Metodika

3.1.1.1. Legislativa 

Některé členské státy přijaly vlastní klimatické zákony stanovující mj. i národní cíle v ochraně klimatu, ČR však zatím touto cestou nesměřuje. Legislativa Česka v oblasti změny klimatu je tak ve velké míře utvářena mezinárodními dohodami a úmluvami (např. Pařížskou dohodou) a legislativou EU, Zelenou dohodou pro Evropu a balíčkem opatření Fit for 55.

Povinnost řešit ochranu klimatu a adaptaci na klimatickou změnu je nicméně zmiňována v některých českých legislativních normách, které hrají roli při plánování, přípravě a schvalování/povolování projektů, např. zákon č. 283/2021 Sb. (stavební zákon), či zákon č. 100/2001 Sb. (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). Z dokumentací a stanovisek vzniklých při přípravě projektů v souvislosti s postupy dle uvedených zákonů je tedy možné čerpat informace potřebné pro prokázání splnění podmínky DNSH v oblasti klimatu.

Povinnost na zabezpečení posouzení (CP) je daná v Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021, Článek 73 (2): Při výběru operací řídící orgán: j) zajistí prověřování infrastruktury s očekávanou životností alespoň pět let z hlediska klimatického dopadu.

3.1.1.2 Strategické dokumenty

3.1.1.2. a) Mitigace (ochrana klimatu) 

Na národní úrovni byla dne 22. března 2017 vládou schválena Politika ochrany klimatu v České republice, která se zaměřuje na snižování emisí skleníkových plynů v ČR. Tato strategie určuje cíle a opatření ČR v oblasti ochrany klimatu do roku 2030 a představuje dlouhodobou strategii nízkoemisního rozvoje s výhledem do roku 2050. V návaznosti na stanovení příspěvků ČR ke klimaticko-energetickým cílům EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti byl rovněž vládou schválen dne 13. ledna 2020 Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu. Dne 18. října 2023 vzala vláda ČR na vědomí návrh aktualizace Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu, který nastiňuje způsob, jak česká ekonomika projde procesem dekarbonizace a jak bude plnit své evropské klimaticko-energetické závazky do roku 2030. Do konce 1. pololetí 2024 bude probíhat iterativní proces s Evropskou komisí, předložení finální verze je plánováno do 30. června 2024.

3.1.1.2.b) Adaptace (přizpůsobení se klimatické změně)

Základními dokumenty na národní úrovni pro oblast adaptace na změnu klimatu jsou Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR - aktualizace pro období 2021-2030, která je v souladu s Adaptační strategií EU, implementačním dokumentem národní adaptační strategie ČR je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu – aktualizace pro období 2021-2025. Komplexní studie dopadů zranitelnosti a zdrojů rizik souvisejících se změnou klimatu v ČR (aktualizace 2019) vyhodnocuje sledované a pravděpodobné budoucí dopady změny klimatu v jednotlivých oblastech zájmu/sektorech, zranitelnost a zdroje rizik na celostátní úrovni a provádí základní ekonomické analýzy.

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR - aktualizace pro období 2021-2030: strategie je zaměřena na řešení všech významných projevů změny klimatu v Česku. Jejím cílem je prostřednictvím navrhovaných opatření a úkolů „zvýšit připravenost České republiky na změnu klimatu – snížit zranitelnost a zvýšit odolnost společnosti a ekosystémů vůči změně klimatu a omezit tak její negativní dopady. Věnuje se hlavním oblastem  dopadů změny klimatu v ČR (sektory): lesní hospodářství, zemědělství, vodní režim v krajině a vodní hospodářství, biodiverzita a ekosystémové služby, zdraví a hygiena, urbanizovaná krajina, cestovní ruch, průmysl a energetika, doprava, kulturní dědictví a bezpečné prostředí. Strategie je dobrým zdrojem dat pro samotné posouzení, v analytické části přehledně shrnuje pozorovaný a očekávaný vývoj klimatu ve světě a na území ČR.

Národní akční plán adaptace na změnu klimatu – aktualizace pro období 2021-202: akční plán je zaměřen na řešení všech hlavních projevů změny klimatu v Česku. Obsahuje 108 adaptačních opatření členěných do 322 konkrétních úkolů, které jsou uložené věcně příslušným ministerstvem, a specifikuje termíny plnění, relevanci opatření k jednotlivým projevům změny klimatu, zdroje financování a předpokládané náklady do roku 2025. V rámci přípravy Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu byl v roce 2016 byl sestaven soubor 98 indikátorů zranitelnosti, které poskytují komplexní pohled na zranitelnost České republiky vůči změně klimatu – Hodnocení zranitelnosti ČR vůči změně klimatu.

Na úrovni ČR je zpracovaná Komplexní studie dopadů zranitelnosti a zdrojů rizik souvisejících se změnou klimatu v ČR (aktualizace 2019), která je důležitým zdrojem dat pro posouzení a to nejen pro predikce klimatu do budoucnosti, ale obsahuje analýzu dopadu pro široké spektrum oblastí jako lesní hospodářství, zemědělství, vodní režim a vodní hospodářství, biodiverzita a ekosystémové služby, zdraví a hygiena, urbanizovaná krajina, cestovní ruch, průmysl a energetika, doprava, mimořádné události a ochrana obyvatelstva a životního prostředí.

V rámci krajů a měst je v několika případech zpracována adaptační strategie, která obsahuje podkladová data pro danou lokalitu v souvislosti se změnou klimatu, co je pro zpracování hodnocení adaptace projektu na změnu klimatu vhodných zdrojem dat (data pro expozici, zdroj informací pro analýzu citlivosti, zranitelnosti). Doporučujeme si ověřit před zadáním zakázky na 1. fázi posouzení přizpůsobení se projektu na změnu klimatu existenci daných dokumentů, kdy bude sběr dat pro expozici projektu jednodušší - měně finančně náročné - data budou zhotovitelovi poskytnuté v dané strategií.

3.1.1.3. Metodický rámec 

Základním dokumentem na úrovní národní jsou Rámcová vodítka pro implementaci zásady „významně nepoškozovat“ životní prostředí (DNSH) a prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu v EU fondech v ČR, datum zpracování 20. prosince 2022. V kapitole 4 se dokument Rámcová vodítka věnuje oblastem mitigace a adaptace na změnu klima detailněji. Prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu se dle vodítek týká infrastruktury s očekávanou životností alespoň 5 let, a navazují na metodické dokumenty Evropské komise, Evropské investiční banky a dalších institucí Unie.

Hlavním metodický dokumentem (pro oba pilíře) zpracování daného posouzení je Technické pokyny k prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu v období 2021– 2027 (2021/C 373/01), ) ze dne 16. září 2021.

3.1.1.3.a) Mitigace (ochrana klimatu) 

Základním vodítkem pro ČR je dokument Rámcová vodítka pro implementaci zásady „významně nepoškozovat“ životní prostředí (DNSH) a prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu (CP) v EU fondech v ČR. Informace v následujícím textu jsou citované z daného dokumentu a sumarizují důležité informace pro žadatele týkající se projektů, kde je nutné posouzení a požadavky na zpracování takového posouzení.

Prvním krokem je ujasnění si, jestli je dané posouzení nutné zabezpečit. Na tuto otázku odpovídá dokument Rámcová vodítka: 

• infrastruktura se životností nad 5 let (kapitola 4.2.3 Rámcová vodítka uvádí obecná vodítka pro určení, zda se jedná o infrastrukturu podléhající posouzení CP)
• Dokument Rámcová vodítka kapitoly 4.2.1. a 4.2.2 obsahuje orientační seznamy typů projektů, kde je/není potřeba klimatické posouzení (CP), tímto typem posouzení se dokazuje plnění zásady DNSH.

Dokumentace/ hodnocení Climate proofing CPM pro zmírňování změny klimatu (mitigace) má dvě fáze:

• fázi 1 – prověření, zda je nutné vyčíslit uhlíkovou stopu
• fázi 2 – výpočet uhlíkové stopy a při překročení 20 000 tCO2/rok absolutních nebo relativních emisí, pozitivní nebo negativní změna- podrobná analýza

Pro určení, zda projekt skončí fází 1 nebo musí postoupit i do fáze 2 je rozhodující zařazení projektu na tzv. „zeleném“ nebo „červeném“ seznamu.

Projekty na červeném seznamu musí provést podrobnou analýzu. Na zeleném seznamu jsou aktivity, u kterých se má obecně za to, že při splnění zásady DNSH nebudou mít negativní dopad na plnění cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. V případech, kdy ale lze mít za to, že tyto projekty mohou překročit hranici 20 000tCO2ekv./rok, by měl ŘO zvážit postup těchto projektů do fáze 2. Na červeném seznamu jsou uvedené projekty, u kterých je nezbytné provést vyčíslení emisí a případně i podrobnou analýzu, protože mohou mít významný vliv na emise skleníkových plynů a samotná zásada DNSH se nepovažuje za dostatečnou záruku.

⇒ Zelený seznam

U těchto kategorií projektů se posouzení uhlíkové stopy v závislosti na velikosti projektu obecně NEVYŽADUJE. (při splnění zásady DNSH nebudou mít negativní dopad).

Proces prověřování z hlediska klimatického dopadu týkající se zmírňování klimatické změny končí ve fází 1 (prověřování) a pro projekty se uplatní DNSH cíl zmírňování změny klimatu (mitigace).

• Telekomunikační služby, výstavba sítí vysokorychlostního internetu a ostatních telekomunikačních sítí
• Datová centra
• Vodovodní sítě na pitnou vodu
• Sítě dešťové a splaškové kanalizace
• Čistírny průmyslových odpadních vod malého rozsahu a čistírny komunálních odpadních vod
• Výstavba nemovitostí a renovace nemovitostí (i v případě opatření, jichž jsou takové činnosti součástí) – kromě nemovitostí spadajících do vymezených sektorů v červeném seznamu
• Zařízení pro mechanické nebo biologické zpracování odpadu
• Činnosti v oblasti výzkumu a vývoje včetně hmotné infrastruktury
• Farmaceutické výrobky a biotechnologie

⇒Pokud nejsou na Seznamu

Projekty, které nejsou ani na zeleném nebo červeném seznamu a ŘO prokáže, že jejich emise typicky nepřekračují 20 000 tCO2ekv./rok

⇒ Červený seznam CPM – projekty vyžadující výpočet emisí

 U těchto kategorií projektů se posouzení uhlíkové stopy obecně VYŽADUJE (fáze 2). Proces prověřování z hlediska klimatického dopadu bude u těchto kategorií projektů zahrnovat fázi 1 (prověření), výpočet uhlíkové stopy a při překročení limitu 20 000tCO2/rok podrobnou analýzu. V případě nepřekročení limitu končí CPM fáze 2 výpočtem uhlíkové stopy a pro projekty se uplatní DNSH cíl zmírňování změny klimatu (mitigace)

• Skládky tuhého komunálního odpadu
• Spalovny komunálního odpadu
• Velké čistírny odpadních vod (s kapacitou nad 600 tis. m3 /rok)
• Zpracovatelský průmysl – zejm. výstavba nových provozů / celistvé rozšíření stávajícího provozu nebo renovace celistvých částí stávajících provozů, v rámci CP se v těchto případech posuzují i technologická zařízení. (Pozn. v případě, kdy se opatření týká pořízení vybavení do stávajících staveb, které není její nedílnou součástí, např. nákup výpočetní techniky, nákup nebo výměna strojů ve stávající výrobní hale, není nutné CP provádět – nejedná se o splnění definice infrastruktury).
• Chemické látky a rafinace
• Těžební průmysl a základní kovy
• Buničina a papír
• Nákupy autobusů, kolejových vozidel a lodí
• Silniční a železniční infrastruktura, a infrastruktura pro městskou dopravu (např. metro, tramvajové tratě apod.)
• Přístavy a logistické platformy
• Vedení elektrické přenosové soustavy
• Obnovitelné zdroje energie
• Výroba, zpracování, skladování a přeprava paliv
• Výroba cementu a vápna
• Výroba skla
• Teplárny a elektrárny
• Sítě dálkového vytápění
• Zařízení na zkapalňování zemního plynu a opětovné zplyňování
• Infrastruktura pro přepravu plynu
• Všechny ostatní projekty, které nejsou na zeleném ani červeném seznamu a jejich emise typicky překračují 20 000 tCO2ekv./rok.

Při prověřování CPM platí postup dle citovaných Technických pokynů k prověřování infrastruktury 2021/C  373/01)

3.1.1.3.b) Adaptace (přizpůsobení se klimatické změně)

Pro zpracování dokumentace platí postup dle citovaných Technických pokynů k prověřování infrastruktury 2021/C  373/01)

Pro oblast adaptace je vydána česká technická norma ČSN EN ISO 14091:2021 Adaptace na změnu klimatu – Směrnice pro zranitelnost, dopady a posuzování rizik.

Kdy realizovat posouzení?

• infrastruktura se životnosti nad 5 let (kapitola 4.2.3 Rámcová vodítka uvádí obecná vodítka pro určení, zda se jedná o infrastrukturu podléhající posouzení CP)
• definované v OP, specifických pravidlech nebo výzvě

Dokumentace / Hodnocení pro oblast přizpůsobování se změně klimatu (adaptaci) má dvě fáze:

• fázi 1 - prověření (analýza citlivosti, expozice, a zranitelnosti)
• fázi 2 - podrobná analýza

Pozn.: v rámci časových úspor a kontinuity posouzení přizpůsobení se dané hodnocení obyčejně zabezpečuje v jedné zakázce. 

V rámci různých operačních programů je postup posouzení (z hlediska mitigace i adaptace) definován v následujících dokumentech:

Cílem je „zajištěním prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu“ proces, který má zabránit tomu, aby byla infrastruktura zranitelná z hlediska potenciálních dlouhodobých důsledků změny klimatu, a zároveň zajistit, aby byla dodržena zásada „energetická účinnost v první řadě“ a aby úroveň emisí skleníkových plynů, které při projektu vzniknou, byla v souladu s cílem klimatické neutrality do roku 2050.

3.1.2.a) Mitigace (ochrana klimatu) podmínky pro jednotlivé činnosti jsou v databázi

Podmínky DNSH pro zmírňování změny klimatu (mitigace) jsou uvedené v kapitole 4.3.2. dokumentu Rámcová vodítka pro DNSH. Podmínky DNSH se implementují preferenčně na úrovni výzvy a pravidel pro žadatele, kdy na příjemce jsou přenášeny v podobě konkrétních podmínek (např. technologického standardu) nebo systému hodnocení projektů / vyšší míry podpory apod.

Typicky se záruky týkají:

• Vyloučení podpory fosilních paliv včetně jejich těžby, dopravy, zpracování a spotřeby, (mimo technologické postupy, kde neexistují alternativy). Další vyloučené aktivity viz kapitola 5.7. vodítek.
• Soulad s pravidly státní podpory (CEEAG)
• Zohledněním zásady energetická účinnost na prvním místě – typicky vyšší energetická účinnost zařízení a to včetně např. ICT.
• Podmínky pro využití zemního plynu pro výrobu elektřiny a tepla viz příloha III pokynů pro DNSH v RRF.
• V případě opatření na podporu činností, na něž se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi (ETS), by neměly být obecně podporovány činnosti s předpokládanými emisemi ekvivalentu CO2, které nejsou významně nižší než příslušné referenční hodnoty stanovené pro přidělování bezplatných povolenek v nařízení EK 2021/447, aby nedošlo k narušení tržních signálů zavedených systémem ETS.
• Obecně by měly být vyžadovány nízkoemisní alternativy nebo zavést systém hodnocení projektů s bonusem pro alternativy s nižší uhlíkovou stopou (zásada energetická účinnost na prvním místě).
• Podmínky pro automobily viz kapitola 5.4. citovaného dokumentu.
• Zásada „energetická účinnost v první řadě“ ve všech relevantních aktivitách všech cílů politik v oblasti fondů EU má být tato zásada dodržována a je vhodným nástrojem pro implementaci DNSH vůči cíli zmírňování změny klimatu (mitigace).

Mezi základní způsoby, jak tuto zásadu v podmínkách fondů EU uplatnit, lze zařadit:

• podporovat využití odpadního tepla
• vyžadovat / bonifikovat nákup výroby s nejvyšší energetickou třídou
• důsledně podporovat jen budovy v nejlepším energetickém standardu (tj. vyžadovat lepší standard, než požaduje současná legislativa)
• nepodporovat výměny topných systémů u budov, které neprošly energeticky úspornou rekonstrukcí,
• u relevantních projektů (zejména veřejné a kancelářské budovy, veřejná prostranství, dopravní terminály apod.) vyžadovat zajištění parkovacích míst pro kola
• aktivně podporovat prvky zelenomodré infrastruktury (zeleň, zelené střechy a fasády apod.) aktivně podporovat či vyžadovat systémy inteligentní systémy hospodaření s energií
• podporovat vozidla s nulovými emisemi
• u budované infrastruktury podporovat využívání veřejné dopravy, cyklistiky a chůze
• vyžadovat energeticky úsporné technologie v dodavatelském řetězci pitné vody (distribuce, spotřeba, čištění)
• aktivně podporovat opatření na zadržování a využívání dešťové vody (např. u budov)
• vyžadovat energetické standardy u systémů informačních a komunikačních technologií

Dokument Rámcová vodítka obsahuje v části Přílohy 5.1 Výstavba nových budov, tabulku podmínek DNSH pro novostavby a v části 5.2 Renovace budov a jejich implementace pro oblast zmírňování změny klimatu.

Podmínky dle Nařízení EK (viz databáze)

K 9.3b Poradenství v souvislosti s řízením fyzických klimatických rizik a přizpůsobení se změně klimatu

• Činnost se neprovádí na zařízeních určených k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv.

V 3.1 Přírodě blízká řešení pro prevenci rizika povodní a sucha a ochranu před ním 

• Činnost nezahrnuje degradaci půdy a mořského prostředí s velkou zásobou uhlíku

O 3.2 Renovace stávajících budov

• Budova není určena k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv

O 3.2 Renovace stávajících budov

• Budova není určena k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv

O 3.5 Použití betonu ve stavebnictví

• Vybudované aktivum není určeno k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv

B 2.1 Hotely, rekreační střediska, kempy a podobná ubytovací zařízení

• Činnost nezahrnuje degradaci půdy s velkou zásobou uhlíku

B 1.1 Ochrana, včetně obnovy, stanovišť, ekosystémů a druhů

• Činnost nezahrnuje degradaci půdy s velkou zásobou uhlíku

K 7.6 Instalace, údržba a opravy technologických zařízení pro obnovitelnou energii

• Budova není určena k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv.

