12.01.2012

Přenesená státní správa: číše přetéká

Vývoj legislativy v posledních letech směřuje k neustálému přenosu dalších úkolů ze státu na obce s rozšířenou působností bez odpovídajícího finančního krytí. Zkušenosti posledních dnů s občanskými průkazy slouží jen jako jeden z příkladů. Za účasti předsedy Svazu se dnes tématem zabývala pracovní skupina obcí III. typu.

„Pokud stát a jeho instituce nezvládají financovat své vize, byť jsou mnohdy správné a pokrokové, bylo by správné tyto vize uvádět do života teprve, když je zajištěno jejich finanční krytí a jsou dostatečně organizačně a technicky připraveny. Pokud by se obce finančně na těchto vizích nepodílely, zhroutil by se celý systém v té době nadiktovaný již platnými zákony. Není však do budoucna udržitelné, aby obce místo svých úkolů financovaly úkoly státu, a aby se tato tendence stala setrvalým běžným stavem, proti kterému už ani není oponentů,“ uvádí se v dopise, který v souvislosti s jednáním pracovní skupiny adresoval Svazu primátor města Karlovy Vary (celý text je přiložen níže).

Na dnešním jednání pracovní skupiny zastupovali Ministerstvo vnitra JUDr. Zdenka Tomášová, CSc., vedoucí odd. občanských průkazů a cestovních dokladů, a Ing. Karel Vybíral, Odbor rozvoje projektů a služeb eGovernmentu. Oba upozornili, že podle původní představy mělo zajištění elektronických občanských průkazů probíhat podobně jako přechod na biometrické cestovní doklady. Vlivem zásadního snížení finančních prostředků vyčleněných na tuto oblast však došlo k rozhodnutí zahájit vydávání bez navýšení zdrojů pro obce. A právě z finančních důvodů došlo k soustředění agendy na obce s rozšířenou působností. Nelze než dodat, že původní idea přiblížení státní správy občanovi je zcela zřejmě opouštěna.

Počáteční statistiky

Dle statistik bylo k 11. lednu podáno 71 tis. žádostí, průměrná doba k vyřízení jednoho podání se pohybuje kolem 6 minut (přehled uveden níže). Podstatnou část tvoří žádosti pro děti, kde mají občanské průkazy spíše suplovat cestovní doklad (rozdílný správní poplatek). Navýšení správních poplatků představuje jednu z možností, jak náklady obcí alespoň částečně kompenzovat. Jde však o rozhodnutí velmi politicky nepopulární.

Obcemi často zpochybňovaná výše úhrady externí firmě za servis zařízení není zcela Ministerstvem vnitra ovlivnitelná. Jde o smluvní vztah mezi Státní tiskárnou cenin, s.p. a dotčenou firmou, který vychází z výběrového řízení uskutečněného v roce 2005. Dle zástupců MV ČR však mohou obce zajistit vydávání průkazů i za nižší provozní náklady (plné využití přístrojů k vydávání pasů, prodloužení úředních hodin). Ze strany obcí však existuje obava, že situace se může ještě zhoršit v době před dovolenými, kdy vzroste počet žádostí o cestovní pasy.

Zvýšení příspěvku je nevyhnutelné

Na základě současných zkušeností se obce také obávají finančních dopadů souvisejících se spuštěním základních registrů. Dodejme, že Ústavní soud v roce 2003 mj. uvedl: „Způsob financování výkonu státní moci územními samosprávnými celky za předpokladu, že státní příspěvek bude dostatečně vysoký ke splnění uložených úkolů, nepředstavuje ohrožení autonomie územních samosprávných celků podle Ústavy a Charty místní samosprávy.“ (nález č. US 34/02). Je zřejmé, a to nejen ve vztahu k elektronizaci veřejné správy, že zásadní předpoklad v nálezu uváděný již neplatí.