Meziobecní spolupráce v podmínkách Moravskoslezského kraje

Zhruba před rokem jsme poprvé psali o projektu Svazu měst a obcí ČR „Systémová podpora meziobecní spolupráce.“ Připomeňme si, že cílem projektu je vytvořit podmínky pro dlouhodobou spolupráci obcí v územních obvodech obcí s rozšířenou působností (ORP), především v oblasti jejich samostatné působnosti.

V rámci projektu jde zejména o základní a předškolní vzdělávání, sociální oblast a odpadové hospodářství. Spolupracující obce si dále určují volitelné téma, druhé další navíc je téma pro aglomerace, což jsou města s více než 25 tisící obyvateli.

Projekt vstoupil do druhé poloviny své realizace. Partneři projektu, kterých je v České republice na 186, mají za sebou zpracování analytické části svého strategického dokumentu. Nyní pracují na části návrhové, která pro správní obvod obcí s rozšířenou působností řeší společnou vizi, definuje problémové okruhy, cíle, indikátory, odpovědnost za plnění cílů a následné jednotlivé aktivity a opatření. O průběhu a postupu realizace meziobecní spolupráce v Moravskoslezském kraji hovoříme s Ing. Sylvou Kováčikovou, regionální koordinátorkou projektu.

* V čem vidíte, po svých zkušenostech v samosprávě, smysl meziobecní spolupráce?

Sama jsem jako starostka působila 12 let v Bílovci a zažila jsem rušení okresních úřadů a vznik nových správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Ty obvody vznikaly různým způsobem a podle toho vypadá i spolupráce mezi městy v jednotlivých správních obvodech. Někde je intenzivní a jsou vidět výsledky, někde o sobě spádové město a okolní obce téměř neví. Končila jsem v loňském roce práci na projektu Inteligentní město a funkci lektora v projektu Vzdělaný zastupitel. Principy a cíle nového projektu Svazu mě velmi zaujaly. Projektem se otevírá příležitost ověřit si v důležitých oblastech samosprávné působnosti efektivitu spolupráce obcí. Tvrdím, že projekt prokáže, že vzájemné spolupráce samostatných a suverénních obcí je rozumná a prospěšná obcím a zejména jejich občanům.

* Jak se rozvíjela spolupráce obcí při rozběhu projektu v Moravskoslezském kraji?

Po počáteční nedůvěře - „zase další strategie, zase další tabulky“ - si mnozí starostové uvědomují přínosy a význam společného prosazování zájmů svých obcí. To by mělo vést mimo jiné k úsporám veřejných financí, vyšší profesionalitě při výkonu určitých činností a zejména vyšší účinnosti při prosazování společných zájmů obcí. Řada starostů vzpomíná na dobrou koordinační úlohu okresních úřadů a jsou projektu meziobecní spolupráce nakloněni. Mnozí, zejména v území s vysokou nezaměstnaností, viděli v projektu také příležitost, poskytnout odbornou práci ve veřejné správě nejméně třem až čtyřem lidem po dobu 19 měsíců. Dali často čerstvým absolventům vysokých škol pracovní příležitost. Rovněž si tím připravují kvalifikované síly pro své další projekty. Tento fakt je nesporným přínosem projektu.

* Jak probíhají práce v jednotlivých obvodech a jak se naloží se zpracovanou strategií?

Týmy zpracovávají strategie ve 3 povinných oblastech. Od června se k týmům přidal tematický expert pro volitelné téma. O tom, co se bude dít se zpracovaným souhrnným dokumentem, rozhodnou nositelé projektů. Pokud jsou to dobrovolné svazky, je zde předpoklad, že se budou starostové vracet k plnění akčního plánu, který by měl být součástí strategie. Pokud nebude vytvořena platforma starostů pro práci s novým dokumentem, může se naplnit původní skepse některých starostů, zase další strategie navíc…. Proto mají představitelé obcí v území povinnost projednat možnosti vzniku dobrovolných svazků, které by převzaly odpovědnost za realizaci společných cílů obcí ze spádového území. Tímto vzniká předpoklad pro vznik manažerského týmu svazku, který by cíle a úkoly realizoval.

* Jaké je zapojení obcí s rozšířenou působností v kraji?

V Moravskoslezském kraji se do projektu zapojilo z 22 obcí s rozšířenou působností plných 20 subjektů. Napřímo se do projektu zapojilo jen šest samotných obcí s rozšířenou působností. Jedná se obvykle o autority, které si uvědomují vedoucí úlohu trojkové obce pro rozvoj regionu. Jedná se o Ostravu, Havířov, Nový Jičín, Rýmařov, Orlovou a Bohumín. V osmi ORP spolupráci zastřešily stávající dobrovolné svazky obcí. V pěti obvodech se nebály převzít na sebe odpovědnost za zpracování společné strategie pro celé spádové území včetně aglomeračních měst malé obce. Vždy se jedná o zkušené, časem prověřené starosty. Světlou výjimku tvoří ORP Opava, kde se starostové dohodli již na počátku projektu na založení dobrovolného svazku obcí Opavsko pro realizaci cílů projektu Podpora meziobecní spolupráce.

* Jaký je časový harmonogram prací?

Celá příprava vzniku partnerství mezi SMO ČR a příslušnými obcemi probíhala během července až října minulého roku. První týmy zahájily práci na projektu v listopadu 2013 a všechny končí k 31. květnu 2015. Od zahájení až do května t.r. probíhala vedle sbírání dat ke zpracovávaným oblastem diskuze se starosty nad identifikací problémů či příležitostí, které by chtěli společně řešit v jednotlivých zpracovávaných oblastech. Rovněž byla vedena diskuze nad výběrem společného volitelného tématu. Vyvrcholením tohoto procesu bylo první oficiální setkání všech představitelů zúčastněných obcí v červnu t.r., za účasti průměrně tří čtvrtin starostů z jednotlivých ORP.

* Jaká jsou volitelná témata, které si obce k spolupráci vybírají?

V Moravskoslezském kraji si z pochopitelných důvodů vybralo osm obvodů podporu zaměstnanosti a tvorbu nových pracovních míst, sedm se rozhodlo pro bezpečnost a pořádek, sedm pro cestovní ruch, ochranu ovzduší si jako své aglomerační téma vybrala Ostrava a zvýšení kvality života občanů Třinecko.

* Co se nejvíce diskutuje v povinných oblastech spolupráce?

Z pohledu návrhů na řešení je v odpadovém hospodářství nejčastějším cílem snížit náklady a racionalizovat nakládání s odpadem, v oblasti sociální je to podpora terénních služeb a zvýšení informovanosti občanů i starostů o šíři poskytovaných služeb. Ve školství se velmi často setkávám s podporou pro zachování stávajících škol, ne pro jejich rušení, byť by byly provozovány na hranici udržitelnosti.

* Co řeknete k projektu na závěr?

Ještě hodně práce je před námi. Ideálním stavem by byla možnost v projektu pokračovat a získat prostředky na financování týmů a na realizaci cílů strategických dokumentů. Meziobecní spoluprací se může efektivně vyřešit řada důležitých problémů v územních obvodech obcí s rozšířenou působností. Již stávající diskuze, která v rámci projektu probíhá mezi týmem a starosty a mezi starosty navzájem, propojuje území a vede k jeho konsolidaci. Tomu napomáhá i výměna zajímavých řešení a příkladů z praxe mezi týmy jednotlivých správních obvodů nejen v Moravskoslezském kraji.´

Obec & finance, 29. 9. 2014