K 7.5 Instalace, údržba a opravy přístrojů a zařízení pro měření, regulaci a kontrolu energetické náročnosti budov

• Budova není určena k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv.

K 7.4 Instalace, údržba a opravy dobíjecích stanic pro elektrická vozidla v budovách (a na parkovištích připojených k budovám)

• Budova není určena k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv.

K 7.3 Instalace, údržba a opravy zařízení pro zvýšení energetické účinnosti

• Budova není určena k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv.

K 7.2 Renovace stávajících budov

• Budova není určena k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv.

K 6.9 Dovybavení vnitrozemské vodní osobní a nákladní dopravy

• Plavidla nejsou určena k přepravě fosilních paliv.

K 4.24 Výroba tepla/chladu z bioenergie a K 4.20 Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny z bioenergie

• Činnost splňuje požadavky týkající se udržitelnosti, úspor emisí skleníkových plynů a účinnosti stanovené v článku 29 směrnice 2018/2001.

K 4.14 Přenosové a distribuční soustavy pro plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny

• Přeměnou, novým využitím nebo modernizací se nezvyšuje kapacita přepravy a distribuce plynu. Přeměna, nové využití nebo modernizace neprodlužuje životnost sítí nad rámec předpokládané životnosti před přeměnou, novým využitím nebo modernizací, pokud není síť určena pro vodík nebo jiné nízkouhlíkové plyny.“;

K 4.13 Výroba bioplynu a biopaliv pro použití v dopravě a biokapalin

• Činnost splňuje požadavky týkající se udržitelnosti, úspor emisí skleníkových plynů a účinnosti stanovené v článku 29 směrnice 2018/2001.

3.1.2.b) Adaptace (přizpůsobení se klimatické změně)

Příloha 5 Rámcových vodítek Výstavba nových budov, obsahuje tabulku podmínek DNSH pro novostavby a v části 5.2 pro Renovace budov. V případě přizpůsobování se změně klimatu (adaptace) se předpokládá vyhotovení preferenčně na straně žadatele. 

Fyzická klimatická rizika, která jsou pro danou činnost významná, budou implementována v programu. Popis opatření, která minimalizují klimatická rizika, bude povinnou součástí projektové dokumentace předkládané v rámci žádosti o podporu / součást podmínek VZ. (Částečně se jedná o povinnost v rámci povolovacích procesů v případě umístění stavby v záplavovém území).

Na úroveň projektu (žadatele) by měly být podmínky DNSH přenášeny skrze:

• zvýhodnění projektů zahrnujících adaptační opatření (např. v rámci věcného hodnocení projektů) a seznámení žadatele (např. v pravidlech pro žadatele, samostatné příručce, letáku apod.) s klimatickými riziky a vhodnými adaptačními opatřeními, která se vztahují pro daný typ projektů), a/nebo
• explicitní určení konkrétních adaptačních opatření, pokud je výzva dostatečně homogenní co do typu projektů.

Při určování relevantnosti, zda je nutné stanovovat podmínky nebo systémy hodnocení z pohledu přizpůsobování se změně klimatu (adaptace) řeší  ŘO / VK .

V souvislosti s potřebou naplnění principu DNSH je doporučeno mít na dodavatele projektu, zhotovitele následující požadavky, které budou uvedeny v zadávací dokumentaci i navazující smlouvě:

Podmínky na specifické standardy, materiály pro jednotlivé činnosti jsou uvedené v databázi a je nutné zohlednit/zadat v projektu – dat projektantovi, zhotoviteli díla.

Specifikace do zadání na projektanta pro činnost 

• K 6.16 Infrastruktura umožňující nízkouhlíkovou vodní dopravu 
• K 6.15 Infrastruktura umožňující nízkouhlíkovou silniční dopravu a veřejnou dopravu
• K 6.14 Infrastruktura pro železniční dopravu, a to v případě, že Infrastruktura není určena k přepravě nebo skladování fosilních paliv. 

V případě nové infrastruktury nebo větší renovace.

Specifikace do zadání na projektanta pro činnost 

• O 2.4 Zpracování nebezpečného odpadu

Specifikace do zadání na projektanta a konzultanta pro činnost 

• O 5.1 Opravy, renovace a repasování
• O 5.3 Příprava k opětovnému použití výrobků a součástí výrobků s ukončenou životností
• O 5.4 Prodej použitého zboží 
• O 5.5 Produkt jako služba a další modely služeb orientované na oběhové využití a výsledek

Specifikace do zadání na projektanta a konzultanta pro činnost 

• Z 2.4 Sanace kontaminovaných lokalit a oblastí

Podmínka podpory projektu: Činnost nezahrnuje degradaci půdy s velkou zásobou uhlíku.

Do plánu nápravných opatření jsou zahrnuta opatření na snížení emisí skleníkových plynů oblasti 1 a oblasti  2¹

Specifikace do zadání na projektanta a konzultanta pro činnost

• K 5.3 Výstavba, rozšiřování a provoz systémů na odvádění a čištění odpadních vod
• K 5.4 Obnova systémů na odvádění a čištění odpadních vod

Bylo provedeno posouzení přímých emisí skleníkových plynů z centralizovaného systému odpadních vod, včetně odvádění (kanalizační síť) a čištění (Například podle Pokynů IPCC pro národní inventury skleníkových plynů u čištění odpadních vod (verze z 4.6.2021) Výsledky jsou na vyžádání sděleny investorům a klientům.

Specifikace do zadání pro činnost na projektanta a provozovatele:

• K 14.1 Záchranné služby

1. Provozovatel této činnosti vypracoval a zavedl plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí, ve kterém:

1. jsou identifikovány hlavní škodlivé dopady jeho aktiv a činností důležitých pro zmírňování změny klimatu na klima, včetně dopadů, které způsobují:
   • i) emise skleníkových plynů oblasti 1
   • ii) emise skleníkových plynů oblasti 2
   • iii) emise skleníkových plynů oblasti 3
2. jsou stanovena nezbytná opatření k minimalizaci zjištěných škodlivých dopadů činnosti na klima při současném dosažení hlavního účelu záchranné služby;
3. je vysvětlena míra zlepšení, kterého lze dosáhnout zavedením navrhovaných opatření, a uveden harmonogram pro zavádění těchto opatření;
4. je stanoveno sledování a dokumentování zavádění stanovených opatření v souladu s harmonogramem a dosaženou mírou zlepšení.

2. Plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí:

1. vychází z nejlepších dostupných vědeckých poznatků, které jsou veřejně dostupné;
2. je vypracován po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně orgánů pro ochranu životního prostředí
3. je aktualizován, pokud se charakteristiky a provoz činnosti významně změní takovým způsobem, že dojde ke změně povahy nebo rozsahu dopadů na klima a životní prostředí;
4. pokud jde o protipožární činnosti, je v souladu s článkem 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 517/2014.

Specifikace do zadání pro činnost

• V 2.2 Čištění městských odpadních vod

Projektant a provozovatel: V případě anaerobní digesce kalů z čistíren je v zařízení stanoven plán monitorování úniků metanu.

Projektant: Zpracovat plán monitorování úniků metanu.

Provozovatel: Monitorovat dle plánu monitorování úniků metanu.

Specifikace do zadání pro činnost na projektanta a zhotovitele

• O 2.5 Využití bioodpadu anaerobní digescí nebo kompostováním,
• K 5.6 Anaerobní digesce kalu z čistíren odpadních vod,
• K 5.10 Zachycování a využívání skládkového plynu

Zpracovat a stanovit plán monitorování a havarijní plán k minimalizaci úniků metanu v zařízení.

Projektant: Zpracovat plán monitorování úniků metanu.

Provozovatel: Monitorovat dle plánu monitorování úniků metanu.

Specifikace do zadání pro činnost projektant a provozovatel

• K 5.11 Přeprava CO2
• K 5.12 Trvalé podzemní geologické ukládání CO2

Pro úniky CO2 je zaveden plán monitorování.

Projektant: Zpracovat plán monitorování úniků CO2

Provozovatel: Monitorovat dle plánu monitorování úniků CO2

• Z 2.3 Sanace skládek nevyhovujících předpisům a opuštěných nebo nelegálních skládek odpadů

Specifikace činností pro projektanta: Jestliže skládka obsahuje významné množství biologicky rozložitelného odpadu, je zaveden systém zachycování skládkového plynu a snižování emisí a plán monitorování úniku skládkového plynu v souladu s provozními a technickými požadavky, které jsou stanoveny ve směrnici 1999/31/ES. nebo v případě činností ve třetích zemích v rovnocenných vnitrostátních právních předpisech nebo obecně přijímaných mezinárodních odvětvových normách (66).

Provozovatel: Plnit požadavky dle systému zachycování skládkového plynu a snižování emisí a plán monitorování úniku skládkového plynu v souladu s provozními a technickými požadavky, které jsou stanoveny ve směrnici 1999/31/ES. nebo v případě činností ve třetích zemích v rovnocenných vnitrostátních právních předpisech nebo obecně přijímaných mezinárodních odvětvových normách

• K 5.7 Anaerobní digesce biologického odpadu

Projektant: Zpracovat plán monitorování a havarijní plán k minimalizaci úniků methanu v zařízení

Provozovatel: Monitorovat dle plán monitorování a havarijní plán k minimalizaci úniků methanu v zařízení

• B 2.1 Hotely, rekreační střediska, kempy a podobná ubytovací zařízení
• K 7.7 Pořizování a vlastnictví budov (Budova není určena k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv).

U budov postavených před 31. prosincem 2020 má budova alespoň průkaz energetické náročnosti třídy C. Alternativně budova patří mezi nejlepších 30 % vnitrostátního nebo regionálního fondu budov, což je vyjádřeno provozní potřebou primární energie a podloženo přiměřenými důkazy, v nichž se přinejmenším porovnává výkonnost relevantního zařízení s výkonností vnitrostátního nebo regionálního fondu budov postavených před 31. prosincem 2020 a rozlišuje se přinejmenším mezi bytovými a nebytovými budovami. U budov postavených po 31. prosinci 2020 nepřekračuje potřeba primární energie (PED -Vypočtené množství energie nutné k pokrytí energetické potřeby spojené s typickým využitím budovy, vyjádřené číselným ukazatelem celkové spotřeby primární energie v kWh/m2 za rok a vycházející z příslušné národní metodiky výpočtu, které je uvedeno v průkazu energetické náročnosti.), která určuje energetickou náročnost budovy na základě její konstrukce, prahovou hodnotu stanovenou pro požadavky na budovu s téměř nulovou spotřebou energie ve vnitrostátních předpisech, kterými se provádí směrnice 2010/31/EU. Energetická náročnost je potvrzena průkazem energetické náročnosti skutečného stavu budovy.

• K 7.1 Výstavba nových budov (Budova není určena k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv)
• O 3.1 Výstavba nových budov (Budova není určena k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv)

Potřeba primární energie (PED) definující energetickou náročnost budovy na základě její konstrukce, kterou u požadavků na budovy s téměř nulovou spotřebou energie stanoví vnitrostátní předpisy provádějící směrnici 2010/31/EU.

Zdroj informaci: Průkaz energetické náročnosti budovy | MPO.

• K 8.1 Činnosti související se zpracováním dat a hostingem

Činnost prokazuje, že bylo vynaloženo veškeré úsilí na zavedení všech relevantních postupů uvedených jako „očekávané postupy“ v nejnovější verzi Evropského kodexu energetické účinnosti v datových střediscích nebo v dokumentu CEN-CENELEC CLC TR50600-99-1 „Zařízení a infrastruktury datových center – část 99-1: Doporučené postupy pro hospodaření s energií“, a umožnila zavést všechny očekávané postupy, které podle nejnovější verze Evropského kodexu energetické účinnosti v datových střediscích získaly nejvyšší známku 5.

• O 5.6 Tržiště pro obchodování s použitým zbožím k opětovnému použití

Pokud jsou používána a provozována datová střediska, činnosti prokázala maximální úsilí o zavedení relevantních postupů uvedených jako „očekávané postupy“ v nejnovější verzi Evropského kodexu energetické účinnosti v datových střediscích nebo v dokumentu CEN-CENELEC CLC TR50600-99-1 „Zařízení a infrastruktury datových center – část 99-1: Doporučené postupy pro hospodaření s energií“ (Vydáno 1. července 2019 Evropským výborem pro normalizaci (CEN) a Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) (znění ze dne 27.6.2023: FSP_PROJECT,FSP_LANG_ID:1258297,65095,25), a umožnila zavést všechny očekávané postupy, které podle nejnovější verze Evropského kodexu energetické účinnosti v datových střediscích získaly nejvyšší známku 5.

Specifikace do zadání pro činnost na zhotovitele pro činnost

• O 3.3 Demolice budov a jiných staveb (Vlastník nebo zhotovitel budovy zajistí)

Požadavek do soutěžních podkladů na zhotovitele:  zhotovitel budovy zajistí, aby při renovaci, rekonstrukci nebo demolici, která znamená odstranění pěnových panelů nebo laminovaných desek instalovaných v dutinách nebo zastavěných konstrukcích, které obsahují pěny s fluorovanými skleníkovými plyny, nasycené a nenasycené fluorované uhlovodíky a látky poškozující ozonovou vrstvu, definované v nařízení (EU) č. 517/2014 a v nařízení (EU) č. 1005/2009, se v co největší míře zamezí emisím tím, že se s pěnami nebo plyny v nich obsaženými bude nakládat způsobem, který zajistí opětovné použití nebo zničení pěnových desek nebo plynů v nich obsažených. Využití plynů obsažených v pěnách provádějí náležitě vyškolení pracovníci.

Pokud není využití těchto pěn technicky proveditelné, vypracuje provozovatel dokumentaci, která prokáže, že využití v konkrétním případě není proveditelné. Tato dokumentace se uchovává po dobu pěti let a je na požádání zpřístupněna.

Provozovatel údržby zabezpečí: zpracování plánu zmírnění dopravních zácp, který bude realizován během údržbářských prací.

• O 3.5 Použití betonu ve stavebnictví

Specifikace pro projektanta a zhotovitele:

U cementu použitého při této činnosti jsou emise skleníkových plynů (141) z výrobních procesů:

1. u šedého cementového slínku nižší než 0,816 (142) t ekvivalentu CO2 na tunu šedého cementového slínku;
2. u cementu nebo alternativního hydraulického pojiva z šedého slínku nižší než 0,530 (143) t ekvivalentu CO2 na tunu vyrobeného cementu nebo jiného pojiva.

Specifikace na technologie, které se použijí při činnosti

• O 5.1 Opravy, renovace a repasování, O 5.3 Příprava k opětovnému použití výrobků a součástí výrobků s ukončenou životností,
• O 5.4 Prodej použitého zboží,
• O 5.5 Produkt jako služba a další modely služeb orientované na oběhové využití a výsledek,
• Z 1.2 Výroba léčivých přípravků, 

Nutné prokázat podmínku: Pokud činnost zahrnuje výrobu tepla/chladu nebo kogeneraci včetně elektřiny na místě, jsou přímé emise skleníkových plynů z této činnosti nižší než 270 gCO2e/kWh.

Specifikace na technologie, které se použijí při činnosti

• K 4.19 Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny z obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv,
• K 4.18 Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny z geotermální energie,  
• K 4.18 Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny z geotermální energie, 
• K 4.23 Výroba tepla/chladu z obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv
• K 4.5 Výroba elektřiny z vodní energie, K 4.6 Výroba elektřiny z geotermální energie,
• K 4.7 Výroba elektřiny z obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv
• K 4.5 Výroba elektřiny z vodní energie,
• K 4.7 Výroba elektřiny z obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv,
• K 4.29 Výroba elektřiny z fosilních plynných paliv,  4.30 Vysoce účinná kombinovaná výroba tepla/chladu a energie z fosilních plynných paliv,
• K 4.31 Výroba tepla/chladu z fosilních plynných paliv v systému účinného dálkového vytápění a chlazení

Nutné prokázat podmínku: Přímé emise skleníkových plynů z činnosti jsou nižší než 270 g ekvivalentu CO2/kWh.

Specifikace na technologie, výrobky, které se použijí při činnosti O 5.4 Prodej použitého zboží

Nutné prokázat podmínku: Pokud je prodaný výrobek původně vyroben v rámci činností zařazených pod kódy NACE C29 a jedná se o vozidlo, konstrukční část mobility, systém, samostatný technický celek, díl nebo náhradní díl podle definice v nařízení (EU) 2018/858, platí pro něj při prodeji na sekundárním trhu po roce 2025 a před rokem 2030 tato kritéria:

1. vozidla kategorie M1 a N1 klasifikovaná jako lehká vozidla splňují požadavky na specifické emisní limity CO2 ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 (177) nižší než 50 g CO2/km (lehká vozidla s nízkými a nulovými emisemi);
2. vozidla kategorie L (178) s výfukovými emisemi CO2 rovnajícími se 0 g ekvivalentu CO2/km vypočtenými podle emisní zkoušky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 (179);
3. vozidla kategorií N2 a N3 a vozidla kategorie N1 klasifikovaná jako těžká vozidla, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv, s maximální technicky přípustnou hmotností nepřesahující 7,5 tuny, jež jsou „těžkými vozidly s nulovými emisemi“ ve smyslu čl. 3 bodu 11 nařízení (EU) 2019/1242;
4. vozidla kategorií N2 a N3, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv, s maximální technicky přípustnou hmotností přesahující 7,5 tuny, jež jsou „těžkými vozidly s nulovými emisemi“ ve smyslu čl. 3 bodu 11 nařízení (EU) 2019/1242 nebo „těžkými vozidly s nízkými emisemi“ ve smyslu čl. 3 bodu 12 uvedeného nařízení.

Pokud je výrobek, který je původně vyroben v rámci činností zařazených pod kódy NACE C29 a jedná se o vozidlo, konstrukční část mobility, systém, samostatný technický celek, díl nebo náhradní díl podle definice v nařízení (EU) 2018/858, prodán na sekundárním trhu po roce 2030, jsou specifické emise CO2 ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2019/631 nulové. 

Pokud je prodaný výrobek původně vyroben v rámci činností zařazených pod kódy NACE C26 nebo C27, je výrobek v souladu se směrnicí 2009/125/ES a prováděcími předpisy přijatými podle této směrnice

• K 4.9 Přenos a distribuce elektřiny

Podmínka na technologie: Infrastruktura není určena k vytvoření přímého připojení nebo rozšíření stávajícího přímého připojení k elektrárně, pokud přímé emise skleníkových plynů přesahují 270 g ekvivalentu CO2/kWh.

