K tvorbě strategie v oblasti školství

1.     Dotaz

Prosím o zaslání loginu a hesla k výkazům ÚIV

Odpověď

Přístupy k uvedeným datům mají pouze zřizovatelé popřípadě pracovníci odboru školství. Omlouváme se, pokud to ze školení nebylo zřejmé. Je tedy nutné kontaktovat tyto osoby s žádostí o data.

2.     Dotaz

V tabulce jsou uváděné školní roky, ale v datech kalendářní. Jak s tím máme pracovat?

Odpověď

V tabulkách jsou uvedené data za školní roky. Definováno je to takto: rok „12“ je školní rok 2012/2013, rok „13“ je aktuální školní rok 2013/2014

3.     Dotaz

Tabulka na listě č.5 – pracovníci – školství.  - dotaz je na kolonku dětské domovy, která se nachází pouze v tabulkách pro školní roky 2008/09 a 2007/08 a v ostatních tabulkách chybí. Znamená to, že data mám zjišťovat opravdu jen pro tyto dva roky, či se někde stala chyba

Odpověď

Ano, jedná se o chybu. Prosíme, tyto řádky ignorujte

4.     Dotaz

Kde najdu data k záložce 15 týkající se projekce kapacity a počtu dětí v MŠ?

Odpověď

Vyhledejte data v strategických dokumentech obce, pokud nejsou, tak na stránkách statistického úřadu. Ovšem jak už to tak bývá, výhled je nějaký předpoklad a tedy je potřeba zohlednit i místní rozvoj. Tyto data nejsou předmětem benchmarkingu, slouží vám pro návrhovou část meziobecní spolupráce.

5.     Dotaz

Jak se máme zachovat při vyplňování tabulek, pokud objevíme chybu v poskytnutých datech?. Máme vycházet z Vámi poskytnutých dat a neuvažovat nad souvislostmi? Nedokážeme odhadnout zda-li data z Vaší databáze, v případě, že nejsou správná, zda-li nebudou mít vliv na výpočet následujících tabulek?

Odpověď

Prosíme, primárně pracujte s poskytnutými daty. Pokud kontrolou objevíte nesrovnalost, chybu, použijte nalezená data. Pro účely analýzy je lepší vzít data lépe popisující území. Tabulky jsou postavené tak, že se údaje projeví ve více tabulkách, ale jsou vkládány Vámi. Nikde nedochází ke kopírování či přepočtu.

6.     Dotaz

4.(tab.č.39.) - V tabulce je uveden sloupec s cílovou kapacitou kuchyně, ale není mi jasné, zda sem máme uvádět data uvedená v rejstříku škol a školských zařízení, kde je uvedeno pouze cílová kapacita.
Víme, že je rozdíl mezi cílovou skupinou kuchyně, výdeje a jídelny.

Kterou z těchto hodnot máme do tabulek uvádět. Máme použít data z tabulek "Seznamy" sloupec "Cílová kapacita uvedená v rejstříku škol a školských zařízení" a dále to neřešit?

Odpověď

ANO, cílová kapacita kuchyně se je množství jídel, které může maximálně uvařit. Výdejna se zde nepočítá, neboť bere jídla z kuchyně, která je uvařila. Zde opravdu počítejte pouze data kuchyně.

Stravovaní jsou ti, kteří jsou zapsáni k pravidelnému odběru (viz tabulka ŠJ v souboru Vykazy.xlsx)

7.     Dotaz

V tabulce 39 – školní jídelny zřizované v ORP … - chcete vyplnit údaje o počtu stravovaných – z toho v MŠ a v ZŠ. Ale do které kolonky mám zapsat, když je sloučená MŠ a ZŠ a mají společnou jídelnu? Stačí to napsat např. do kolonky „v ZŠ“ a zbytek popsat do komentáře?

Odpověď

K uvedeným datům byla přidána tabulka PMOS_V17-JID-2012_OT_20140210.xlsx, kde je zřejmé rozdělení. Prosím, použijte tyto data.

8.     Dotaz

Co znamenají zkratky PS a PT.

