14.09.2015
Cena za pozemky neúnosně a diskriminačně prodražuje veřejně prospěšné stavby a rodinné domy. Změňme to.
Poplatky za pozemky pro veřejně prospěšné stavby a rodinné domy by se měly snížit. Myslí si to Svaz měst a obcí ČR. Proto podporuje poslaneckou novelu zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou má zítra v prvním čtení projednat Poslanecká sněmovna.
Poplatky za pozemky pro veřejně prospěšné stavby a rodinné domy by se měly snížit. Myslí si to Svaz měst a obcí ČR. Proto podporuje poslaneckou novelu zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou má zítra v prvním čtení projednat Poslanecká sněmovna. Cena, kterou mají podle stávající legislativy platit města a obce za tzv. vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu, je neúnosná. V praxi znamená, že například uvolnění pozemku na rodinný dům na venkově vychází třeba až na půl milionu korun.
„Stávající podoba zákona je velmi diskriminační. Zatímco stát nemusí, v případě, že původně zemědělskou půdu využije na výstavbu komunikace, platit vůbec nic, města a obce za pozemek pro obecní či krajskou komunikaci platit musí,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodává: „Nelíbí se nám to a stěžují si i naši občané. Vysoký poplatek za pozemky pro rodinné domy totiž znamená, že lidé musí za stavby platit víc. Často také vede k tomu, že hledají jiné místo, kde si dům postaví levněji. Cena se kvůli vysokému poplatku samozřejmě neúměrně navyšuje také u veřejně prospěšných staveb, jako jsou mateřské školky, základní školy, nemocnice, hřiště, hřbitovy apod.“
Poslanecká novela zákona o ochraně zemědělského původního fondu, kterou se má zítra začít zabývat dolní komora parlamentu, by měla výstavbu rodinných domů a veřejně prospěšných staveb usnadnit. Počítá totiž s tím, že u vynětí pozemků pro rodinné domy nebude třeba souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Rovněž navrhuje, aby se za původně zemědělské pozemky nově využité pro veřejně prospěšné stavby vůbec neplatilo.
„Města a obce nemají na rozdíl od soukromých investorů možnost vybrat si lokalitu, kde stavět. Limituje je katastrální území,“ říká místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal a dodává: „Stávající legislativa, kterou je třeba změnit, navíc mnohdy zasáhla do dříve schváleného územního plánu. Podle aktuálního znění zákona mají obce a jejich obyvatelé platit za něco, co si před časem koupili v dobré víře, že tam budou moci bez omezení stavět. V praxi je to ale tak, že dnes by za změnu zemědělské půdy na stavební pozemek museli zaplatit velmi vysoké částky. O tom ale při koupi pozemku nedostali, a ani dostat nemohli, žádné informace. Platila totiž jiná podoba zákona.“
Svaz měst a obcí ČR jako jediná organizace zastupující municipality už při projednávání novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který platí od začátku letošního roku a způsobil výše popsané problémy, upozorňovala na negativní dopady. A to jak Ministerstvo životního prostředí, tak poslance a senátory. Některé nešťastně upravované oblasti se tak podařilo změnit – například dosáhnout výjimky pro cyklostezky nebo zvýšit podíl, který z poplatku za vynětí ze zemědělského původního fondu dostávají obce.
Vysoké poplatky za pozemky pro veřejně prospěšné stavby a rodinné domy však zůstaly. U domů se tak musí na řadě míst v České republice za 1 m2 zemědělské půdy zaplatit až 1 800 Kč. Základ pro stavbu domu na vlastním pozemku tak vyjde až na 500 000 Kč. Některá města a obce také po zkušenostech s jarní novelou zvažují, že budou žalovat stát za zmařené investice. V dobré víře totiž koupily pozemky, připravily je na výstavbu - což znamená milionové investice na zasíťování, komunikace, změnu územního plánu apod. - a dnes je kvůli dalším vysokým nákladům, s kterými vůbec nepočítaly, nebudou moci využít.