10.03.2022

Seminář Budování chytrých čtvrtí

Druhý z odborných seminářů v rámci mezinárodního projektu Zavádění systematického přístupu k financování inovativních (smart) řešení v ČR proběhl 1. března a jeho tématem bylo budování chytrých čtvrtí.

KDY: 1. března 2022 9.00 – 12.00 hod.

Moderátor: Dan Čmelík, místostarosta města Kyjov, člen projektového týmu

Vystupující: architekt Petr Lešek z České komory architektů, architektka Simona Vondráčková, městská architektka města Milevska, starosta města Židlochovice Jan Vitula, David Škorňa, vedoucí projekt SPARCS Kladno a člen projektového týmu, Zoltan Torr, architekt Michal Chudožilov ze společnosti Proficheck a Miloš Prokýšek, zástupce Smart Písek a člen projektového týmu.

Další účastníci: dle prezence

Místostarosta města Kyjov a člen projektového týmu Daniel Čmelík otevřel I. blok on-line semináře Budování chytrých čtvrtí z pozice zástupce samosprávy, která by ráda na svém území chytrou čtvrť realizovala a sbírá k tomu veškeré možné informace.

Pokusil se termín Chytrá čtvrť definovat jako urbanisticky i inovativní lokalitu nabízející občanům co nejpříjemnější a zároveň nejmodernější užití místa, kde se může bydlení spojovat s dalšími aspekty.

Architekt Petr Lešek z ČKA se mu na řadu otázek týkajících se chytrých čtvrtí pokusil odpovědět ve své prezentaci. Zejména vyzdvihl fakt, že přeměnou tzv. brownfieldů dospějeme (město, obec, soukromý investor) mnohdy k chytřejšímu řešení než při stavbě takového projektu na zelené louce. Využijeme stávající budovy a nemusíme rozšiřovat další zastavěné území. Významnou roli při budování chytrých čtvrtí hraje participace investorů, plánovačů a architektů na projektu a vypsání architektonické soutěže.

Základem realizace je především kvalitní příprava, komplexní řešení spočívá hlavně ve vyřešení i návazných projektů jako je dopravní infrastruktura, odpady, ale i Krajino tvorba. Ve všech těchto oblastech by mělo město, obec spolupracovat s městským architektem.

Na tuto myšlenku navázala Simona Vondráčková, městská architektka města Milevska. Ve svém vystoupení mimo jiné apelovala na přítomné zástupce samospráv, aby své architekty vysílali na různá setkání, školení, konference, kde se mohou dozvědět řadu podnětných nápadů již jinde zrealizovaných a obohatit tak i přípravu projektů u nich.

Starosta města Židlochovice Jan Vitula ve svém příspěvku popsal, jakými klíčovými parametry se oni řídili při přípravě své chytré čtvrti. Klíčovým rysem projektu je nabídka nového bydlení. Projekt však pracuje s uhlíkovou neutralitu na úrovni budov, principy oběhového hospodářství, chytrého řízení.

Po něm další projekt chytré čtvrti v Kladně představil i David Škorňa, vedoucí mezinárodního projektu VNG za SMO a koordinátor projektu SPARCS, pod který budování chytré čtvrti spadá. Chytrá kladenská čtvrť staví především na efektivnosti využívání energie a talku na výrobu čisté energie. Jde o koncept Energeticky plusové čtvrti (Positive Energy District). Předpokladem úspěchu je také nevyhnutelně spolupráce se všemi typy stakeholderů jako jsou občané, spolky či podnikatelé v místě.

Upozornil také na fakt, že po zdražení energií narostla poptávka po energeticky úsporných projektech a velký zájem je také po fotovoltaice. Plusová čtvrť je nyní ve fázi přípravy energetických konceptů, propočtů, jak by bilance ale i celá ekonomika řešení mohla vypadat.

Druhý blok nazvaný Význam chytrých čtvrtí pro občany, město, podnikatele, krajinu zahájil svou prezentací Zoltan Torr. Uvedl, že s tímto pojmem pracuje již šest let a na několika případech větších, menších, bohatších i chudších sídel demonstroval možnosti těchto projektů. U malých obcí s nevelkým rozpočtem doporučil jejich sdružování s dalšími v různých projektech či v přípravě žádostí o dotační peníze.

S dalším příkladem budování chytré čtvrti přišel architekt Michal Chudožilov ze společnosti Proficheck. Jeho vystoupení se týkalo projektu obytné čtvrti Špitálka v Brně využívající právě již výše zmíněný stávající brownfield. Výhoda přestavby nepoužívaného teplárenského areálu v centru města je naprosto zřetelná. V budoucích pěti letech tady má vzniknout obytná čtvrť nabízející komfortní bydlení v centru s veškerým inovativním technologickým řešením včetně bohaté zeleně a dostatku kulturního vyžití.

Město na tento projekt vyčlenilo i dostatek personálních odborných kapacit a čerpalo a čerpá peníze z evropských dotačních výzev.

Posledním představovaným projektem byl Living Lab, na jehož návrhu se podílí odborníci z Písku a Milevska. Tuto živou laboratoř představil další člen projektového týmu a zároveň zástupce akademického sektoru Miloš Prokýšek, přednášející na Jihočeské univerzitě. Příležitostí k tomuto projektu je očekávaná revitalizace sídliště M. Horákové, která nabízí možnost přípravy infrastruktury chytré čtvrti. Důležité je nepřemýšlet jen nad technologickým řešením, ale zapojit i občany a jejich představy, doplnil Víťa Král, člen projektového týmu a hlavní koordinátor Smart regionu Živé Milevsko.

Poslední blok byl věnován zejména dotazům na financování chytré čtvrti. Tady Víťa Král upozornil na možnost, jak se do realizace těchto inovativních projektů mohou zapojit i menší sídla, a to spoluprací s akademickým sektorem. Bohužel na národní úrovni neexistuje finanční zdroj pokrývající podporu řešení chytrých čtvrtí. Nabízí se pouze projekty na evropské úrovni, například program Horizon Europe či Interreg CE.

Na závěr zazněl názor, že právě tlak SMO ČR na kompetentní místa by mohl vyvolat vznik finančních zdrojů reflektujících celou šíři potřeb při realizaci chytrých čtvrtí.

Alexandra Kocková