Podmínky pro projektanta pro činnost O 5.4 Prodej použitého zboží, O 5.5 Produkt jako služba a další modely služeb orientované na oběhové využití a výsledek

Projektant: V rámci této činnosti se vypracovává strategie pro zohlednění a snížení emisí skleníkových plynů vznikajících při poskytování služeb proti směru hodnotového řetězce a po jeho směru včetně:

1. meziproduktů a surovin;
2. přepravy v rámci hodnotového řetězce, včetně zasílání a vrácení zboží;
3. údržby a provozu, včetně praní a čištění;
4. ukončení životnosti, včetně nakládání s odpady.

• K 9.1 Výzkum, vývoj a inovace blízké trhu

Splnit podmínku: Činnost není prováděna za účelem těžby, přepravy nebo využívání fosilních paliv. Předpokládané emise skleníkových plynů během životního cyklu dané technologie, produktu nebo řešení neohrožují cíle pro snížení emisí skleníkových plynů v rámci Pařížské dohody ani nebrání zavedení řešení určených ke zmírňování změny klimatu.

• K 9.3 Odborné služby související s energetickou náročností budov

Splnit podmínku: Činnost se neprovádí na zařízeních určených k těžbě, skladování, přepravě nebo výrobě fosilních paliv.

• K 1.1 Zalesňování,
• K 1.2 Obnova a rekultivace lesů, včetně opětovného zalesňování a přirozené obnovy lesů po extrémní události,
• K 1.3 Hospodaření v lesích,
• K 1.4 Záchovné lesnictví,
• K 2.1 Obnova mokřadů

Provozovatele činnosti, nebo příslušné vnitrostátní orgány zabezpečí audit: Do dvou let po zahájení činnosti a poté každých deset let ověřuje soulad činnosti s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ jeden z těchto subjektů 

1. příslušné vnitrostátní orgány;
2. nezávislý externí ověřovatel na žádost vnitrostátních orgánů nebo provozovatele činnosti.

Za účelem snížení nákladů mohou být audity prováděny společně s jakoukoli certifikací lesů, certifikací v oblasti klimatu nebo jiným auditem. Nezávislý externí ověřovatel nesmí mít střet zájmů s vlastníkem ani investorem a nesmí se podílet na přípravě ani výkonu činnosti.

Skupinové posouzení

Soulad s kritérii zásady „významně nepoškozovat“ lze ověřit:

1. na úrovni lesnické oblasti získávání surovin ve smyslu směrnice (EU) 2018/2001;
2. na úrovni skupiny lesnických podniků, která je dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika udržitelnosti lesnické činnosti, pokud všechny tyto podniky mají mezi sebou trvalý vztah a účastní se dané činnosti a skupina

za účelem snížení nákladů mohou být audity prováděny společně s jakoukoli certifikací lesů, certifikací v oblasti klimatu nebo jiným auditem. Nezávislý externí ověřovatel nesmí mít střet zájmů s vlastníkem ani investorem a nesmí se podílet na přípravě ani výkonu činnosti.

pro K 1.2, K 1.3, K 1.4, K 2.1   b) na úrovni skupiny podniků, která je dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika udržitelnosti lesnické činnosti, pokud všechny tyto podniky mají mezi sebou trvalý vztah a účastní se dané aktivity a skupina těchto podniků zůstane pro všechny následující audity stejná.

• K 1.1 Zalesňování
• K 1.2 Obnova a rekultivace lesů, včetně opětovného zalesňování a přirozené obnovy lesů po extrémní události
• K 1.3 Hospodaření v lesích

1. Plán zalesňování a následný lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj

1.1 Na oblast, v níž činnost probíhá, se vztahuje plán zalesňování v délce trvání alespoň pět let nebo minimálního období předepsaného ve vnitrostátních právních předpisech, který je vypracován před zahájením činnosti a průběžně aktualizován, dokud tato oblast neodpovídá definici lesa stanovené ve vnitrostátním právu, nebo pokud taková definice neexistuje, dokud tato oblast není v souladu s definicí lesa podle FAO. Plán zalesňování obsahuje všechny prvky požadované vnitrostátním právem, které se týkající posuzování vlivů zalesňování na životní prostředí.

1.2 Nejlépe prostřednictvím zalesňovacího plánu nebo v případě chybějících informací prostřednictvím jiného dokumentu se poskytnou podrobné informace, pokud jde o tyto body:

1. popis území podle jeho zařazení v katastru nemovitostí;
2. přípravu místa a dopady na již existující zásoby uhlíku, včetně půdy a nadzemní biomasy, za účelem ochrany půdy s vysokým obsahem uhlíku (8);
3. cíle hospodaření, včetně hlavních omezení;
4. obecné strategie a činnosti plánované k dosažení cílů hospodaření, včetně očekávaných zásahů během celého životního cyklu lesa;
5. definici kontextu lesního stanoviště, včetně hlavních existujících a zamýšlených druhů lesních dřevin, jejich rozsahu a rozložení;
6. úseky, silnice, cesty a další práva veřejného přístupu, fyzické charakteristiky včetně vodních toků, oblasti podléhající zákonným a jiným omezením;
7. opatření přijatá k dosažení a udržení dobrého stavu lesních ekosystémů;
8. zvážení společenských otázek (včetně ochrany krajiny, konzultací se zúčastněnými stranami v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitrostátních právních předpisech);
9. posouzení rizik souvisejících s lesem, včetně lesních požárů a výskytu škůdců a chorob, s cílem předcházet rizikům, snižovat je a kontrolovat a opatření zavedená k zajištění ochrany před zbytkovými riziky a přizpůsobení se jim;
10. posouzení dopadu na potravinové zabezpečení;
11. všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ relevantní pro zalesňování.

1.3 Poté, co je daná oblast zalesněna podle plánu zalesňování, se použije následný lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj, jak je stanoven ve vnitrostátních právních předpisech, nebo pokud vnitrostátní právní předpisy lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj nedefinují, v definici „lesní plochy s dlouhodobým lesním hospodářským plánem“ podle FAO (9). Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj se vztahuje na období deseti či více let a je průběžně aktualizován.

1.4 Poskytnou se informace, nejsou-li již zdokumentovány v lesním hospodářském plánu nebo rovnocenném systému, pokud jde o tyto body:

1. cíle hospodaření, včetně hlavních omezení (10);
2. obecné strategie a činnosti plánované k dosažení cílů hospodaření, včetně očekávaných zásahů během celého životního cyklu lesa;
3. definici kontextu lesního stanoviště, včetně hlavních existujících a zamýšlených druhů lesních dřevin, jejich rozsahu a rozložení;
4. definici území podle jeho zařazení v katastru nemovitostí;
5. úseky, silnice, cesty a další práva veřejného přístupu, fyzické charakteristiky včetně vodních toků, oblasti podléhající zákonným a jiným omezením;
6. opatření přijatá k udržení dobrého stavu lesních ekosystémů;
7. zvážení společenských otázek (včetně ochrany krajiny, konzultací se zúčastněnými stranami v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitrostátních právních předpisech);
8. posouzení rizik souvisejících s lesem, včetně lesních požárů a výskytu škůdců a chorob, s cílem předcházet rizikům, snižovat je a kontrolovat a opatření zavedená k zajištění ochrany před zbytkovými riziky a přizpůsobení se jim;
9. všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ relevantní pro hospodaření v lesích.

1.5 Činnost se řídí osvědčenými postupy pro zalesňování stanovenými ve vnitrostátním právu, nebo pokud takové osvědčené postupy pro zalesňování nejsou ve vnitrostátním právu stanoveny, je v souladu s jedním z těchto kritérií:

1. činnost je v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014;
2. činnost se řídí „celoevropskými pokyny pro zalesňování a opětovné zalesňování se zvláštním zaměřením na ustanovení UNFCCC“ (11).

1.6 Činnost nezahrnuje degradaci půdy s velkou zásobou uhlíku (12).

1.7 Zavedený systém hospodaření spojený s danou činností splňuje povinnost náležité péče a požadavky na zákonnost stanovené v nařízení (EU) č. 995/2010.

1.8 Plán zalesňování a následný lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj stanoví monitorování, které zajišťuje správnost informací uvedených v plánu, zejména pokud jde o údaje týkající se dotčené oblasti.

VŠEOBECNÝ VZOR požadavek pro fázi 2 v oblasti zmírňování změny klimatu (mitigace)

VŠEOBECNÝ VZOR požadavek pro zpracování studie Adaptace (přizpůsobení se klimatické změně)

Podmínka 1 dle databázi

Podmínka 2 dle databázi

Pro činnosti: Výzkum, vývoj a inovace blízké trhu a Výzkum, vývoj a inovace pro zachycování CO2 přímo ze vzduchu)

Činnost splňuje kritéria dle dodatku A nařízení

Kritéria

Z rizik uvedených v tabulce v oddíle II tohoto dodatku (na konci textu) byla identifikována fyzická klimatická rizika, která jsou pro danou činnost podstatná, provedením důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností zahrnujícího tyto kroky:

1. screening činnosti s cílem určit, která fyzická klimatická rizika ze seznamu v oddíle II tohoto dodatku mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;
2. jestliže se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými klimatickými riziky uvedenými v oddíle II tohoto dodatku, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických klimatických rizik pro danou hospodářskou činnost;
3. posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické klimatické riziko snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

1. u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;
2. u všech ostatních činností se posouzení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů, které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic. Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelností a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu, vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích nebo placenými modely. U stávajících činností a nových činností využívajících stávající hmotná aktiva zavede hospodářský subjekt po dobu až pěti let fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která snižují nejvýznamnější zjištěná fyzická klimatická rizika, jež jsou pro tuto činnost významná. Za účelem zavedení těchto řešení je odpovídajícím způsobem vypracován adaptační plán.

U nových činností a stávajících činností využívajících nově vytvořená hmotná aktiva integruje hospodářský subjekt adaptační řešení, která snižují nejvýznamnější zjištěná fyzická klimatická rizika, jež jsou pro tuto činnost v době návrhu a výstavby významná, a zavede je před zahájením provozu. Zavedená adaptační řešení nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým klimatickým rizikům; jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními strategiemi a plány přizpůsobení se změně klimatu a co nejvíce zvažují využití přírodě blízkých řešení nebo se opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu.

V souvislosti s potřebou naplnění principu DNSH je doporučeno mít na dodavatele projektu následující požadavky, které budou uvedeny v zadávací dokumentaci i navazující smlouvě:

FÁZE 1

Prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu (CP) – CPA přizpůsobování se změně klimatu (adaptace) analýza citlivosti, expozice a zranitelnosti

FÁZE 2

Dokumentace Prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu (CP) – CPA přizpůsobování se změně klimatu (adaptace) detailní analýza

 
[1] Pozn. v českém překladu pokynů EK pro CP je překládán termín „scope“ jako „oblast“. Tedy scope 1 (přímé emise z projektu), scope 2 (zahrne emise zdroje spotřebované energie), scope 3 (nepřímé emise vyvolané projektem tam, kde jsou relevatní – např. z dopravy).

Legislativa

V současnosti nakládání s odpady upravuje zákon č. 541/2020 Sb., odpadech, který je účinný od 1. 1. 2021. Zákon stanovuje práva a povinnosti osobám v oblasti odpadového hospodářství a prosazuje základní principy oběhového hospodářství, ochrany životního prostředí a zdraví lidí při nakládání s odpady. Nakládání s výrobky s ukončenou životností upravuje zákon č. 542/2020 Sb., účinný od 1. 1. 2021. Nakládání s odpady z obalů upravuje zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, ve znění pozdějších předpisů. Nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby upravuje Vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, zejména § 42 a příloha č. 24. Vyhláška č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů) a Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.

Za účelem pravidelného vyhodnocení odpadového hospodářství, a pro získání podkladů pro správní a kontrolní činnost, je v odpadovém hospodářství vedena evidence odpadů, umožňující v souladu s evropskými předpisy získat podrobné informace o produkci a nakládání s odpady. Získané informace jsou důležitým podkladem pro další strategické plánování v oblasti odpadového hospodářství, oběhového hospodářství a legislativní činnost.

Na úrovni EK existují následující směrnice / nařízení:

• Směrnice 2008/98/ES, o odpadech, ve znění směrnice EU 2018/851     
• Směrnice 1999/31/ES, o skládkách odpadů, ve znění směrnice EU 2018/850     
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních     
• Směrnice 2009/125/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie          
• Směrnice 2011/65/EU o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních          
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu

Metodické pokyny

Pro sledování aktuální metodických pokynů v oblasti odpadového hospodářství je doporučeno sledovat web Ministerstva životního prostředí popř. České asociace odpadového hospodářství.

Metodika nakládání se stavebními odpady MŽP (provádějící EU protokol) 

Podrobné informace o vhodném nakládání se stavebními odpady jsou uvedeny např. v Metodickém návodu Ministerstva životního prostředí, případně v mezinárodních standardech ISO 20887. Základní přehled o druhotných surovinách a recyklovaných výrobcích je uveden na webu MPO a ČAS.

V květnu 2023 MŽP vydalo Metodické doporučení pro poskytování informací obcemi o odpadovém hospodářství a Soustavu indikátorů odpadového hospodářství obce (zde). Důvodem pro vydání tohoto metodického pokynu je, že obce jsou základním článkem při nakládání s komunálními odpady. Je třeba monitorovat stav odpadového hospodářství na obecní úrovni, plnění cílů stanovených pro obce, zvyšovat osvětu a poskytovat dostatek informací občanům o odpadovém hospodářství.

Mezi další metodické pokyny v oblasti odpadů / odpadového hospodářství patří:

• Metodický pokyn k zajištění plnění povinnosti odděleného soustřeďování komunálního odpadu u právnických a podnikajících fyzických osob: oodp-metodicky-pokyn-trideni 
• Metodický pokyn MŽP - Požadavky na provozní řád a provozní deník: oodp-metodicky-pokyn-provozni-rad 
• Metodický pokyn k zařazování odpadů a plnění evidenčních a ohlašovacích povinností: oodp-metodicky-pokyn-nz-zarazovani 
• Metodické sdělení k zajištění bezpečného uskladnění odpadu z nedovolené nebo nedokončené přepravy odpadů: oodp-metodicke-sdeleni-preprava

Strategické dokumenty

Cíle pro nakládání s odpady a opatření pro jejich dosažení jsou stanoveny Plánem odpadového hospodářství České republiky (POH ČR). Jeho plnění je vyhodnocováno prostřednictvím Hodnotících zpráv. S Plánem odpadového hospodářství ČR musí být v souladu také plány odpadového hospodářství krajů.

Plán odpadového hospodářství České republiky (POH ČR) pro období 2015-2024 byl schválen vládou 22. 12. 2014. Plán odpadového hospodářství České republiky je nástroj pro řízení odpadového hospodářství ČR a pro realizaci dlouhodobé strategie odpadového hospodářství. Povinnost ČR zpracovat plán nakládání s odpady na jejím území (POH ČR) je stanovena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech. Ministerstvo životního prostředí podle zákona o odpadech zpracovalo POH ČR ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností.

11. května 2022 vláda ČR schválila aktualizaci Plánu odpadového hospodářství ČR s výhledem do roku 2035. ČR má aktualizovanou hlavní strategii odpadového hospodářství. V POH ČR jsou zakomponovány veškeré cíle novelizovaných evropských směrnic, nového zákona o odpadech, zákona o výrobcích s ukončenou životností a novely zákona o obalech.

Plán představuje klíčový dokument pro realizaci dlouhodobé strategie nakládání s odpady, obalovými odpady a výrobky s ukončenou životností. Hlavními cíli strategie je jednoznačně přechod k oběhovému hospodářství, předcházení vzniku odpadů, zvýšení recyklace a materiálového využití odpadů. Součástí POH ČR je i Program předcházení vzniku odpadů.

Plán se zaměřuje na upřednostnění způsobů nakládání s odpady podle hierarchie odpadového hospodářství a plnění evropských cílů ve všech oblastech nakládání s odpady. Strategie navržená v POH ČR vede k odklonu odpadů ze skládek skrze předcházení odpadů, zvýšení recyklace a materiálové využití odpadů.

Strategické cíle uvedené v POH ČR jsou:

• Předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů.
• Minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí.
• Udržitelný rozvoj společnosti a přechod k cirkulární ekonomice.
• Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů.

Z priorit POH ČR vyplývá i nezbytnost stanovit a koordinovat síť zařízení k nakládání s odpady v regionech. Na POH ČR tak přímo navazuje nový programový dokument Operační      program      Životní prostředí, prostřednictvím kterého je možné čerpat finance pro podporu nových zařízení a systémů nakládání s odpady v ČR.

POH ČR jako strategický rámec pro rozvoj nakládání s odpady je plně v souladu s evropskou odpadovou legislativou. POH ČR je určujícím dokumentem pro tvorbu plánů odpadového hospodářství jednotlivých krajů.

POH ČR byl jako koncepce podroben posouzení jeho vlivů na životní prostředí v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Smyslem DNSH je, aby činnost významně nepoškodila oběhové hospodářství, včetně předcházení vzniku odpadů a recyklace, tzn. nevedla k významné nehospodárnosti v používání materiálů nebo v přímém nebo nepřímém využívání přírodních zdrojů nebo by významně přispívala ke vzniku, spalování bez energetického využití nebo odstraňování (skládkování) odpadu nebo pokud by mohlo dlouhodobé odstraňování odpadu způsobit významné a dlouhodobé škody na životním prostředí. Soulad s DNSH je zajištěn tím, že:

• Opatření je v souladu s příslušným vnitrostátním nebo regionálním plánem pro nakládání s odpady a programem předcházení vzniku odpadů v souladu s článkem 28 směrnice 2008/98/ES ve znění směrnice (EU) 2018/851, a je-li k dispozici, s příslušnou vnitrostátní, regionální nebo místní strategií pro oběhové hospodářství.
• Opatření je v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti (nebo také účinnosti) a účelnosti využívání materiálů.
• V případě podpory zařízení na třídění, dotřiďování a recyklaci již předtříděných složek odpadu bude zajištěno, že min. 30 % vytříděných odpadů povede k následnému materiálovému využití, (vyjma bioplynových stanic a nakládání s nerecyklovatelnými nebezpečnými odpady).
• Stěžejní podmínkou DNSH, která je nad rámec legislativy a týká se všech stavebních prací na úrovni projektu, je připravenost ke znovuvyužití nebo recyklaci 70 % stavebních odpadů a stavebního materiálu     .
• Skládkování včetně technického zajištění skládky je vyloučeno a nelze jej považovat za využití, jedná se vždy o odstranění odpadu. Skládkování je explicitně vyloučeno dle čl. 17 nařízení 852/2020, na který se legislativa EU fondů z pohledu zásady DNSH odkazuje. Řídící orgán by měl zavést konkrétní požadavky ve výzvě a v pravidlech pro žadatele pro zajištění souladu se zásadou DNSH ve smyslu konkrétního vyžadovaného standardu a/nebo systému hodnocení projektů v rámci výzvy (např. preference projektů vyhovujících smyslu oběhového hospodářství v bodovém hodnocení a / nebo v míře podpory), je však nutné přihlédnout k povaze a možnostem opatření.

