25.11.2022
Spolupráce s Ukrajinou, Gruzií a Moldavskem získává kvůli válce zcela nový rozměr
Svaz ve dnech 2. - 4. 11. 2022 realizoval mezinárodní projekt s názvem "Odolná samospráva a veřejná správa v zemích Východního partnerství", jehož cílem bylo podpořit odolnost samospráv, a to především prostřednictvím výměny a přenosu zkušeností mezi zástupci obcí z EU a zemí Východního partnerství. Přinášíme vám výstupy a shrnutí průběhu aktivit tohoto projektu.
Svaz měst a obcí ČR ve spolupráci partnery realizoval ve dnech 2. – 4. listopadu 2022 projekt „Odolná samospráva a veřejná správa v zemích Východního partnerství“. Hlavním cílem projektu bylo podpořit odolnost samospráv, a to především prostřednictvím výměny a přenosu zkušeností mezi zástupci obcí z EU a zemí Východního partnerství. Tematicky se projekt zaměřil na možnosti obnovy postižených oblastí, krizové řízení související s uprchlickou krizí a přenos transformačních zkušeností ČR v oblastech decentralizace, odpadového hospodářství a energetické soběstačnosti. Nutno dodat, že projekt byl připravován již dlouhé měsíce před útokem na Ukrajinu a vzhledem k současné geopolitické situaci získaly aktivity projektu zcela nový, nesmlouvavě aktuální kontext.
Na organizaci aktivit se kromě Svazu jakožto iniciátora projektu podílel Liberecký kraj, Evropský výbor regionů, Ministerstvo zahraničních věcí a Generální ředitelství Evropské komise pro sousedství a rozšíření (DG NEAR).
Projekt byl slavnostně zahájen 2. listopadu 2022 v Černínském paláci za přítomnosti ministra zahraničních věcí ČR Jana Lipavského. Konference a doprovodný program proběhly v Liberci a dalších obcích Libereckého kraje; její průběh byl přenášen online. Odkaz na záznam z konference , která byla zároveň oficiální doprovodnou akcí letošního českého předsednictví v Radě EU. Na přípravě a realizaci projektu se významným způsobem spolupodílel Pavel Branda, předseda Zahraniční komise Svazu. Za Kancelář Svazu akci připravila Sekce regionálního rozvoje a zahraničních vztahů pod vedením Moniky Štěpánové.
Aktivit v rámci projektu se na pozvání Svazu zúčastnili zástupci samospráv z ČR, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny, dále představitelé Rady evropských obcí a regionů (CEMR), Evropského výboru regionů a několika generálních ředitelství Evropské komise. Součástí projektu bylo rovněž samostatné jednání platformy CORLEAP (Konference regionálních a místních orgánů zemí Východního partnerství), jehož se zúčastnilo 45 zástupců zemí Evropské unie a Východního partnerství.
Stěžejní aktivitu projektu představovala konference „Perspektivy a přenos transformačních zkušeností ve vztahu k odolnosti místních samospráv“, která se konala 4. 11. 2022 v Liberci. Dále byly součástí projektu studijní cesty zástupců zemí Východního partnerství do několika obcí v Libereckém kraji, kde se mimo jiné seznámili s fungováním krizového řízení v praxi, navštívili Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině a byly jim představeny praktické příklady z oblasti meziobecní spolupráce.
Studijní cesty inspirovaly a potvrdily význam přeshraniční i meziobecní spolupráce
Jak již bylo zmíněno, zástupci zemí Východního partnerství a další zahraniční hosté se v rámci projektu zúčastnili 3. listopadu dvou studijních cest v rámci Libereckého kraje. První z nich se uskutečnila v obci Jiřetín pod Bukovou, kde starosta města Smržovka Marek Hotovec a jeho kolegové seznámili účastníky s fungováním meziobecní spolupráce v rámci mikroregionu DSO Tanvaldsko. Hosty zaujaly příklady realizovaných projektů v oblasti dopravní obsluhy a také připravovaný projekt v oblasti energetického hospodaření.
Druhá studijní cesta začala v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině v Liberci, kde toto centrum představili jeho pracovníci a seznámili delegaci podrobně s jeho fungováním a celým procesem příjmu uprchlíků a organizace pomoci. Fungování centra, kterým prošlo více než 17 000 uprchlíků, udělalo na zahraniční hosty velký dojem, stejně jako propracovanost celého systému pomoci uprchlíkům v ČR. Zástupci ukrajinských samospráv opakovaně vyjádřili vděčnost za pomoc, které se uprchlíkům v ČR dostalo.
Studijní cesta dále pokračovala do Hrádku nad Nisou, kde se delegace ze zemí Východního partnerství setkala s místostarostou a zástupci místního Sboru dobrovolných hasičů. Zástupci města hosty seznámili s praktickou stránkou krizového řízení, včetně dobře fungující komunikace a přeshraniční spolupráce s Polskem a Německem či zkušenostmi z povodní v roce 2010. Zahraniční hosty velmi zaujal systém práce Sboru dobrovolných hasičů; například je překvapilo, že jeho členové tuto činnost skutečně vykonávají dobrovolně, zdarma a povětšinou ve svém volném čase. Z jejich dotazů bylo patrné, že podobné fungování je v jejich zemích zcela neznámé. Rovněž ocenili systém informování veřejnosti v případě nenadálých událostí.