Odpověď

PT - Přípravná třída pro děti, kde byl udělen odklad nástupu do ZŠ

PS - Přípravný stupeň pro středně těžké a těžké mentální postižení

9.     Dotaz

chtěla jsem se Vás zeptat na tabulku č. 21_ ZS_soucasti na sloupec ŠJ (školní jídelna). Mám do celkového počtu zahrnovat i školní jídelnu - vývařovnu (L12) a školní jídelnu - výdejnu (L13) nebo pouze L11 - školní jídelna?

Odpověď

Prosíme, zahrňte obojí

10.      Dotaz

Tabulka na listě č.5 – pracovníci – školství.- dotaz se týká kolonky „zařízení školního stravování“, kde požadované údaje nelze dohledat. Zaměstnanci v zařízení školního stravování se pravděpodobně nebudou rozlišovat na pedagogy a nepedagogy.

Odpověď

Poskytneme vám data ohledně zaměstnanců jídelen. Máme je přislíbené na příští týden. Spadnou všechny do nepedagogů. Prosíme, sledujte web obce sobě.

11.      Dotaz

Kde k záložce 5 prosím najdu průměrný přepočtený počet nepedagogů v různých zařízeních za roky?

Odpověď

Výkaz P1-04 podléhá zákonu a tedy nám nemohou data z něj být poskytnuty. Zde je potřeba postupovat z Výročních zpráv škol anebo se domluvit s pracovníkem příslušného ORP.

12.      Dotaz

Prosím Vás začínám vyplňovat list „1_Pocet_Skol“ a následné listy. Kam přijde vyplnit střední škola, střední odborné učiliště ….  – spadá to do gymnázií???

Odpověď

Střední školy nejsou předmětem analýzy. V seznamech jsou uvedené jen proto, že z databáze nelze vyfiltrovat čistě nižší gymnázia

13.      Dotaz

SVČ - není nikde definované, které organizace konkrétně patří do SVČ  (zda tam zahrnout např. i folklórní soubory, ochotnická divadla, kluby maminek, občanská sdružení udržující tradice v obci, myslivecká sdružení atd., která jsou v jednotlivých obcích)

Odpověď

SVČ je myšleno zařízení zapsané v školském rejstříku.  Vezměte tedy ty, které máte od nás v datech k dispozici.

14.      Dotaz

V tabulce č. 50 je uveden „Počet žáků k 30.9.2012“. Domnívám se, že má být k 30.9.2013 – obdoba tabulky č. 15

Odpověď

Ano, máte pravdu. Původně tam bylo 2012 z toho důvodu, že k tomuto datu jsme měli slíbené informace. Díky tomu, že jsme získali informace k roku 2013, tímto se tabulka opravila. Prosíme tedy, uvádějte do tabulky data z školního roku 2013/2014 (tedy 30.9.2013)

15.      Dotaz

V tabulce č. 45 je špatný vzorec pro součet.

Odpověď

Ano, souhlasí, prosím, opravte součtový vzorec. Správně se v tabulce sčítají pouze řádky 6 a 9.

16.      Dotaz

Dotaz k tabulce č. 46: a) – „přímé náklady na vzdělávání celkem“ – je to vše dohromady nebo jenom platy?

Odpověď

Zde se jedná o celkové přímé výdaje. Definice:

Přímé výdaje na vzdělávání zahrnují:

•        platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné;

•        výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění (zdravotní a sociální pojistné);

•        výdaje na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb;

•        výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených;

•        výdaje na učební pomůcky, školní potřeby a učebnice, pokud jsou ze zákona poskytovány bezplatně;

•        výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků (dále jen „DVPP“);

•        na činnosti, které přímo souvisí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání;

•        výdaje na zajištění vzdělávání smluvně u jiné osoby (jedná se např. o úhradu výuky plavání v základních školách, nebo výuky k získání řidičského či svářečského oprávnění ve vybraných oborech středních škol. Na tyto druhy výuky nejsou běžné školy uzpůsobeny, zajišťují si tedy výuku smluvně u jiných fyzických či právnických osob)

17.      Dotaz

Dotaz k tabulce č. 46:– „ONIV“ – jsou to poskytnuté v rámci rozpočtu děleno počet žáků nebo použité?