Od výše uvedených opatření pro zajištění souladu se zásadou DNSH se lze odchýlit, pokud:

• Se jedná o nerecyklovatelné, resp. nebezpečné odpady a odpady jejichž dlouhodobá nelikvidace může způsobit značné škodlivé dopady na životní prostředí budou spalovány v zařízení s energetickým využitím.
• Recyklovatelnost a opětovnou použitelnost je nutné posuzovat v kontextu ostatních dopadů, např. pokud to není vhodné z důvodu ochrany zdraví.

Vodítka pro přípravu projektů^[1]

Připravenost ke znovuvyužití nebo recyklaci 70 % stavebních odpadů a stavebního materiálu 

Se stavebním odpadem včetně použitých obalů je nutné nakládat dle hierarchie odpadového hospodářství zejména ve smyslu zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, v platném znění a přílohy č. 24 k vyhlášce č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění. Prioritou je předcházení vzniku odpadu. Jestliže nelze vzniku odpadu předejít, pak musí dojít k jeho přípravě k opětovnému použití – recyklaci, a to v úrovni nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný.

Řídící orgán by měly v případě jakéhokoliv opatření se stavební činností na úrovni projektu vyžadovat a kontrolovat podklady prokazující, že odpad a stavební materiál byl znovu použit, připraven k znovupoužití nebo recyklován nebo zlikvidován způsobem šetrným k životnímu prostředí v souladu s hierarchií nakládání s odpady a Protokolem EU o nakládání se stavebními a demoličními odpady. Provozovatelé by měli omezit vznik odpadu během výstavby v souladu s Protokolem EU o nakládání se stavebními a demoličními odpady, zohlednit nejlepší dostupné techniky a usnadnit opětovné použití a vysoce kvalitní recyklaci selektivním odstraňováním materiálů s využitím dostupných systémů třídění stavebního odpadu.

• Opatření zejména vyžaduje, aby hospodářské subjekty provádějící stavební práce zajistily, aby nejméně 70 % (hmotnostních) stavebních a demoličních materiálů či odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné (s výjimkou přirozeně se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 na Evropském seznamu odpadů vytvořeném rozhodnutím 2000/532/ES ze dne 3. května 2000, kterým se nahrazuje rozhodnutí 94/3/ES, kterým se stanoví seznam odpadů podle čl. 1 písm. a) směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech a rozhodnutí Rady 94/904/ES, kterým se stanoví seznam nebezpečných odpadů ve smyslu čl. 1 odst. 4 směrnice Rady 91/689/EHS o nebezpečných odpadech (oznámeno pod číslem dokumentu K(2000) 1147)) vzniklého na staveništi bude připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem.
• Podmínka platí pro všechny stavební práce – nové budovy i renovace, jiné stavební práce.
• Nutné důkladně přečíst podmínku – pouze relevantní v podmínce vymezený stavební odpad a materiál (nezahrnovat ostatní skupiny odpadů a materiálů).
• Podmínku je nutné plnit na každý projekt – pakliže jsou opatření, kde skutečně splnit nelze, je nutné komunikovat s EK výjimku.
• Pro plnění podmínky DNSH není nutné splnit definici odpadu dle zákona ČR o odpadech – započítávají se i další materiály, které jsou ihned využity na staveništi a které se formálně nestanou odpadem dle českého zákona. Doporučuje se nicméně, aby realizátor opatření, kdy demoliční materiál znovu využívá v rámci své činnosti, měl povolení nakládání s odpadem.
• Skládkování včetně technického zajištění skládky je vyloučeno a nelze jej považovat za využití, jedná se vždy o odstranění odpadu. Skládkování je explicitně vyloučen dle čl. 17 nařízení 852/2020, na který se legislativa EU fondů z pohledu zásady DNSH odkazuje.

ŘO podmínku nakládání s odpady zavede do podmínek výzvy a pravidel pro žadatele, s tím, že její plnění lze dokládat následovně:

• plnění této povinnosti u stavebních úprav pro malé projekty, zejm. kde jsou příjemci domácnosti (dle stavebního zákona 183/2006) je doloženo dokumentem Závěrečná zpráva odborného technického dozoru (formou čestného prohlášení).
• plnění této povinnosti u odstraňování staveb (dle stavebního zákona 183/2006) je doloženo kopií smlouvy o zajištění předání produkovaných stavebních a demoličních odpadů do zařízení určeného pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu dle § 15 odst. 2 písm. c) zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech; a dokladem o převzetí odpadů od provozovatele zařízení dle § 17 odst. 1 písm. c) zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech.
• Pozn.: Smlouvu dle zákona musí mít původce odpadu ještě před vznikem odpadu – doporučuje se proto dokládání smlouvy již při žádosti o podporu; doklad o převzetí – doloží žadatel po realizaci opatření.

Dále se doporučuje odkázat žadatele na metodický návod pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů (SDO) a pro nakládání s nimi je zaměřen zejména na problematiku vzniku odpadů z údržby, změn dokončených staveb a odstraňování staveb budov a staveb dopravní infrastruktury a stanovuje postupy, které směřují k vysoké úrovni ochrany zdraví lidí při nakládání s odpady a ke snížení rizika znečišťování nebo ohrožení životního prostředí.

Vzorová pravidla pro žadatele

Odpadové hospodářství je založeno na hierarchii odpadového hospodářství, podle níž je

1. prioritou předcházení vzniku odpadu, 
2. a nelze-li vzniku odpadu předejít, pak v následujícím pořadí jeho příprava k opětovnému použití, 
3. recyklace, 
4. jiné využití (včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem nebo energetické využití), 
5. a není-li možné ani to, jeho odstranění.

VYUŽITÍ ODSTRANĚNÝCH STAVEBNÍCH PRVKŮ, se kterými může vlastník svobodně nakládat (mimo režim zákona o odpadech) - Předcházení vzniku odpadu zahrnuje opětovné použití. Stavební prvek (výrobek nebo materiál) se pak nestává odpadem, ale je stále výrobkem a vztahuje se na něj výrobková legislativa. Stavební prvky lze opětovně využít buď přímo na místě v rámci nové stavby, případně je lze nabídnout například na internetové burze.

NAKLÁDÁNÍ SE STAVEBNÍMI A DEMOLIČNÍMI ODPADY, pro které je nutné mít povolení pro nakládání s odpady nebo je nutné odpad předat oprávněné osobě nebo do zařízení schválených podle zákona o odpadech:

1. Pokud vybourané materiály a prvky ze staveb není možné přímo opětovně použít k původnímu účelu, ale je nutné je před použitím nějakým způsobem upravit (např. opravit, vyčistit, vytřídit), bude se jednat o přípravu k opětovnému použití a takový prvek nebo materiál vybouraný ze stavby je odpadem. Na přípravu k opětovnému použití už je třeba mít povolení pro nakládání s odpady. Proto, pokud jej původce odpadů nemá, musí odpad předat pouze osobě (firmě), která má povolení odpad převzít. 
2. Recyklací odpadu se myslí způsob využití odpadu, kdy je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely. Opět platí, že pro recyklaci odpadů je třeba mít povolení pro nakládání s odpady nebo je nutné odpad předat oprávněné osobě. 
3. Jiným využitím odpadů může být zasypávání, při kterém je vhodný odpad (který není nebezpečný) použit k rekultivaci vytěžených oblastí nebo pro technické účely při terénních úpravách. Dalším příkladem jiného využití je energetické využití odpadu, což znamená použití odpadu způsobem obdobným jako palivo k výrobě energie. Zasypávání i energetické využití je možné provádět pouze v zařízeních schválených podle zákona o odpadech. 
4. Odstraněním odpadu se myslí jejich spálení bez využití energie nebo uložení na skládku odpadů. I tyto činnosti je možné provádět pouze v zařízeních schválených podle zákona o odpadech. 

Pro následující konkrétní podmínky definované v souvislosti s potřebou naplnění principu DNSH je doporučeno mít na dodavatele následující požadavky, které budou uvedeny v zadávací dokumentaci i navazující smlouvě. Konkrétní podmínky jsou vždy vázány na konkrétní typy činností, pro ověření jejich provázanosti využijte databázový nástroj této metodiky.

70 % stavebního a demoličního odpadu

Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem. Provozovatelé omezují produkci odpadu v procesech souvisejících s výstavbou a demolicemi v souladu s protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám a pomocí selektivní demolice, aby bylo možné odstranit nebezpečné látky a bezpečně s nimi nakládat, a usnadňují opětovné použití a kvalitní recyklaci selektivním odstraněním materiálů s využitím dostupných třídicích systémů pro stavební a demoliční odpad.

Požadavky na dodavatele:

Dostupnost zařízení

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

Požadavky na dodavatele:

Hodnocení dostupnosti technik 

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

1. opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;
2. design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;
3. nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;
4. informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

Požadavky na dodavatele:

Nakládání s odpady dle hierarchie při údržbě - železniční doprava

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, zejména během údržby.

Požadavky na dodavatele:

Nakládání s odpady dle hierarchie při údržbě a konci životnosti - vozový park

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, a to jak ve fázi používání (údržba), tak na konci životnosti vozového parku, mimo jiné prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky (zejména kritických surovin v nich obsažených).

Požadavky na dodavatele:

Nakládání s odpady dle hierarchie při údržbě a konci životnosti-baterie, elektronika

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, a to jak ve fázi používání (údržba), tak na konci životnosti, mimo jiné prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky (zejména kritických surovin v nich obsažených).

Požadavky na dodavatele:

Nemísení tříděného odpadu

V zařízeních pro skladování a přepravu odpadu nedochází ke smísení tříděného odpadu s jiným odpadem nebo materiály s odlišnými vlastnostmi. Recyklovatelný odpad se neodstraňuje, nespaluje ani není využíván ke spoluspalování.

Požadavky na dodavatele:

Oddělený sběr odpadů

Odděleně sbírané složky odpadu se v zařízeních pro skladování a přepravu odpadu nesměšují s jiným odpadem nebo materiály s odlišnými vlastnostmi.

Požadavky na dodavatele:

Omezení produkce odpadu

Provozovatelé omezují produkci odpadu v procesech souvisejících s výstavbou a demolicemi a zohledňují nejlepší dostupné techniky. Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem. Provozovatelé používají selektivní demolice, aby bylo možné odstranit nebezpečné látky a bezpečně s nimi nakládat, a usnadňují opětovné použití a kvalitní recyklaci

Požadavky na dodavatele:

Opatření k předcházení vzniku odpadu

Jsou zavedena opatření k předcházení vzniku odpadu ve fázi používání (údržba, provozování dopravních služeb, pokud jde o odpad ze stravování) a k nakládání s veškerým zbývajícím odpadem v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

Požadavky na dodavatele:

Opatření pro nakládání s odpadem

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpadem a jeho recyklaci po skončení životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod o vyřazení z provozu s poskytovateli služeb recyklace, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace. Tato opatření zajišťují, že součásti a materiály jsou tříděny a zpracovávány za účelem maximalizace recyklace a opětovného použití v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, se zásadami právních předpisů Unie o odpadech a platnými nařízeními, zejména prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky a kritických surovin v nich obsažených. Tato opatření zahrnují také kontrolu nebezpečných materiálů a nakládání s nimi.

Požadavky na dodavatele:

Opětovné použití a recyklace – budovy

Projekty budov a stavební metody podporují oběhové hospodářství a s odkazem na normu ISO 20887 nebo jiné normy pro posuzování demontovatelnosti nebo přizpůsobivosti budov zejména prokazují, že jsou navrženy tak, aby byly efektivnější, adaptabilnější, flexibilnější a demontovatelnější, s cílem umožnit opětovné použití a recyklaci.

Požadavky na dodavatele:

Plán nakládání s odpady

Je zaveden plán nakládání s odpady, který zajišťuje maximální opětovné použití nebo recyklaci na konci životnosti v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

Požadavky na dodavatele:

Plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí

Provozovatel této činnosti vypracoval a zavedl plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí, ve kterém: 

1. jsou identifikovány hlavní škodlivé dopady jeho aktiv a činností důležitých pro přechod na oběhové hospodářství na životní prostředí, včetně dopadů na produkci odpadu, nakládání s odpady a jejich zpracování, včetně negativních dopadů značného nebo častého používání jednorázových nerecyklovatelných výrobků a nevhodného nakládání s odpadem (nebezpečným i s odpadem neklasifikovaným jako nebezpečný) a skladování a likvidace chemických látek a zdravotnického odpadu; 
2. jsou stanovena nezbytná opatření k minimalizaci zjištěných škodlivých dopadů činnosti na životní prostředí při současném dosažení hlavního účelu záchranné služby v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES, včetně opatření k minimalizaci ničení nepoužitého skladového zboží a osvědčených odvětvových postupů při odstraňování dočasné infrastruktury, jak je stanoveno v protokolu EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem; 
3. je vysvětlena míra zlepšení, kterého lze dosáhnout zavedením navrhovaných opatření, a uveden harmonogram pro zavádění těchto opatření; 
4. je stanoveno sledování a dokumentování zavádění stanovených opatření v souladu s harmonogramem a dosaženou mírou zlepšení. 

Plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí: 

1. vychází z nejlepších dostupných vědeckých poznatků, které jsou veřejně dostupné;
2. je vypracován po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně orgánů pro ochranu životního prostředí; 
3. je aktualizován, pokud se charakteristiky a provoz činnosti významně změní takovým způsobem, že dojde ke změně povahy nebo rozsahu dopadů na klima a životní prostředí.

Požadavky na dodavatele:

Opětovné použití dle směrnice 2012/19/EU

Na konci své životnosti prochází zařízení přípravou k opětovnému použití, využití nebo recyklaci nebo náležitým zpracováním včetně odstranění všech kapalin a selektivním zpracováním v souladu s přílohou VII směrnice 2012/19/EU.

Požadavky na dodavatele:

Recyklace baterií

Postupy recyklace splňují podmínky stanovené v článku 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES a v příloze III části B uvedené směrnice, včetně použití nejnovějších relevantních nejlepších dostupných technik a dosažení účinnosti stanovené pro olověné baterie, niklkadmiové baterie a pro další chemické látky. Tyto postupy zajišťují recyklaci kovového obsahu na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů. Zařízení provádějící recyklaci v příslušných případech splňují požadavky stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU

Požadavky na dodavatele:

Sanace

Pokud sanační projekt předpokládá výkop a odstranění stávající skládky, nakládá se s vytěženým odpadem v souladu se zásadou hierarchie nakládání s odpady, přičemž se upřednostňuje recyklace před jinými druhy materiálového využití, před spalováním a odstraňováním, pokud je to technicky proveditelné a nezvyšuje to rizika pro životní prostředí nebo lidské zdraví.

Požadavky na dodavatele:

Směrnice 2009/125/ES

Použité zařízení splňuje požadavky stanovené ve směrnici 2009/125/ES pro servery a datová úložiště.

Požadavky na dodavatele:

Směrnice 2011/65/EU

Použité zařízení neobsahuje látky podléhající omezení uvedené v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU kromě případů, kdy hodnoty hmotnostní koncentrace v homogenních materiálech nepřekračují maximální hodnoty v uvedené příloze.

Požadavky na dodavatele:

Těžba rašeliny

Těžba rašeliny je minimalizována

Požadavky na dodavatele:

Ubytovací zařízení

Ubytovací zařízení:

1. nepoužívá ani nenabízí svým hostům žádné z položek uvedených v části B přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904;
2. třídí u zdroje papír, kovy, plasty, sklo a bioodpad, pokud v dané oblasti existuje tříděný sběr těchto materiálů;
3. má plán v oblasti předcházení vzniku potravinového odpadu s konkrétním časově ohraničeným kvantitativním cílem snížit množství potravinového odpadu.

Požadavky na dodavatele:

Vozidla M1 a N1

Vozidla kategorií M1 a N1 jsou zároveň: 

a) opětovně použitelná nebo recyklovatelná nejméně v rozsahu 85 % hmotnostních a 

b) opětovně použitelná nebo využitelná nejméně v rozsahu 95 % hmotnostních.

Požadavky na dodavatele:

Vyhodnocení a řešení rizik technologie

Jsou vyhodnocena a řešena veškerá potenciální rizika zkoumané technologie, produktu nebo jiného řešení ohrožující cíle oběhového hospodářství, přičemž se zvažují druhy potenciálního významného poškození uvedené v čl. 17 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2020/852.

Požadavky na dodavatele:

Změna lesního hospodářství

Není pravděpodobné, že by změnou lesního hospodářství vyvolanou danou činností v oblasti, jíž se činnost dotýká, došlo k výraznému snížení udržitelných dodávek primární lesní biomasy vhodné k výrobě výrobků na bázi dřeva s dlouhodobým potenciálem oběhovosti. Splnění tohoto kritéria lze prokázat analýzou přínosů v oblasti klimatu uvedenou v bodě 2.

Poznámka „Bod 2“

2. Analýza přínosů v oblasti klimatu

2.1 U ploch, které na úrovni lesnické oblasti získávání surovin splňují požadavky, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese v souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001, splňuje činnost tato kritéria:

1. 1. analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s běžnými postupy, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;
   2. dlouhodobé přínosy v oblasti klimatu se považují za doložené prokázáním souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001.

2.2 U ploch, které na úrovni lesnické oblasti získávání surovin nesplňují požadavky, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese v souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001, splňuje činnost tato kritéria:

1. 1. analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s postupy bez opatření, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;
   2. předpokládaná dlouhodobá průměrná čistá bilance skleníkových plynů u dané činnosti je nižší než dlouhodobá průměrná bilance skleníkových plynů předpokládaná u základního scénáře podle bodu 2.2, přičemž dlouhodobost odpovídá delší z dob trvání mezi 100 lety a trváním celého životního cyklu lesa.

