28.04.2014
Krajská setkání jsou v cílové rovince. Jak je na tom Plzeňský kraj?
Společně hájíme zájmy českých měst a obcí. Tak se dá shrnout podstata Krajských setkání, která v březnu začala v Pardubicích a zítra skončí v Karlových Varech. Dnešní akce v Plzeňském kraji znamenala pomyslný finiš v jednání starostů a dalších představitelů nejen samosprávy, která pořádá Svazem měst a obcí ČR. I v západočeské metropoli se debatovalo o novém Občanském zákoníku, dotacích z Evropské unie, sociální oblasti, registru smluv či výkupu kovů. Tedy o aktuálních tématech měst a obcí včetně specifik Plzeňského kraje, jakými jsou třeba Vojenský újezd Brdy nebo Národní park Šumava.
Společně hájíme zájmy českých měst a obcí. Tak se dá shrnout podstata Krajských setkání, která v březnu začala v Pardubicích a zítra skončí v Karlových Varech. Dnešní akce v Plzeňském kraji znamenala pomyslný finiš v jednání starostů a dalších představitelů nejen samosprávy, která pořádá Svazem měst a obcí ČR. I v západočeské metropoli se debatovalo o novém Občanském zákoníku, dotacích z Evropské unie, sociální oblasti, registru smluv či výkupu kovů. Tedy o aktuálních tématech měst a obcí včetně specifik Plzeňského kraje, jakými jsou třeba Vojenský újezd Brdy nebo Národní park Šumava.
"Města a obce v celé České republice řeší obdobné problémy a trápí je podobné věci: přebujelá byrokracie, nesrozumitelné zákony, duplicitní kontroly a s tím související nesmyslné náklady, které by se daly daleko lépe využít ve prospěch občanů“, říká člen předsednictva Svazu měst a obcí ČR a starosta Strakonic Pavel Vondrys a dodává: „Snažíme se i na základě poznatků získaných na krajských setkáních situaci změnit, společně hájit zájmy měst a obcí a tím prosazovat praktické a z běžného života plynoucí požadavky veřejnosti. Proto jsme například o Národním parku Šumava nedávno jednali s ministrem životního prostřední Richardem Brabcem a se žádostí o schůzku jsme oslovili i ministra obrany Martina Stropnického. Dá se čekat, že na program přijde i Vojenský újezd Brdy.“
Vládním návrhem zákona, který mimo jiné předpokládá zrušení Vojenského újezdu Brdy, protože se stal pro armádu nepotřebným, by se měla ve 2. čtení zabývat Poslanecká sněmovna. Hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs v této souvislosti připomíná nedávné jednání Rady Plzeňského kraje s poslanci. „Zástupci podbrdských obcí respektují, že rozhodnutí o zrušení vojenského újezdu je odbornou záležitostí“, říká člen Rady Plzeňského kraje pro oblast životního prostředí a zemědělství Václav Štekl a dodává: „Za velmi důležité přitom považují tři oblasti – ochranu přírody a krajiny, ochranu spodních vod na dotčeném území a také protipovodňová opatření na řece Klabavě, která územím vojenského újezdu protéká.“
Pro brdský vojenský újezd jsou dnes paradoxně více nebezpeční lidé, kteří nerespektují zákaz vstupu, než nevybuchlá munice. Bezpečnost obyvatel přitom musí být nejen v Brdech na prvním místě. V Plzni proto nedávno schválili plán prevence kriminality na další dva roky. Město chce v jeho rámci usilovat o snižování míry a závažnosti kriminality, zvyšování pocitu bezpečí, oslabování rizikových faktorů, které přispívají k výskytu delikventního jednání a budování efektivního systému prevence. Primátor Plzně Martin Baxa říká: „V následujících dvou letech se zaměříme na osm priorit, které plán obsahuje. Definovala je odborná pracovní skupina, která vycházela z policejních statistik, vyhodnocení předchozího programu a identifikace silných a slabých stránek. Fenoménem poslední doby jsou - nejen co se týče kriminality - ubytovny, za které sociálně vyloučení lidé platí nemalé částky ze sociálních dávek provozovatelům ubytoven. Kontroly v takových zařízením ale nejsou takové, jak by bylo třeba.“
V souvislosti se sociálními dávkami Svaz už před časem navázal spolupráci s Úřadem práce ČR, která má vést k efektivnější výměně informací mezi státní správou a samosprávou a zlepšit systém nepojistných dávek. A v kontextu s bezpečností, která je na ubytovnách často velmi složitá, se zase dohodl s ministrem vnitra Milanem Chovancem na vzniku speciální pracovní skupiny. Podle Svazu je také třeba, aby došlo k navýšení policistů ve výkonu přímé služby. Dnes jsou totiž v některých obcích hlídky Policie České republiky spíše symbolické a hlídková činnost se provádí velmi sporadicky. Vše je mimo jiné otázkou peněz, jen zmiňovaný Program prevence kriminality v Plzni si vyžádá celkem 1 327 700 korun s tím, že o 1 142 000 korun žádá město Plzeň Ministerstvo vnitra v souvislosti se schválenou Strategií prevence kriminality v České republice na léta 2012 – 2015.
Peníze krajům, městům a obcím samozřejmě přinášejí investoři. Plzeňský kraj je na tom dle mezinárodního žebříčku European Cities and Regions of the Future 2014/15 zpracovaného expertním týmem pro fDi Magazine velmi dobře. Co se týče podpory zahraničních investic, nedávno získal označení Region budoucnosti 2014/15. Podle plzeňských představitelů totiž zvládl v předstihu připravit přátelské prostředí pro podnikání tím, že jako první v České republice schválil územní plán kraje, který jako jeden z prvních letos v březnu aktualizoval. Průmyslové zóny, zahrnuté do územního plánu kraje už v roce 2008, se nacházejí v hlavních rozvojových osách kraje, zejména pak v okolí dálnice D5. Investoři tak mají o danou oblast zájem a i díky tomu má Plzeňský kraj dlouhodobě jednu z nejnižší nezaměstnanosti v České republice.