V rámci obou studijních cest bylo dobře patrné, nakolik důležitou roli v rozvoji samospráv v ČR hraje mezinárodní či přeshraniční spolupráce a také možnost realizovat ve spolupráci s partnery projekty spolufinancované z evropských i dalších zdrojů.
Konference ukázala nezastupitelné místo samospráv v rozvoji i obnově států a nutnost podpory jejich samostatného rozhodování Konference v Liberci se 4. listopadu zúčastnilo na 80 hostů a byla tvořena čtyřmi panely k následujícím tématům: Krizové řízení, Rekonstrukce Ukrajiny, Energetická soběstačnost a boj s klimatem pro vyšší odolnost a Decentralizace. Každého z panelů se účastnili zástupci českých i zahraničních samospráv a dalších subjektů (ministerstev, Evropské komise, Evropského výboru regionů a dalších). Na obsahové přípravě konference se podíleli zástupci ministerstva zahraničních věcí ČR v čele s náměstkem ministra Jaroslavem Kurfürstem.
Průběh konference do velké míry formovala probíhající válka na Ukrajině, sdílené válečné prožitky představitelů ukrajinských samospráv i myšlenka na budoucí obnovu Ukrajiny. Zaznělo například, že obnovu země bude nutno začít plánovat co nejdříve, ať už válka potrvá jakkoli dlouho. Měla by probíhat „zdola“ a vycházet z aktuálních skutečných potřeb ukrajinských samospráv a regionů. Opět se potvrdilo, že města a obce jsou základními kameny budoucího rozvoje každé země a je tedy nutno, aby samosprávy při obnově Ukrajiny hrály zásadní roli. Starosta města Buča pan Anatolii Fedoruk například zdůraznil, že „...není třeba vytvářet nové složité procesy či struktury, ale především obnovit a rozvíjet to, co bylo zničeno a co fungovalo“. Zástupci ukrajinských samospráv rovněž poukázali na akutní potřebu obnovy kritické infrastruktury. S blížící se zimou řada měst a obcí nebude schopna bez zdrojů energie dodávat teplo či pitnou vodu; tento stav vytváří potenciál pro další uprchlickou vlnu z Ukrajiny. Jak se ukázalo, alarmující je i současná situace v Moldavsku, kde starostové čelí velkému tlaku ze strany Ruska, zažívají dokonce zastrašování či vyhrožování.
Další možný pohled na obnovu země spočívá ve vnímání Ukrajiny jako budoucího členského státu EU. Tento proces však nelze uměle urychlit, země na přistoupení musí být připravená (a to Ukrajina nyní není); rovněž investice budou schvalovány, koordinovány a uvolňovány postupně.
Konference ukázala, že odolnost samospráv znamená především jejich schopnost reagovat na aktuální změny, výzvy a nenadále situace. Radka Vladyková v této souvislosti například zmínila územní rozdrobenost ČR, kdy starostové menších sídel mají blíže k lidem, znají dobře území obce a díky tomu dokážou často dobře reagovat na nenadálé situace. I v krizových situacích mohou být využita udržitelná a inovativní řešení. Potvrdil se opět význam mezinárodní partnerské spolupráce měst a obcí, jež od samého počátku krize samy organizovaly konkrétní pomoc pro své partnery. Jsou to právě města a obce, která jsou vždy v první linii při krizových situacích, ať už se jedná o pandemie, živelní katastrofy či válku, a i těchto krizích musí zachovat alespoň své základní funkce a zajistit potřeby svých obyvatel.
Jako velkou příležitost lze vnímat možnost realizovat v budoucím rozvoji Ukrajiny udržitelná opatření, s nimiž již některé obce a města začaly nyní (hospodaření s dešťovou vodou, využití tepelných čerpadel, udržitelné aspekty při rekonstrukcích či stavbách nových budov apod.)
Jako zcela zásadní účastníci konference vyzdvihli zachování a podporu samostatného rozhodování obcí o svém rozvoji dle aktuálních potřeb, ať už se jedná o malou obec či větší město. I směrem k hostům ze zemí Východního partnerství na jejich dotazy zaznělo, že samospráva je nejlepším způsobem správy území a ve svých zemích musí pokračovat ve snaze o decentralizaci a nezávislost samospráv. Ačkoliv to nemusí být patrné, tento úkol zůstává nadále aktuální i v podmínkách ČR.
Monika Štěpánová, Barbora Láníčková Sekce regionálního rozvoje a zahraničních vztahů
Projekt byl podpořen z prostředků České rozvojové agentury v rámci Zahraniční rozvojové spolupráce ČR, Libereckého kraje, Ministerstva zahraničních věcí ČR a Generálního ředitelství Evropské komise pro sousedství a rozšíření EU (DG NEAR).
