Kromě expertů z území jsou do projektu více vtažena vybraná města a obce Milevsko, Ústí nad Labem, Žďár nad Sázavou, Valašské Meziříčí, Kyjov, Jeseník, Loučovice, Hazlov, Tetín, Vepříkov a Svazek obcí Východní Krkonoše.

 

Problematika smart city je pro obce samotné příliš složitá, říká Miriam Collaris, zástupkyně holandského partnera v projektu. Saša Kocková jí položila několik otázek:

V projektu spolupracujete s českým svazem SMO ČR, proč zrovna s ním?

Sami jsme sdružením samospráv, takže jsme pro spolupráci na tomto projektu hledali přirozeného partnera. Navíc blízké vazby se Svazem máme už mnoho let a jsme si vědomi jejich znalostí a předchozích zkušeností s projektem smart cities. Vzájemnou praxí a získanými poznatky se tedy můžeme vzájemně posílit. Dalším důležitým důvodem pro oslovení Svazu ke spolupráci je existující síť kontaktů SMO v celém území a dobré vztahy s ministerstvem, které projekt zadalo.

Co od projektu očekáváte?

Tento projekt podporuje řešení Smart City pro poskytování veřejných služeb v České republice na úrovni obcí, měst a krajů. Smart řešení by měla přispívat k co nejširšímu využití dat a technologií, přičemž cílem je poskytování kvalitnějších, ekologicky příznivějších, méně energeticky náročných, inovativních a udržitelných veřejných služeb na poli energetiky, životního prostředí, mobility a správy.

Jak fungují holandské regionální samosprávy ve vztahu k chytrým projektům?

V Nizozemsku byla vypracována celonárodní strategie Smart City, která se realizuje prostřednictvím celé řady zapojených subjektů, včetně provincií. Provincie jsou součástí tzv. Úmluvy samosprávy na téma Smart City, do níž je zapojeno 51 subjektů (2 provincie, 16 municipalit, vodohospodářská správa, 15 firem, 15 neziskových organizací), a tyto všechny subjekty společně řeší komplexní problematiku se smart elementy a další rozvoj. Problematika smart city je pro obce samotné příliš složitá. Provincie jsou si vědomy významu digitalizace a technologického pokroku, jehož lze využít ve prospěch řešení sociálních otázek.

Děkuji za rozhovor

 

Projektový tým se představuje

Český tým je sestaven z odborníků na dotační problematiku, veřejnou správu, chytré projekty nebo koncepci rozvoje území a bude účastníkům nabízet širokou paletu informací.

Mezi školiteli budou významné osobnosti a zkušení praktici, kteří budou městům a obcím předávat své znalosti a nasměřují je k vhodné přípravě chytrých projektů. Jedním z nich bude výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR Radka Vladyková, která se nedávno stala Osobností SMART CITY 2020, a to zejména za propagaci ekosystému Chytrá města a obce na půdě SMO ČR. Dalším její kolega Dan Jiránek, ředitel sekce pro projekty a inovativní řešení a dlouholetý primátor Kladna se zkušenostmi zejména ze školství a také ochrany životního prostředí.

Členkou týmu je starostka městyse Mladé Buky Lucka Potůčková, v současnosti také místopředsedkyně organizace CEMR sdružující evropské svazy a sdružení měst a obcí. Jejími kolegy jsou pánové David Škorňa, Miloš Prokýšek a Vít Král.

David Škorňa má letité zkušenosti s EU programy, chytrými projekty a strategickým řízení. Koordinuje mezinárodní projekt SPARCS v oblasti chytré energetiky, klimatu a mobility ve městě Kladno. Město již několik let pilotuje chytrá řešení na bázi IoT platformy Invipo, která uspěla v soutěži Chytrá města pro budoucnost v roce 2020 v kategorii měst nad 50000 obyvatel. Je členem mezinárodních panelů a iniciativ jako je UrbanGreenUP, PED City Panel v rámci Urban Europe, apod.

Miloš Prokýšek je vedoucím organizační složky Smart Písek, kde zodpovídá za rozvoj konceptu Smart City. Mimo to působí na Jihočeské univerzitě v pozici odborného asistenta na Ústavu aplikované informatiky Přírodovědecké fakulty.

Vít Král je praktik a stojí za úspěšným zaváděním SMART aktivit v jihočeském městě Milevsku. Město Milevsko se stalo vítězem kategorie měst do 10000 obyvatel v soutěži Chytrá města pro budoucnost v roce 2019 a v roce 2020. Dále je členem Smart komise ve městě Písku a komise Smart regionu Jižní Čechy. V loňském roce byl nominován na cenu v kategorii osobnost Smart city 2020. V březnu letošního roku mu vyjde knižní prvotina „Moře myšlenek“, kterou napsali společně s prof. Miroslavem Svítkem. Kniha se věnuje spolupráci ve Smart světě.

O medializaci se stará tisková zástupkyně Svazu Alexandra Kocková, zastupitelka a bývalá uvolněná radní Jesenice u Prahy pro školství a kulturu.

 

 

Všem jsme položili stejnou otázku:

V Nizozemsku mají pro inovativní projekty souhrnně nazývané smart celonárodní strategii, sama Miriam Collaris dále v rozhovoru říká, že problematika smart city je pro obce samotné příliš složitá.

Jak v této souvislosti vidíte význam podobných vzdělávacích projektů jako je tento? V čem je jeho přínos pro česká města a obce?