2.3 Výpočet přínosů v oblasti klimatu splňuje všechna tato kritéria:

• 1. analýza je v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019. Analýza přínosů v oblasti klimatu je založena na transparentních, přesných, konzistentních, úplných a srovnatelných informacích, zahrnuje všechny zásobníky uhlíku zasažené danou činností, včetně nadzemní biomasy, podzemní biomasy, mrtvé dřevní hmoty, opadu a půdy, opírá se při výpočtech o nejkonzervativnější předpoklady a zahrnuje vhodné zohlednění rizika nestálosti a reverze sekvestrace uhlíku, rizika nasycení a rizika úniku.
  2. postupy bez opatření, včetně postupů těžby, jsou jedny z těchto postupů:
     • i) postupy hospodaření zdokumentované v nejnovější verzi lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje před zahájením činnosti, jsou-li k dispozici;
     • ii) poslední postupy bez opatření před zahájením činnosti;
     • iii) postupy odpovídající systému hospodaření, který zajišťuje, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v dané lesní oblasti, jak je stanoveno v čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001;
  3. rozlišení analýzy je přiměřené velikosti dotčené oblasti a jsou použity hodnoty specifické pro dotčenou oblast;
  4. emise a pohlcování, ke kterým dochází v důsledku přírodních škodlivých činitelů, jako jsou napadení škůdci a chorobami, lesní požáry, škody způsobené větrem a vichřicemi, které zasáhnou danou oblast a vedou k horším výsledkům, nemají za následek nesoulad s nařízením (EU) 2020/852, pokud je analýza přínosů v oblasti klimatu v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 s ohledem na emise a pohlcování v důsledku přírodních škodlivých činitelů.

2.4 Lesnické podniky o rozloze menší než 13 ha nemusí analýzu přínosů v oblasti klimatu provádět.

Požadavky na dodavatele:

[1] OPZP-ramcova_voditka_pro_dnsh-cp-20230427.pdf (mzp.cz)
[2] Seznam dokumentů závisí na rozsahu a konkrétním zaměření činnosti
[3] Seznam dokumentů závisí na rozsahu a konkrétním zaměření činnosti
[4] Seznam dokumentů závisí na rozsahu a konkrétním zaměření činnosti
[5] Seznam dokumentů závisí na rozsahu a konkrétním zaměření činnosti
[6] Seznam dokumentů závisí na rozsahu a konkrétním zaměření činnosti
[7] Seznam dokumentů závisí na rozsahu a konkrétním zaměření činnosti
[8] Seznam dokumentů závisí na rozsahu a konkrétním zaměření činnosti
[9] Seznam dokumentů závisí na rozsahu a konkrétním zaměření činnosti
[10] Seznam dokumentů závisí na rozsahu a konkrétním zaměření činnosti
[11] Seznam dokumentů závisí na rozsahu a konkrétním zaměření činnosti
[12] Seznam dokumentů závisí na rozsahu a konkrétním zaměření činnosti
[13] Seznam dokumentů závisí na rozsahu a konkrétním zaměření činnosti
[14] Seznam dokumentů závisí na rozsahu a konkrétním zaměření činnosti
[15] Seznam dokumentů závisí na rozsahu a konkrétním zaměření činnosti
[16] Seznam dokumentů závisí na rozsahu a konkrétním zaměření činnosti

Environmentální cíl prevence a omezování znečištění směřuje k naplňování preventivního přístupu a minimalizaci znečišťování složek životního prostředí. Nástrojem k naplnění tohoto přístupu je integrovaná prevence a omezování znečištění tj. IPPC (z anglického Integrated Prevention and Pollution Control). V případě IPPC jde o pokročilý způsob regulace vybraných průmyslových a zemědělských činností při dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku. 

Legislativa:

Problematika prevence a omezování znečištění je v české legislativě zastoupena řadou zákonů včetně prováděcích vyhlášek a nařízení. Tato problematika postihuje všechny složky životního prostředí. Níže uvádíme základní legislativní předpisy:

• Zákon 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci);
• Zákon 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů; Zákon 167/2008 Sb., Zákon o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů;
• Zákon 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší;
• Zákon 73/2012 Sb. o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech;
• Zákon 544/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony;
• Zákon 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu;
• Zákon 541/2020 Sb., o odpadech;
• Zákon 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností;
• Zákon 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon);
• Zákon 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech);
• Zákon 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií);
• Zákon 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.

Na úrovni EU existují následující směrnice a nařízení:

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění);
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních;   
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky;
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES; 
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí; 
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic; 
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách; 
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a  o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008; 
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES.

Metodický rámec:

Aktuální informace o metodických pokynech týkajících se prevence a omezování znečištění přináší web Ministerstva životního prostředí níže jsou vyjmenovány základní metodické pokyny týkající se jednotlivých složek životního prostředí:

Metodický dokument k novele zákona o integrované prevenci - V návaznosti na komplexní rekodifikaci stavebního práva byly zavedeny do českého právního řádu komplexní změny v zákoně o integrované prevenci. Účelem změn je v souladu s obecnějším cílem rekodifikace stavebního práva zrychlení a zjednodušení řízení k vydání integrovaných povolení.

Minimální požadavky na emisní limity dle úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami pro velká spalovací zařízení (aktualizace) - Aktualizace metodiky z roku 2021, jejímž účelem bylo sjednotit formát ukládání emisních limitů, které vycházejí ze závěrů o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení.

Přezkumy podmínek provozu stanovených na základě § 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci na velká spalovací zařízení - Účelem této metodiky je sjednotit chápání přezkumů a změn povolení podle zákona o integrované prevenci v případech zařízení, kde je aplikována výjimka na aplikaci emisních limitů podle závěrů o nejlepších dostupných technikách. Primárně se týká velkých spalovacích zařízení

Přehled metodik pro řešení problematiky odstraňování starých ekologických zátěží, resp. kontaminovaných míst:

• Metodický pokyn MŽP Indikátory znečištění 
• Metodický pokyn MŽP Analýza rizik kontaminovaného území, Věstník MŽP č. 3, březen 2011
• Metodický pokyn MŽP pro průzkum kontaminovaného území, Věstník MŽP, č. 9, září 2005, 
• Metodický pokyn MŽP Vzorkování v sanační geologii, Věstník MŽP, č. 2, Příloha 2, únor 2007 
• Metodický pokyn MŽP Zásady zpracování studie proveditelnosti opatření pro nápravu závadného stavu kontaminovaných lokalit, červen 2007 
• Metodický pokyn MŽP k řešení problematiky stanovení indikátoru možného znečištění ropnými látkami při sanacích kontaminovaných míst, Věstník MŽP, č. 3, březen 2008 
• Metodický pokyn MŽP pro provádění základního hodnocení rizika ekologické újmy 
• Metodický pokyn MŽP pro provádění podrobného hodnocení rizika ekologické újmy (Věstník MŽP č. 5, květen 2012) 
• Metodický pokyn MŽP pro práci se systémem SEKM, Věstník MŽP, leden 2021 
• Metodické sdělení odboru obecné ochrany přírody a krajiny MŽP k ustanovení § 3 vyhlášky č. 271/2019 Sb., o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu.

Strategické dokumenty:

Státní politika životního prostředí ČR 2030, s výhledem 2050 je zastřešující strategický dokument, který vymezuje realizaci efektivní ochrany životního prostředí v České republice do roku 2030. Hlavním cílem je zajistit zdravé a kvalitní životní prostředí pro občany žijící v České republice, přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu, a přispět tak ke zlepšování kvality života v Evropě i celosvětově. Schválena usnesením vlády č. 21 z 11. 1. 2021.

Národní program snižování emisí analyzuje stav a vývoj ovzduší v ČR, příčiny znečištění, emise znečišťujících látek z jednotlivých sektorů ekonomiky, scénáře vývoje znečišťování ovzduší, mezinárodní závazky ČR a jejich dodržování. Stanovuje postupy a opatření k nápravě stávajícího nevyhovujícího stavu ovzduší, cíle v oblasti snižování úrovně znečišťování ovzduší a lhůty k jejich dosažení. Tento strategický dokument byl schválen usnesením vlády č. 917 z 16. 12. 2019. 

Politika ochrany klimatu v ČR představuje koncepci vlády ČR, která určuje základní (do roku 2020 a do roku 2030) a indikativní dlouhodobé (do roku 2040 a do roku 2050) cíle ČR v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a představuje tak dlouhodobou strategii nízkouhlíkového rozvoje ČR. Účelem Politiky je navrhnout efektivní a účinná opatření v odvětvích energetiky, konečné spotřeby energie, průmyslu, dopravy, zemědělství a lesnictví, nakládání s odpady, vědy a výzkumu a dobrovolných nástrojů, včetně jejich příspěvku ke snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 a popsat trajektorie, které by směřovaly k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku do roku 2050. Koncepce byla schválena usnesením vlády č. 207 z 22.3.2017.

Národní implementační plán Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech na léta 2018 – 2023 je hlavním národním strategickým dokumentem pro plnění závazků uvedených v článku 7 této globální environmentální smlouvy. Cílem Úmluvy je ochrana lidského zdraví a životního prostředí před škodlivými vlivy perzistentních organických polutantů (POPs), tedy toxických látek schopných dlouhodobě setrvávat v životním prostředí, přenášet se na velké vzdálenosti a kumulovat se v živých organismech. Úmluva upravuje výrobu (zamýšlenou i nezamýšlenou), použití, dovoz a vývoz POPs uvedených v přílohách. V pořadí již třetí NIP vyhodnocuje plnění předchozích aktivit v souvislosti s POPs v ČR. Byl doplněn o akční plány pro látky, které byly v letech 2013 - 2015 nově zařazeny do Stockholmské úmluvy (hexabromcyklododekan, hexachlorbutadien, polychlorované naftaleny, pentachlorfenol jeho soli a estery). Schválen usnesením vlády č. 553 z 24. 7. 2017.

Koncepce environmentální bezpečnosti 2020-2030, schválená usnesením vlády č. 1360 z 21. 12. 2020, s výhledem do 2050 poskytuje komplexní pohled na environmentální bezpečnost zahrnující jak přírodu, tak lidskou společnost a její aktivity, a také propojení časového horizontu krizového řízení a časového horizontu dosahování udržitelnosti a adaptace na klimatickou změnu. Koncepce byla připravena s cílem omezit riziko vzniku krizových situací (katastrof) vyvolaných interakcí životního prostředí a společnosti (vedle katastrof antropogenního a přírodního původu také teroristické činy), snížení dopadů krizových situací, pokud se jim nepodařilo zabránit, a zvýšení environmentální bezpečnosti. 

Evropská komise formulovala Tematickou strategii pro ochranu půdy (The Thematic Strategy for Soil Protection), jejíž součástí je Sdělení Komise ostatním evropským institucím KOM(2006)231, návrh Rámcové směrnice a Hodnocení dopadů tematické strategie. V současné době probíhají v EU jednání k přípravě Rámcové směrnice k ochraně půdy.

Základním dokumentem na národní úrovni jsou Rámcová vodítka pro implementaci zásady „významně nepoškozovat“ životní prostředí (DNSH) a prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu v EU fondech v ČR, která byla zpracována ke dni 20. prosince 2022. 

Smyslem DNSH je, aby činnost významně nepoškozovala prevenci a omezování znečištění s cílem omezovat znečištění a působit preventivně vůči dalšímu znečišťování životního prostředí. Poškozením je označován zejména stav, kdy činnost povede k významnému zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší, vody a půdy. Ochrana před takovým poškozením je většinou splněna prostřednictvím souladu s legislativou, která garantuje, že:

• Opatření je v souladu se závěry referenčních dokumentů(BREF)  o nejlepších dostupných technikách (BAT) v daném odvětví, pokud jde o investice v zařízeních spadajících do působnosti zákona o integrované prevenci. tj. u činností, které spadají do přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci.
• Budou zavedena alternativní řešení používání nebezpečných látek. Na základě nařízení REACH se nejnebezpečnější látky průběžně označují jako látky vzbuzující mimořádné obavy. Tyto látky mohou následně podléhat zákonným požadavkům na řízení rizik, která představují. Je třeba sledovat, jakým způsobem jsou tyto látky regulovány, například to, zda byly označeny jako látky vzbuzující mimořádné obavy, nebo zda byly vzneseny návrhy na jejich omezení, či zda jejich použití vyžaduje předchozí povolení v souladu s informacemi zveřejněnými na internetových stránkách agentury ECHA. Nevyužívání těchto látek podléhá kontrole ze strany ČIŽP dle chemického zákona, nicméně doporučuje se v rámci implementace zásady DNSH žadatele poučit o tomto aspektu v případě podpor, kde je to relevantní.
• Opatření je v souladu s udržitelným používáním pesticidů.
• Změny kvality vody nebo emisí překročí ustanovení nebo limitní hodnoty norem environmentální kvality nebo úrovně emisí dle platné legislativy (vodní zákon).

V podmínkách a pravidlech dotačních výzev mohou být zapracovány i další podmínky DNSH, které jsou nad rámec stávající legislativy. Obecně jde např o to, že projekt není v rozporu s opatřením stávajících globálních, vnitrostátních, regionálních nebo místních plánů na snížení znečištění (např. Národní program snižování emisí, Programy zlepšování kvality ovzduší). Další podmínkou může být prioritní vyřešení ekologické zátěže, pokud se na daném pozemku nebo objektu nacházejí nehledě na to, zda tyto ekologické zátěže byly způsobeny současným majitelem, respektive příjemcem podpory. Na kontaminovaných nebo potenciálně kontaminovaných pozemcích a objektech je prokázáno, že míra kontaminace nepředstavuje rizika pro lidské zdraví či ekosystémy, a že nedochází k šíření kontaminace. Na lokalitě je provedena analýza rizik podle metodického pokynu MŽP (Analýza rizik kontaminovaného území), nebo sanace v návaznosti na výsledky předcházející Analýzy rizik.

Pro následující konkrétní podmínky definované v souvislosti s potřebou naplnění principu DNSH je doporučeno mít na dodavatele následující požadavky, které budou uvedeny v zadávací dokumentaci i navazující smlouvě. Konkrétní podmínky jsou vždy vázány na konkrétní typy činností, pro ověření jejich provázanosti využijte databázový nástroj této metodiky.

Brownfield

Pokud je nová stavba umístěna na potenciálně kontaminovaném místě (brownfield), bylo na staveništi provedeno šetření na potenciální kontaminující látky, například podle normy ISO 18400.

Požadavky na dodavatele:

Dodatek C nařízení 2021/2139

Činnost nevede k výrobě, uvádění na trh nebo používání: 

1. látek uvedených v příloze I nebo II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021), a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, kdy jsou přítomny jako nezáměrné stopové kontaminující látky; 
2. rtuti a sloučeniny rtuti, jejich směsí a výrobků s přidanou rtutí ve smyslu článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852;
3. látek uvedených v příloze I nebo II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů; 
4. látek uvedených v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, které jsou plně v souladu s čl. 4 odst. 1 uvedené směrnice; 
5. látek uvedených v příloze XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1907/2006, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, které jsou plně v souladu s podmínkami stanovenými v uvedené příloze;
6. látek, které splňují kritéria stanovená v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006 a jsou identifikovány v souladu s čl. 59 odst. 1 uvedeného nařízení, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, kdy bylo prokázáno, že jejich použití je pro společnost zásadní; 
7. jiných látek, které splňují kritéria stanovená v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, kdy bylo prokázáno, že jejich použití je pro společnost zásadní.

Stavební prvky a materiály použité při stavbě splňují kritéria stanovená v dodatku C.

Požadavky na dodavatele:

Dodatek C nařízení 2022/1214

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovních emisí spojených s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik

(BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách

(BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení.

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami

platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod

mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

Požadavky na dodavatele:

Dodatek C nařízení 2023/2486

Činnost nevede k výrobě, uvádění na trh nebo používání: 

1. látek uvedených v příloze I nebo II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, kdy jsou přítomny jako nezáměrné stopové kontaminující látky; 
2. rtuti a sloučeniny rtuti, jejich směsí a výrobků s přidanou rtutí ve smyslu článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852;
3. látek uvedených v příloze I nebo II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů; 
4. látek uvedených v příloze II směrnice 2011/65/EU, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, které jsou plně v souladu s čl. 4 odst. 1 uvedené směrnice; 
5. látek uvedených v příloze XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1907/2006, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, které jsou plně v souladu s podmínkami stanovenými v uvedené příloze; 
6. látek, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, v koncentraci nad 0,1 % hmotnostních, které splňují kritéria stanovená v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006 a jsou identifikovány v souladu s čl. 59 odst. 1 uvedeného nařízení po dobu nejméně 18 měsíců, kromě případů, kdy provozovatelé vyhodnotí a doloží, že na trhu nejsou k dispozici žádné jiné vhodné alternativní látky nebo technologie a že se používají za kontrolovaných podmínek. 

Činnost kromě toho nevede k výrobě, přítomnosti v konečném produktu nebo výstupu nebo uvádění na trh jiných látek, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, v koncentraci nad 0,1 % hmotnostních, které splňují kritéria stanovená v nařízení (ES) č. 1272/2008 pro jednu ze tříd nebezpečnosti nebo kategorií nebezpečnosti uvedených v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006, kromě případů, kdy provozovatelé vyhodnotí a doloží, že na trhu nejsou k dispozici žádné jiné vhodné alternativní látky nebo technologie a že se používají za kontrolovaných podmínek.

Stavební prvky a materiály použité při stavbě splňují kritéria stanovená v dodatku C této přílohy. Ze stavebních prvků a materiálů použitých při stavbě, které mohou přijít do styku s uživateli, se při zkouškách v souladu s podmínkami uvedenými v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 uvolňuje méně než 0,06 mg formaldehydu na m3 materiálu nebo prvku a při zkouškách podle normy CEN/EN 16516 a ISO 16000-3:2011 nebo jiných srovnatelných standardizovaných zkušebních podmínek a metod stanovení méně než 0,001 mg jiných karcinogenních těkavých organických sloučenin kategorie 1 A a 1B na m3 materiálu nebo prvku.

Požadavky na dodavatele:

Ekodesign

Ventilátory, kompresory, čerpadla a další použitá zařízení, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, v příslušných případech splňují požadavky na nejvyšší třídu energetického štítku a požadavky prováděcích předpisů podle uvedené směrnice a představují nejlepší dostupnou technologii.

Čerpadla a použitá zařízení, na něž se vztahují požadavky na ekodesign a označování energetickými štítky, v příslušných případech splňují požadavky na nejvyšší třídu energetického štítku stanovené v nařízení (EU) 2017/1369 a požadavky prováděcích předpisů podle směrnice 2009/125/ES a představují nejlepší dostupnou technologii.