Odpověď

Použijte poskytnuté.

18.      Dotaz

Jaký je princip financování škol z rozpočtového určení daní?

Odpověď

Dotaci ze státního rozpočtu na hospodářský provoz základních škol a školských zařízení získávají obce z rozpočtového určení daní (RUD). Z celkové alokované částky na RUD je na financování škol určeno 7 %.

Každá obec, která zřizuje školu, tak dostane do daňových příjmů částku odpovídající počtu žáků v obci násobenou částkou na žáka.  Tyto peníze nejsou účelově vázány, nejsou nijak odlišeny a obce je dostávají v celkových daňových příjmech. Náklady na provoz škol těmto prostředkům nemusí odpovídat. Pokud je provoz škol v přepočtu na žáka (dítě) dražší, obec musí na provoz škol doplácet, v opačném případě naopak obec ušetří a může využít přebytky pro jiné kapitoly rozpočtu.

V souvislosti se změnami v rozpočtovém určení daní došlo ke změně v § 180 odst. 1 školského zákona. Nově si obce účastné na dohodě o vytvoření společného školského obvodu nejsou povinny hradit "výdaje školy a školských zařízení jí sloužících", ale mají povinnost hradit si "výdaje zařízení sloužících škole". Důvodem je to, že podle nových pravidel rozpočtového určení daní obdrží obec částku připadající na každého žáka její školy (cca 8000 Kč), včetně žáků z jiných obcí, rovnou ze státního rozpočtu v rámci rozpočtového určení daní, zatímco obec, která školu nezřizuje, dostane o to méně. Nové znění § 180 odst. 1 školského zákona samozřejmě nadále dává přednost odlišné dohodě obcí.

Z výše uvedeného plyne, že školský zákon zavazuje obec, jež školu nezřizuje, ale jejíž území spadá do společného školského obvodu, k úhradě výdajů školských zařízení sloužící škole (např. školní jídelny a školní družiny). Úhrada výdajů na činnost školy již tedy není pro výše uvedenou obec obligatorní, nicméně obce se mohou dohodnout na úhradě těch výdajů, jež nejsou v rámci rozpočtového určení daní fakticky pokryty.

19.      Dotaz

Jaký je rozdíl mezi neúplnou a málotřídní školou?

Odpověď

Úplná základní škola má ročníky prvního i druhého stupně (ne nutně všechny). V místech, kde nejsou podmínky pro zřízení všech 9 ročníků, lze zřídit základní školu, která nemá všechny ročníky. Neúplná základní škola má ročníky jen 1.stupně nebo jen 2.stupně, málotřídní škola má alespoň v jedné třídě zařazeny žáky více ročníků.

20.      Dotaz

Co znamená termín kvalifikovaný učitel?

Odpověď

Kvalifikace nebo aprobovanost znamená způsobilost vyučovat určitý předmět na určitém druhu školy získaná ukončením předepsaného studia.  Termín aprobovanost se běžně používá mezi učiteli, zákon o pedagogických pracovnících jej ovšem oficiálně nezná, nýbrž používá termín odborná kvalifikace.

Povolání učitel na základní škole nebo středoškolský učitel na státních středních a středních odborných školách vyžaduje vysokoškolské učitelské magisterské vzdělání předepsaného oboru, např. učitelství pro 1. stupeň ZŠ, učitelství pro 2. stupeň ZŠ a učitelství pro střední školy.

Kvalifikovaný učitel má zpravidla titul Mgr., který získal v při studiu učitelství. Pokud získal titul Mgr. "neučitelský", musí si doplnit pedagogické vzdělání, aby mohl být kvalifikovaný. Totéž platí pro učitele odborných předmětů (s tituly Ing.) – aby byli kvalifikovaní, musí absolvovat popřípadě si doplnit pedagogické studium.

Nekvalifikovaný učitel tedy nemá vystudované učitelství, popř. učí jiný předmět, než který studoval.

21.      Dotaz

Pro koho jsou určeny přípravné třídy základní školy?

