02.07.2010

Kultura nemusí být jen ztrátová. Naopak.

Umíte si představit, že pronajmete obecní zámek podnikateli, který v jeho prostoru vybuduje restauraci s hotelem a expozice, jejichž věhlas láká návštěvníky z širokého okolí? A jak byste takového člověka podpořili, aby šel podnikat právě k vám? To je jedna z otázek, na kterou se vás ptá Evropská komise.

V posledních letech se prosazuje názor, že v Evropě existuje velký potenciál, dosud nevyužitý, který může generovat relativně velkou přidanou hodnotu, může přispět zaměstnanosti v obcích, zejména těch menších, a může znamenat vznik nových nápadů využitelných v praxi. Tím potenciálem jsou tzv. kulturní a tvůrčí odvětví.

O co jde? Kulturní odvětví pokrývá celou škálu odvětví, od výtvarného a scénického umění, přes kulturní „průmysl“, kde se schová film, televize, video, hudba nebo knihy. Tvůrčí odvětví pak spojují tyto umělecké prvky s „realitou“ života – jsou jimi např. design, architektura nebo reklama. Jako vedlejší, ale stále související obory se k nim dají přidat i výroba PC, MP₃ přehrávačů a mobilních telefonů, tj. zařízení, jejichž prostřednictvím si dnes umění často zprostředkováváme. Tato odvětví mají vysoký ekonomický potenciál a svět již dávno pochopil, že se od průmyslu posouváme k inovacím, a podle toho se zařizuje (viz tabulka níže Několik čísel).

Údaje svědčí ve prospěch těchto odvětví a ukazují, že dostane-li se jim podpory, je možné jejich prostřednictvím nastartovat růst na místní a krajské úrovni. Je proto v zájmu obcí, krajů, státu i celé EU vytvořit pro ně vhodné hospodářské prostředí, pomoci lidem působícím v kultuře nebo v tvůrčích oborech začít podnikat již ve své obci nebo svém regionu a udělat vše pro to, aby bylo možné tato odvětví propojit s podnikatelskými subjekty a se společností.

Na tyto nové poznatky reagovala Evropská komise jednak zohledněním tvůrčích, kreativních a inovativních přístupů v Šesté zprávě o pokroku v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti a dále vydáním Zelené knihy Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví. Zelená kniha je víceméně prvním příspěvkem do veřejné diskuze o tématu před tím, než jsou přijaty další kroky, které Unie může udělat (např. uvolnit peněžní prostředky na podporu těchto odvětví, zaměřit se na ně prostřednictvím strukturálních fondů atp.). Zelená kniha je nyní předložena veřejnosti ke konzultacím, takže kdokoli, včetně vás, má možnost Evropské komisi poslat na zveřejněný dokument svůj názor. Konzultace je otevřena do 30. července 2010 a vyjádřit se můžete zde.

Na Zelenou knihu a otevřenou konzultaci reaguje i Výbor regionů, který k ní připravuje vlastní stanovisko (tj. jakýsi komentář). Zpravodajkou stanoviska, tedy tím, kdo odpovídá za jeho zpracování, je starostka Sylva Kováčiková, členka delegace Svazu ve Výboru regionů. Je tak vůbec první českou zpravodajkou k některému z materiálů Výboru regionů. Expertkou, kterou si pro zpracování stanoviska vybrala, je Marta Smolíková, ředitelka Otevřené společnosti o.p.s.

Stanovisko Výboru regionů k Zelené knize v gesci starostky Kováčikové

Stanovisko má v první řadě zohlednit roli samospráv při podpoře kulturních a tvůrčích odvětví, mělo by „poradit“ Evropské komisi, jak mohou samosprávy přispět k rozvoji těchto odvětví, resp. kde obce a tato odvětví potřebují ze strany Evropské unie pomoc.

Pozitivní na celém procesu je už jen to, že se poprvé začíná o kultuře v obcích hovořit jako o něčem, co nejen může, ale ve skutečnosti generuje zisk. Co na sebe navazuje nové pracovní příležitosti. Co, když je dostatečně a dobře podpořeno, může udržet vzdělané lidi v regionu, přispět ke „značce“ města nebo kraje a ve finále přinést prospěch všem, kteří v kraji žijí.

Města mají mnoho možností, jak kulturu a tvůrčí odvětví podpořit. Pomineme-li pasivní přísun peněz ve formě dotací nebo grantů, je zde příležitost vytvářet jakési kulturní nebo tvůrčí inkubátory, obdobu podnikatelských inkubátorů. Samosprávy mohou tlačit na aktivní využívání památek, kde např. divák není jen pasivním pozorovatelem výstavy, ale má možnost si z vystavených exponátů věci vyzkoušet, samozřejmě za úplatu. Myslet na celé rodiny, ne jen jednotlivce, je dnes v době baby boomu absolutní nutností. Pro památky, které obce vlastní, mohou samosprávy hledat takové komerční využití, které do jejich kraje přiláká nové lidi a život. To vše je jen útržek z toho, jak mohou být obce aktivní a nápady na svém území podpořit.

A zde je prostor pro vás. Máte nějaké další nápady? Myslíte si třeba, že budoucí finanční prostředky z evropského rozpočtu po roce 2013 by měly být zaměřeny i na tuto oblast? Myslíte si, že Česká republika by inovacím v prostředí umění a kultury měla být více nakloněna a měla by udělat vše pro to, aby se spojoval design s průmyslem, aby se nápady dostávaly do výroby? Víte, jak podpořit kulturu na místní úrovni, protože sami máte v něčem úspěch? Pokud ano, nenechte si to pro sebe. Vaše podněty a nápady můžete během července zasílat do Svazu na e-mail srnova@smocr.cz. Vaše názory zprostředkujeme paní starostce Kováříkové a sejde-li se nám dost komentářů, připravíme vlastní odpověď Evropské komisi na konzultaci.

Několik čísel

Svět již potenciál kulturních a tvůrčích odvětví pochopil. Teoretici zabývající se ekonomickými vývoji a trendy hovoří o tom, že kreativní průmysl nahradí upadající průmyslovou ekonomii. Americký ekonom Richard Florida zmiňuje novou, kreativní třídu. Austrálie se tématu věnuje od 90. let minulého století, následována Kanadou, Velkou Británií nebo Singapurem. Tyto státy jsou známy svou schopností využít potenciál, který mají, a v praktickém životě realizovat vizi svého rozvoje.

Dle Evropské komise mají kulturní a tvůrčí odvětví velký ekonomický potenciál. Jen pro příklad, v roce 2003 činila přidaná hodnota obou těchto odvětví 2,6 % HDP EU (např. hodnota potravinového a nápojového průmyslu byla 1,9 %, oděvního průmyslu 0,5 %, nemovitosti vykazovaly 2,1 %). Zároveň byl v letech 1999 – 2003 celkový růst přidané hodnoty těchto odvětví 19,7 %. Kulturní a tvůrčí obory v roce 2004 zaměstnávaly 3,1 % všech pracujících v EU (5,8 milionů zaměstnanců), přičemž téměř polovina těchto osob byli vysokoškoláci. Lidé v těchto oborech jsou navíc schopni mí nápady použitelné v průmyslu, v životě i v podnikání, naplňují tudíž tolik žádaný předpoklad pro růst.