15.04.2014
V Libereckém kraji myslí na sociálně slabé. A centrální registr smluv
Deset 100 a víceletých občanů žilo v březnu ve stotisícovém Liberci. Město i Liberecký kraj myslí nejen na lidi v úctyhodném věku, ale na všechny své sociálně slabé. Snaží se jim zajistit a poskytovat potřebné služby. Začátkem dubna tak například liberecké Centrum zdravotní a sociální péče otevřelo nový domov pro seniory s názvem Kopretina, v březnu zase vznikla Krajská rada seniorů Libereckého kraje. Právě sociální oblast je jedním z významných témat Libereckého kraje. Na Krajském setkání, které v Liberci uspořádal Svaz měst a obcí ČR, se debatovalo také o novém Občanském zákoníku, dotacích z EU či centrálním registru smluv.
Deset 100 a víceletých občanů žilo v březnu ve stotisícovém Liberci. Město i Liberecký kraj myslí nejen na lidi v úctyhodném věku, ale na všechny své sociálně slabé. Snaží se jim zajistit a poskytovat potřebné služby. Začátkem dubna tak například liberecké Centrum zdravotní a sociální péče otevřelo nový domov pro seniory s názvem Kopretina, v březnu zase vznikla Krajská rada seniorů Libereckého kraje. Právě sociální oblast je jedním z významných témat Libereckého kraje. Na Krajském setkání, které v Liberci uspořádal Svaz měst a obcí ČR, se debatovalo také o novém Občanském zákoníku, dotacích z EU či centrálním registru smluv.
„Svaz měst a obcí má více než 2 500 členů, kteří svými obyvateli čítají více než 8 milionů lidí“, říká František Chlouba, člen předsednictva Svazu měst a obcí ČR a starosta Rychnova u Jablonce nad Nisou a dodává: „Abychom mohli hájit zájmy měst a obcí, je nutná vzájemná informovanost. A právě k tomu slouží Krajská setkání, která pořádáme jako komunikační platformu mezi starosty a dalšími zástupci nejen státní správy.“
„Krajská setkání vítáme jako možnost podělit se o to, co nás trápí, a společně poukázat na nejpalčivější problémy“, říká primátorka města Liberce Martina Rosenbergová a dodává: „Přes často nejasné zákony a mnoho byrokracie se daří i to, proč samospráva vůbec existuje: dobré věci pro lidi. Příkladem je třeba začátkem dubna otevřený domov pro seniory nazvaný Kopretina. V Liberci tak vznikla nová sociální služby následné a dlouhodobé péče, která řeší poptávku klientů a jejich rodinných příslušníků.“
Sociální služby jsou určeny lidem, kteří se o sebe nemohou postarat, a bez finanční podpory od státní a veřejné správy by jim hrozilo sociální vyloučení. V obtížné situaci se často ocitají i senioři. Nemusí být bezmocní a odkázáni kvůli zdraví na pomoc jiných, nízké příjmy jim však často neumožňují žít život, jaký by si přáli. Proto vznikla Krajská rada seniorů Libereckého kraje. Podle hejtmana Martina Půty tak Liberecký kraj získal důležitého partnera, s kterým může řešit problematiku důchodců, sociální a zdravotní péči o seniory v našem kraji a podobně.
Hejtman dodává, že kraj přitom není jen o seniorech. Tématem, které se v poslední době hodně diskutuje právě s odkazováním na Liberecký kraj, je centrální registr smluv. Do něj by města a obce i další subjekty uvedené v návrhu zákona měly posílat v elektronické podobě smlouvy, které uzavírají. Martin Půta k tomu říká: „Považujeme za naprosto zásadní, aby veřejnost měla přehled o tom, jaké závazky stát i samospráva za jejich peníze uzavírá. Proto už dnes Liberecký kraj zveřejňuje smlouvy nad rámec platné legislativy. Jde nám o transparentní přístup k informacím, samozřejmě se zajištěním nezbytné ochrany citlivých údajů.“
„Města a obce podporují transparentní zveřejňování dokumentů, říkají však, že navrhovaný zákon musí pečlivě a přesně definovat, co, kdo, jak a na jak dlouho se bude zveřejňovat“, přibližuje stanovisko Svazu měst a obcí ČR jeho výkonná ředitelka Jana Vildumetzová a dodává: „Je sice pěkné, když je zákon jednoduchý pro jeho předkladatele, měl by být ale také jednoduchý, tedy jednoznačný a srozumitelný, pro ty, co s ním budou pracovat. Tedy například právě pro města a obce.“
K centrálnímu registru smluv se proto minulý týden v Poslanecké sněmovně uskutečnil další seminář s cílem vzájemně si vyjasnit postoje a upravit právní předpis tak, aby respektoval praktický život, byl jasný a pochopitelný a nezatěžoval zbytečnou byrokracií či nutnými doplňujícími právními výklady.