Požadavky na dodavatele:

Geologické ukládání oxidu uhličitého

Činnost je v souladu se směrnicí 2009/31/ES.

Požadavky na dodavatele:

Havárie

V případě skladování vodíku v množství nad pět tun je činnost v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU.

Požadavky na dodavatele:

Nakládání s hnojivy

Je-li výsledný digestát určený k použití jako hnojivo nebo pomocná půdní látka, je kupujícímu nebo subjektu odpovědnému za odběr digestátu sdělen jeho obsah dusíku (s úrovní tolerance ± 25 %).

V případě anaerobní digesce se odběrateli nebo subjektu pověřenému odběrem digestátu sděluje obsah dusíku v digestátu používaném jako hnojivo nebo pomocná půdní látka, a to buď v souladu s nařízením (EU) 2019/1009, nebo s úrovní tolerance ± 25 %.

Pokud se v případě anaerobní digesce organického materiálu vyrobený digestát používá jako hnojivo nebo pomocná půdní látka, buď přímo, nebo po zkompostování nebo jiném zpracování, splňuje požadavky na hnojivé materiály stanovené v kategoriích složkových materiálů KSM 4 a 5 v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 nebo ve vnitrostátních předpisech o hnojivých výrobcích nebo pomocných půdních látkách pro použití v zemědělství.

Vyrobený digestát splňuje v příslušných případech požadavky na hnojivé materiály stanovené v kategoriích složkových materiálů KSM 4 a 5 pro digestát nebo KSM 3 pro kompost v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 nebo ve vnitrostátních předpisech o hnojivých výrobcích nebo pomocných půdních látkách pro použití v zemědělství.

Vyrobený kompost splňuje požadavky na hnojivé materiály stanovené v kategorii složkových materiálů KSM 3 v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 nebo ve vnitrostátních předpisech o hnojivých výrobcích nebo pomocných půdních látkách pro použití v zemědělství.

Požadavky na dodavatele:

Nakládání s nebezpečným odpadem

Nebezpečný odpad je sbírán odděleně od odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný. Jsou přijata vhodná opatření, která zajistí, aby se při tříděném sběru a svozu nebezpečný odpad nesměšoval s jinými kategoriemi nebezpečného odpadu ani s jinými odpady, látkami nebo materiály. Směšování zahrnuje ředění nebezpečných látek. Správný sběr a manipulace zabraňují úniku nebezpečných odpadů během sběru, svozu, skladování a předání do zpracovatelského zařízení, které je oprávněno zpracovávat nebezpečný odpad. Nebezpečný odpad je při sběru, svozu a dočasném uložení balen a označován v souladu s platnými mezinárodními a unijními normami. Provozovatel, který sbírá nebezpečné odpady, dodržuje povinnosti týkající se vedení záznamů, včetně záznamů o množství, povaze, původu, místě určení, četnosti sběru, způsobu svozu a způsobu zpracování, které jsou stanoveny v platných unijních a vnitrostátních právních předpisech.

Zařízení je vybaveno pro bezpečné a k životnímu prostředí šetrné nakládání s nebezpečnými látkami, směsmi a součástmi odstraněnými během činností odstraňování znečištění a pro jejich bezpečné a k životnímu prostředí šetrné skladování.

Požadavky na dodavatele:

Nakládání s odpadními elektrickými a elektronickými zařízeními

V případě odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) splňuje zařízení požadavky na náležité zpracování stanovené v článku 8 směrnice 2012/19/EU, zejména požadavky na selektivní zpracování materiálů a konstrukčních částí OEEZ stanovené v příloze VII směrnice 2012/19/EU a na skladování a zpracování stanovené v příloze VIII směrnice 2012/19/EU. Zařízení splňuje normativní požadavky relevantní pro jeho činnosti v oblasti odstraňování znečištění stanovené v normách EN 50625-1:2014, EN 50625-2-1:2014, EN 50625-2-2:2015, EN 50625-2-3:2017 a EN 50625-2-4:2017. Provádění těchto opatření lze rovněž prokázat splněním regulačních požadavků, které jsou rovnocenné požadavkům stanoveným ve výše uvedených normách EN. V případě zpracování OEEZ obsahujících těkavé fluorované uhlovodíky (VFC) a těkavé uhlovodíky (VHC) a OEEZ obsahujících rtuť jsou emise nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) uvedeném v závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu.

Požadavky na dodavatele:

Nakládání s odpadními vodami

Kal z čistíren odpadních vod se používá v souladu se směrnicí Rady 86/278/EHS nebo v souladu s vnitrostátními právními předpisy týkajícími se rozmetávání kalu na povrchu půdy nebo jakékoli jiné aplikace kalu na povrchu půdy a do půdy.

Požadavky na dodavatele:

Nakládání s odpady

Při této činnosti se používají vozidla pro svoz odpadu, která splňují alespoň normy Euro V.

Všechny látky a zpětně získané směsi jsou v souladu s platnými příslušnými právními předpisy, jako je nařízení (ES) č. 1907/2006, nařízení (EU) 2019/1021, nařízení (ES) č. 1272/2008 a směrnice 2008/98/ES.

V případě vozidel s ukončenou životností splňuje zařízení požadavky na místa pro skladování, zpracování, odstraňování znečištění a zpracování znečišťujících látek stanovené v příloze I směrnice 2000/53/ES.

Trvalé uzavření a sanace skládek a následná péče o staré skládky, kde je instalován systém zachycování skládkového plynu, se provádí v souladu s obecnými požadavky stanovenými v příloze I směrnice 1999/31/ES a postupy kontroly a monitorování stanovenými v příloze III uvedené směrnice.

V rámci ústavní sociální péče je zaveden plán nakládání s odpady, který zajišťuje bezpečné a k životnímu prostředí šetrné nakládání s nebezpečným odpadem (zejména toxickým a infekčním odpadem) a léčivými přípravky a maximální opakované použití nebo recyklaci odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady.

Sběr a svoz odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) uvedených v příloze III směrnice 2012/19/EU probíhá odděleně. Při sběru a svozu je zachována celistvost OEEZ a zabráněno úniku nebezpečných látek, jako jsou látky poškozující ozonovou vrstvu, fluorované skleníkové plyny nebo rtuť obsažená v zářivkách.

Požadavky na dodavatele:

Nejlepší dostupné techniky

Při těchto činnostech jsou používány příslušné techniky pro prevenci a omezování znečištění, jak je uvedeno v závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT). Činnost splňuje příslušné související emisní limity (BAT-AEL). Nedochází k žádným mezisložkovým vlivům.

Požadavky na dodavatele:

Ochrana zdraví

V rámci těchto činností se provádějí bezpečnostní postupy potřebné k ochraně zdraví a bezpečnosti pracovníků. 

Požadavky na dodavatele:

Omezení používání nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních

Náhradní díly instalované prostřednictvím oprav, renovací nebo repasování splňují všechna příslušná pravidla Unie o omezení používání nebezpečných látek, ať už obecné povahy nebo se zvláštním významem pro danou kategorii výrobků, jako je nařízení (ES) č. 1907/2006, směrnice 2011/65/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2102. V případě oprav nebo renovací se tyto požadavky nevztahují na původní součásti, které byly ve výrobku zachovány.

Požadavky na dodavatele:

Omezení používání škodlivých látek

Jsou přijata řádně zdokumentovaná a ověřitelná opatření, aby se zabránilo používání účinných látek, které jsou uvedeny v příloze I části A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021, v Rotterdamské úmluvě o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, v Minamatské úmluvě o rtuti, v Montrealském protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a účinných látek, které jsou v doporučené klasifikaci pesticidů podle stupně nebezpečnosti WHO zařazeny do třídy Ia („mimořádně nebezpečné“) nebo Ib („vysoce nebezpečné“). Činnost je v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy o účinných látkách.

Při zpětném získávání fosforu z odpadních vod jsou sledovány klíčové výkonnostní parametry, včetně hmotnostní bilance oxidu fosforečného (P2O5) a klíčových environmentálních parametrů ve vztahu k identitě a množství vyprodukovaných emisí a odpadů.

Zařízení použité k fungování softwaru splňuje požadavky stanovené ve směrnici 2009/125/ES pro servery a datová úložiště. Použité zařízení neobsahuje látky podléhající omezení, které jsou uvedeny v příloze II směrnice 2011/65/EU, s výjimkou případů, kdy hodnoty hmotnostní koncentrace v homogenních materiálech nepřekračují maximální hodnoty uvedené v této příloze.

Požadavky na dodavatele:

Plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí

Provozovatel záchranných služeb vypracoval a zavedl plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí, ve kterém:

1. jsou identifikovány hlavní škodlivé dopady jeho aktivity a činností důležitých pro ochranu vodních zdrojů na životní prostředí, včetně dopadů na vodní zdroje v oblastech zahrnutých do registrů chráněných oblastí stanovených v článku 6 směrnice 2000/60/ES nebo jiných rovnocenných vnitrostátních nebo mezinárodních klasifikací či definic, včetně negativních dopadů škodlivých látek (např. per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin (PFAS)) v hasicích pěnách, hasicích médiích a látkách zpomalujících hoření, na vodní zdroje;
2. jsou stanovena nezbytná opatření k minimalizaci zjištěných škodlivých dopadů činnosti na životní prostředí při současném dosažení hlavního účelu záchranné služby, přičemž do havarijního plánu jsou začleněny zásady cíleného použití (v čase a oblasti zásahu) a poskytování na vhodných úrovních (s upřednostněním fyzikálních nebo jiných nechemických metod, pokud je to možné);
3. je vysvětlena míra zlepšení, kterého lze dosáhnout zavedením navrhovaných opatření, a uveden harmonogram pro zavádění těchto opatření;
4. je stanoveno sledování a dokumentování zavádění stanovených opatření v souladu s harmonogramem a dosaženou mírou zlepšení.

Plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí:

1. vychází z nejlepších dostupných vědeckých poznatků;
2. je vypracován po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně orgánů pro ochranu životního prostředí;
3. je aktualizován, pokud se charakteristiky a provoz činnosti významně změní takovým způsobem, že dojde ke změně povahy nebo rozsahu dopadů na klima a životní prostředí."

Požadavky na dodavatele:

Specifikace do zadání pro činnost na projektanta a provozovatele:

1. Provozovatel této činnosti vypracoval a zavedl plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí, ve kterém:

1. jsou identifikovány hlavní škodlivé dopady jeho aktiv a činností důležitých pro zmírňování změny klimatu na klima, včetně dopadů, které způsobují:
   • i) emise skleníkových plynů oblasti 1
   • ii) emise skleníkových plynů oblasti 2
   • iii) emise skleníkových plynů oblasti 3
2. jsou stanovena nezbytná opatření k minimalizaci zjištěných škodlivých dopadů činnosti na klima při současném dosažení hlavního účelu záchranné služby;
3. je vysvětlena míra zlepšení, kterého lze dosáhnout zavedením navrhovaných opatření, a uveden harmonogram pro zavádění těchto opatření;
4. je stanoveno sledování a dokumentování zavádění stanovených opatření v souladu s harmonogramem a dosaženou mírou zlepšení.

2. Plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí:

1. vychází z nejlepších dostupných vědeckých poznatků, které jsou veřejně dostupné;
2. je vypracován po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně orgánů pro ochranu životního prostředí
3. je aktualizován, pokud se charakteristiky a provoz činnosti významně změní takovým způsobem, že dojde ke změně povahy nebo rozsahu dopadů na klima a životní prostředí;
4. pokud jde o protipožární činnosti, je v souladu s článkem 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 517/2014.

Používání pesticidů

Používání pesticidů je omezeno na minimum a v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES jsou upřednostňovány alternativní přístupy nebo postupy, které mohou zahrnovat nechemické alternativy pesticidů, vyjma případů, kdy je použití pesticidů nutné k potlačení šíření škůdců a chorob. Při činnosti se minimalizuje používání hnojiv a nepoužívají se statková hnojiva.

Činnost je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 nebo s vnitrostátními předpisy o hnojivech či pomocných půdních látkách pro zemědělské použití.

Při některých činnostech se pesticidy a hnojiva nepoužívají.

Požadavky na dodavatele:

Recyklace lodí

V případě recyklace lodí, zařízení, které recyklaci provádí, splňuje požadavky stanovené v článku 13 nařízení (EU) č. 1257/2013 a je zařazeno na evropský seznam zařízení na recyklaci lodí vytvořený podle uvedeného nařízení. Zařízení splňuje požadavky stanovené v článku 7 uvedeného nařízení, pokud jde o přípravu plánu recyklace specifického pro loď před jakoukoli recyklací lodi.

Požadavky na dodavatele:

Recyklace plastů

Zařízení na recyklaci plastů mají nainstalovánu filtraci, která je před vypuštěním odpadní vody schopna odstranit alespoň 75 % mikroplastů > 5  μm.

Požadavky na dodavatele:

Řízení rizik

Provozovatel sběru a logistiky odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný a nebezpečného odpadu zavede systém správy pro řízení environmentálních, zdravotních a bezpečnostních rizik.

Požadavky na dodavatele:

Snižování emisí do ovzduší

činnost je v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

Pro provoz geotermálních energetických systémů s vysokou entalpií jsou zavedeny odpovídající systémy s cílem snižovat úrovně emisí tak, aby nebránily dosažení mezních hodnot kvality ovzduší stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES.

U zařízení spadajících do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU jsou emise nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení. Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U výroby bioplynu je při skladování digestátu používán plynotěsný kryt.

Motory určené k pohonu v železničních lokomotivách (RLL) a motory určené k pohonu v motorových železničních vozech (RLR) splňují emisní limity stanovené v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628.

Motory v plavidlech splňují emisní limity stanovené v příloze II nařízení (EU) 2016/1628 (včetně plavidel, která tyto limity splňují bez typově schválených řešení, například prostřednictvím následného zpracování).

Pokud je prodaný výrobek původně vyroben v rámci činností zařazených pod kódy NACE C29 a jedná se o vozidlo, konstrukční část mobility, systém, samostatný technický celek, díl nebo náhradní díl podle definice v nařízení (EU) 2018/858, splňuje požadavky posledního použitelného stupně schvalování typu z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel Euro VI stanovené v souladu s nařízením (ES) č. 595/2009 nebo požadavky posledního použitelného stupně schvalování typu z hlediska emisí z lehkých nákladních vozidel Euro 6 stanovené v souladu s nařízením (ES) č. 715/2007 nebo jejich nástupci. U silničních vozidel kategorií M a N splňují pneumatiky, kromě protektorovaných pneumatik, požadavky na vnější hluk odvalování v nejvyšší zastoupené třídě a koeficient valivého odporu (ovlivňující energetickou účinnost vozidla) v nejvyšších dvou zastoupených třídách podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/740, což lze ověřit v Evropské databázi výrobků s energetickým označením (EPREL), pokud se na ně tyto požadavky vztahují. Pneumatiky splňují požadavky nástupců nařízení (ES) č. 715/2007 a nařízení (ES) č. 595/2009.

Požadavky na dodavatele:

Snižování hlukové zátěže

Při výběru typů povrchů vozovek se upřednostňují povrchy vozovek s nízkou hlučností v souladu s komplexním kritériem B7 „minimální požadavky na konstrukci vozovek s nízkou hlučností“ Kritérií EU pro zadávání zelených veřejných zakázek v oblasti projektování, výstavby a údržby silnic, s tím, že povrchy s nízkou hlučností se považují za prioritu pro všechny silnice, na něž se vztahuje směrnice 2002/49/ES.

U tepelných čerpadel vzduch-vzduch se jmenovitým výkonem nejvýše 12 kW jsou hladiny vnitřního a venkovního akustického výkonu pod prahovou hodnotou stanovenou v nařízení Komise (EU) č. 206/2012

Ve vhodných případech s ohledem na citlivost dotčené oblasti, zejména pokud jde o velikost dotčené populace a fauny, jsou hluk a vibrace z výstavby, využívání a údržby infrastruktury zmírněny akustickým plánováním pomocí zahloubení, protihlukových stěn nebo jiných vhodných opatření a jsou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES.

U silničních vozidel kategorie M splňují pneumatiky požadavky na vnější hluk odvalování v nejvyšší zastoupené třídě a koeficient valivého odporu (ovlivňující energetickou účinnost vozidla) ve dvou nejvyšších zastoupených třídách podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/740, což lze ověřit v Evropské databázi výrobků s energetickým označením (EPREL).

Vozidla jsou v souladu s nařízením (EU) č. 540/2014.

Letadla jsou v souladu s příslušnými požadavky uvedenými v čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1139. Letadlo splňuje následující normy:

a) jiné letadlo než nákladní: změna 13 svazku I (hluk) kapitoly 14 přílohy 16 Chicagské úmluvy, kde součet rozdílů na všech třech měřicích bodech mezi maximálními hladinami hluku a maximálními povolenými hladinami hluku uvedenými v bodech 14.4.1.1, 14.4.1.2 a 14.4.1.3 nesmí být menší než 22 EPNdB; nákladní letadlo: změna 13 svazku I (hluk) kapitoly 14 přílohy 16 Chicagské úmluvy;

b) změna 10 svazku II (emise z motorů) kapitol 2 a 4 přílohy 16 Chicagské úmluvy. V příslušných případech jsou hluk a vibrace z využívání infrastruktury zmírněny pomocí zahloubení, protihlukových stěn nebo jiných opatření a jsou v souladu se směrnicí 2002/49/ES.

Požadavky na dodavatele:

Snižování hluku a emisí znečišťujících látek

Přijímají se opatření ke snížení hluku, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních nebo údržbářských pracích.

Požadavky na dodavatele:

Snižování hluku a vibrací

Ve vhodných případech s ohledem na citlivost dotčené oblasti, zejména pokud jde o velikost dotčené populace, jsou hluk a vibrace z využívání infrastruktury zmírněny pomocí zahloubení, protihlukových stěn nebo jiných opatření a jsou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES (277).

Požadavky na dodavatele:

Snižování hluku a znečištění

Je minimalizováno hlukové znečištění, znečištění plasty a světelné a chemické znečištění.

Požadavky na dodavatele:

Snižování hluku, vibrací a emisí znečišťujících látek

Přijímají se opatření ke snížení hluku, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních, demoličních  nebo údržbářských pracích.

Požadavky na dodavatele:

Snižování používání škodlivých látek

Při činnostech se nepoužívají polychlorované bifenyly (PCB).