Odpověď

Obec, svazek obcí nebo kraj mohou se souhlasem krajského úřadu zřizovat v posledním roce před zahájením povinné školní docházky přípravné třídy základní školy pro děti, které jsou sociálně znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj.  Přípravnou třídu lze zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně 7 dětí.

O zařazování žáků do přípravné třídy základní školy rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce dítěte a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení.

Obsah vzdělávání se řídí rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání a je součástí školního vzdělávacího programu.

Přípravná třída umožňuje dětem seznámit se s režimem a prostředím první třídy ještě před nástupem do školy. Vzdělávání v přípravné třídě se nezapočítává do povinné školní docházky a je bezplatné. Děti se neklasifikují známkami, na konci školního roku dostanou symbolické vysvědčení. Po ukončení přípravného ročníku mají děti všechny předpoklady k úspěšnému zvládnutí první třídy.

22.      Dotaz

Existuje rozdíl mezi zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním?

Odpověď

Osoby se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním jsou vymezeny jako osoby se speciálními vzdělávacími potřebami.

Za zdravotní postižení se považuje postižení mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování (zákon č. 561/2004 Sb., § 16, odst. 2).

Pouze u dětí/žáků/studentů se zdravotním postižením je možné hovořit o integraci (začlenění), protože jen pro tyto žáky existuje možnost vzdělávání ve třídě/škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením.

Zdravotní znevýhodnění je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Takto znevýhodnění žáci se standardně vzdělávají ve třídách hlavního vzdělávacího proudu. 

Za sociálně znevýhodněné jsou považovány děti pocházející z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením nebo ohrožené sociálně patologickými jevy. Pro znevýhodněné žáky je třeba vytvářet mechanismy podpory vzdělávacích potřeb a podpory sociálního začlenění. Žáka se sociálním znevýhodněním určuje pro potřeby vzdělávání ve smyslu § 1 odst. 6 vyhlášky č. 147/2011 Sb. školské poradenské zařízení.

23.      Dotaz

Jaký je rozdíl mezi vyrovnávacími a podpůrnými opatřeními?

Odpověď

Podpůrná opatření jsou určena žákům se zdravotním postižením, kteří se vzdělávají v režimu speciálního vzdělávání, a to ve všech organizačních složkách (formou individuální integrace, ve třídě zřízené pro žáky se zdravotním postižením, škole zřízené pro žáky se zdravotním postižením).

Vyrovnávací opatření jsou určena žákům, jejichž speciální vzdělávací potřeby plynou z jiného znevýhodnění, nikoliv zdravotního postižení.

24.      Dotaz

Co to je neformální vzdělávání?

Odpověď

Neformální vzdělávání je dobrovolné a záměrné učení, které rozvíjí schopnosti, dovednosti, zájmy a potřeby člověka mimo rámec běžného školního vzdělávání. 

Neformálním vzděláváním se v ČR zabývá celá řada organizací veřejného, soukromého i nevládního typu (právní formy školská právnická osoba, obecně prospěšná společnost, občanské sdružení, ale i různé obchodní společnosti). Uskutečňuje se různými formami a vzdělávacími programy. Patří sem například organizované volnočasové aktivity pro děti, mládež i dospělé, počítačové kurzy, kurzy cizích jazyků, přednášky  apod. Do neformálního vzdělávání se řadí také vzdělávání na jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a základních uměleckých školách.

25.      Dotaz

Co je to finanční norma na nákup potravin?

Odpověď

Finanční norma na nákup potravin je finanční hodnota vyjádřená v korunách jednoho druhu hlavního a doplňkového jídla a stanovena podle cen potravin v místě obvyklých v závislosti na věkových skupinách strávníků uvedených ve vyhlášce o školním stravování. Do věkových skupin jsou strávníci zařazování na dobu školního roku, ve kterém dosahují věku: strávníci do 6 let, strávníci 7 – 10 let, strávníci 11 – 14 let, strávníci 15 a více let.

26.      Dotaz

Co je to spotřební koš potravin?

