25.01.2010

Dnes se tvoří Strategie EU 2020, nástupkyně Lisabonské strategie. Svaz musí být při tom.

Mnohdy si myslíme, jak vzdálená je agenda institucí Evropské unie, jak málo se nás, zastupitelů měst a obcí relativně malé země, jako je Česko, týká. Máme proto tendenci ji odsouvat na vedlejší kolej a věnovat se jí, až když na nás rozhodnutí evropských institucí dopadají. Ať už se jedná o dopad negativní nebo pozitivní, často vyžaduje buď lidské zdroje navíc nebo nadstandardní finanční investice. Je proto dobré nenechat se táhnout proudem, ale potenciálním problémům vyjít vstříc, nenechat se překvapit. Chceme, abychom nebyli zaskočeni tím, co k nám z Evropy přijde.

Svaz se proto mimo jiné zapojil do debaty o strategii EU do roku 2020 (tzv. Strategii EU 2020). Jde nám všem o to, aby obce a města České republiky byly dobře připraveny na čerpání prostředků EU po roce 2013 a aby připravované priority odrážely potřeby měst a obcí. Proto je budoucí směřování EU v horizontu do roku 2020 pro naše obce již dnes tak důležité – připravovaný sedmiletý rozpočet EU po roce 2013 a Strategie EU 2020 budou velmi propojeny a strategie tak významně ovlivní, kam vlastně strukturální fondy potečou. A všichni víme, že evropské peníze jsou již dnes důležitým příjmem mnoha obecních rozpočtů.

Co vlastně strategie EU 2020 je? Navazuje na Lisabonskou strategii, která platí do roku 2010. Prazákladem obou strategií je snaha udržet růst Evropské unie na takové úrovni, aby EU zůstala konkurenceschopná a byla i nadále významným globálním hráčem. Nová strategie musí dostatečně reagovat na současnou ekonomickou krizi a zároveň myslet, na jaké cíle se zaměřit do budoucna.

Ve strategii Evropská komise definovala tři klíčové oblasti – růst založený na znalostech, roli občanů v sociálně vstřícné společnosti a konkurenceschopné, propojené a ekologičtější hospodářství. Plné znění Strategie ke konzultaci naleznete níže. Ke strategii pak mohli jak zástupci samospráv, neziskových organizací, škol, občanských iniciativ, podniků apod., tak i veřejnost zaslat své připomínky. To udělal Svaz, ale i organizace zastřešující místní samosprávy v Bruselu, Rada evropských obcí a regionů (CEMR), jejíž pozici Svaz s úspěchem připomínkoval.

Svaz vidí v souvislosti se Strategií EU 2020 jako nejdůležitější nutnost reagovat na současný celoevropský demografický vývoj. Česká republika je více než jiné státy ohrožena stárnutím obyvatel, prognózy hovoří o 36 % osob starších 60 let po roce 2050. Do velké míry se to týká zejména národních rozhodnutí ovlivňujících finanční stabilitu země nebo důchodové reformy, ovšem tlak EU může rozpočtové kázni jen pomoci.

Druhým podstatným faktem je, že dle názoru Svazu se strategie příliš zabývá tzv. „měkkými“ investicemi do lidského kapitálu a nedostatečně reflektuje potřebu výstavby, obnovy a modernizace infrastruktury. Ta je hlavně z pohledu zemí střední a východní Evropy klíčová, protože jen na fungující infrastruktuře lze dále stavět a budovat, v ní lze lidi vzdělávat, na ní se lze dostat do práce, ona dále slouží k tomu, aby v ní lidé mohli vymýšlet a přispívat inovaci, výzkumu a vývoji. To byl pro Svaz natolik důležitý aspekt, že jej nejen zahrnul do své pozice, ale také trval na tom, aby se tento bod dostal i do pozice Rady evropských obcí a regionů. Po diskuzích mezi asociacemi místních samospráv ostatních členských se to podařilo a do pozice Rady byl tento bod včleněn.

V souvislosti s napojením strategie na politiku soudržnosti, a tedy na prostředky ze strukturálních fondů, Svaz také upozorňoval na to, aby se Strategie EU nestala jediným kanálem, přes který peníze ze strukturálních fondů potečou. Již dnes je ve většině regionů soudržnosti České republiky (kromě Prahy) vyčleněno 60 % financí na naplňování cílů Lisabonské strategie, současné předchůdkyně Strategie EU 2020 (tzv. earmarking). Pokud by se tato hranice měla zvýšit, státům, regionům i obcím zůstanou jen malé možnosti stanovit si vlastní priority v budoucích operačních programech a mohlo by se tak nedostávat prostředků na mnohé důležité aktivity obcí a měst, které se do cílů Strategie EU 2020 nevejdou. I proto, že národní dotace se obcím velmi snížily a prostředky původně na ně určené slouží k dofinancování peněz ze strukturálních fondů, považujeme za důležité na to upozornit již dnes.

V neposlední řadě bylo dle názoru Svazu nutné zmínit přetrvávající, pro obce ne příliš pozitivní fakt, a to že strategie vůbec neodkazovala na zemědělství. V zemědělské politice EU se skrývá současná podpora rozvoje venkova, na níž je v rámci Programu rozvoje venkova (gesce Ministerstva zemědělství ČR) závislá většina malých obcí v Česku. Nedostatečný odkaz Strategie EU 2020 na venkov pak znovu ponechá malé obce mimo hlavní proud a nepojímá Evropu celistvě, ale jen sektorově nebo s důrazem jen na některé oblasti.

Ostatní připomínky Svazu se týkaly zejména toho, že obce nebyly ve Strategii EU 2020 vůbec zmíněny, ač jim velkou úlohu připisuje i Lisabonská smlouva v rámci principu subsidiarity. Svaz trvá na tom, že bez toho, aby obce byly aktivně zapojeny do politik připravovaných jak na úrovni EU, tak na národní úrovni, není možné je efektivně a účelně realizovat. S tím souvisí i způsob realizace strategie. Evropská unie má ve většině oblastí, kterých se strategie týká, velmi omezené legislativní pravomoci a naplňování cílů proto velmi závisí na ochotě a přesvědčení jednotlivých členských států. Mnohému může napomoci ochota komunikovat, a to jak na národní úrovni, tak na úrovni EU.

Eva Srnová

oddělení vnějších vztahů