Požadavky na dodavatele:

Snižování znečištění

Jsou vyhodnocena a řešena veškerá potenciální rizika zkoumané technologie, produktu nebo jiného řešení, jež by mohla vést k podstatnému zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší, vody nebo půdy. Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

Požadavky na dodavatele:

Snižování znečištění vod

Vypouštění do vodních recipientů splňuje požadavky stanovené ve směrnici 91/271/EHS nebo dané vnitrostátními předpisy, které stanoví nejvyšší přípustné úrovně znečišťujících látek z vypouštění do vodních recipientů.

U čištění městských odpadních vod jsou zavedena opatření k zabránění škodlivému přelití srážkových vod ze systému pro shromažďování odpadních vod a k jeho zmírnění, která mohou zahrnovat přírodě blízká řešení, oddělený systém pro shromažďování srážkových vod, retenční nádrže a čištění prvního přívalu vody.

V závislosti na původu přijímané vody do systému městské kanalizace a různém zatížení znečišťujícími látkami, jako je dešťová voda, dešťová voda stékající ze střech, dešťová voda stékající ze silnic nebo srážková povrchová voda, čistí systémy udržitelné městské kanalizace tyto vody před vypouštěním nebo vsáknutím do jiných složek životního prostředí.

U kompostování biologického odpadu je má kompostárna zavedený systém, který brání průsaku do podzemních vod.

Požadavky na dodavatele:

Snižování znečištění vody a půdy

Při realizaci činností se předchází znečišťování vody a půdy a v případě znečištění jsou přijata opatření k jeho odstranění.

Požadavky na dodavatele:

Vlastnosti stavebních prvků a materiálů

Stavební prvky a materiály použité při stavbě splňují kritéria stanovená v dodatku C. 

Ze stavebních prvků a materiálů použitých při stavbě, které mohou přijít do styku s uživateli, se při zkouškách v souladu s podmínkami uvedenými v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 uvolňuje méně než 0,06 mg formaldehydu na m3 materiálu nebo prvku a při zkouškách podle normy CEN/EN 16516  a ISO 16000-3:2011  nebo jiných srovnatelných standardizovaných zkušebních podmínek a metod stanovení méně než 0,001 mg jiných karcinogenních těkavých organických sloučenin kategorie 1A a 1B na m3 materiálu nebo prvku.

V případě doplnění tepelné izolace ke stávajícímu plášti budovy provede příslušný odborník vyškolený ve zjišťování výskytu azbestu stavební průzkum v souladu s vnitrostátním právem. Jakékoli odstraňování tepelné izolace, která obsahuje nebo pravděpodobně může obsahovat azbest, lámání nebo mechanické odvrtávání či odšroubování nebo odstraňování izolačních desek, obkladů a dalších materiálů obsahujících azbest je prováděno náležitě vyškolenými pracovníky, přičemž před provedením prací, během nich a po jejich ukončení je sledován jejich zdravotní stav v souladu s vnitrostátním právem.

Požadavky na dodavatele:

Legislativa 

Ochrana vod je komplexní činností spočívající v ochraně množství a jakosti povrchových i podzemních vod, a to v souladu s požadavky českého práva i práva EU. Základním právním předpisem Evropského parlamentu a Rady ustavujícím rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky členských států je směrnice 2000/60/ES z 23. října 2000. Ochranu vod, jejich využívání a práva k nim upravuje zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Některá jeho paragrafová ustanovení jsou upřesněna či rozvedena tzv. podzákonnými předpisy (nařízení vlády, vyhlášky). Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem zemědělství každoročně předkládá vládě Zprávu o stavu vodního hospodářství v České republice, která popisuje a hodnotí stav jakosti a množství povrchových a podzemních vod i související legislativní, ekonomické, výzkumné a integrační aktivity.

Mezi klíčové právní předpisy v oblasti ochrany vod patří:

• Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií)
• Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech)
• Nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech
• Nařízení vlády č. 57/2016 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních, ve znění pozdějších předpisů
• Nařízení vlády č. 169/2006 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod
• Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.
• Vyhláška č.328/2018 Sb. o postupu pro určování znečišťování odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění a měření objemu vypuštěných odpadních vod do vod povrchových
• Vyhláška č. 216/2011 Sb. o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl
• Vyhláška č 377/2013 Sb. o skladování a způsobu používání hnojiv
• Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů
• Vyhláška č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody
• Vyhláška č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod
• Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik
• Vyhláška č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod
• Vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod

Strategické dokumenty

Mezinárodní úroveň

Za účelem zajištění koordinovaného přístupu při provádění Rámcové směrnice o vodách na úrovni Evropské unie byla uzavřena vzájemná dohoda členských států, Evropské komise a Norska na společné implementační strategii (Common Implementation Strategy; dále jen „CIS“) pro tuto směrnici, a to již v květnu 2001, tj. jen pět měsíců po vstupu směrnice v platnost. Jedním z důvodů pro ustavení CIS byl i fakt, že řada povodí významných evropských řek pokrývá území hned několika států (např. povodí řeky Dunaje zahrnuje území 14 států) a přes rozdílné administrativní a územní členění, je nezbytný společný a koordinovaný přístup k ochraně vod, což přispívá k efektivnímu a úspěšnému provádění této směrnice. Především z těchto důvodů byla do společného procesu zavádění RSV zapojena kromě členských států EU, kandidátských zemí a zemí EHP i řada nevládních organizací a dalších zúčastněných subjektů.

V rámci organizační struktury CIS byly ustaveny pracovní skupiny, které se zabývají konkrétními dílčími tématy. Řídícím orgánem v rámci CIS jsou „vodní ředitelé“, kteří na svých zasedáních schvalují výstupy (např. směrné dokumenty EK (Guidance documents) apod.) z těchto pracovních skupin. Koordinační roli ve struktuře CIS zajišťuje Strategická koordinační skupina (SCG), která koordinuje činnosti pracovních skupin a je podřízená grémiu „vodních ředitelů“ EU. ČR zastupují, s ohledem na sdílené kompetence ve vodním hospodářství mezi resorty ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství, dva „vodní ředitelé“, jakožto zástupci obou resortů.

Po zavedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (dále jen „Povodňová směrnice“), byla do činností CIS zahrnuta také koordinace povodňové ochrany na úrovni EU.

V současné době, dle schváleného plánu prací na období 2016–2018, struktura CIS zahrnuje pět tematických skupin věnujících se problematice ekologického stavu – pracovní skupina „ECOSTAT“, chemickým látkám ve vodním prostředím – pracovní skupina „Chemicals“, podzemním vodám – pracovní skupina „Groundwater“, povodňové ochraně – pracovní skupina „Floods“ a oblasti správy dat a reportingu – pracovní skupina „Data and Information Sharing“. Hlavním výstupem činnosti pracovních skupin CIS bylo do současnosti vytvoření více než třiceti směrných dokumentů a řady technických dokumentů. Tyto dokumenty slouží jako podpůrný metodický přístup k provádění směrnice, který je však v řadě oblastí potřeba přizpůsobit specifickým podmínkám členských států EU. V neposlední řadě je vhodné zmínit, že působení v rámci pracovních skupin významně posiluje vzájemnou výměnu zkušeností z jednotlivých národních úrovní, což přispívá k lepší koordinaci provádění Rámcové směrnice o vodách a Povodňové směrnice.

Národní úroveň

Posláním vodního hospodářství je vytvářet podmínky pro udržitelné hospodaření s omezeným vodním bohatstvím ČR tak, aby byly sladěny požadavky na užívání vodních zdrojů s požadavky ochrany vod a zároveň s realizací opatření na snížení škodlivých účinků vod vyvolaných hydrologickými extrémy – povodněmi a suchem.

Ministerstvo zemědělství stanovilo strategické priority pro toto odvětví, které mají za úkol zajistit zejména zásobování pitné vody pro obyvatelstvo, zabezpečení a ochranu vodních zdrojů nebo zmírnění následků povodní a sucha na vodní zdroje.

Dále byla vypracována Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027 nebo Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice.

Základním dokumentem na úrovní národní jsou stejně jako v případě ostatních environmentálních cílů Rámcová vodítka pro implementaci zásady „významně nepoškozovat“ životní prostředí (DNSH) a prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu v EU fondech v ČR, ze dne 20. prosince 2022, které jsou metodikou pro implementaci environmentálních požadavků v rámci čerpání EU zdrojů v ČR. Dále jsou to z hlediska přípravy projektů z kohezních fondů EU jejich konkrétní podmínky (a možnosti čerpání z hlediska ochrany biodiverzity). 

Pro následující konkrétní podmínky definované v souvislosti s potřebou naplnění principu DNSH je doporučeno mít na dodavatele následující požadavky, které budou uvedeny v zadávací dokumentaci i navazující smlouvě. Konkrétní podmínky jsou vždy vázány na konkrétní typy činností, pro ověření jejich provázanosti využijte databázový nástroj této metodiky.

Dodatek B nařízení 2021/2139 resp. 2023/2486

Jsou zjištěna a řešena rizika zhoršování stavu životního prostředí související se zachováním kvality vody a předcházením vodnímu stresu s cílem dosáhnout dobrého stavu vod a dobrého ekologického potenciálu ve smyslu čl. 2 bodů 22 a 23 nařízení (EU) 2020/852 v souladu se směrnicí 2000/60/ES a s plánem hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaným na základě uvedené směrnice pro potenciálně zasažený vodní útvar nebo útvary, a to po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami.

Pokud se provádí posuzování vlivů na životní prostředí v souladu se směrnicí 2011/92/EU a zahrnuje posouzení dopadu na vodní útvary v souladu se směrnicí 2000/60/ES, není nutné žádné další posouzení dopadu na vodní útvary za předpokladu, že byla vyřešena zjištěná rizika.

Požadavky na dodavatele:

Směrnice 2000/60/ES

Činnost je v souladu s ustanoveními směrnice 2000/60/ES, a zejména se všemi požadavky stanovenými v článku 4 směrnice.

Posouzení dopadů projektu na vody 

V souladu s článkem 4 směrnice 2000/60/ES, a zejména s odstavcem 7 uvedeného článku, má být provedeno posouzení dopadů projektu s cílem posoudit všechny jeho potenciální dopady na stav vodních útvarů v rámci téhož povodí a na chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě, zejména s ohledem na migrační koridory, volně tekoucí řeky nebo ekosystémy blízké nenarušeným podmínkám.
Posouzení vychází z aktuálních, komplexních a přesných údajů, včetně údajů z monitorování prvků biologické kvality, které jsou zvláště citlivé na hydromorfologické změny, a očekávaného stavu vodního útvaru v důsledku nových činností ve srovnání se stavem současným. Posuzují se zejména kumulované dopady nového projektu s další existující nebo plánovanou infrastrukturou v rámci povodí.
Na základě tohoto posouzení dopadů je zjištěno, že projekt je svou konstrukcí a umístěním a z hlediska zmírňujících opatření koncipován tak, aby splňoval jeden z těchto požadavků:

1. projekt nepůsobí žádné zhoršení dobrého stavu či potenciálu konkrétního vodního útvaru, jehož se týká, ani neohrožuje jejich dosažení;
2. existuje-li riziko, že projekt zhorší dobrý stav/potenciál konkrétního vodního útvaru, jehož se týká, nebo ohrozí jejich dosažení, není toto zhoršení významné a je odůvodněno podrobným posouzením nákladů a přínosů, které prokazuje obě tyto skutečnosti:
   • i. naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu nebo skutečnost, že očekávané přínosy plánovaného projektu plavební infrastruktury z hlediska zmírňování změny klimatu nebo přizpůsobování se změně klimatu převažují nad náklady plynoucími ze zhoršení stavu vodního útvaru, které vzniknou pro životní prostředí a společnost;
   • ii. skutečnost, že převažující veřejný zájem nebo očekávané přínosy dané aktivity nemohou být z důvodů technické proveditelnosti nebo nepřiměřených nákladů dosaženy alternativními prostředky, které by vedly k lepšímu environmentálnímu výsledku (např. přírodě blízkými řešeními, alternativním umístěním, renovací/rekonstrukcí stávajících infrastruktur nebo využitím technologií, které nenarušují kontinuitu řek).

Dobrý stav/potenciál vodních útvarů

Projekt trvale neohrožuje dosažení dobrého stavu/potenciálu žádného z vodních útvarů ve stejné oblasti povodí.

Potenciální rizika zkoumané technologie 

Jsou vyhodnocena a řešena veškerá potenciální rizika zkoumané technologie, produktu nebo jiného řešení ohrožující dobrý stav nebo dobrý ekologický potenciál vodních útvarů, včetně povrchových a podzemních vod.

Akumulace tepla ve vodonosné vrstvě 

Pokud jde o akumulaci tepla ve vodonosné vrstvě, činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B nařízení 2021/2139.

Maximální průtok zařízení

Jsou-li instalována tato zařízení k využívání vody, kromě instalace v jednotkách bytových budov, je pro ně uvedená spotřeba vody doložena technickými listy výrobku, stavební certifikací nebo stávajícím štítkem výrobku v Unii v souladu s technickými specifikacemi stanovenými v dodatku E přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139:

1. umyvadlové baterie a kuchyňské baterie mají maximální průtok vody 6 litrů/min;
2. sprchy mají maximální průtok vody 8 litrů/min;
3. WC, zahrnující soupravy, mísy a splachovací nádrže, mají úplný objem splachovací vody maximálně 6 litrů a maximální průměrný objem splachovací vody 3,5 litru;
4. pisoáry spotřebují maximálně 2 litry/mísu/hodinu. Splachovací pisoáry mají maximální úplný objem splachovací vody 1 litr. 

Spotřeba vody 

Provozovatelé posuzují vodní stopu chemických výrobních procesů v souladu s normou ISO 14046:2014 a zajišťují, aby nepřispívaly k nedostatku vody. Na základě tohoto posouzení provozovatelé předloží prohlášení, že nepřispívají k nedostatku vody, které je ověřeno nezávislou třetí stranou.

Čištění odpadních vod 

Provádění procesů čištění odpadních vod výrobním závodem nebo jeho jménem nevede ke zhoršení stavu vodních útvarů.
Pokud se na činnosti vztahují požadavky směrnic 91/271/EHS, 2008/105/ES, 2006/118/ES, 2010/75/EU, 2000/60/ES, (EU) 2020/2184, 76/160/EHS a 2011/92/EU, činnosti těmto požadavkům vyhovují.
V rámci činnosti se uplatňují osvědčené postupy uvedené v dokumentu Společného výzkumného střediska Nejlepší postupy environmentálního řízení pro sektor veřejné správy.
Pokud je čištění odpadních vod prováděno čistírnou městských odpadních vod jménem výrobního závodu, je zajištěno, že:

1. zatížení znečišťujícími látkami vypouštěnými výrobním závodem nemá negativní vliv na proces čištění v čistírně městských odpadních vod;
2. zatížení a vlastnosti znečišťujících látek nepředstavují žádné riziko pro zdraví zaměstnanců pracujících v čistírnách odpadních vod ani jejich zdraví nepoškozují;
3. čistírna městských odpadních vod je navržena a vybavena tak, aby dokázala snížit množství vypouštěných znečišťujících látek;
4. celkové zatížení dotčených znečišťujících látek vypouštěných do vodního útvaru se nezvýší ve srovnání se situací, kdy by emise z dotčeného zařízení zůstaly v souladu s prahovými hodnotami emisí stanovenými pro přímé vypouštění;
5. není ovlivněna využitelnost kalů z čistíren odpadních vod pro (re)cyklování živin.

Pro zařízení, u nichž byly do environmentálního povolení zahrnuty dodatečné limity znečišťujících látek nebo přísnější podmínky ve srovnání s požadavky výše uvedených právních předpisů, platí tyto přísnější podmínky.

Čištění vod na úroveň vhodnou pro opětovné využití

Pokud je odpadní voda čištěna na úroveň vhodnou pro opětovné využití k zavlažování v zemědělství, byla definována a provedena požadovaná opatření k řízení rizik, aby se zabránilo nepříznivým dopadům na životní prostředí.

Ochrana půdy a podzemní vody 

Jsou zavedena vhodná opatření k zabránění emisím do půdy a je prováděn pravidelný dohled s cílem zamezit únikům látek, rozlití kapalin, mimořádným událostem nebo haváriím, k nimž by mohlo dojít během používání zařízení a skladování.

Nápravná opatření u skládek 

Nápravná opatření chrání vodní zdroje a uplatňují nejlepší odvětvové postupy a technologie s cílem:

1. snížení tvorby výluhů ze skládky a zamezení odtoku nebo vsakování výluhů do okolní půdy a případnému ohrožení podzemních a povrchových vod;
2. odděleného shromažďování a vhodného čištění odtokových vod a výluhů před jejich vypouštěním;
3. sledování a analýzy míry tvorby výluhu a koncentrace a složení výluhu v období následné péče prostřednictvím vhodných kontrolních a monitorovacích systémů a procesů;
4. odděleného shromažďování a vhodného zpracovávání znečištěné půdy v okolí skládky, aby se zabránilo únikům ze skládky do vodních útvarů silně nasáklou půdou.

Výstavba nových vodních elektráren 

Pokud jde o výstavbu nových vodních elektráren, splňuje činnost tato kritéria:
V souladu s článkem 4 směrnice 2000/60/ES, a zejména s odstavcem 7 uvedeného článku, je před výstavbou provedeno posouzení dopadů projektu s cílem posoudit všechny jeho potenciální dopady na stav vodních útvarů v rámci téhož povodí a na chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě, zejména s ohledem na migrační koridory, volně tekoucí řeky nebo ekosystémy blízké nenarušeným podmínkám. Posouzení vychází z aktuálních, komplexních a přesných údajů, včetně údajů z monitorování prvků biologické kvality, které jsou zvláště citlivé na hydromorfologické změny, a očekávaného stavu vodního útvaru v důsledku nových činností ve srovnání se stavem současným. Posuzují se zejména kumulované dopady tohoto nového projektu s další existující nebo plánovanou infrastrukturou v rámci povodí.