Odpověď

Spotřební koš potravin ve vztahu ke školnímu stravování je výživová norma, která zabezpečuje plnění průměrné měsíční spotřeby vybraných druhů potravin daných vyhláškou (maso, ryby, mléko tekuté, mléčné výrobky, tuky volné, cukry volné, zelenina, ovoce, luštěniny, brambory) na strávníka a den v gramech. Průměrná spotřeba vybraných druhů potravin je vypočtena ze základního sortimentu potravin tak, aby bylo zajištěno dosažení příslušných výživových norem s přípustnou tolerancí +- 25% s výjimkou tuků, kde množství volných tuků představuje horní hranici, kterou lze snížit.

27.      Dotaz

Jak se stanovuje cena oběda ve školní jídelně?

Odpověď

Cena oběda se skládá ze tří částí – finančních nákladů na potraviny (financují rodiče), mzdové režie plynoucí z veřejných prostředků (ze státního rozpočtu prostřednictvím MŠMT ČR - mzdy pracovníků a jejich další vzdělávání, pracovní pomůcky) a věcné režie, tj. nákladů na provoz školní jídelny, které plynou z veřejných prostředků prostřednictvím zřizovatele (obec, kraj, stát). Cenu za potraviny určuje vyhláška o školním stravování finančním normativem, který je závazný pro všechny jídelny. Tento předpis určuje rozpětí, za které školní jídelny musí uvařit oběd. Pokud by si jídelna účtovala jednotlivé části oběda zvlášť, poruší tím vyhlášku. Rozpětí finančního normativu se stanovuje podle věkové skupiny dětí.

V  roce 2013 se v České republice stravovalo v 8125 školních jídelnách přes jeden a půl milionu žáků a studentů. 

28.      Dotaz

Kolik svazkových škol v současné době existuje?

Odpověď

V současné době existují 3 svazkové školy založené svazkem obcí podle školského zákona.

Základní škola a mateřská škola Regionu Karlovarský venkov se sídlem v Sadově

Zřizovatelem školy je Svazek obcí Regionu Karlovarský venkov se sídlem v Otovicích, který vznikl v roce 2003 a který spojuje obce Sadov, Otovice a Hájek. Svazková škola byla založena v rámci další spolupráce jako školská právnická osoba 1. ledna 2006.

Škola je spojené zařízení mateřské a úplné základní školy se školní jídelnou a družinou s působností v obcích Sadov, Otovice a Hájek. Má tři odloučená pracoviště v obcích Otovice (mateřská škola, 1. a 2.stupeň ZŠ), Sadov (mateřská škola a 1.stupeň ZŠ) a Hájek (mateřská škola).

Výuka na 1. stupni probíhá v některých třídách malotřídně, tj. spojením dvou ročníků. V rámci inkluzivního vzdělávání škola úspěšně začleňuje i žáky nadané a žáky s různými druhy postižení. Je zajištěna dobrá dopravní obslužnost z Karlových Varů i Ostrova.                    Webové stránky: www.skolaplnapohody.cz

Základní škola a Mateřská škola Údolí Desné (okr. Šumperk)se sídlem v Rapotíně

Zřizovatelem je Svazek obcí Údolí Desné. Svazek obcí údolí Desné (SOÚD) byl založen zakladatelskou listinou dne 16.10.1997 za účelem zprovoznění povodní zničené železniční tratě Šumperk – Kouty nad Desnou, Petrov nad Desnou – Sobotín. Je tvořen devíti obcemi – Hraběšice, Loučná nad Desnou, Rapotín, Rejchartice, Sobotín. Velké Losiny, Vikýřovice, Vernířovice a Petrov nad Desnou.

Svazková škola, s právní formou školská právnická osoba, vznikla jako druhá tohoto typu v naší republice dne 1.1.2008. Myšlenka svazkového školství byla podnícena jednak snahou reorganizace školství v části mikroregionu údolí Desné, ale také potřebou vyřešit problémy na jednotlivých školách na území obcí Rapotín, Petrov a Sobotín. Obce zapojené do svazkové školy vytvořily také společný školský obvod. Přímým řízením školy je pověřena tzv. “Kvalifikovaná valná hromada“ Svazku obcí Údolí Desné, v jejímž čele stojí předseda SOÚD.