Radka Vladyková:

Jako Svaz měst a obcí ČR velice oceňujeme možnost zúčastnit se tohoto mezinárodního projektu. Pro zapojená města a obce to bude výborná zkušenost. Je pro ně důležité i uvědomit si, že ne všechna inovativní řešení se pro ně hodí. Vždy je nutné přihlídnout k místním podmínkám. A to si myslím, bude největším přínosem projektu, naučit se aplikovat dobrou praxi a chytré projekty a efektivně je využít ve prospěch rozvoje našich měst a obcí. Samozřejmostí je pomoci nalézat vhodné finanční zdroje.

Dan Jiránek:                                                                                                                                                          

 Zejména by to měl být přenos praktických zkušeností se SMART řešeními včetně těch nejdůležitějších, tedy kde na ně vzít dostatek finančních prostředků, jak je plánovat a řídit tak, aby splňovala očekávání obcí a jejich obyvatel, a přitom neznamenala zbytečnou zátěž, kdo z kolegů už má s takovým řešením zkušenost a starosta/starostka se ho může zeptat a nakonec, jakým chybám se vyhnout.

Lucie Potůčková:                                                                                                                                                           

 Přínos tohoto projektu vidím především v tzv „síťování“, to znamená propojení lidí, názorů, nejrůznějších subjektů a také výsledků jejich aktivit a poznatků. Pokud se v menších obcích někde zmíním o smart projektech, ne všude to vyvolává nadšený aplaus. V mnohých případě ze starostů menších samospráv čiší spíše nedůvěra. Ale myslím, že i tento přístup se pomalu ale jistě mění a lidé v zastupitelstvech, ve vedení měst začínají chápat, že co je „smart“, vůbec nemusí být drahé, neřkuli nadbytečné, ale právě naopak. Co, ale obcím chybí, jsou příklady dobré i špatné praxe, databáze subjektů, které by jim mohly pomoci a také knowhow, jak na dobré projekty sehnat peníze nejen z dotací, ale i zajímavějších a inovativnějším mixem finančních zdrojů, a právě to by mělo být cílem tohoto projektu.

David Škorňa:                                                                                                                                                 

 Mezinárodní spolupráce je velmi důležitá. Umožní nám se podívat, jak naši kolegové ze zahraničí umí řešit obdobné problémy, jak se jim daří posouvat myšlenky smart city dopředu a jaké jsou faktory úspěchu, které za tím stojí. Holandští experti mají velké zkušenosti z terénu a chytrá řešení dovedli v některých případech do excelentních i praktických řešení, je to vidět na rozvoji měst a obcí a obecně kvalitě života jejich občanů. Pandemie nám trochu komplikuje způsob spolupráce, který by byl za normálních okolností postaven hlavně na osobní interakci. I tak ale pevně věříme, že našim městům a obcím projekt nabídne cenné zkušenosti a praktické rady, například, jak budoucí projektové záměry postavit na chytrých základech.

Miloš Prokýšek:                                                                                                                                                         

Přestože myšlenka Smart City je mezi českými obcemi poměrně rozšířená, chybí doposud ve většině z nich systémový přístup a řada municipalit doposud neopustila „ad hoc“ řešení. Vzdělávací programy ukazují cestu, jak se posunout do fáze soustavné a cílené činnosti. Tento konkrétní projekt přispívá také k lepší představě, jak učinit financování těchto aktivit dlouhodobě udržitelné, či jak financovat rozvoj tam, kde se obec nevejde do tabulek notoricky známých národních dotačních titulů.

Vít Král:                                                                                                                                                                       

Jestliže se v běžném životě srovnáváme se západní Evropou, tak se nemůžeme srovnávat pouze v cenách potravin a výší platů, ale především ve snaze zachytit změny každodenního života s vidinou lepší budoucnosti rozvoje nás samotných a rozvoje míst v kterých žijeme a která sdílíme s ostatními.

Alexandra Kocková:                                                                                                                                                             

Pro mě je největším přínosem možnost setkávání stejně nebo obdobně naladěných lidí, lidí, kteří jsou pro svou obec či město ochotni nasávat stále nové a nové informace. Prostě se učit s cílem přinést neotřelé myšlenky, vize, nápady a jimi to město, obec rozvíjet. A jednoznačně, příklady táhnou.

 

Davida Škorni se ještě ptáme na dopady výstupů projektu, mohou i jiná města a obce čerpat z jeho výstupů?

Projekt bude mít přímý dopad na vybrané obce a města, které jsou do projektu zapojeny. Má mj. ukázat různé formy a způsoby financování chytrých a inovativních projektů v území. Městům a obcím může nabídnout určité návody a kuchařku, jak nejen rozvojové projekty „ochytřit“, ale i jak postavit strategii financování. A výsledky z této interakce v projektu chceme nabídnout dalším městům a obcím a ukázat jim na příkladech, že chytrá řešení nejsou tabu či něco neuchopitelného, ale vlastně mnohdy jde o integrovaná a velmi praktická řešení, byť třeba postavená na využití nových technologií.

Poslední otázka je na Dana Jiránka, bude Svaz realizovat i další podobné projekty?

Ano, v současné době zahajujeme projekt pracovně nazývaný SMART II., který je dotován z OP zaměstnanost. Dokončujeme sestavení týmu, kde kromě odborníků z praxe tedy z obcí, měst a DSO bude řada partnerů, např. Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy, Konfederace odborových svazů, CzechInvest, akademická sféra, neziskový sektor atd. Cílem projektu je kromě vzniku metodiky pro SMART řešení i konkrétní pomoc 28 městům a obcím z celé ČR od tvorbě SMART strategií nebo jejich posuzování až po podporu praktické realizace konkrétních projektů.