Na základě tohoto posouzení dopadů je zjištěno, že elektrárna je svou konstrukcí a umístěním a z hlediska zmírňujících opatření koncipována tak, aby splňovala jeden z těchto požadavků:

1. elektrárna nepůsobí žádné zhoršení dobrého stavu či potenciálu konkrétního vodního útvaru, jehož se týká, ani neohrožuje jejich dosažení;
2. existuje-li riziko, že elektrárna zhorší dobrý stav/potenciál konkrétního vodního útvaru, jehož se týká, nebo ohrozí jejich dosažení, není toto zhoršení významné a je odůvodněno podrobným posouzením nákladů a přínosů, které prokazuje obě tyto skutečnosti:
   • i. skutečnost, že převažující veřejný zájem nebo očekávané přínosy plánované vodní elektrárny převažují nad náklady plynoucími ze zhoršení stavu vodního útvaru, které vzniknou pro životní prostředí a společnost;
   • ii. skutečnost, že převažující veřejný zájem nebo očekávané přínosy elektrárny nemohou být z důvodů technické proveditelnosti nebo nepřiměřených nákladů dosaženy alternativními prostředky, které by vedly k lepšímu environmentálnímu výsledku (např. renovací stávajících vodních elektráren nebo využitím technologií, které nenarušují kontinuitu řek).
     Jsou provedena všechna technicky proveditelná a ekologicky relevantní zmírňující opatření ke snížení negativních dopadů na vodní útvary, jakož i na chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě.

V příslušných případech a v závislosti na ekosystémech přirozeně se vyskytujících v dotčených vodních útvarech zmírňující opatření zahrnují:

1. opatření k zajištění migrace ryb po proudu a proti proudu (např. turbíny šetrné k rybám, naváděcí struktury pro ryby, moderní plně funkční rybí přechody, opatření k zastavení nebo minimalizaci provozu a vypouštění během migrace nebo tření);
2. opatření k zajištění minimálního ekologického průtoku (včetně zmírnění rychlých a krátkodobých změn průtoku nebo špičkování) a toku sedimentu; 
3. opatření na ochranu nebo zlepšení stavu stanovišť.

Účinnost těchto opatření je sledována podle oprávnění nebo povolení, které stanoví podmínky zaměřené na dosažení dobrého stavu nebo potenciálu dotčeného vodního útvaru.
Elektrárna trvale neohrožuje dosažení dobrého stavu / potenciálu žádného z vodních útvarů ve stejné oblasti povodí. Vedle zmírňujících opatření uvedených výše se v příslušných případech provádějí kompenzační opatření, která zajišťují, aby projekt nezvyšoval fragmentaci vodních útvarů ve stejné oblasti povodí. Toho se dosáhne obnovením kontinuity ve stejné oblasti povodí v rozsahu, který kompenzuje narušení kontinuity, jež může plánovaná vodní elektrárna způsobit. Kompenzace začne před realizací daného projektu.

Provoz stávajících vodních elektráren 

Pokud jde o provoz stávajících vodních elektráren, včetně renovace za účelem zvýšení potenciálu výroby obnovitelné energie nebo skladování energie, splňuje činnost tato kritéria:
V souladu s ustanoveními směrnice 2000/60/ES, a zejména s články 4 a 11 uvedené směrnice, jsou zavedena všechna technicky proveditelná a ekologicky relevantní zmírňující opatření ke snížení negativních dopadů na vodní útvary, jakož i na chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě.
V příslušných případech a v závislosti na ekosystémech přirozeně se vyskytujících v dotčených vodních útvarech opatření zahrnují:

1. opatření k zajištění migrace ryb po proudu a proti proudu (např. turbíny šetrné k rybám, naváděcí struktury pro ryby, moderní plně funkční rybí přechody, opatření k zastavení nebo minimalizaci provozu a vypouštění během migrace nebo tření);
2. opatření k zajištění minimálního ekologického průtoku (včetně zmírnění rychlých a krátkodobých změn průtoku nebo špičkování) a toku sedimentu;
3. opatření na ochranu nebo zlepšení stavu stanovišť.

Účinnost těchto opatření je sledována podle oprávnění nebo povolení, které stanoví podmínky zaměřené na dosažení dobrého stavu nebo potenciálu dotčeného vodního útvaru. 

Přečerpávací vodní elektrárny 

Pokud jde o přečerpávací vodní elektrárny, které nejsou napojené na říční útvary, činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B nařízení 2021/2139.
Pokud jde o přečerpávací vodní elektrárny, které jsou napojené na říční útvary, činnost splňuje kritéria zásady „významně nepoškozovat“ týkající se udržitelného využívání a ochrany vodních zdrojů uvedená v oddíle 4.5 (Výroba elektřiny z vodní energie).

Odmrazování 

Pokud jde o činnosti odmrazování, jsou zavedena opatření k zajištění nezbytných kontrol vypouštění na úrovni letiště, aby se snížil environmentální dopad na vodní toky, mimo jiné používáním ekologicky udržitelnějších chemických látek, regenerací glykolu a úpravou povrchových vod.

Nejlepší dostupné techniky 

Pro ochranu vodních zdrojů se používají příslušné techniky, stanovené v závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu.

Plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí

Provozovatel této činnosti vypracoval a zavedl plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí, ve kterém:

1. jsou identifikovány hlavní škodlivé dopady jeho aktiv a činností důležitých pro ochranu vodních zdrojů na životní prostředí, včetně dopadů na vodní zdroje v oblastech zahrnutých do registrů chráněných oblastí stanovených v článku 6 směrnice 2000/60/ES nebo jiných rovnocenných vnitrostátních nebo mezinárodních klasifikací či definic, včetně negativních dopadů škodlivých látek (např. per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin (PFAS)) v hasicích pěnách, hasicích médiích a látkách zpomalujících hoření, na vodní zdroje;
2. jsou stanovena nezbytná opatření k minimalizaci zjištěných škodlivých dopadů činnosti na životní prostředí při současném dosažení hlavního účelu záchranné služby, přičemž do havarijního plánu jsou začleněny zásady cíleného použití (v čase a oblasti zásahu) a poskytování na vhodných úrovních (s upřednostněním fyzikálních nebo jiných nechemických metod, pokud je to možné);
3. je vysvětlena míra zlepšení, kterého lze dosáhnout zavedením navrhovaných opatření, a uveden harmonogram pro zavádění těchto opatření;
4. je stanoveno sledování a dokumentování zavádění stanovených opatření v souladu s harmonogramem a dosaženou mírou zlepšení.

2. Plán zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí:

1. vychází z nejlepších dostupných vědeckých poznatků, které jsou veřejně dostupné;
2. je vypracován po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně orgánů pro ochranu životního prostředí;
3. je aktualizován, pokud se charakteristiky a provoz činnosti významně změní takovým způsobem, že dojde ke změně povahy nebo rozsahu dopadů na klima a životní prostředí.

Zmírňující opatření na vodní útvary 

Jsou provedena všechna technicky proveditelná a ekologicky relevantní zmírňující opatření ke snížení negativních dopadů na vodní útvary, jakož i na chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě. V příslušných případech a v závislosti na ekosystémech přirozeně se vyskytujících v dotčených vodních útvarech zmírňující opatření zahrnují:

1. opatření k zajištění podmínek co nejbližších nerušené kontinuitě včetně opatření k zajištění podélné a boční kontinuity, minimálního ekologického průtoku a průtoku sedimentů;
2. opatření na ochranu nebo zlepšení morfologických podmínek a stanovišť vodních druhů;
3. opatření k omezení nepříznivých dopadů eutrofizace.

Účinnost těchto opatření je sledována podle oprávnění nebo povolení, které stanoví podmínky zaměřené na dosažení dobrého stavu nebo potenciálu dotčeného vodního útvaru.

Kompenzační opatření

Vedle zmírňujících opatření se v příslušných případech provádějí kompenzační opatření, která zajišťují, aby projekt nevedl k celkovému zhoršení stavu vodních útvarů ve stejné oblasti povodí. Uvedeného výsledku se dosáhne obnovením (podélné nebo boční) kontinuity ve stejné oblasti povodí v rozsahu, který kompenzuje narušení kontinuity, jež může plánovaný projekt plavební infrastruktury způsobit. Kompenzace začne před realizací daného projektu.

Legislativa 

Ochrana biodiverzity je na legislativní úrovni v ČR poměrně silná. Základním právním předpisem je zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v aktuálním znění (ZOPK). Jeho prostřednictvím jsou také transponovány předpisy EU, především Směrnice o stanovištích a Směrnice o ptácích. A nově také EU legislativa o invazních druzích, které jsou ale také dále řešeny zák. č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči v platném znění a navazující Vyhláškou č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů. Výše uvedené předpisy řeší jak volnou krajinu, tak zastavěná území. 

Bez ohledu na komplexnost ochrany biodiverzity je přehlednost zákonných nástrojů a povinností poměrně vysoká, a to především díky dlouhodobé existenci „centrálního“ ZOPK, jehož prostřednictvím se dané nástroje harmonizují. Další zvýšení efektivity a transparentnosti rozhodovacích procesů z pohledu biodiverzity je Jednotné environmentální stanovisko (JES), které zavádí zákon č. 148/2023 Sb., je nástrojem procesní integrace státní správy v oblasti ochrany životního prostředí. 

Strategické dokumenty

Mezinárodní úroveň

Česko je od roku 192 smluvní stranou Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD), která je zastřešujícím nástrojem pro ochranu biodiversity jako celosvětově, tak z hlediska koordinace států v jednotlivých regionech včetně Evropy a EU. Základním nástrojem, který na jejím základě Česko koordinovaně tvoří, je Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR (SOBR) pro období 2016-2025. 

Na úrovni EU je pro Česko závazná Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. 

Oba dokumenty jsou harmonizovány a jejich hlavní cíle jsou: 

1. Dosáhnout zlepšení stavu ekosystémů na úrovni celého státu;
2. Snížit chemické i technologické vstupy do zemědělství a lesnictví;
3. Dosáhnout do roku 2030 30% rozlohy chráněných území v každém státu (ČR má v současnosti necelých 23%);
4. Významně zefektivnit péči o chráněné části přírody, především chráněná území.

Uvedené je jen výpisem z významně delšího seznamu. Pro EU je ještě v přípravě tzv. EU Nature Restoration Law, jehož cílem je obnova dobrého stavu přírodních ekosystémů v delší časové perspektivě (do roku 2050). Obecně jsou tyto cíle ambiciózní a budou jistě ovlivňovat možnosti využívání území, jsou ale také nezbytným předpokladem k udržení produkční schopnosti krajiny a přírodních zdrojů. EU Nature Restoration Law se v případě schválení stane přímou součástí národní legislativy (je ve formě nařízení EU). V takovém případě se očekává přímý vliv nejen na sektor ochrany životního prostředí, ale i zemědělství, lesnictví, a vodního hospodářství. 

Národní úroveň

Státní program ochrany přírody a krajiny ČR (SPOPK) pro období 2020-2025 je jediným strategickým dokumentem pro oblast biologické rozmanitosti a ochrany přírody obecně. Je zároveň akčním plánem pro SOBR. 

Výše uvedené strategické dokumenty budou v brzké době aktualizovány, a to z důvodů schválení Kchun-mingsko-montrealského globálního rámce pro biologickou rozmanitost v prosinci 2022. Jeho cíle by se měly zohlednit ve všech strategických dokumentech na regionálních a národních úrovních. 

Metodický rámec 

Základním dokumentem na úrovní národní jsou stejně jako v případě mitigace a adaptace na klimatickou změnu (především adaptace). Rámcová vodítka pro implementaci zásady „významně nepoškozovat“ životní prostředí (DNSH) a prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu v EU fondech v ČR, ze dne 20. prosince 2022, které jsou metodikou pro implementaci environmentálních požadavků v rámci čerpání EU zdrojů v ČR. Dále jsou to z hlediska přípravy projektů z kohezních fondů EU jejich konkrétní podmínky (a možnosti čerpání z hlediska ochrany biodiverzity), které jsou přehledně popsány Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR na jejich stránkách. 

Z hlediska strategických cílů a jejich aktualizace je důležité sledovat Ministerstvo životního prostředí (www.mzp.cz), a to především s ohledem na předpokládanou aktualizaci SOBR a SPOPK ještě před datem jejich současné periody platnosti.

V případě aktivit, podléhajících posuzování vlivů na životní prostředí (EIA, SEA), je prověřování součástí těchto procesů. Z hlediska soustavy Natura 2000 je toto pak součástí hodnocení vlivů na soustavu Natura 2000, prováděných autorizovanými osobami. Oba tyto procesy ale nepostihnou podstatnou část dalších aktivit, které do nich procesně nespadají. 

Vodítka pro přípravu projektů

Vodítka jsou uvedena v následující tabulce. Obecně je pro všechny aktivity, kde se posuje DNSH, platná příloha D. Tj. proces prověřování se v současné době soustředí především na soustavu Natura 2000, lokality světového přírodního dědictví (UNESCO), Key Biodiversity Areas, a druhy a přírodní stanoviště evropského významu¹. Do budoucna se dá předpokládat, že bude proces prověřování rozšířen na další fenomény v souvislosti s přijetím EU Nature Restoration Law. 

Přehledná tabulka usměrnění

Ty aktivity, které se obecně řídí Přílohou D, popřípadě pro ně nejsou určeny žádné konkrétní podmínky, nejsou v tabulce uvedeny. Stejně tak nejsou uvedeny aktivity, které nejsou či nebudou relevantní pro municipality v ČR z hlediska jejich vlastního rozhodování (stavba jaderných elektráren, témata související s mořskými oblastmi, apod.).

Pro následující konkrétní podmínky definované v souvislosti s potřebou naplnění principu DNSH je doporučeno mít na dodavatele následující požadavky, které budou uvedeny v zadávací dokumentaci i navazující smlouvě. Konkrétní podmínky jsou vždy vázány na konkrétní typy činností, pro ověření jejich provázanosti využijte databázový nástroj této metodiky.

Dodatek B nařízení 2021/2139 resp. 2023/2486

Jsou zjištěna a řešena rizika zhoršování stavu životního prostředí související se zachováním stavu biodiverzity, respektive její ochranou a revitalizací přírodních prvků. 

Naplnění principu DNSH je z hlediska zákonných procesů možné několika způsoby:

1. Provádí se posuzování vlivů na životní prostředí v souladu se směrnicí 2011/92/EU, a to zahrnuje posouzení vlivů na biodiverzitu, respektive soustavu Natura 2000 dle zák. č. 114/1992. v aktuálním znění (dále jen ZOPK). V takovém případě je součástí procesu posuzování vlivů kompletní posouzení vlivů na biodiverzitu a zároveň i případná kompenzační opatření. 
2. Záměr je posouzen příslušným orgánem ochrany přírody jako takový, u kterého není možné vyloučit vliv na soustavu Natura 2000. Záměr musí být v takovém případě posouzen autorizovanou osobou dle §45i ZOPK. To se týká nejen záměrů, které jsou přímo v lokalitách soustavy Natura 2000, ale i mimo ně, pokud je v takovém případě riziko vlivu na lokality. Požadavkem je v tomto případě autorizace dle příslušného paragrafu (aktuální seznam je na stránkách Ministerstva životního prostředí – MŽP).
3. Záměr neprochází hodnocením EIA a vliv na soustavu Natura 2000 je vyloučen. V takovém případě je pro určení případných vlivů a kompenzací doporučeno zajistit hodnocení a případné návrhy autorizovanou osobou dle §67 ZOPK (hodnocení vlivů zásahů na přírodu a krajinu). Tyto autorizované osoby jsou schopny navrhnout i případná kompenzační opatření.

Požadavky na dodavatele jsou uvedeny v následující tabulce. Obecně je pro všechny aktivity, kde se posuje DNSH, platná příloha D. Tj. proces prověřování se v současné době soustředí především na soustavu Natura 2000, lokality světového přírodního dědictví (UNESCO)², Key Biodiversity Areas, a druhy a přírodní stanoviště evropského významu[19]. Do budoucna se dá předpokládat, že bude proces prověřování rozšířen na další fenomény v souvislosti s přijetím EU Nature Restoration Law (Nařízení EU na obnovu přírody). 

Požadavky nad rámec přílohy D nejsou v podstatě relevantní buď pro ČR, nebo pro obce a města z hlediska jimi zadávaných aktivit.

Požadavky na dodavatele:

[1] Vyhlašované či vyjmenované ve Směrnici o stanovištích a směrnici o ptácích, transponovaných do české legislativy prostřednictvím ZOPK.
[2] U nás nejsou, pouze jedna smíšená - Krušnohoří: www.unesco-czech.cz/unesco-pamatky
[3] vyjmenované ve Směrnici o stanovištích a směrnici o ptácích, transponovaných do české legislativy prostřednictvím zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

CP podléhá budování nové infrastruktury ale i její rozšiřování, modernizace a úpravy. Smyslem je, aby veřejná podpora nesměřovala ani do stávající infrastruktury bez toho, že bude přizpůsobená klimatu a nebude ohrožovat plnění cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů.

CP posouzení odolnosti předpokládá na úrovni projektu navíc (kromě splnění konkrétních podmínek DNSH) i individuální posouzení z pohledu zmírňování změny klimatu (mitigace) a přizpůsobování se změně klimatu (adaptace), kromě případů, kdy je možné CP vyhodnotit na úrovni SC / výzvy a ŘO prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu na úrovni výzvy provede. V případě, kdy mitigační a / nebo adaptační CP je vyhodnoceno na úrovni SC / výzvy, je nutné žadatelem provést zbývající část CP (tzn. zejm. fáze 2). 

P posouzení odolnosti proveden vždy jak pro zmírňování změny klimatu (mitigace), tak přizpůsobování se změně klimatu (adaptace) na základě splnění podmínky definice infrastruktury s životností alespoň 5 let, nicméně v dalším postupu jsou této části na sebe nezávislá. Zdrojem informací je dokument  Rámcová vodítka kapitola 4.2, obsahuje orientační seznam infrastruktury, která podléhá posouzení CP, infrastruktury, která nepodléhá posouzení CP a postupy hodnocení. Metodické usměrnění pro hodnocení je Technický pokyn: Technical guidance on the climate proofing of infrastructure in the period 2021-2027.

Climate proofing CPM pro zmírňování změny klimatu (mitigace) má dvě fáze: 

• fázi 1 – prověření, zda je nutné vyčíslit uhlíkovou stopu 
• fázi 2 – výpočet uhlíkové stopy a při překročení 20 000 tCO2/rok absolutních nebo relativních emisí, pozitivní nebo negativní změna (viz kapitola 4.3.4 Rámcových vodítek) - podrobná analýza

Climate proofing CPA pro přizpůsobování se změně klimatu (adaptaci) má dvě fáze: 

• fázi 1 - prověření (analýza citlivosti, expozice, a zranitelnosti) 
• fázi 2 - podrobná analýza

Postupy jsou uvedené v kapitole 3.1.1

Schéma aplikace DNSH a CPM – zmírňování změny klimatu (mitigace) dle Rámcových vodítek.

Schéma aplikace DNSH a CPA – přizpůsobování se změně klimatu (adaptace) dle Rámcových vodítek