Součástmi svazkové školy jsou dvě neúplné základní školy s prvním stupněm v obcích Rapotín a Sobotín, plně organizovaná základní škola v Petrově nad Desnou, tři mateřské školy v těchto jmenovaných obcích a dvě školní jídelny (ŠJ – vývařovna, ŠJ – výdejna), školní družina a školní klub.

Základní školu a Mateřskou školu Údolí Desné navštěvují kromě žáků obcí – Rapotín, Petrov nad Desnou, Sobotín, Rejchartice, Rudoltice a Vernířovice, také žáci z Vikýřovic, Velkých Losin a Šumperka.

Škola se dělí na organizační útvary, jimiž jsou základní škola, mateřská škola a ekonomicko-správní útvar. V rámci těchto útvarů je škola dále členěna na jednotlivá pracoviště. Mateřské školy jsou řízeny vedoucími učitelkami MŠ. V jejich čele je zástupkyně pro MŠ. Základní školy řídí vedoucí učitelky ZŠ, jejichž činnost a činnost vedoucí učitelky MŠ koordinuje zástupkyně pro výchovně-vzdělávací proces. Výuka probíhá dle ŠVP „Tvořivá škola pro život“.                          Webové stránky: www.skolydesna.cz

„Základní škola a Mateřská škola Bez hranic“ se sídlem v Řevničově

Zřizovatelem je Dobrovolný svazek obcí Bez hranic, který vznikl 17.10.2013 zápisem do registru zájmových sdružení právnických osob a svazků obcí vedeného Krajským úřadem Středočeského kraje. Členy svazku jsou Městys Mšec, obce Řevničov, Tuřany a Srbeč. Předmětem činnosti DSO je spolupráce jeho členů v oblasti školství, tedy zajišťování výchovy, vzdělávání a školských služeb. Tato spolupráce se uskutečňuje zejména vytvořením školské právnické osoby, která bude vykonávat činnost základní školy, mateřské školy, školní družiny, školní jídelny, školní jídelny – výdejny.

Svazková školy s názvem „Základní škola a Mateřská škola Bez hranic“ se sídlem v Řevničově vznikla v právní formě školské právnické osoby k 1.1.2014. Tento nový subjekt sdružuje tři základní školy (Mšec, Řevničov, Tuřany) a čtyři mateřské školy (Mšec, Řevničov, Tuřany, Srbeč). Jednotlivá pracoviště řídí vedoucí učitelky – dříve učitelky, z nichž některé jsou zároveň statutárními zástupkyněmi ředitelky školy. Webové stránky:  http://www.svetpracezsmsec.cz/dso-bez-hranic/svazkova-skola.html

29.      Dotaz

Může být při vzniku svazkové školy jedna ze škol soukromá a ostatní zřizované obcemi?

Odpověď

Tuto kombinaci školské právní předpisy neumožňují. V případě školy zřizované svazkem obcí je buď jejím zřizovatelem pouze daný svazek obcí (jehož členy mohou být pouze dvě či více obcí) nebo v případě školské právnické osoby může školu zřizovat společně i více veřejných zřizovatelů (například svazek obcí a kraj dohromady). Kombinace veřejného a soukromého zřizovatele možná není, a to zejména s ohledem na rozdílná pravidla řízení a financování činnosti školy.

30.      Dotaz

V čem je rozdíl mezi školou sloučenou a svazkovou školou?

Odpověď

Sloučená škola funguje jako příspěvková organizace v rámci jedné obce, která za ni přebírá plnou zodpovědnost, a to i v případě, že škola má odloučená pracoviště v okolních obcích. U svazkových škol jde o spolupráci více obcí. Ty vytvoří svazek obcí, což je právnická osoba, pod kterou jsou školy převedeny. Opět může být jedna škola jako hlavní (ta je zapsána v rejstříku) a ostatní školy mohou být jako odloučená pracoviště.

31.      Dotaz

Kde je možné získat více informací o svazkových školách?

Na stránkách MŠMT http://www.msmt.cz/dokumenty je „Metodický návod pro obecní samosprávy, dobrovolné svazky obcí a ředitele jimi zřizovaných škol a školských zařízení“ (2009)

 Školská právnická osoba zřizovaná dobrovolným svazkem obcí

http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/skolska-pravnicka-osoba