03.01.2019
Nejčastější otázky spojené s Evidencí skutečných majitelů
Dovolujeme si připomenout povinnost zápisu právnických osob zřizovaných nebo založených obcí do Evidence skutečných majitelů („ESM“), které jsme se věnovali již v předešlé aktualitě.
Dovolujeme si připomenout povinnost zápisu právnických osob zřizovaných nebo založených obcí do Evidence skutečných majitelů („ESM“), které jsme se věnovali již v předešlé aktualitě. Nesplnění povinnosti zápisu může přinést do budoucna i další komplikace v souvislosti se získáváním veřejných zakázek či dotací povinnými právnickými osobami. Od 1. ledna 2019 je zápis zpoplatněn, poplatek je ve výši 1000 Kč. V souvislosti s povinností a procesem zápisu se objevuje v praxi řada otázek, které zodpovídáme níže. Že se však jedná o nejasnou a komplikovanou situaci (způsobenou nekvalitně napsanou novelou), dokreslujeme níže na novém stanovisku MŠMT.
1. Co je to Evidence skutečných majitelů?
Evidence skutečných majitelů je neveřejným rejstříkem podle zákona o veřejných rejstřících, který eviduje údaje o fyzických osobách, které jsou označovány jako skutečný majitel právnické osoby ve smyslu § 4 odst. 4 tzv. AML zákona (zákon č. 253/2008 Sb.).
2. Kdo je povinen se do ESM zapsat?
Podle § 118b zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, se zřizuje evidence údajů o skutečném majiteli právnických osob zapsaných do veřejného rejstříku podle tohoto zákona a svěřenského fondu zapsaného do evidence svěřenských fondů podle tohoto zákona.
Povinnost se tak vztahuje především na právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, a to včetně právnických osob zřizovaných veřejnoprávní korporací, (např. obcemi). Povinnost vzniká například příspěvkovým organizacím, které se zapisují do obchodního rejstříku podle § 27 odst. 12 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Specifická pravidla však dle názoru MŠMT platí pro školská zařízení, viz níže.
Povinnost se naopak nevztahuje na samotné obce coby veřejnoprávní korporace, které jsou zapisovány v některých případech nanejvýš do živnostenského rejstříku, který je upraven živnostenským zákonem, a stejně tak se nevztahuje ani na dobrovolné svazky obcí, které se evidují v rejstříku svazků obcí podle zákona o obcích.
3. Kdo návrh na zápis podává?
Návrh na zápis podává osoba, která je oprávněna dle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů nebo dle jiného zákona podat návrh na zápis do veřejného rejstříku. U příspěvkových organizací zřizovaných obcemi je touto osobu zřizovatel v souladu s ustanovením § 27 odst. 12 zákona č. 250/2000 Sb. (malá rozpočtová pravidla).
4. Komu se návrh podává?
Návrh se podává k příslušnému rejstříkovému soudu, u kterého je právnická osoba již evidována.
5. Kdo je zapisovaným skutečným majitelem PO zřizované obcí?
Ministerstvo spravedlnosti, které je gestorem novely zavádějící ESM, se k problému vyjádřilo následujícím způsobem: „V případě právnických osob veřejnoprávní povahy se lze domnívat, že u některých z nich je identifikace skutečného majitele ve smyslu materiální definice z principu nemožná. V případě subjektů existujících a fungujících ve veřejném zájmu se tedy typicky zapíše jako skutečný majitel člověk, který je členem (či zástupcem člena – právnické osoby) statutárního orgánu dané osoby.“
Proto například u příspěvkových organizací zřizovaných obcí se do ESM zapíše coby „skutečný majitel“ jejich ředitel/ka.
V posledních měsících roku 2018 však i přesto mohly některé rejstříkové soudy požadovat k zápisu osobu starosty, nikoliv ředitele. V takovém případě však vyvstává otázka, zda nezapisovat v případě existence rady obce všechny její členy. Nicméně ministerské stanovisko, které řeší otázku zápisu školských zařízení odkazované níže, se opět vyjadřuje ve smyslu zápisu statutára, nikoliv zástupce zřizovatele: „Není-li u právnické osoby skutečný majitel, považuje se za něj fyzická osoba, která je členem statutárního orgánu dané osoby [analogicky podle § 4 odst. 4 písm. a) bod 4., respektive písm. b) bod 3. zákona č. 253/2008 Sb.].“
6. Existuje formulář?
Ano, k dispozici je formulář, která lze vyplnit elektronicky na webu Ministerstva spravedlnosti: https://issm.justice.cz/podani-navrhu/formular.
7. Je ředitel právnické osoby zřizované obcí osobou, jejíž postavení skutečného majitele se zakládá na přímé účasti v právnické osobě?
Informaci je zapotřebí uvést ve formuláři podle § 118f zákona o veřejných rejstřících. Problematice se obšírně věnuje důvodová zpráva k novele č. 368/2016 Sb., kterou byla ESM zavedena, která uvádí: „První dva body písmene d) tak vychází z předpokladu většinového postavení skutečných vlastníků. V konkrétních případech však může být skutečný majitel skutečným majitelem i na základě jiných (nikoli jen právních) důvodů. To ostatně plyne z koncepce ustanovení § 4 odst. 4 AML zákona, kde je skutečný majitel definován na základě materiálních kritérií. Na to pamatuje bod třetí písmene d), který funguje jako sběrná klausule.“ Právě z tohoto důvodu dovozujeme, že postavení ředitele/ky (právnické osoby zřizované či vlastněné obcí) coby „skutečného majitele“ je založeno jinak – materiálně – nikoliv právně a formálně vlastnictvím právnické osoby jako je tomu například u společníků privátních obchodních společností.
8. Je třeba k návrhu přikládat nějaké listiny?
Jako přílohu lze k návrhu připojit listiny dokládající pozici skutečného majitele, tedy například jmenovací dekret.
Školská zařízení a Evidence
Na Štědrý den se k problému vyjádřilo i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve svém stanovisku uvádí, že striktním výkladem textu zákona lze dovodit vznik povinnosti všem právnickým osobám zapsaným ve veřejném rejstříku, nicméně nesplnění této povinnosti nelze sankcionovat. Současně s tím uvádí, že v případě školských zařízení ve formě příspěvkových organizací je dostatečně transparentní již zápis do rejstříku obchodního, a proto není další zápis do Evidence nutný. V otázce vztažení výjimky i na zbylé právnické osoby zřizované obcí (např. s.r.o.)se ministerstvo nevyjadřuje. Otázkou je, zda lze názor MŠMT vztáhnout i na „neškolské“ (ostatní) příspěvkové organizace. MŠMT uvádí, že stanovisko vyjadřuje společný názor zástupců ministerstev financí, vnitra, spravedlnosti a školství, mládeže a tělovýchovy. Proto lze uvažovat o tom, že tento závěr lze podle uvedených zástupců vztahovat na všechny příspěvkové organizace územních samosprávných celků. Tento názor podporuje i stanovisko, které je zveřejněno na stránkách ministerstva spravedlnosti. Ke stažen níže.
Přestože ministerstvo doporučuje školská zařízení do Evidence nezapisovat, je nutné zmínit, že konečné rozhodnutí je vždy na vedení dané školy, a při rozhodování je také vhodné zohlednit skutečnost, že stanoviska ministerstva mají pouze nezávazný doporučující charakter, a navíc, sice za užití argumentu smyslem a účelem zákona, jde uvedené stanovisko proti výslovnému znění zákona.
Marius Svoboda, odborný asistent právního týmu SMO ČR