06.02.2015

Statutární města píší premiérovi: Potřebujeme garantovat 75 miliard korun na evropské projekty

Zejména novým programovým obdobím 2014-2020 a aktuální legislativou se zabývala Komora statutárních měst Svazu měst a obcí ČR, která 5. a 6. února 2015 jednala v Plzni. Do západních Čech se sjeli primátoři z celé České republiky, jejich náměstci a pracovníci magistrátů. Shodli se, že je naprosto nezbytné

Zejména novým programovým obdobím 2014-2020 a aktuální legislativou se zabývala Komora statutárních měst Svazu měst a obcí ČR, která 5. a 6. února 2015 jednala v Plzni. Do západních Čech se sjeli primátoři z celé České republiky, jejich náměstci a pracovníci magistrátů. Shodli se, že je naprosto nezbytné zajistit dostatek peněz z Evropské unie (EU) na integrované nástroje evropských fondů – integrované územní investice (ITI) i integrované plány rozvoj území (IPRÚ). Na první města požadují 65 miliard korun, na druhé 10 miliard korun.

Zatímco u nástrojů ITI je požadovaná částka stanovena v Dohodě o partnerství, kterou Česká republiky uzavřela s Evropskou unií, peníze na IPRÚ nemají v Dohodě žádnou zvláštní alokaci. Počítá s nimi až Národní dokument k územní dimenzi (NDÚD), který však některá ministerstva jako řídící orgány pro přípravu výzev na projekty v novém programovém období EU nepříliš respektují. 

„Některá ministerstva nejsou ochotná zpřístupnit operační programy, které mají na starosti, městům, jež chtějí využívat integrované nástroje,“ říká předseda Komory statutárních měst, místopředseda Svazu měst a obcí a primátor Chomutova Jan Mareš a dodává: “Nerespektují tak Národní dokument k územní dimenzi, který je bohužel neaktuální, protože se od doby, co ho schválila vláda, změnily cíle operačních programů. Proto jsme se jako Komora statutárních města obrátili na premiéra Bohuslava Sobotku a požádali ho, aby zohlednil integrované nástroje pro čerpání evropských dotací městy na úrovni vlády.“ 

Na jednání Komory statutárních měst vystoupil také Martin Zrzavecký, primátor hostitelské Plzně. Ve své prezentaci se dotkl problémů, které trápí západočeskou metropoli. Zmínil se například o poplatcích za nakládání s odpadem, upozornil na nejednotnost v přístupu ministerstev v oblasti bytové politiky, která blokuje prodej řady městských bytů v obytné zóně Sylván, a zdůraznil nedostatečnou výši dotací podporujících tramvajovou a trolejbusovou dopravu.„Tramvaje a trolejbusy jsou páteří MHD a představují ekologicky i energeticky nejšetrnější druh dopravy, zároveň jsou však podfinancovány. Jen v příštích sedmi letech česká a moravská města kromě Prahy potřebují investovat 16 miliard korun do infrastruktury a dalších cca 17 miliard korun k dosažení udržitelného stavu vozového parku drážní MHD. V Operačním programu Doprava (OPD) je přesto pro infrastrukturu drážní MHD alokováno jen 4,5 miliard, tj. pouhých 28 % potřebných prostředků,“ podotkl plzeňský primátor Martin Zrzavecký

Jednání Komory statutárních měst se týkalo také aktuálně projednávané legislativy. Zazněly informace o zákonu o provozování hazardních her, financování sociálně právní ochrany dětí na obcích, novele zákona o ochraně zemědělského původního fondu, novele zákona o Nejvyšším kontrolním a dalších právních předpisech.

„Ochranou zemědělského půdního fondu se v minulých dnech zabývala horní komora Parlamentu a jsem rád, že senátoři slyšeli na připomínky měst a obcí. Doufejme, že podobně vnímaví budou také poslanci,“ říká předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek a dodává: “Novela, tak jak ji dříve schválila Sněmovna, počítá s tím, že by všechny kompetence týkající se ochrany zemědělského půdního fondu přešly z obcí II. typu na obce III. typu. To by však ve výsledku snížilo akceschopnost rozhodování obcí a o půdě by často rozhodovaly jiné subjekty, které méně znají situaci v místě. Danou věc, stejně jako plánované zúžení výjimky na vynětí ze ZPF týkající se rodinných domů a souvisejících staveb, se snažíme napravit. Pro rozvoj zejména malých obcí by to totiž mohlo být velmi omezující.“  

Podobně členská statutární města Svazu měst a obcí ČR upozorňují, že není možné, aby Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) pouze rozšířil počet kontrolních orgánů (jak s tím počítá projednávaná novela zákona), aniž by se zrevidovaly kompetence všech stávajících kontrolních subjektů. Už dnes se totiž samosprávy potýkají s duplicitou a často i multiplicitou kontrol, kdy je různé orgány kontrolují na totéž, často však dochází k různým a -  jak potvrzují soudy - mnohdy také nesprávným závěrům.

Na jednání Komory statutárních měst zazněly také informace o projektech Odpovědný zastupitel a Podpora meziobecní spolupráce, které realizuje Svaz. Financovány jsou z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Primátoři byli seznámeni s výstupy projektů a plány do budoucna.